Přirozená retence a akumulace ( RaA ) vod

1. Přirozená retence a akumulace (RaA) vod TEZE: Mechanismy přirozené RaA vod v krajině našeho typu Typyovzdušnýchsrážek, souvislost s intercepcí Akumulace a odchod zimních srážek, způsoby měření Vlhkost vzduchu: výklad, způsoby měření Evapotranspirace: členění na složky, výpar z volné hladiny Principy stanovení ET, měřené související procesy Klimatické charakteristiky lokality 2.lekce

2. Proč se zabývat retencí a akumulací vody v krajině, v povodí • jde o základní hydrologické procesy v krajině • jsou ovlivněny lidskými aktivitami (+/-) • identifikace kritických míst a procesů • vyžadují kvalifikovaný/citlivý návrh nápravy • prevence, adaptace na měnící se prostředí • zvyšující se hodnota vody 2.lekce

3. Proces přirozené RaA vod • vliv atmosféry na vypadávání srážek (+) a na ET (-) • vliv fyzicko-geografických vlastností povodí • vliv povrchu území / půdy • vliv vegetace • vliv vodotečí a geomorfologických vlastností údolí řek a nivy • vliv vodních nádrží, mokřadů, bažin a rašelinišť • (vliv půdy a geologických útvarů)

4. Typy ovzdušných srážek:vertikální, horizontální; pevné, kapalné • déšť - kapky 0,5-8mm; teplota 3-5°C • mrholení - kapky do 0,5mm (neseny větrem) • mžení - mrholení z mlhy • déšť se sněhem - při 0°C • zmrzlý déšť - v zimě; zmrzlé kapky 1-4mm • kroupy - v létě, neprůhledný led 5-50mm • sněhové krupky - při 0°C; 2-5mm • sníh - uspořádané krystalky ledu • ledové jehlice - při silných mrazech, vznáší se • dále: rosa, jinovatka, ledovka, námraza

5. Trojný bodv rámci fázového diagramu Pro vodu tato rovnováha nastává při tlaku 610,6 Pa a teplotě 0,01 °C • atmosféra • půdní vzduch • evaporace • sublimace • kondenzace • mrznutí • tání • roztoky solí

6. Sněhová pokrývka • ovlivňuje: teplotu vzduchu, vyzařování tepla, teplotu půdy, promrzání půdy • je zdrojem: zimní vláhy, odtoku při tání • měří se: souvislost, výška pokrývky, výška nového sněhu, vodní hodnota, albedo, expozice svahu • počítá se: tepelná bilance (odtok z tání, zvrstvení, déšť do sněhu, laviny) • vliv vegetace (typ lesa), vliv závějí, zásněžky • význam pro RaA - odlišné pro hory a nížiny

7. Měření výšky sněhové pokrývkya vodní hodnoty sněhu (SWE) • manuální - sněhoměrná trubka (F 50cm2) • měření hmotnosti sněhu • sněhoměrné polštáře • váhy sněhu • elektrické vlastnosti sněhu • časová reflektometrie (TDR) • SPA analyzer - nízkofrekvenční impedanční pásy • senzory radiových vln - sněžná vidlice • georadar (impulsové, se stálou vlnou)

8. Měření vodní hodnoty sněhu (SWE) • tlumení záření • neutronové sondy (aktivní a pasivní) • gama sondy (aktivní a pasivní) • akustické • využití GPS • využití DPZ Limity použití vytápěného srážkoměru k měření pevných vertikálních ovzdušných srážek

9. Měření vertikálních kapalných srážek • ombrometry, ombrografy • totalizátory • plošné rozdělení srážek (izohyety) • vztah mezi intenzitou, dobou trvání a periodicitou deště

10. Měření vertikálních kapalných srážek • ombrometry: A/ tipping-bucket (překlápěcí) • dvojná součtová čára - účel

11. Měření vertikálních kapalných srážek • ombrometry: B/ plovákový

12. Vztah mezi intenzitou, dobou trvání a periodicitou deště Srovnávat s intenzitou infiltrace !!! Program DES_RAIN autorů Vaššová, Kovář zpracováno v Excelu viz http://fzp.czu.cz/vyzkum/

13. Intercepce • na vegetaci • na předmětech • podmínky, proměnlivost • propad srážek, • stok po kmeni • význam pro RaA

14. Vlhkost vzduchu • termíny: absolutní (e), relativní (R), maximální (E) • závislost na teplotě a tlaku, kondenzace • způsob měření • odvozené veličiny (sytostní doplněk) • ovlivněné procesy v krajině • význam při RaA

15. Evaporace, transpirace • oddělené (E+T), souhrnné (ET) • výpar z volné hladiny, ze sněhu • výpar z povrchů, z půdy • termíny ET: potenciální, aktuální, referenční • měření (přímé, nepřímé) • výpar z intercepce • limity ET při vyšším obsahu vody v atmosféře • ET jako ztráta v bilančních rovnicích

16. Použití lyzimetrů << Model ČHMÚ Model MENDELU >> Dodavatel Ekotechnika v v

17. Výpar jako integrační klimatická charakteristika Použita mapa z Atlasu ČHMÚ

18. Rozdělení metod určování E a ET • přímé měření (lyzimetry, cely) • empirické vzorce • bilanční přístupy • aplikace Fickova difuzního zákona resp. aerodynamické metody • aplikace energetické bilance radiace • simulace systému půda-rostlina-atmosféra • smíšené metody, korekce pomocí modelů

19. Nepřímé metody stanovení výparu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Stanovení průměrného denního výparu z volné hladiny v mm podle Šálka [2001] Dtto na základě sytostního doplňku a rychlosti větru podle ČSN 736805

20. Zhodnocení klimatických charakteristik lokality • hydrologická bilance: S = ET + I + Q ± ΔZ • vláhová potřeba rostlin, vodní stres • bilance vláhy v půdě • klimatické indexy: Langův LDF=Sroční/troční(LDF<60 suchá oblast) Končekův index, index suchosti atd. • klimatické okrsky/regiony

21. Langův dešťový faktor pro oblasti ČR Použita mapa z Atlasu ČHMÚ