Souborné katalogy

1. Souborné katalogy Mgr. Anna Vitásková

2. Katalog – je uspořádaný soubor záznamů o dokumentech • Prvními katalogy byly hliněné destičky či papyrusové svitky se soupisy destiček nebo svitků. • Od středověku to pak byly soupisy knih v papírových sešitech psaných ručně, později se psaly záznamy na samostatné lísky. • V 19. a 20. stol. byly ručně psané lístky nahrazeny lístky se strojopisem či textem množeným na jednoduchých rozmnožovacích přístrojích. Tyto lístky měly standardizovanou mezinárodní velikost 12,5 x 7 cm. • V knihovnách obvykle existoval minimálně katalog jmenný a systematický (podle MDT) nebo věcný (podle předmětových hesel), někde též názvový (většinou u beletrie). První údaj na lístku se nazýval záhlaví a bylo v něm uvedeno to, podle čeho byl lístek v katalogu zařazen.

3. Elektronický katalog Revoluční změnu do katalogů přinesly automatizované knihovnické systémy. • Automatizovaný knihovnický systém je program, který umožňuje vytvářet databázi knihovních dokumentů. • Katalogizační záznam se pořídí jen jednou zápisem do databáze. Papírové katalogizační lístky se postupně se přestaly tisknout. • Elektronické knihovní katalogy zpřístupňují záznamy o všech dokumentech (knihy, časopisy, CD ROM, DVD, videa, mapy, zvukové dokumenty atd.), které jsou uloženy v jednotlivých knihovnách.

4. Automatizované knihovnické systémy umožnily vyhledávání nejen podle základních selekčních prvků (autor, název, věcné třídění) ale i podle mnoha dalších kritérií např. kteréhokoliv slova z názvu, podle vydavatele či ISBN. Nejprve byly tyto katalogy přístupné pouze lokálně - v knihovně. Další pokrok přinesl rozvoj Internetu. Knihovny zpřístupnily své katalogy nejprve pomocí dálkového připojení (telnet) a koncem 90.let v prostředí WWW. Došlo také k propojení katalogů s výpůjčními systémy a výsledkem byla okamžitá informace nejen o tom, zda se v dané knihovně hledaný dokument nachází, ale také jestli je zrovna k dispozici nebo je právě půjčený.

5. České automatizované knihovnické systémy: • Lanius, Clavius • KP-sys, KP-win, • Rapid Library, • DAWINCI • SMARTLIB, • Relief,…

6. Zahraniční automatizované knihovnické systémy • CDS/ISIS • ALEPH • TinLib • BIBIS

7. Pro přístup k elektronickému katalogu jakékoliv automatizovaného knihovnického systému se používá pojem OPAC  =  Online Public Access Catalog, což je dnes všeobecné označení pro veřejně přístupné elektronické katalogy knihoven.

8. Příklady knihovních katalogů • Katalog Národní knihovny ČR • Katalog Vědecké knihovny v Olomouci • Katalog Knihovny UP • Katalog NTK Ve světě • Katalog Britské knihovny • Katalog Kongresové knihovny v USA

9. Práce s OPACem • Prohlížení katalogu – tj. listování seznamy jmen autorů, názvů knih, předmětových hesel apod. • Základní vyhledávání podle autorů, názvů atd. • Pokročilé vyhledávání, kde je možno sestavit dotaz pomocí logických operátorů a kombinovat různá pole. • Čtenáři, kteří jsou zaregistrovaní u konkrétní knihovny, mají možnost prostřednictvím OPACu kontrolovat své výpůjčky, prodlužovat knihy, rezervovat knihy apod.

10. Souborné katalogy knihoven • SK - obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny. Patří mezi sekundární zdroje informací. • Vzniká na základě spolupráce mezi více knihovnami. • Souborný katalog neslouží pouze čtenářům, ale i knihovníkům a informačním pracovníkům.

11. Z historie SK • Prvními soubornými katalogy jsou soupisy knih z více knihoven, které byly zpracovávány již ve středověku. Např. ve 13. století vznikl soupis knih 183 klášterních knihoven v Anglii a Skotsku, které se nazývá Registrum Librarum Angliae. • V ČSR se o realizaci souborného celostátního katalogu hovořilo v 60 letech 20. století. Nedostatek finančních prostředků vedl k vydání vyhlášky 110/1965 Sb. o celostátní evidenci zahraniční literatury (CEZL). Zahraniční monografie, které získaly knihovny na našem území, byly evidovány v dnešní Národní knihovně ČR. V Univerzitní knihovně v Bratislavě se evidovaly všechny zahraniční časopisy. Tato evidence měla nesmírný význam pro meziknihovní výpůjční službu. Po rozdělení státu v roce 1993 předala Univerzitní knihovna v Bratislavě Národní knihovně v Praze záznamy o zahraničních časopisech, které byly uloženy v českých knihovnách.

12. Typy souborných elektronických katalogů Reálné souborné katalogy – záznamy o dokumentech jsou importovány do jedné báze a na základě duplicity slučovány. • Výhodou těchto katalogů jsou kvalitní záznamy, které odpovídají normám. • Nevýhodou je náročná údržba katalogu. Musí být stanoveni správci katalogu. • Mezi tyto katalogy patří: Souborný katalog CASLIN, SKAT, Centrální katalog Univerzity Karlovy, Souborný katalog Univerzity Palackého

13. Příklady reálných SK CASLIN SKAT CKIS

14. Virtuální souborné katalogy – katalogy knihoven jsou propojeny pomocí software, který vytváří dojem jedné báze. Výhodou takového katalogu je, že je aktuální. Odpadá finanční náročnost na údržbu katalogu. Nevýhodou je různá kvalita záznamů a duplicita záznamů. Mezi tyto katalogy patří: Jednotná informační brána, TINWEB aj.

15. Funkce SK • bibliograficko-informační, umožňuje vyhledávat určitý dokument ve více knihovnách najednou • lokalizace dokumentu, umožňuje zjistit, ve které knihovně se hledaný dokument nalézá • získání dokumentu, prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby, nabídka vyplnění žádanky na MVS • sdílená katalogizace, knihovníci mohou využít již vloženého záznamu pro potřeby svého katalogu a potřebný záznam si stáhnou a doplní o své signatury, přírůstková čísla atd.

16. Dělení SK podle obsahu • národní • regionální • institucionální • oborové

17. Národní SK - ČR • CASLIN – souborný katalog České republiky. Tento katalog zpracovává Národní knihovna ČR. Záznamy do něho posílá asi 60 knihoven. Je pod knihovním systémem Aleph. • SKAT – souborný katalog knihoven, které pracují s knihovním systémem LANius a CLAVIUS. Tento katalog zpracovává Sdružení uživatelů LANius, které vzniklo v roce 1995 (Tábor). Do katalogu zasílá záznamy asi 120 veřejných knihoven.

18. Regionální SK • Souborný katalog okresu Vsetín Katalog udržuje Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně. Umožňuje vyhledávání ve všech knihovnách vsetínského okresu najednou. Pracuje s knihovním systéme KP-sys. • Souborný katalog knihoven okresu Bruntál Katalog provozuje Regionální knihovnické centrum při Muzeu v Bruntále. Používá knihovní systém KP-Win.

19. Institucionální SK • Centrální katalog Univerzity Karlovy v Praze • Souborný katalog Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci Propojuje 7 fakult. Používá systém TinLib. • Souborný katalog ústavů Akademie věd ČR Propojuje 45 knihoven AVČR. Používá systém Aleph500. • Souborný katalog Masarykovy Univerzity v Brně Propojuje 8 fakultních knihoven. Používá systém Aleph500.

20. Oborové SK • Národní lékařská knihovna spravuje souborný katalog z oblasti lékařství a zdravotnictví. Je v něm zapojeno asi 80 lékařských knihoven. • Souborný katalog časopisů VPK (Virtuální polytechnická knihovna). Obsahuje časopisy zaměřené na techniku a přírodní vědy. Podílí se na něm asi 26 knihoven. • Souborný katalog knihoven ústavů Akademie věd ČR. Katalog LINCA zahrnuje 45 knihoven ústavů. Nabízí možnost výběru oborů pro prohledávání – • Oblast věd o neživé přírodě • Oblast věd o živé přírodě a chemických věd • Oblast humanitních a společenských věd

21. Sigla knihovny Sigla je označení konkrétní knihovny. Tvoří ji 3 abecední a 3 číselné znaky. Např. CLG001 První dvě písmena - označují geografické označení AB=Praha, BE=Beroun, OL= Olomouc, BO=Brno atd. Třetí písmeno – označuje typ knihovny A=ústřední knihovna B=knihovna ústavů Akademie věd C=knihovny ostatních ústavů D=vysokoškolské knihovny E=knihovny státní správy F=knihovny podniků G=veřejné knihovny a školní

22. Číselné znaky jsou čísla jednotlivých knihoven v regionu. Skládá se s třímístných čísel. Čísla 000 – 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě Čísla 500 – 999 se používají pro označení knihoven sídlících v ostatních místech okresu Např. OLD009 – Knihovna právnické fakulty UP BOG001 – Knihovna Jiřího Mahena v Brně ABA000 – Národní knihovna ČR