ROMANTISMUS

1. ROMANTISMUS G.G.Byron - prezentace a rozbory ukázek Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0794 s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2. George Gordon Byron1788- 1822 • Stará aristokratická rodina • Studia v Cambridge • Nestřídmý a bouřlivý život plný milenek, cestování a utrácení rodinného jmění • Incestní vztah s vlastní sestrou (polorodou, měli jiné matky) ho přinutí opustit manželku a odejít z Anglie • Většinu svého života prožije nuceně nebo dobrovolně v cizině • Spřátelí se s P.B.Shelleyem i jeho ženou, nakonec je to on, kdo Shelleyho pohřbí • Věří v revoluci, je stoupencem Napoleona • Fandí utlačovaným národům, pomáhá Řecku v jeho boji proti Turecku • Netají se svým ateismem • Umírá v Řecku, kde je uctíván jako národní hrdina

3. Dílo: Childe Haroldova Pouť Autobiografický moderní epos o 4 zpěvech, psaný spencerovskými strofami Hlavní hrdina opouští domov, je přesycen plané zábavy a rozkoše. Schází mu upřímné vztahy, a tak se vydává na pouť Evropou Nechává se unášet slavnou minulostí a přírodními scenériemi V jednotlivých částech je všudypřítomný protest proti tyranství a nesvobodě podmaněných národů Typ.rysy: záhadnost, samotářství, hrdost, světobol z nenaplněné lásky a z konfliktu s okolním světem Childe – starobylý anglický titul pro muže, který má být pasován na rytíře

4. Childe Haroldovapouť – zpěv 1. Kdys v Albioněmládecžil, ten k ctnosti a k dobrýmcestámnezahoroval, dnynectněmrhalpustouveselostí, sluchnoci v spánkurykemburcoval; ó, byl to hýřil, studuvzdoroval, jenrozpustilstvíhříšnéšlo mu k duhu; ne mnohou v světěvěcsiliboval kromkupnýchžen a rozkošníkůkruhu inízkýchpijanůivyššíchdobrodruhů. Chilď Harold zval se on; všakodkudjmeno irodokmen, mněsmlčetvhodno jest; dost, žekdysvalněbyloproslaveno. Všaknavždyjednašpatnáratolest – ó, jedenšibalzlehčíjmenačest, byťmocnéznal je starýkronikář, a žádná z hrobůvyhrabanázvěst, niprósykvětnirým, ten sladkýlhář, zlýmčinůmnemohoudátleskčisvatozář. Chilď v sluncipoledním, jakmuškyjiné, se bavil a se hřál, prost pomyšlení, ženežlijehokrátký den mu mine, snadjednou van jej v mraznouběduzmění. Ni s třetinuproňještězašlýmnení, všakhůřnež v protivenství s Childembylo: on záhypocítilhnuspřesycené; dlít v rodnézemi se mu znechutilo, kde se mu smutnějinežnapoustevněžilo. Vin prošelbludištěm, všaknadvinou jižnikdykajicnostinepocítí. Plál k mnohým, milovaljenjedinou, ta jedinávšaknesmíjehobýti. Ó, šťastná, ušla mu! Jakskvrnusmýti s vnadcudných, jež by znectilpolíbením? Jínabažen by v nízkýchslastísíti bylzmarsvůjztratilurvanýmjíjměním, pryč z mírudomovasvýmvábenzalíbením.

5. Práce s ukázkou č. 1 • Charakterizujte hlavního hrdinu vlastními slovy. • Jaký byl jeho postoj k životu? • Proč odchází z domova? • Skladba je vytvořena v tzv. spenserovských strofách – charakterizujte je (všimněte si počtu veršů a pravidelné rýmové struktury).

6. Childe Haroldova pouť – ukázka z různých zpěvů, překlad E. Krásnohorská Ó krásné Řecko! veliké I v pádu! vždy nesmrtelné, až tě více není! Kdo povede tvé děti? Kdože vládu jich dlouhé poroby v los lepší změní? Ó kde jsou synové tví proslavení, co v jícen smrtný černých Thermopyl se samovolně vrhli v utracení? Kdož ducha jich by v sebe pochopil a tebe probudil i z hrobu vykoupil? 3. Zpěv Tož opět na vlnách, tož opět v šíru! Tak oř, jenž jezdce zná, tak poskakují si vlny se mnou. Pozdrav buď jich víru! Jen rychle dále, kamkoliv ať plují! Nechť jako třtiny stěžně pokyvují a vítr plachtou mete strhanou, jen dál! Jak býlí skal, s nímž vítr bují, Jsem vržen v moře, v pěnu zmítanou; dál! Kam mě vlny rvou bouře odvanou! Já k světu nepřilnul, ni ke mně svět; já nelichotil jeho vilné vládě, ni nepoklekal v model jeho sled, ni v ohlas nekřičel, ni za ním pádě tvář v úsměv nešklebil, že v lidském stádě mě nemohli mít za svého; já dlel v jich davu, nejsa z nich, byl v stálé svádě můj názor s jejich; můj se tříbit chtěl A sobě samu jen se podrobiti směl. 4. Zpěv Mně rozkoší jest neproniklý les, A v slastném nadšení se tovaryší má duše s osamělým břehem kdes, kde z hloubi moře hudbu věčna slyší! Mám lásku k lidem, k přírodě však vyšší, s ní obcuji, s ní řeším úlohu: Čím jsem? Čím jsem byl dřív? A spolnost bližší mě k všemíru víže, k prabohu, Jejž vyřknout neumím a zapřít nemohu.

7. Práce s ukázkou č. 2 • S čím kontrastuje slavná minulost Řecka? Čím je dosaženo patetičnosti výpovědi? • Proti čemu básník výrazně protestuje, proč utíká a kam? • Co o sobě prozrazuje romantický lyrický hrdina? • Čemu se autor obdivuje? Co působí jako harmonizující činitel, kde nalézá iluzi svobody? • Definujte slova: poroba, třtina, býlí, vilný, modla, dlít, sváda, obcovat

8. Práce s ukázkou č. 3Lara – 1814, exotická básnická povídka VIII. Věcdivná, — v mládíčinůžádostiv, prah’ pozápasu, rozkošebylchtiv, boj, ženy, moře, vše co vnadilo jejpožitkem, čismrtíhrozilo, byljehocíl. Co měl, vše v sázku dal, by strast neb radostza to vyzískal, — ne středního cos. Hodlalťnámahou. svýchcitůstišitvřavuneblahou: Vírjehosrdcesnesjen s odporem, co slabšíchživlůbylovýtvorem a v smělémletuptal se jehoduch, zdazaoblohouvyššíkdosnežbůh. Rabvášní, pudůsvých od dávnýchdnů, jakvystřízlivěl z divokéhosnu? Žel! — Neřek, to! — nežklnulnaosud, žejemusrdcedosudbije v hruď! IX. Dřívzdrojemvědybyl mu širýsvět, tímvícjejpoutalobsahknihyteď; jsalidívzdálen, oběťchmurnýchsnů, v svýchsíníchtráví den, nocnejednu. Kdopřecmělstyk s ním, přiznalpozději, žedlouho v noczvukjehošlépějí znělchodbou, kdesborpředkůmračnýchčel z gotickýchrámůpřísněvyhlížel. Pak hlasprýšeptal: „To se nesmíříc —“ ne jehovšak, zdálnadzemským se víc. Žertstranou! I víclidívidělo, co nelzeříc, než co býtnemělo. Pročnalebzří? K níodpornechová? jenzvrhlýčlověkvzalji z hřbitova; tupředseboumá, vedlesvazkůknih ne k hrůzesvé, než pro strachostatních. Proč, kdyžsvětusnul, klidsinechtělpřát? Pročnezvalhosty, hudbunemárád? Tuvadakdes! — Než z čehosestává? To zvěst by byla — přílišzdlouhavá. I těch je dost, jichžchoulostivýcit co znal, se zdráhalvícnežnaznačit. „Chtítvšejenříc!“ Tak o svémpánovi přistolumluvísluziLarovi.

9. Lara – pokračování ukázky X. Noc! HvězdamipláLaryjasnýbrod, ježsvitempaprsků se noří z vod; proud je taktichý, bezhnutí se zdál a přeceprchájakoštěstídál, zrcadle v hloubi v krásezázračné nesmrtnásvětla, výšeoblačné: Jest stromyvroubenvnadnýjehobřeh a včelavznáší se tupokvětech, z nichžvěnecvilaDianinacnost a láscenabízí je Nevinnost. Toťnabřehu — a v stromůúpatí se řekajak had leskne, klikatí. Vševůkolticho, mírvlá z niv a lad, ženetřeba se cestouduchůbát, neb nezlákalažádnoumoc by zlou, procházka v zářité, v noctakovou! Je chvíletaká pro dobréhojen: Tak Lara řeksi, nijakrozrušen a mlčkyubíral se v zámekzpět; výjevůtakýchnesnesjehohled, vzpomínkoubylynajiný mu čas, nanebekrasší, hlubšílunyjas, nakratšínoci, srdce, ponichžstesk — ne! — aťskráňjakkoli mu tříštíblesk, proňtakánoc, nockrásybyla z těch, jímžjehosrdcebylonaposměch.

10. Práce s ukázkou č.3 • Vyhledejte typické znaky romantismu. • Jakou úlohu hraje popis přírody a scenérií? • Zkuste odhadnout stáří překladu a pokuste se nahradit slova zastaralá novými, modernějšími.

11. Byron byl obdivován i zavrhován. On romantismus nepsal, on jej žil. Několik kritiků mu vyčetlo, že některé z jeho básní jsou příliš překombinovaných, nicméně z jeho deníků a z memoárů jeho přátel se dozvídáme, že většinu svých básní napsal během několika dní. Lara byl prý sepsán během měsíce, v ukradených večeních chvilkách, kdy se Byron vrátil z plesu či jiné zábavy a před tím než upadl do postele. Pro dnešního čtenáře může být složitý, je to však často i tím, že neexistují moderní překlady, které by si tento autor zcela jistě zasloužil. Byl obrovským zdrojem inspirace pro jiné velikány literárního romantismu, Máchou počínaje a Lermontovem konče. Všichni se mu chtěli vyrovnat. Každý z nich chtěl napsat svého Childe Harolda nebo (aspoň) Laru.

12. Závěr – v rámci opakování se pokuste charakterizovat některé z typických žánrů romantismu: • Moderní epos • Poemu – romantickou básnickou povídku • Román • Baladu

13. MODERNÍ EPOS • Lyrickoepický žánr většího rozsahu, ve kterém vystupují do popředí subjektivní a reflexivní prvky. Uplatňuje se v něm přímo nebo nepřímo subjekt básníka. • Je psán veršem.

14. POEMA • LYRICKOEPICKÁ SKLADBA, JEJÍŽ DĚJ JE PROSTOUPEN ČETNÝMI REFLEXEMI, LYRICKÝMI PRVKY A POPISY. ALESPOŇ NĚKTEROU Z POSTAV LZE VNÍMAT JAKO MLUVČÍHO BÁSNÍKA • Souvisí se vznikem moderního eposu, je však kratší, uzavřenější a mívá tzv. druhý významový plán. Zachycuje události ze života jednotlivce, nikoliv společnosti

15. ROMÁN • Román je prozaický epický žánr, smýšlené vyprávění • Vývoj románu je dlouhý, což se výrazně projevilo na proměnlivosti jeho struktury. • Je delší než povídka nebo novela (někdy se uvádí min. 40 000 slov), jeho fabule je komplikovanější, zachycuje více hlavních postav a mnoho postav vedlejších (není to však nutné pravidlo). • Velká epická skladba psaná prózou. Skladby románového rázu (román dobrodružný, historický, milostný, společenský) byly známy již v antice, avšak název –román vznikl až ve středověku. • Novodobý román má charakter syntetický – k principu epickému připojuje i princip lyrický a dramatický.

16. BALADA • Veršovaná lyrickoepická skladba, která má za základ tragický příběh • Ráz balady je pochmurný • Lyrický prvek se uplatňuje zejména v líčení prostředí • Děj je zhuštěn, soustředěn ke konfliktu • Jedná se o báseň středního rozsahu

17. Citace: • Literatura: přehled středoškolského studia. dotisk 2. vydání. Český Těšín: Petra Velanová. ISBN 80-902571-6-X. • Čítanka: pro 2. ročník středních škol. 2001. vyd. Praha 5: Tripolia s.r.o., 2001. ISBN 80-86448-05-3. • Poutník z Albionu. Praha: Československý spisovatel, 1981. ISBN 000141277. • Lord Byron. Wikipedia: The Free Encyclopaedia [online]. [cit. 2012-10-22]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Lord_Byron • SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce: [romantismus, realismus, česká a slovenská literatura 19. století, literární moderna] : pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 180 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-80-253-0187-6.

18. Tento digitální učební materiál (DUM) zpracovala Mgr. Veronika Sivková 22.10. 2012 v Havířově.