ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ

1. ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST U VYBRANÝCH POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍ Závěry z výzkumu provedeného v letech 2008 - 2010

2. Výzkum učitelů Do výzkumu provedeného za účelem zjištění životní spokojenosti a syndromu vyhoření u učitelů se celkem zapojilo 508 učitelů z mateřských, základních a středních škol.

3. Vzorek tvořilo celkem 385 učitelek (76%) a 123 učitelů (24%),

4. Zastoupení obou pohlaví učitelů ve vzorku téměř odpovídá procentuelnímu rozdělení učitelů v České republice

5. Celkový soubor učitelů jsme rozdělili do sedmi kategorií dle délky praxe po intervalech pěti let.

6. Nejpočetnější zastoupení v souboru mají ženy učitelky s délkou praxe v rozmezí mezi 16 – 20 lety (24,2%) a ve věkovém rozpětí 41 – 50 let (42,3%). V kategorii mužů je nejvíce zastoupena skupina učitelů s praxí do 5 let (27,6%) Ve stejném věkovém rozpětí jako ženy, tedy 41 – 50 let (35,8%).

7. Rozdělení učitelů podle pohlaví a věku

8. 70 % (tj. 356) učitelů mělo VŠ vzdělání 30 % (tj. 152) učitelů vzdělání SŠ

9. Vzdělání učitelů

10. Další údaje o respondentech učitelích

11. Litomyšl Polička Ústí n. O. Jičín M. Třebová Svitavy Olomouc Choceň Světlá n. S. Brno D. Újezd Opatov Ostrava Police n. M. Bystré Vysoké Mýto Působiště či bydliště učitelů

12. Zastoupení respondentů učitelů podle rodinného stavu • Ve zkoumaném souboru převažují vdané ženy (82%) a ženatí muži (65%). • Následují svobodní muži (27%) a svobodné ženy (9%). • 1% tvoří vdovci a vdovy • 6,5% rozvedení muži a 7,5% rozvedené ženy.

13. Domácnost Celkově 83% respondentů žije s partnerem, 17% je osamělých

14. Počty rozdaných, odevzdaných, vyřazených a použitých dotazníků učitelů

15. Výzkum sociálních pracovníků Do výzkumu provedeného za účelem zjištění životní spokojenosti a syndromu vyhoření bylo zapojeno 190 sociálních pracovníků

16. Vzorek tvořilo celkem 150 žen (79%) a 40 mužů (21%),

17. Zda zastoupení obou pohlaví sociálních pracovníků ve vzorku odpovídá realitě v České republice, nebylo možné zjistit, nejsou dostupná kvalitní statistická data

18. Celkový soubor respondentů jsme rozdělili do sedmi kategorií dle délky praxe po intervalech pěti let.

19. Nejpočetnější zastoupení v souboru mají ženy s délkou praxe do 5 let (58%) a ve věkovém rozpětí 31 – 40 let (32%). V kategorii mužů je nejvíce zastoupena skupina sociálních pracovníků s praxí mezi 6 – 10 lety (30%) ve stejném věkovém rozpětí jako ženy učitelky, tedy 41 – 50 let (35,8%).

20. Rozdělení respondentů dle pohlaví a věku

21. Rozdělení respondentů sociálních pracovníků podle pohlaví a vzdělání

22. Vzdělání sociálních pracovníků

23. Další údaje o sociálních pracovnících

24. Bydliště či působiště sociálních pracovníků

25. Rodinný stav: 64% je vdaných, ženatých25% svobodných3% vdov a vdovců8% rozvedených

26. Domácnost77% žije s partnerem. 23 % osaměle

27. Počty rozdaných, odevzdaných, vyřazených a použitých dotazníků sociálních pracovníků

28. Výstupy DŽS – učitelé

29. ZÁKLADNÍ VÝSTUPY DŽS - učitelé

30. DŽS – učitelky Nejméně spokojené jsou se svojí finanční situací a nejspokojenější s rodinou, přáteli a známými a také s vlastním bydlením. Stejných hodnot v celkové životní spokojenosti dosáhly ženy učitelky v oblasti spokojenosti se zdravím, vlastní osobou a sexualitou.

31. DŽS – učitelé Nejmenší spokojenost byla zjištěna v oblasti spokojenosti se svou finanční situací. Nejvyšší spokojenost vykazují muži se svým  volným časem, rodinou, přáteli a známými a stavem svého bydlení.

32. Výstupy DŽS – sociální pracovníci

33. ZÁKLADNÍ VÝSTUPY DŽS – sociální pracovníci

34. DŽS – sociální pracovnice Nejméně spokojené jsou sociální pracovnice se svojí finanční situací a svým volným časem. Nejspokojenější jsou se svým bydlením.

35. DŽS – sociální pracovníci Nejméně spokojení jsou sociální pracovníci se svojí finanční situací. Nejspokojenější jsou se svým bydlením.

36. Porovnání hodnot DŽS obou souborů

37. Porovnání • Nejspokojenější jsou sociální pracovníci v dimenzi bydlení, následují sociální pracovnice také v dimenzi bydlení. • Na stejné úrovni je spokojenost obou souborů bez ohledu na pohlaví v dimenzi RPZ.

38. Porovnání vzorku učitelů dle staninů

39. Staniny • Při převedení hodnot DŽS na staninové normy, jsou rozdíly mezi pohlavími pouze u životní spokojenosti - v oblasti hodnocení vlastní osoby a spokojenosti s rodinou, přáteli a známými, kdy muži vykazují v obou dimenzích vyšší spokojenost.

40. Porovnání vzorku sociálních pracovníků dle staninů

41. Staniny • Při převedení hodnot DŽS na staninové normy, jsou rozdíly mezi pohlavími pouze u životní spokojenosti - v oblasti hodnocení volného času, spokojenosti s rodinou, přáteli a známými a bydlením, kdy muži vykazují vždy vyšší spokojenost. • V případě hodnocení svého zdraví jsou muži méně spokojení.

42. Syndrom vyhoření učitelů – bez ohledu na pohlaví

43. Syndrom vyhoření • ve 2. a nižším stádiu vyhoření, tedy dobrého výsledku z hlediska psychologie zdraví dosáhlo 11,4% mužů, ale pouze 4,7% žen. • Uspokojivý výsledek, 2. - 3. stádium, byl vyhodnocen u 52,8% mužů a u 37,7% žen, tedy celkově u 41,3% všech respondentů.

44. 22% mužů se nachází v rizikové oblasti syndromu vyhoření, 3. – 4. stádium, ale bohužel dvojnásobný počet žen, tedy 44,2% žen. • Mezi 4. – 5. stupněm nalezneme 13% mužůa 11,2% žen, což v celkovém vzorku znamená, že u 11,6% respondentů je přítomný syndrom psychického vyčerpání.

45. Syndrom vyhoření souhrn • Mezi 3. – 6. stádiem se nachází: 35,8% mužů a 57,7% žen, celkem 52,4% respondentů z celého vzorku, z čehož se dokonce 2% respondentů nachází v  tak vysokém stupni vyhoření, kde je nutná terapeutická pomoc. Z pohledu pohlaví jde o 0,8% mužů a 2,3% žen.

46. Souhrn - učitelé • Mezi prvním až třetím stádiem vyhoření, se nachází celkem 242 učitelů (47,6%), z čehož je 190 respondentů vysokoškolsky vzděláno (79%) a 52 rerspondentů má středoškolské vzdělání (21%). • Ve třetím a vyšším stádiu je 266 učitelů (52,4%), z čehož 169 respondentů (64%) se vzděláním vysokoškolským a 97 respondentů (36 %) se středoškolským vzděláním. Vysokoškoláků je v tomto intervalu 1,7 krát více než středoškoláků.

47. Syndrom vyhoření sociálních pracovníků

48. ve 2. a nižším stádiu vyhoření, tedy dobrého výsledku z hlediska psychologie zdraví dosáhlo 2,5% mužů, ale pouze 0,7% žen. • Uspokojivý výsledek, 2. - 3. stádium, byl vyhodnocen u 50% mužů a 42% žen, tedy celkově u 43,7% všech respondentů.

49. 45% mužů a 50% žen se nachází v rizikové oblasti syndromu vyhoření, 3. – 4. stádium. • Mezi 4. – 5. stupněm nalezneme 2,5% mužůa 7,3% žen, což v celkovém vzorku znamená, že u 6,3% respondentů je přítomný syndrom psychického vyčerpání.

50. Syndrom vyhoření souhrn • Mezi 3. – 6. stádiem se nachází: 47,5% mužů a 57,3% žen, celkem 55,3% respondentů z celého vzorku, kdy žádný respondent se nenachází v  tak vysokém stupni vyhoření, kde je nutná terapeutická pomoc.