Hon. Philip E. Coyle Hlavní poradce Cent rum pro obranné informace 14-18 .ledna , 2008

1. Americké programy protiraketové obrany a prosazovaný protiraketový systém v EvropěPraha, Česká republika Hon. Philip E. Coyle Hlavní poradce Centrum pro obranné informace 14-18.ledna, 2008

2. “Technická data” • “Systém obrany proti balistickým raketám, který Spojené státy v průběhu tohoto roku rozmístí, neprokázal obrannou kapacitu a proti reálnému útoku raket dlouhého doletu bude neúčinný. Tvrzení administrativy,že systém bude spolehlivý a vysoce účinný, jsou nezodpovědným přeháněním.” Unie znepokojených vědců, květen, 2004

3. Aktuální zhodnocení • Protiraketová technologie, kterou Spojené státy rozmístily na Aljašce a v Kalifornii a kterou chtějí rozmístit ve Východní Evropě, v reálných operačních podmínkách neprokázala schopnost ubránit Evropu nebo Asii, ba dokonce ani samotné Spojené státy, před íránským nebo severokorejským útokem. • Americká Agentura pro protiraketovou obranu (MDA) z tohoto důvodu záměrně omezila hrozbu z Íránu nebo Severní Koreje na pouhou jednu nebo dvě rakety nepoužívající ani klamné cíle, ani další protiopatření • Avšak ani při simulacích tohoto idealizovaného útoku MDA neprokázala schopnost útok za reálných operačních podmínek zastavit.

4. Důležitost operačních kritérií • Clintonova kritéria – prosinec 1999: • Existuje skuteční hrozba? • Jaký je stav technologie založené na úvodní sérii přísných letových testů a operační účinnost navrženého systému? • Je systém finančně dostupný? • Jaké budou důsledky rozmisťování Národního systému protiraketové obrany (NMD) pro globální strategické prostředí a naše cíle v oblasti kontroly zbrojení?

5. Důležitost operačních kritérií, pokračování • Tzv. Nitzova kritéria – Národní obranná směrnice číslo 172, 30. květen 1985: • Systém musí být účinný • Musí být schopen odolat přímému útoku • Musí se vyznačovat efektivitou mezních nákladů – to znamená, že postavení jednotky protiraketové obrany musí být levnější než protivníkova výstavba ofenzivní jednotky, kterou by proti ní postavil

9. Pentagon tvrdí, že hrozba nepřátelských raket roste a argumentuje raketami celkem 20 států! Avšak všechny zmíněné státy až na dva – Írán a Severní Koreu – jsou buď přáteli USA, nebo jejich spojenci, nebo z jejich strany žádné riziko nasazení raket nehrozí. Jde mimo jiné o Izrael, Indii, Pákistán, Vietnam, Jižní Koreu, Moldavsko, Ukrajinu, Saúdskou Arábii, Egypt a další země. Moldavsko? Ano, Moldavsko. S výjimkou Ruska a Číny žádná ze jmenovaných zemí – včetně Íránu a Severní Koreje – nemá rakety schopné zasáhnout Spojené státy. Paní Pamela J. McCue, ředitelka Centra pro raketové a vesmírné zpravodajství (MSIC), navíc nedávno prohlásila, že novou hrozbou raketového útoku se stává Venezuela – a to kvůli svým vazbám na země vyvíjející rakety a kvůli protiamerickému sentimentu.* * úterý 14. srpna 2007, konference „Budoucí příležitosti a výzvy národní bezpečnosti se zvláštním důrazem na vznikající hrozby protiraketové obraně a vesmírným operacím.“

10. Klamné cíle a protiopatření – Achillova pata PRO • Sestřelit nepřátelskou raketu pohybující se rychlostí přes 27 000 kilometrů v hodině z kosmického prostoru je jako chtít v golfu trefit první ranou jamku pohybující se rychlostí 27 000 kilometrů v hodině •Pokud nepřítel použije klamné cíle a protiopatření, protiraketová obrana připomíná snahu trefit první ranou jamku pohybující se rychlostí přes 27 000 kilometrů, když je trávník navíc pokryt černými kotouči o stejném průměru jako jamka. Obránce neví, na který z cílů má střílet.

11. Klamné cíle a protiopatření – Achillova pata PRO, pokr. • Klamné cíle napodobují útočící nepřátelskou raketu nebo hlavici umístěnou v návratovém tělese (re-entry vehicle, RV). • Například jednoduchý balón ve tvaru kužele – jaký má i návratové těleso – může z oběžné dráhy vstupovat do atmosféry stejně rychle jako těleso samotné a způsobovat tak zmatení obránce. • Nepřátelská raketa může nést řadu takových balónů, které budou nafouknuty při oddělování posledního nosného stupně.

12. Klamné cíle a protiopatření – Achillova pata PRO, pokr. • Rušení nebo elektronická interference s radarem je jiným obvyklým protiopatřením. • Nepřítel může k výrobě rakety nebo návratového tělesa použít materiály pohlcující radarové záření, aby zmenšil jejich efektivní odraznou plochu a učinil je „neviditelnými“ („stealthy“) a radarem hůře zachytitelnými. • V totální válce se protiraketový radar i antirakety stávají primárními cíli nepřátelského útoku.

13. Klamné cíle a protiopatření – Achillova pata PRO, pokr. • Trosky vznikající při oddělování posledního nosného stupně rakety se mohou stát samy jakýmsi „klamným cílem“, protože mohou odrážet záření, rotovat nebo padat společně s návratovým tělesem. • Protiopatření = kovové pásky nebo trosky záměrně rozptýlené útočníkem kolem cílové rakety nebo hlavice, aby došlo k rozptýlení paprsku pátracího radaru nebo radaru protiraketové obrany. Může jít o krátké kousky drátu, asi jako sponky na papír, nebo kousky kovových pásků odrážející radarové záření či bránící radaru v zaměření cíle. • Systémy protiraketové obrany pracující v infračervené části spektra mohou být oklamány hořícími peletami uvolňovanými útočníkem.

14. Cíl vrstvené protiraketové obrany • Schopnost sestřelit nepřátelské rakety všech kategorií: Krátkého, středního i dlouhého dosahu i rakety mezikontinentální • Sestřelit je ve všech fázích letu: Startovní, střední, závěrečné (terminální) • Sestřelit je ze země, moře, vzduchu i vesmíru Pokud jedna vrstva systému selže, doufá se v úspěch té další, atd .

17. „Tato počáteční kapacita nepostačuje k obraně Spojených států před existující a očekávanou hrozbou darebáckých států.“ • Protože musíme bránit tyto radary, nebo riskovat ztrátu „očí“ našeho systému, plánujeme postavit v Evropě pozemní antirakety a související pozemní radarovou základnu pro sledování ve střední fázi letu. Dosáhneme tak čtyř cílů: Ochrany radarů umístěných v zahraničí“ (tj. v Grónsku a Velké Británii), „zlepšení ochrany Spojených států zajištěním příležitostí pro další a dřívější pokusy o zásah; rozšíření ochrany na naše spojence a přátele; a demonstrujeme mezinárodní podporu pro protiraketovou obranu.“ Zdroj: Národní protiraketová agentura Spojených států, rozpočtové požadavky pro finanční rok 2008

18. Aktuální hodnocení • Protiraketová technologie, kterou Spojené státy rozmístily na Aljašce a v Kalifornii a kterou chtějí rozmístit ve Východní Evropě, v reálných operačních podmínkách neprokázala schopnost ubránit Evropu nebo Asii, ba dokonce ani samotné Spojené státy, před íránským nebo severokorejským útokem. • Americká Agentura pro protiraketovou obranu (MDA) z tohoto důvodu záměrně omezila hrozbu z Íránu nebo Severní Koreje na pouhou jednu nebo dvě rakety nepoužívající ani klamné cíle, ani další protiopatření. • Avšak ani při simulacích tohoto idealizovaného útoku MDA neprokázala schopnost útok za reálných operačních podmínek zastavit.

19. Přílišná závislost stávajících řešení složitých problémů národní bezpečnosti na technologii • V roce 1999 ministr obrany William Perry absolvoval sérii diplomatických cest s cílem přesvědčit Severní Koreu, aby ukončila vývoj a testování raket dlouhého doletu. • Byl pozoruhodně úspěšný. Když zprávy o jeho úspěchu dorazily do Pentagonu, úředníci začali žertovat: „Z toho kouká hrozba!“ • Tento vtip ukazuje, že zřejmě nejjednodušší způsob, jak se vypořádat se Severní Koreou, představuje kreativní diplomacie, nikoliv vojenská technologie. • Porovnáme-li finanční náklady, pak byl ministr Perry tím nejefektivnějším protiraketovým systémem, jaký kdy Spojené státy vlastnily. • Bushova administrativa přestala uzavřenou dohodu dodržovat a okamžitě začala KLDR vyhrožovat. Konec vyhrožování ze strany Spojených států byl ale úhelným kamenem dohody, kterou Perry z Pchjongjangu přivezl.

20. Možnosti pro Českou republiku • V roce 2005 se Kanada rozhodla nepodílet na systému protiraketové obrany Spojených států. • I nadále dodržuje své závazky vyplývající ze zapojení do Severoamerického velitelství obrany vzdušného a kosmického prostoru (NORAD). • Kanaďané jsou skeptičtí ohledně možné účinnosti americké protiraketové obrany; • Kanaďané nechtějí přispívat k závodům v kosmickém zbrojení; • Kanaďané mají také obavy ohledně finanční nákladnosti budovaného systému. • Jižní Korea také nesouhlasí se zapojením do amerického systému protiraketové obrany.

22. Back Up Slides