Závěry z jednání Kulatých stolů

1. KONFERENCE MOBILITA BUDOUCNOSTI EUROTRANS, BRNO, 8. – 10. října 2013 Závěry z jednání Kulatých stolů Prof. Karel Pospíšil, Ph.D. ředitel Centra dopravního výzkumu, v.v.i.

2. Kulaté stoly • Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita • Nákladní doprava • Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury • Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích • Telematické systémy v dopravě

3. 1. Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita • prof. Ing. Petr Moos, CSc. ČVUT • RNDr. Jan Kotík SVT • Ing. Jiří Horský KORDIS • Ing. Danuše Marusičová ACRI • Ing. Petr Šenk, Ph.D. CDV • Ing. Tomáš Munzi AFIM • PhDr. Ivo Rýc AFIM • Ing. Miloš Křepelka MŽP • Ing. Petr Kalaš Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD)

4. 1. Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita • Dopravní infrastruktura, jak silniční, tak železniční, představuje veřejný kapitál, který je k dispozici naší zemi. • Kvalitní infrastruktura zvyšuje atraktivitu a konkurenceschopnost státu. • Financování dopravních staveb musí být více zdrojové: • financování ze státního rozpočtu • podíl příjmů od uživatelů: mýtný systém, zejména výkonové zpoplatnění zohledňující míry opotřebení, vliv na životní prostředí a další faktory: zásada “Kdo užívá, ať platí“. • Pro výstavbu nalézt modely financování, které motivují k šetrnosti při projektování a zejména při provádění staveb. • Plánování i výstavba infrastruktury vyžaduje dlouhodobou stabilitu rozpočtů SFDI. • Významným faktorem pro období 2014 – 2020 je podpora z fondů EU - strategie pro využití intervencí v rámci OPD II se musí zaměřit na efektivní využití podle dobře zpracovaných priorit. • Kvalitu výstavby a údržby musíme zvýšit kvalifikovanou a důslednou činností státních a regionálních kontrolních orgánů.

5. 1. Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční a zvýšení podílů alternativních pohonů: • ČR se připojuje ke strategii dopravy EU vyjádřené v dokumentu „Evropa 2020“, snahou je: • podporovat modální split dálkové (tranzitní) železniční dopravy a místní/regionální nákladní silniční dopravy, • vytvářet prostor pro koncepty s alternativními druhy pohonů- jejich implementací a financování - udržitelné městské dopravy ("čisté mobility") v rámci "Smart Cities" včetně podpory MHD, elektromobility, CNG pohonů, katalyzátorů emisí, později i vodíkového hospodářství. • vytvářet partnerství mezi veřejným sektorem a privátní sférou při realizaci dopravních konceptů státu, regionu či měst ve snaze o udržitelnou mobilitu.

6. 1. Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční, zvýšení podílů alternativních pohonů: • MŽP usiluje o snižování rizikových emisí z dopravy, jako jsou především mikročástice (PM 1, PM2,5, PM10 ) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) pocházející především z naftových a benzinových motorů. • MŽP se zaměřuje na podporu čisté mobility, kam řadí především mobilitu, která je založena na zemním plynu, elektromobilitu a cyklodopravu. • Jako nejperspektivnější a nejefektivnější se v tomto čase ukazuje potřeba podpory dopravy na zemní plyn (CNG), neboť je osvědčená, ekonomicky velmi zajímavá a především neemituje zdravotně rizikové látky do ovzduší měst a obcí.

7. 1. Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita Zvýšení podílu železniční dopravy vůči dopravě silniční, zvýšení podílů alternativních pohonů: • V rámci OPŽP 2007 – 2013 je připravován pilotní projekt na pořízení autobusů městské hromadné dopravy s pohonem na CNG a výstavba plnících stanic CNG. Je plánována pro 3 území (Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj a město Brno) v celkovém rozsahu cca 1 miliarda Kč. • V rámci OPŽP 2014 – 2020 je vytvořen specifický cíl 2.1.Snížit celkovou expozici obyvatelstva, ekosystémů a vegetace nadlimitními koncentracemi znečišťujících látek. Bude snaha podpořit výstavbu veřejných plnících stanic a podnikových stanic na alternativní paliva (kromě bionafty) a výstavba sítě dobíjecích stanic v rámci projektů elektromobility společně s obměnou vozového parku. V rámci obměny vozového parku bude důraz kladen na obměnu autobusů veřejné dopravy.

8. 1. Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita Průzkumy dopravního chování: • Průzkumy dopravního chování poskytují velmi podrobnou a přesnou analýzu, jaké dopravní prostředky lidé volí a proč • Mezinárodní srovnatelnost výsledků – postup podle stejné metodiky – CDV nabízí městům podporu v implementaci metodiky • Průzkumy dopravního chování, které jsou v západní Evropě běžným a dostupným podkladem pro zpracování strategických dopravního modelů, v ČR stále chybí • Stát měl hrát hlavní roli při standardizaci, která může otevřít nové příležitosti k čerpání prostředků z EU. • Metodická příprava a realizace národního průzkumu dopravního chování má plnit dvojí úlohu: • bude sloužit jako základní zdroj dat pro dopravní plánování a vyhodnocení dopadu opatření dopravní politiky na dopravu v ČR • sjednotí metodiku průzkumů na úrovni krajů a měst, což přispěje k postupnému vytvoření unikátní jednotné národní databáze dat o dopravním chování obyvatel ČR, která bude, podobně jako v zahraniční, využívána k dopravnímu výzkumu a vývoji inovativních řešení v oblasti udržitelné dopravy.

9. 1. Financování dopravní infrastruktury a udržitelná mobilita Posilování atraktivity veřejné dopravy: • Standardizace elektronických odbavovacích systémů – vznik standardizační autority • D2D (door-to-door) mobilita: propojení jízdenkových a rezervačních systémů Standardizace v oblasti silniční a železniční dopravy

10. 2. Nákladní doprava • prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. UPce • Ing. František Kyncl, Ph.D. Česká logistická asociace • Petr Kašík Svaz dopravy ČR • prof. Ing. Jozef Majerčák, Ph.D. Žilinská univerzita • Vojtěch Hromíř ČESMAD BOHEMIA • Ing. Jiří Novotný CDV

11. 2. Nákladní doprava Konvenční přeprava a jednotlivé vozové zásilky • V přepravách ucelených vlaků nejsou zásadní problémy • Doporučení pro řešení kritické situace jednotlivých zásilek: • urychleně provést v segmentu železniční nákladní dopravy analýzu výkonových a ekonomických ukazatelů za CD Cargo a ostatní nákladní dopravce s cílem nalezení možných opatření jak podpořit jednotlivé vozové zásilky. Může být prokázáno, že některé zásilky do segmentu jednotlivých zásilek nepatří. • pro sanaci ekonomické ztráty jednotlivých zásilek lze doporučit vytvoření konsolidačního fondu, do které by přispívali nákladní dopravci ze ziskového segmentu ucelených vlaků. • provedení kritické revize dopravní politiky s cílem převedení přepravy zboží na ekologické druhy dopravy. Musí v obsahové náplni zaznít jednoznačná podpora jednotlivých zásilek přepravovaných po železnici. • ČD Cargo musí urychleně provést optimalizaci technologie a řízení svozu a rozvozu jednotlivých zásilek. • ČD Cargo musí poskytovat širší rozsah logistických činností s přidanou hodnotou. • Je nutné se zabývat kapacitou traťových úseků (např. Praha – Kolín, Choceň – Česká Třebová je vyčerpaná) a poplatkem za použití dopravní cesty (jeden z nejvyšších v Evropě).

12. 2. Nákladní doprava Kombinovaná nákladní přeprava • Témata: • přetrvávají problémy s tvorbou efektivních linek kombinované přepravy (cena je vyšší než v přímé silniční dopravě), • neexistence terminálů s veřejným přístupem, • nedostatečná podpora provozovatelů kombinované přepravy. • Doporučení: • podpora technických prostředků - manipulační technika, dopravní prostředky • podpora pro zavádění nových linek • podpora osvěty pro potencionální uživatele kombinované přepravy • zpracování studie rozvoje logistických center s návrhem modelu na ekonomické a provozní řízení, obdobným s vyspělými západními zeměmi • Důraz na kvalitu v železniční dopravě, především dodržování jízdních řádů - zpoždění přepravy jde na vrub silničních dopravců. • veřejná podpora může být směřována jen do terminálů, kde bude zajištěn veřejný a nediskriminační přístup zákazníků – silničních dopravců, operátorů, zasilatelů • veřejnou podporu je nutno poskytnout všem účastníkům, tj. i silničním dopravcům (formou jejich vzdělávání, příspěvkem na speciální techniku..)

13. 2. Nákladní doprava Deklarace zásilek v přepravních listinách, daňové úniky, přeprava nebezpečných a nadrozměrných nákladů • Témata: • nárůst přeprav nadrozměrných (těžkých) zásilek - potřeba ochrany tras pro tyto přepravy, • zvyšování počtu podvodů v kamionové dopravě založené na falešné identitě dopravce. • Doporučení: • zpracovat studii přepravních tras pozemních druhů dopravy pro nadrozměrné zásilky, • zvýšit kontrolní činnost policie a celní správy v přepravních řetězcích s ohledem na zvyšující se počty fiktivních podnikatelských subjektů.

14. 2. Nákladní doprava Dopady nákladní dopravy na dopravní infrastrukturu a opatření k jejich snížení, vážení vozidel environmentální motivace státu v nákladní dopravě • Doporučení • zvýšit kontrolní činnost dodržování hmotnostních parametrů dopravních prostředků, s cílem předcházet poškozování dopravní infrastruktury • zpracovat jednotnou metodiku pro vysokorychlostní vážení a využití získaných dat • snížit sankce za přetížená vozidla, jednak vysoký poplatek spojený s vážením + pokuta za přetěž, neúměrný bodový postih pro řidiče • podpořit zavádění vozidel s pohonem na CNG • zatížení životního prostředí dopravou řešit dělbou přepravní práce na ekologičtější dopravní mody • do poplatků za použití dopravní cesty zahrnout externí náklady

15. 3. Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury • prof. Ing. Karel Pospíšil, Ph.D., MBA CDV • prof. Dr. Ing. Jozef Komačka Žilinská univerzita • doc. Dr. Ing. Michal Varaus VUT • doc. Ing. Ludvík Véber, CSc. ČVUT

16. 3. Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury Proces investiční výstavby 1 Návrh akce k přípravě 2 Příprava územně plánovací dokumentace a investiční záměr 3 Vliv na životní prostředí 4 Dokumentace pro územní rozhodnutí 5 Územní rozhodnutí 6 Projektant a jeho výběr 7 Dokumentace pro stavební povolení: 8 Majetkoprávní řízení 9 Stavební povolení 10 Výběr dodavatele 11 Realizační dokumentace stavby (RDS) 12 Provádění stavby 13 Vyhodnocení po dokončení stavby 14 Vyhodnocování v průběhu užívání

17. 3. Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury Příprava staveb • Oblasti přípravy staveb dopravní infrastruktury by prospělo strategické plánování, které by nahradilo nekoncepčnost a diskontinuitu v této oblasti • Koncepce by měla být fixována zákonem • Vyčíslení ztrát a dodatečných nákladů způsobených zastavováním staveb • Výběr veřejných zakázek na základě nejnižší nabídkové ceny není nejlepší řešení. Jiné možnosti zákon připouští, ale nejsou téměř využívány • Přijetí systému ratingu či ratingových pásem či kategorií projektantů na základě dlouhodobé kontroly projektů z hlediska chybovosti, nedostatečného a nebo naopak nadbytečného technicko-ekonomického řešení • Hodnota ratingu (pásma, kategorie) by potom mohla vstupovat do výběrových řízení jako jedno z kritérií výběru

18. 3. Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury Technologie výstavby, údržby a oprav dopravní infrastruktury Systémy hospodaření s dopravní infrastrukturou • Navázání katalogu technologií výstavby, údržby a oprav dopravní infrastruktury na systém hospodaření s dopravní infrastrukturou tak, aby byly patrné vazby a všem bylo umožněno pracovat se stejným souborem dat • Systém hospodaření s dopravní infrastrukturou musí být závazným pro plánování • Dohoda na standardech • Ve Slovenské republice se povedlo systém HDM-4 lokalizovat pro tamní silniční síť, čímž nástroj posílil své využití a funkčnost. • Docílit přizpůsobení HDM-4 silniční síti v České republice a využít pro systém hospodaření. • Systémy hospodaření mají být koncipovány jako učící se systémy, které umožní zohlednit pozitivní i negativní zkušenosti nabyté při realizaci

19. 3. Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury Diagnostika staveb dopravní infrastruktury • Příprava nových staveb i systémy hospodaření, tzn. plánování oprav, údržby i rekonstrukcí, se musí opírat o důsledně a systematicky prováděnou diagnostiku • Zkušenosti ukazují, že náklady na diagnostiku jsou výrazně zhodnoceni při provádění stavby – minimalizace vícenákladů či přerušení stavby z důvodu změny technologie • Výstupy diagnostiky staveb musejí být závazné.

20. 3. Výstavba, údržba a opravy dopravní infrastruktury Využití recyklovaných materiálů a vedlejších produktů v dopravním stavitelství Dopady staveb dopravní infrastruktury na životní prostředí • Neadekvátní zpracování materiálu z cementobetonových krytů lze považovat za environmentálně neudržitelné. • V zahraničí je běžná recyklace cementobetonových i asfaltových materiálů z opravovaných silnic a dálnic formou zapracování nejenom do spodních vrstev, ale i do krytů vozovek nové výstavby či rekonstruované dopravní infrastruktury (v SRN až 40 %). • Existuje nejasná vazba na evropské normy v oblasti možného využití R-materiálů pro novou výstavbu, či opravy D1. • Při použití paralelního bubnu v obalovnách lze až 60 % R-materiálu recyklovat při zachování všech významných technických parametrů, • Neexistuje žádná politika ani finanční motivace pro použití vybouraných materiálů, srov. s přístupem v Německu • Vedlejší produkty je nutné používat při výstavbě i opravách dopravní infrastruktury uvážlivě a opatrně. • Při posuzování dopadů na životní prostředí je třeba zohledňovat všechny environmentální aspekty – člověk je také součást životního prostředí.

21. 4. Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích • plk. Ing. Leoš Tržil Policie ČR • PaedDr. Miroslava Salavcová MŠMT • plk. Ing. Tomáš Lerch Policie ČR • Ing. Milan Dont, Ph.D. MD • Mgr. Roman Šigut Drážní inspekce • Bc. Jan Skalka Město Odry • Mgr. Karel Bezděkovský MD

22. 4. Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích • V rámci hospodárného plánování a výstavby silniční sítě v ČR je nezbytné minimálně na stejné úrovni jako využíván nástroj EIA rovněž využívat nástroj RSIA (Hodnocení dopadů na bezpečnost) – viz směrnice „Infrastruktura“ 2008/96/ES • V rámci systematické identifikace nehodových a rizikových lokalit na ucelené síti pozemních komunikací vytvořit predikční modely nehodovosti a jejich výsledky využívat při rekonstrukcích či úpravách silniční sítě • Pro vozidla požadovat v rámci rekonstrukcí železničních přejezdů mechanické zábrany (závory) • Pro chodce aplikace závor se zábranami proti podlezení • Zavést společné bezpečnostní prohlídky železničních přejezdů provozovatelem dráhy a správcem komunikace v plném rozsahu

23. 4. Bezpečnost provozu na pozemních komunikacích • Nastavit vzdělávací systém směřující k vzdělanému občanovi v oblasti bezpečnosti silničního provozu u všech věkových kategorií. • Motivovat účastníky silničního provozu k průběžnému vzdělávání. • Vytvořit podmínky pro průběžné sebevzdělávání pedagogů i hodnotících orgánů v oblasti dopravní výchovy. • Zaměřit se na zvýšení kvality přípravy začínajících řidičů v autoškolách, včetně jejich prověření zkouškou znalostí, dovedností a chování. • Vzhledem k celospolečenským ekonomickým ztrátám (v roce 2011 to bylo 53 mld. Kč), které jsou způsobeny dopravními nehodami je nutno zajistit integraci problematiky bezpečnosti v rozsahu Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) 2011-2020 do Operačního programu Doprava.

24. 5. Telematické systémy v dopravě • Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek ČVUT • Ing. Martin Pichl MD • Ing. Tomáš Miniberger VARS • Ing. Tomáš Juřík CROSS Zlín • Ing. Ivan Fencl, PhD. Inovace v dopravě • Ing. Martin Pípa CDV • Dr. Ivo Rýc AFIM • Ing. František Kopecký, Ph.D. KPM CONSULT • Ing. Roman Srp Czech and Slovak Intelligent Transport Systems & Services

25. 5. Telematické systémy v dopravě • Proč ITS ? - zvyšování BEZPEČNOSTI a PROPUSTNOSTI na stávající infrastruktuře při omezených možnostech jejího rozšiřování • Vypracovat Akční plán rozvoje ITS (obdoba sektorových strategií) ve všech dopravních módech, navazující na již hotové strategické dokumenty jako např. o strategie inovačních technologií v dopravě („INOTECH“), o komplexní analýza současného stavu nasazení a reálné funkce ITS v České republice s výhledem dalšího rozvoje, o seznam významných projektů a činností týkajících se prioritních oblastí ITS, které byly realizovány v České republice, o aktuální Dopravní politika České republiky. V tomto strategickém dokumentu budou mj. vymezeny konkrétní projekty seřazené v pořadí důležitosti, nutné investice, časový rámec i odpovědnost konkrétních subjektů financování a za realizaci.

26. 5. Telematické systémy v dopravě • Definovat rozvoj klíčových ITS v ČR, včetně stanovení parametrů pro kvantifikaci cílů a zpětně vyhodnocovat efektivnost investic. • Při plánování a realizaci staveb důsledně oddělovat technologické a stavební části díla • viz příklad z diskuse: „přeprodávání“ ITS systémů… • Je potřeba stanovit na národní úrovni samostatnou rozpočtovou kapitolu ITS pro projekty s širším přesahem. • Navázat na historii ČR v „normotvorbě“ a aktivovat českou diplomacii směrem k normalizaci na mezinárodní úrovni. • Maximálně podporovat tvorbu norem a jasně definovat funkcionalitu systémů s cílem minimalizovat systémy s nízkou kvalitou a podpořit tak i veřejnou správu v roli „péče řádného hospodáře“. • Definovat úrovně kvality služby ITS poskytované správci dopravní infrastruktury nebo subjekty poskytující služby ITS. • Stimulovat český průmysl v implementaci nových ITS systémů v ČR a poskytnout mu tak reference a konkurenční náskok resp. zvýšit konkurenceschopnost domácího průmyslu v mezinárodním měřítku.

27. Co se závěry dále?

28. Děkuji za pozornost Karel.Pospisil@cdv.cz