Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR (stav k 28.2.2007)

1. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR (stav k 28.2.2007) Ing.Roman Rozsypal, CSc., EPOS Spolek poradců v ekol.zem.ČR Brno RNDr.Jan Dovrtěl, CSc., ÚZPI Praha Mgr.Šárka Dittrichová, Rezonance, s.r.o. Praha JUDr.Iva Heřmanská, Praha

2. Cíle studie pro MZe • Analýza vývoje EZ na příkladu chovu dojnic a rozbor účelnosti a dostupnosti opatření OP, HRDP a EAFRD z hlediska podpory rozvoje EZ • Analýza právní situace ekofarem • Sociologická analýza rozvoje venkovských oblastí, zvl.pohraničních z hlediska rozvoje EZ

3. Marketingová studie 2006

4. Kterým výrobkům dáváte přednost

5. Greenmarketing, 2006

6. Vývoj EZ – chov dojnic a produkce mléka Šetření úrovně chovu dojnic u souboru ekofarem s produkcí mléka plošně za celou ČR, výběr 8 ekofarem pro detailní šetření, výběr 4 ekofarem pro výzkumné aktivity  Šetření proběhlo u souboru 84 ekofarem s chovem alespoň jedné dojnice které byly v kontrole podle NR 2092/1991 a zákona č.242/2000 Sb. k 31.12.2004 a jedné ekofarmy která zahájila konverzi v září 2006. Výsledky byly získány při řešení projektu NAZV – 1G 58063

9. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR

10. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR

11. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR

12. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR

13. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR

14. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR Faremní zpracování mléka • Na trhu sice citelně chybí žervé sýry které jsou vhodným výrobkem pro zpracování mléka na ekofarmách, ale kravské mléko takto zpracovávají pouze tři ekofarmy, z nichž jedna oznámila, že chov dojnic a zpracování mléka ukončí. • Za posledních šest let nezahájila zpracování mléka žádná ekofarma. Pouze dvě ekofarmy získaly dotaci na záměr faremního zpracování a odbytu vlastní produkce mléka (zahájení 2007). Příčinou byla obtížná dostupnost, resp. nedostupnost dotací (nastavení bodovacích kritérií znevýhodnilo malé podniky) a komplikovanost administrace dotací. • Přísné veterinární a hygienické požadavky na takové provozy byly (při ortodoxním výkladu odpovědných úřadů) další příčinou která odrazovala malé podniky od záměru faremního zpracování mléka. • Podstata problému nespočívá v rozdílech legislativních požadavků acquis communitaire a české právní úpravy výroby potravin (ty jsou nepodstatné), ale v tom, že požadavky českých odpovědných úřadů (úředníků) na technické naplnění veterinárních a hygienických požadavků na faremní zpracování jsou (ve srovnání s praxí např.v Rakousku nebo v SRN až nesmyslně přísné) příčinou, která odrazuje malé podniky od záměru faremního zpracování a tato alibistická praxe objektivně poškozuje rozvoj výroby potravin a podnikání na venkově.

15. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR Vliv opatření OP • ze souboru 83 ekofarem šetřených v analýze produkce biomléka pouze jedna čerpala dotace na zavedení faremního zpracování • strukturování dotací opatření OP na podporu zpracování zemědělských produktů bylo z hlediska podpory faremního zpracování u mikropodniků a malých podniků nevyhovující • vyplácení dotace až po realizaci investice, obtížné získávání úvěru a vzhledem k obratu a ziskovosti nereálné doby splatnosti úvěru prakticky znemožňují rozvoj faremního zpracování • v posledních šesti letech nezahájila žádná ekofarma faremní zpracování mléka (dvě zahájí v roce 2007)

16. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR Analýza opatření EAFRD Opatření EAFRD v ose I.1. uvádí bodové zvýhodnění podniků podle podílu příjmů ze zemědělské prvovýroby 10 / 15 / 20 bodů. Tímto opatřením jsou de facto vyřazeny ze soutěže ekofarmy s faremním zpracováním produkce, protože tržby z prodeje potravinářských výrobků převažují Prac.skupina k OP navrhla bodové zvýhodnění ekofarem – 25 bodů To ovšem neřeší konvenční faremní zpracovatele a tato zásadní chyba v opatřeních osy I. prakticky vyřazuje konvenční zemědělské podniky, které zpracovávají vlastní produkci, především farmy rodinného typu z možnosti získat jakoukoliv dotaci v tomto opatření.

17. Analýza vývoje ekologického zemědělství v ČR Analýza opatření EAFRD V opatření I.1.3. nejsou v oprávněných osobách uvedeni prvovýrobci, tzn.že farmy které hodlají zpracovávat vlastní prvoprodukci jsou vyřazeny z možnosti získat dotaci na vybudování vlastní zpracovatelské kapacity (podle znění mohou získat dotaci pouze existující zpracovatelské podniky). Rovněž v opatření I.1.3.2.není možnost získat dotaci na vybudování kapacity pro faremní zpracování produkce na potraviny. V opatření III.1.není výroba potravin (faremní zpracování) uvedena mezi podporovanými aktivitami. Toto znění bezdůvodně komplikuje nebo omezuje možnosti získat podporu na faremní zpracování produkce na potravinářské výrobky v těchto opatřeních.

18. Závěry • plošné dotace na EZ ani při navržené výrazné diferenciaci v EAFRD pravděpodobně nepřinesou významnější změnu ve struktuře zemědělské půdy obhospodařované v EZ (zvýšení podílu orné půdy) • to je výrazná slabina českého ekologického zemědělství, protože na produkci zrnin je závislá produkce nejen chleba, pečiva, těstovin a dalších biopotravin rostlinného původu, ale také na trhu chybějícího drůbežího masa, vajec a vepřového masa (na produkci vepřového masa pak závisí výroba masných výrobků z hovězího masa - na trhu je pouze výsekové hovězí maso) • nelze očekávat, že v nejbližších letech dojde ke zlomu a ekofarmy s chovem KBTPM obnoví nebo přejdou na chov dojnic vzhledem k tomu, že takový krok vyžaduje masivní investice do ustájení, dojení a mléčnice a zejména znamená problémy se zaměstnanci (ošetřování zvířat a dojení) a zvýšení pracovních nákladů (mzdy a povinné pojištění)

19. Doporučení • výši dotací na plochu neodvozovat pouze od ekonomické újmy jako dosud, ale do její výše promítnout také prvořadý celospolečenský zájem tj.produkci biopotravin (prvořadým zájmem daňových poplatníků je produkce biopotravin které jsou vnímány jako zdravé potraviny – viz projekt Potenciál BIO potravin na českém trhu, Marketingová studie, Mze Praha, 2006) • k tomu účelu vyvinout opatření ke stimulaci produkce chybějících bioproduktů a biopotravin tak, aby bylo majoritní obsazení trhu biopotravinami českého původu (30-40 % nárůst obratu v biopotravinách v posledních letech je kryt převážně dovozem) • výše ekonomické újmy k výpočtu sazeb dotací musí být stanovena na základě nezpochybnitelných šetření (nesmí se stát předmětem lobbismu) • prosadit diferencovaný přístup odpovědných orgánů z hlediska technického zajištění hygienických a veterinárních požadavků na faremní zpracování u mikropodniků a malých podniků • k tomu účelu vypracovat srovnávací studii praxe faremního zpracování a přístupu odpovědných orgánů Rakouska, Německa a České republiky

20. Postavení ekofarmářů vers.SZIF Opakující se chyby jak na straně žadatelů, tak na straně poskytovatele dotací řešit následovně: Precizovat výrokovou část dotačního rozhodnutí tak, aby obsahovala vedle kladného rozhodnutí i rozhodnutí záporné, tím zajistit možnost, aby rozhodnutí v kladné části mohlo nabýt právní moci, zároveň aby záporné rozhodnutí mohlo být samostatně napadeno odvoláním. Stanovit závazné termíny pro vyplácení veškerých dotací tak, aby nejen existoval příslib dotačních plateb, ale aby tento příslib byl i legitimně zajištěn. Trvat na povinnosti písemné výzvy k odstranění vad žádosti s konkretizací požadavku. Zabránit dopadu tvrdosti zákona. Pokud je zjištěno, že žadatel neúmyslně porušil vládní nařízení (tj. podzákonnou právní normu), nicméně jednal v souladu s účelem zákona ČR a nařízení EU, uvažovat o zmírnění absolutních sankcí (odebrání veškerých dotací) a projednat možnost udělení výjimky. Stanovit paušální výši náhrady za neoprávněné pozastavení dotací a pozdní platby.

21. Podpora zaměstnanosti Požadavky: • navrhnout a prosadit podporu rozvoje zaměstnanosti na farmách formou úhrady sociálního a zdravotního pojištění na vytvořené pracovní místo při faremním zpracování a/nebo snížení daní a odvodů farem, • vytvořit program podpory pro získávání úvěrů na krytí investic s reálnou dobou splatnosti (stále není jasné jaká bude role PGRLF?), • zařadit tento typ podpor do opatření Programu udržitelné spotřeby a výroby „Ekologické zemědělství a biopotraviny“

22. Děkuji za pozornost. Ing.Roman Rozsypal, CSc. roman.rozsypal@seznam.cz EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Brno Ústav zemědělsko-potravinářských informací Praha