Romský etnolekt češtiny

1. Romský etnolekt češtiny Máša Bořkovcová

2. Romský etnolekt češtiny • Produkt neukončeného procesu jazykové směny • Počátek se váže k příchodu slovenských Romů do českých zemí po 2WW • Původními jazyky jsou romština a slovenština • (Mnohé prvky jsou shodné i s olašským romským etnolektem češtiny.)

3. Sociální vymezení etnolektu • Sociální hranice etnolektu se kryjí s hranicemi romských enkláv či komunit. • Ty v různé míře vykazují • Nečetné přesahy sociálních sítí • Vnitřní kohezi (sociální uzavřenost) • Kulturní specifika • Zde etnolekt, byť v slabší míře, přetrvává i u 3. a 4. generace poválečných imigrantů

4. Případová studie na pražském Smíchově • Zaměřena • na popis jazykové struktury • důvody reprodukce etnolektu • Míra etnolekticity jednotlivých mluvčích vzhledem • Ke generaci • Ke kompetenci v původních jazycích • K sociálním sítím

5. Etnolekt je z formálního hlediska: • Varietou češtiny, jejíž specifika jsou způsobena vlivem původních jazyků • romštiny (R) • Slovenštiny (Sl) • R: dominující jazyk v původní diglosii • Sl: komunikační jazyk Romů s českými gadži • Popis etnolektní struktury: pouze odchylky od obecné češtiny (v gramatičnosti a frekvenci), které jsou rozšířené u daného řečového společenství

6. Fonetické a fonologické prvky • Přízvuk – na předposlední slabice fonetického celku • Fonetika: • ou→u(kupit), j (v muzeju), ě→e(pet) • ř→r, tl→kl(klustý), ps→pc(pcaníčka) • hř →ř(řeben), chř→kř(křipka), asimilace sykavek (Šaša)

7. Lexikální a slovotvorná specifika • Přejímky z romštiny • šun, de, ma phen, (te merav) • čhaje, móre • bokhalo, čóro, dilino, šukar, máto • bala, muj, čuča, mindž, pele, kar • bóri, rom, gadžo, piráno • džuva, kamukeri • phenďom, phenav • love, šil • Šuki, Phuri, Chindi, Kaľi

8. Přejímky • Ze slovenštiny: • abo, aj, lebo (nebo z r.) • hamižnej, lenivej, nebožskej • cigán, cigánský • Miľo, Ňofi, Julo • domlátit, počarovat, zaspat • dochtor, počúvať…

9. Sémantické kalky • rodina, manžel, mrtvola, nevěsta • suchej, poctivá, chudej • znát, říct, zustat, přijít, hodit, bejvat, černat • vzít/sebrat (Tatinka chtěli vzít.) • Až (=dokonce) (Já jsem se potom přestala až malovat!)

10. Gramatické kalky • Pouštět strach, pouštět spaní, dávat nervy, dělat práci, jít do snů, jít nervy (do), pít cigaretu • Absence zvratných zájmen: • Zastávat koho, pamatovat, lehnout, sednout (nesedej!) • Jít do rodiny (být po kom)

11. Autonomní Pojmenovací jednotky • simplifikací: • dávat strach na koho← pouštět strach • dostávat/ dávat šoky/ záchvaty ← dostávat/ dávat nervy • kombinací: • pažernej ← č. pažravý + etn. napasnej • nedodržlivej ← nedržící (slovo) + nespolehlivý

12. skloňování • 1. a 4. pád mn. č. m. r. (Voni pozabíjeli Židi. Vy taky nemáte rádi komunisti?) • Rozšíření nom. tvaru v paradigmatu cizích slov (za komunizmus, dem do centrum) • Vychýlení v gram. rodě (ten prase, ten dveře) • Přechýlení typu př. jm. (hromadní, srandovná) • -ovci

13. Časování • Rozšíření středního, resp. mužského rodu (To bylo konec! [Máma] vzal tátovi.) • Užití druhého slovesa z vidové opozice, i u participia (Chtěli věšet [pověsit] všechny. Já sem napínavá [napnutá]. Rasizmus nebyl tak rozvíjenej [rozvinutý]!)

14. Morfosyntax • 1. pád • po číslovkách (Tolik složenky! Tam bylo plno banány) • Po předložkách (byl u psycholožka) • 2. pád • Místo přivlastňovacích zájmen n. adj. (v báby peřinách) • 3. pád • Von je komu/koho rodina? • 4., 6., 7. u příslovečných určení místa

15. Užití předložek • od + 2. pád (byl vod něho mladší) • s + 7. pád/ 7. pád (Šla s oknem, palívka haluškama) • do/v a k/u viz příslovečné určení místa • širší význam za(brečet/ stejskat/ šílet/ bejt smutnej/ umírat + za)

16. Příslovečné určení směru a místa • U příslovců (Dej to tady!/ Chodila, kde vona ukazovala./ Jí nedostaneš venku!) • U předložek (Oslavuje do práce na Hlavák./ Přijde u nás) • U pádů (Byl jsi tátovi na pohřeb?/ Co na tebe uvidíme?)

17. Syntax • Specifické slovesné vazby (zdál se mi sen s/ brečet na/ říkat na/ chápat z, bejt lakomej na) • Oslabená síla slovesných valencí (str. 90) • Souvisí s distribuci to/tam • předmětu u předmětných sloves (No, tak si schovej!/ Ona neumí.) • podmětu (Tam nebylo možný!/ Normálně bylo v televizi.) • Příslovečného určení místa (Mam nervy, že sem včera nebyla! Jak předtim šla s náma na Žižkov. Já a Lucka sme šly.)

18. Specifické větné konstrukce • spona v neutru (To bylo konec! To bylo hrůza!) • Týna je celá táta/ Milan, to byl celej máma. • Konstrukce s počítanými objekty (str. 95) • Součástí přísudku (Sme doma deset děti/dětí./ Ale sme hodně! Teď sou hodně problémů na ty rodiny.) • Přívlastkem (My šest můžem dělat. Kolik lidí demonstrujou!) • Příslovečným určením (Anebo ty karty schovej a potom vyndej, protože ti potom vyletěj plno, víš!) • Běž přines lopatku!/ Di kup malinovku!

19. Spojovací výrazy • bo/ abo/ lebo/ nebo • Vylučovací (… tomu musíš rozumět, bo tě zavřou!/ Roztrhejte ty papíry nebo já se naštvu!) • Odporovací – bo/nebo(A: Ten je hnusnej! B: Bo ty si hezká!) • Příčinný – bo/ lebo/ nebo/ že (Já mam až punčocháče černý, bo sem nemohla najít tamty!) • Bo jako nevětná spojka + pods. Jm. (Bo klíče!)

20. SOCIOLINGVISTICKÁ ČÁST VÝZKUMU • otázka po příčinách reprodukce etnolektu • otázka po zdrojích etnolektu, resp. vlivu kompetence v původních jazycích • diskurzivní kontext etnolektu – a jeho společenské funkce

21. Sociolingvistická část výzkumu • Výzkum v rámci jedné sociální sítě sobě příbuzných či spřízněných starousedlých smíchovských romských rodin žijících po generace v blízkém sousedství • Etnolekt je zde relativně slabý • Etnolekticita u mluvčích velmi různá

22. sociální sítě • Nejstarší generace • Pár ročníků slovenské ZŠ • Práce na nízkých pozicích v průmyslu a službách • Střední generace • Téměř všichni české ZŠ, nejmladší ZvŠ, pár ročníků SoU • Lepší pozice v průmyslu a službách • Individuální rozdíly v míře integrace do okolní společnosti • Nejmladší generace • Od. Pol. 90. let více dětí do ZŠ (Grafická) • Pracovali v partách svých starších příbuzných

23. Jazyková situace • Nejstarší • Romština, slovenština – diglosie • Čeština – v interetnické komunikaci • Střední • Romština ustupuje, slovenština zaniká • Čeština - v rámci formálního vzdělání • Nejmladší • Romština dále ustupuje i z generačních part • Čeština – ve vzdělání i ekonomickém životě nárůst izolace • Výzkum v době „ekonomického volna náctiletých“

24. Míra etnolekticity • Etnolekticita klesá mezi 1. a 2. generací, v rámci níž je diferencovaná. • Tento rozdíl se přenáší v nižší míře do gen. 3. • 3. gen. používá některé prvky, které nepoužívá gen. 2. • To koreluje s rozsahem sociálních sítích u jednotlivých generací, resp. rodin. Naopak – korelace s užíváním romštiny se nepotvrdila.

25. Proměny soc. funkcí etnolektu • Mezi 1. a 2. gen. klesá etnolekticita plošně – na všech jazykových rovinách • U 3. gen. se vyskytují etnolektní prvky, které nepoužívá 2. gen., často jako markery (přejímky z rom.). • Celkově v etnolektu přetrvávají etnolektní prostředky pojmenovávající spec. kulturní realitu (emoce, mule, skupinová příslušnost, sociální vlastnosti,…)

26. Proměny soc. funkcí etnolektu • Etnolekt byl pro první gen. dorozumívacím kódem pro styk s majoritou • Etnolekt spolu s ústupem romštiny v intraetnické komunikaci přebírá částečně její funkce. • Příslušníci 2. generace umí volit mezi etnolektními a česky nepříznakovými prvky. Užívají to funkčně.

27. Postoj k etnolektu • Souvisí s mezigenerační změnou postoje k vlastní skupinové příslušnosti, společenským a ekonomickým ambicím • 1. gen. byla ochotnější se asimilovat, přijala postoj ke své etnicitě s hodnotícími kategoriemi „zaostalost“, „asociálnost“, „pověrčivost“ 2. generace – varíruje, 3. gen. je laxnější. • S ambicemi na integraci