Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů

1. Sociokulturní potenciály rozvoje rurálních komunit nebo celých regionů Proč se zabýváme sociokulturním potenciálem rurálního/regionálního rozvoje?

2. Zarámování sociokulturního potenciálu do širšího kontextu • Proces modernizace znamená ohrožení rurální identity a proces globalizace ohrožuje regionální identitu • Proto je akcentováno její nalezení (ruralizační a regionalizační tendence), aby dotčení lidé mohli jednat ve svůj prospěch (nejen obnovit a upevnit vlastní tradici) • Tuto tendenci akcentuje např. 3. koncept vztahu města a venkova (svébytnost venkova při dominanci města) • Koncept teritoria a zaměření na potřeby, kapacity, schopnosti, dovednosti a perspektivy místních lidí a jejich zapojení do rozvoje má výrazné sociální pozadí (sociologie, politologie, sociální geografie), které spolu s valorizací místních zdrojů tvoří základ integrovaného endogenního modelu rozvoje odpovídajícího třetímu konceptu vztahu města a venkova

3. Prvky ruralizační/regionalizační tendence z hlediska tří základních východisek modelu EnRo • Ohled a citlivost k přírodě a jejím zdrojům (lokalita) • Komunita jako přirozené sociální prostředí (sociální aspekty) • Sociální koheze na bázi vztahů kooperace, solidarity, vhodné soutěživosti a důvěry; sociální sítě (sociální aspekty) • Adresná (lokalizovaná) odpovědnost za lidské činy(sociální a ekonomické aspekty spojené s lokalitou) • Relativní soběstačnost komunity/regionu (ekonomika)

4. Vztah ruralizační/regionalizační tendence k modelům rozvoje • ExoRO tuto tendenci nerespektoval • EnRo se prosazuje obtížně (důvody): • Myšlení zaměřené na centralizaci (projekt modernity -- McDonaldizace) • Myšlení založené na unifikaci (projekt modernity – McDonaldizace) • Myšlení založené na materiálních faktorech (ne na nehmotných faktorech typu podpory lidského, kulturního, intelektuálního a sociálního kapitálu)

5. Úloha sociokulturních potenciálů v rurálním rozvoji • Výzkumy od 90. let ukazují: • Globalizace paradoxně formuje svůj opak – lokalizaci/regionalizaci (a naopak) • Globalizace likviduje stát jako hlavního aktéra moderní společnosti (jeho funkce přebírají nadnárodní orgány), ale novým aktérem se stává komunita/region • U všech nově se objevivších vedoucích regionů je vidět schopnost lidí měnit aktivity – viz sociální změny a adaptační efektivnost (dosáhnout toho vyžaduje sociokulturní potenciály – kulturní/lidský a sociální kapitál a orientace na komunitu)

6. Sociální kapitál (viz dříve, příloha 15) • Nehmatatelné, neekonomické aspekty, společnosti, které přispívají k ekonomickému růstu a rozvoji • Založen na opakovaných sociálních interakcích, které rozvíjejí důvěru, sociální normy a posilují spolupráci a reciprocitu, ale vedou i k určitému soupeření) • Suma aktuálních i potenciálních zdrojů, které může určitá osoba užívat díky tomu, že se zná s druhými lidmi (bohatství styků a známostí, které mohou být užitečné) – P. Bourdieu. Moc a hierarchie umožňují koordinovat aktivity a snižovat transakční náklady. Vycházíme z jedince (je primární – individualizace) - soupeření o sociální kapitál, výhody má jen někdo. • Rysy sociální organizace, jako jsou důvěra, normy a sítě, které mohou zlepšit efektivnost společnosti usnadněním koordinovaných aktivit (R. Putnam). Důvěra, spolupráce a rovnost (equity) umožňují koordinovat aktivity a snižovat transakční náklady (vycházíme z kolektivu – kolektivizace) – spolupráce, předpokládá se, že výhody mají všichni

7. Kulturní kapitál (viz dříve) • zvláštní forma získaných předpokladů jedince nebo skupiny k dosažení určitého sociálního statusu, která je vázána na charakter a úroveň socializace (suma znalostí, vědomostí, a rodinného původu, které máme) • Jeho součástí je kapitál lidský (viz dříve a skripta)

8. Sociální sítě (viz dříve + propojit se sociálním kapitálem, příloha 15) • Pravidelný soubor kontaktů nebo podobných sociálních spojení mezi jednotlivci nebo skupinami. Jednání člena sítě je zakořeněné, protože je vyjádřené v interakci s jinými lidmi. Sociální síť je množina subjektů (uzlové body sítě), kteří jsou propojeni směnnými vztahy (spoje sítě). • Společnost není popisována jako souhrn různě seskupených objektů s určitými vlastnostmi, motivacemi a normami jednání, ale jako struktura vztahů směny, moci a závislosti určující toky vzácných statků v sociálním systému. • Souhrn sociálních vztahů znamenající toky informací, zdrojů a identit, které jsou využívány v utváření rurálního či regionálního rozvoje

9. Vztahy v sociálních sítích lze popisovat v termínech • Intenzity(objem směny zdrojů) • Frekvence směny • Doby trvání směny • Hustoty (poměr mezi počtem reálně existujících a všech možných vzájemných vztahů) • Homogenity

10. Principy komunitního vývoje postaveného na sociokulturních potenciálech • Vychází z vlastní historie a kultury (kořeny identity: kulturní kaptiál) • Akceptace modernizace a globalizace, ale rozmělňování jejich destruktivního působení umnými aktivitami (kulturní a lidský kapitál) • Tento proces není řízen z vnějšku speciálními experty, ale je více spontánní a až po nastartování získává možnou řízenou podobu (začínají jej sítě místních elit – sociální kapitál)

11. Nastartování a průběh rozvoje postaveného na ruralizčních/regionalizačních tendencích • Osobnost s vizí (viz sociální změna) odpovídající místní kultuře (viz požadavky na projekt), aby mohlo vzniknout porozumění (spolupráce, soutěživost, důvěra, solidarita) – sociální kapitál vzniká z každodenních rutinních inertních interakcí • Připojení se jádra komunity/regionu (samospráva, podnikatelé, spolky a další) • Samospráva a další aktéři usilují o vnější podporu Tak je z vnějšku získáván ekonomický kapitál a zevnitř kapitál sociální a kulturní

12. Příklad rozvoje postaveného na sociálním kapitálu a sociálních sítích: Iniciativa Společenství Leader • V současné době asi 1000 takových iniciativ v EU Cílem iniciativy LEADER+ podle směrnice Evropské komise ze 14. dubna 2000 je „povzbuzovat ty, kteří působí na venkově, aby se zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, podporovat zavádění integrovaných, vysoce kvalitních a regionálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj s cílem vyzkoušet nové způsoby • podpory přírodního a kulturního dědictví, • upevnění ekonomického prostředí s příspěvkem k tvorbě pracovních míst a • zlepšení organizačních schopností komunity.“

13. Příklad rozvoje postaveného na sociálním kapitálu a sociálních sítích: Iniciativa Společenství Leader • V současné době asi 1000 takových iniciativ v EU • Prioritní témata: • Jak nejlépe využít přírodní a kulturní zdroje vč. posílení hodnoty daného místa • Zlepšení kvality života na venkově • Přidání hodnoty místním produktům (zvl. Umožnění přístupu na trh malým výrobcům prostřednictvím kolektivního jednání • S využitím nových „know-how“ a nových technologií dosáhnut toho, aby produkty a služby na venkově byly více konkurenceschopné

15. Regiony připravující se na Iniciativu Leader v ČR Regiony připravující se na LEADER zaujímají třetinu území republiky a žije v nich zhruba třetina obyvatel venkova

16. Realita sociokulturních potenciálů • O vývoji politky EU zameřené na venkov: viz Příloha20-EU-rozvoj-venkova.doc

17. Realita sociokulturních potenciálů • ČR: nekomunitní úroveň – sekce vesnice ve Svazu měst a obcí, Spolek pro obnovu venkova (nevládní organizace - NGO)

18. Spolek pro obnovu venkova • Posláním je přispívat k rehabilitaci venkova, k obnově a prohloubení společenského a duchovního života na venkově, k posílení hospodářské stability a prosperity venkova. Motivovat občany žijící na venkově k dobrovolné aktivitě, podněcovat je k odhodlání podílet se na zdárném vývoji obce, napomáhat vzniku a činnosti místních a regionálních sdružení. Účastnit se evropské spolupráce při obnově venkova. V neposlední řadě pak překonávat úzce resortní přístupy k řešení problémů obnovy vesnice a rozvoje venkova a podporovat a realizovat Program obnovy venkova. • http://www.spov.org • http://forum.isu.cz

21. Svaz měst a obcí • Dobrovolná, nepolitická a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy jsou obce a města. Svaz je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a zastupitelů, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy.  • http://www.smor.cz

22. Svaz měst a obcí Hlavní cíle • podporovat a rozvíjet samosprávnou demokracii ve veřejné správě České republiky a v Evropské unii, • podílet se na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu, a posilovat tak vliv obcí v legislativní oblasti • informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie včas o tom, jaký dopad mohou mít jimi připravovaná opatření na kvalitu života občanů i na rozvoj jednotlivých území, • posilovat ekonomickou samostatnost měst a obcí, • informovat a vzdělávat zastupitele i pracovníky místních samospráv, • napomáhat tvorbě regionální politiky.

24. Problémy na komunitní úrovni • Chybí osobnosti s vizí • Obtížné znovunalezení komunitních kulturních kódů • Každodenní život překrývá řešení těchto obecných cílů (peníze na plynofikaci jsou nad identitou) • Vnější podpora směřuje více k hmatatelně ekonomickému než sociokulturnímu kapitálu (kromě profesního vzdělání)

25. Zřejmý rozpor • Jádro rozvoje tkví ve zvelebení a mobilizaci socikulturního kapitálu, ale podporován je ten ekonomický.