Teoretické základy ve speciální pedagogice

1. Teoretické základy ve speciální pedagogice

2. Speciální pedagogika

3. Speciální pedagogika • z lat. speciális = osobitný • z gr. paidagōgike (téchnē)= umenie výchovy • paidós = dieťa + ágein = viesť, hnať; pôvodne sa myslelo sprevádzanie dieťaťa z domu do školy • Vědním oborem v soustavě pedagogických věd, který je zaměřen na teorii a praxi výchovy, vyučování a vzděláváni dětí, mládeže a dospělých se speciálními potřebami z důvodu somatického, senzorického, mentálního, řečového, nebo psychosociálního defektu, poruchy nebo omezení či jejich kombinace. (Vašek Š., 1995)

4. Predmet SP • Skúmanie podstaty a zákonitostí výchovy a edukácie jedincov so špeciálnymi potrebami z aspektu etiologie, symptomatologie, možnosti aplikácie špeciálnopedagogických metód (reedukace, kompenzace, rehabilitace) a profylaxe neadekvátneho vyrovnávania znevýhodnených osob s postihnutím, narušením, alebo rôznymi špecifickými obmedzujúcimi faktormi.

5. Predmet péče SP • Jedinec zdravotne, príp. sociálne znevýhodnený, ktorý potrebuje podporu v oblasti výchovy, vzdelávania, prípravy pre pracovné a spoločenské začlenenie a jeho realizáciu.

6. Ciel SP • Vychádza z princípu humanizmu, tj. z uznanie hodnoty každého človeka, teda i toho, ktorý sa nejakým spôsobom odlišuje od tzv. „priemernej normy“. • Ciele: • Humanitný • Výchovný • Ekonomický

7. Človek so špeciálnymi (špecifickými) potrebami

8. Človek so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami

9. Človek so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami

10. Postižení jedinec • Osoba s problémy v sociálním uplatnění, které vyplývají z nedostatku nebo deficitu orgánu, jeho funkci nebo procesu. Je to jedinec, u kterého se projevují změny a charakteristické těžkosti při poznávání okolního konkrétního světa, v sociálním styku, a u kterého se současno projevují specifické osobitosti při utváření jeho osobnosti. (Požár L. kol., 1984)

11. Človek • Biológia (lat. Homo) • Filozofia • Psychológia (sociálna, vývinová) • Pedagogika • ...

12. Spoločenská bytosť nadaná rozumovou schopnosťou, vedomím a článkovanou rečou, schopná vyrábať pracovné nástroje a ovplyvňovať nimi prostredie, v ktorom žije, reflektovať svoj život, dávať mu zmysel a vytvárať kultúru. • transcendencia – inscendencia (podstata bytia) • vstupovanie človeka do seba samého • zmysel má iba premena človeka jeho preduchovňovanie

13. Kdo je to člověk • Člověk je ten, kdo v sobě nosí vetší bytost, než je on sám. (Antoine de Saint-Exupéry) • Spojení filozofie a pedagogiky (pedagogické myšlení se rozvíjelo v rámci filozofických a teologických koncepcí).

14. Animal rationale (starověká filozofie) • roviny: animality a transcedentality • K hmotné přírodě => je těleso, živý organizmus a smyslová bytost (živočišný druh – homo sapiens). • „Život nezávislí na zvířeckosti …“ (Hegel), „Duchovné bytí člověka …“ (Aristoteles) • Transcedentalita není nic empirického, co mohou zkoumat empirické (speciální) vědy. (není předmětem speciální pedagogiky – nelze vědecky postihnout) • Lidská důstojnost, kterou musíme v jakémkoli kontaktu s takovým jedincem respektovat.

15. Pojetí člověka • Speciální pedagogika se přibližuje k filozofickému pojetí člověka => v pojetí člověka postiženého. • SP upřednostňuje člověka (s jeho podstatou lidství) • Podstatou člověka je jeho lidství. (jednota animality a transcedentality) • Akcidenty jsou všechny další vlastnosti, včetně postižení.

16. Odvržení Likvidace Boží trest Přehnaná starostlivost (nežádoucí závislost) vztah k lidem odlišný socializace integrace kompenzace Postižení člověk ve společnosti Zevšeobecňovaní Počátky speciálně-pedagogické péče v starověku

17. Členení speciální pedagogiky • Psychopedie (SP osob MR) • Tyflopedie (SP osob ZP) • Etopedia (SP osob PS) • Logopedie (SP osob NKS) • Surdopedie (SP osob SP) • Somatopedie (SP osob TP Ch. ZO) • Speciální pedagogika s vícenásobným postižením • Speciální pedagogika osob se specifickými vývojovými poruchami učení

18. Človek so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami

19. Potreba • Psychická deprivácia • Aktivačný činiteľ (pud) • Szewczuk, Maslow, Matějček, Langmaier ... • premenlivosti • základných podmienok • vzťahy (sociálny „objekt“) • spoločenské uplatnenie • otvorenej budcúcnosti

22. Člověk se speciálními potřebami • motto: „Pomoz mi, abych to mohl já sám dokázat“. • „specifické potřeby“, „zvláštní potřeby“ • Dojem, že lidé s postižením mají nějaké mimořádné (extra) důležitější, preferované potřeby, že prostě vyžadují něco navíc. • při uspokojovaní některých běžných lidských potřeb může dojít k tomu, že jedinec pro své funkční nebo orgánové postižení nemůže určité potřeby realizovat obvyklým způsobem. (tělesná dysfunkce, smyslová vada …) • č s ZP potřebuje v individuální míře určitou pomoc či kompenzaci při uspokojování samozřejmých lidských potřeb. (fyziologické – potr. tekutiny, materiální, ochrana,touha po partnerství, přátelství, … sebauplatnění, seberealizace, poznání ..) • s. pomoc není nějaká zvláštní potřeba, je to pouze soubor opatření, které vedou ke zpřístupnění možnosti realizovat možnosti naplňovat svoje přirozené potřeby. • v kontextu (péče o osoby se ZP) – zpřístupňování (vzdělávání, pracovní uplatnění, kulturní vyžití nebo vyrovnávaní příležitostí (seberealizaci)

23. Handicap

28. exceptional children • handicapped children • special needs • disability • Behinderte Leute • Lernebehinderte Leute • Leute mit der Benachteiligung • Leute mit Spezifischen Bedarf

29. Handicap - Handicapovaný • Znevýhodnenie – Znevýhodnený • Defekt - Defektný

30. Defekt a defektivita

31. Defekt • (z lat. defektus) - chyba, porucha, vada úbytek. podle Košča (1974) lze chápat jako vážni a relativně trvalí nedostatek, ztrátu nebo nepřítomnost nějaký funkce nebo orgánu • ireparabilní, ireverzibilní (nenapravitelní, nezvratní) • vrozené (pre-peri… a raně postnatálne) • získané (následně v průběhu celého života) - orgánový a funkční

32. Defektivita • Sprievodné zmeny v štruktúre osobnosti • Dlhodobý proces • Porucha spoločenských vzťahov • Dialektický charakter • Nejedná sa o stav nemenný • Cit menejcennosti

33. Anomálie (z gre. a – zápor, nomos – pravidlo, zákon) • Relativně trvalá negativní odchylka od normy v oblasti somatické, psychické nebo jejich kombinaci , ale není považována za patologický stav. • Deviace (z lat. Via – cesta, deviatio – odbočení z cesty) • Odchylka od normy, která týká vývoje nebo chování. (nápadnost – sexuální) • Deformity, deformace (z lat. Deformitas – znetvoření, zohavení) • Somatické odchylky od normy • Psychický deficit (z lat. odpadnout chybět) • odchylka od normy • Ohrožený jedinec („at risk“) • Dlouhodobě vystaven nepříznivým výchovním, ekologickým, sociálním či psychickým vlivům.

34. Rehabilitace (z lat. re – znovu, habilitas - schopnost) • Opětovné dosažení způsobilosti • Socializace • Resocializace • Etopedie • Reedukace (z lat. educatio) • Postupy zaměřené na rozvoj a celkové zlepšení těch funkcí, které se v důsledku orgánového poškození nerozvinuly, nebo zcela vymizeli. • Odstranění nežádoucích důsledku předchozí výchovy. • Kompenzace (z lat. compensatio – vyrovnaní) • Vyrovnaní nebo nahrazení sníženého výkonu. • Korekce (z lat. corretio – náprava) • Náprava nebo oprava chybné funkce,orgánu,nebo chování.

35. Kdo je „normální“ ? (Norma a normalita) • z lat. pravidlo • Pedagogika abnormálních • statistické normy (vytvořené pomoci mat-stat. metod) • IQ, Db … • procentuální vyjádření • míra socializace

36. ???

37. Norma a normalita • nezmyselný (pochybnosť o samotnej existencii) • príliš samozrejmé • normalita vzhľadom na osobnosť človeka • „problém normality osobnosti má na jednej strane korene vo všobecných biologických zákonitostiach, na druhej strane v špecifických zákonitostiach psychického vývinu a psychosociálnej interakcie a tiež aj v etickofilozofických normách“ (Sysišťová E. 1972) • interdisciplinárny charakter

38. Štatistická norma

39. Štatistická norma • telesná výška, hmotnosť, schopnosti, úroveň intelektu... • Gaussova krivka (viac vrcholová) /symetrická/

40. !!!

41. aritmetický priemer, medián, modus • výskyt znaku • jednoducho vypočítať • intepretácia

42. Funkčná (individuálna) norma • Neexistuje „priemerný človek“, ale vždy jedinec individuálny, ktorý ma svoje vlastné možnosti, schopnosti, potreby, želania, ideály, skúsenosti... • V tomto ponímaní je človek normálny vtedy, ak je taký, aký má byť zo svojho vlastného hľadiska, keď sa prejavuje tak, ako je mu vlastné, keď nachádza uspokojenie v tom, čo sám považuje za správne alebo krásne (Košč L., 1974). • Normalita je teda akási typickosť.

43. Ideálna norma • kvalitatívne ukazovatele • Normou nie je priemer (najčastejšie sa vyskytujúci znak), ale naopak dokonalosť, vzor, ideál. • /nemožno dosiahnúť – možno sa k nemu viac-menej priblížiť/ • Normalitou človeka je nekonečný proces sebarealizácie jedinca v jeho spoločenských a prírodných podmienkach. (profil absolventov)

44. Duševné zdravie ako norma • Integrácia osobnosti a jej dynamická rovnováha. • Popisuje 3 oblasti: • vo vzťahu k sebe • vo vťahu k iným ľuďom • vo vzťahu k životu

45. Norma a vývin

46. Socializácia Postupnézačleňovaniejednotlivca do spoločnostiprostredníctvomnapodobňovania a identifikácie, najprv v nukleárnejrodine, dalej v malýchspoločenskýchskupináchažpozapojeniesa do najširších, celospoločenskýchvzťahov. Socializácia je výsledkomsociálnehoučenia. Sociálneučenieje procesosvojovaniasisociálnychnoriem, vedomostí, návykov, postojov a dispozícií k príslušnýmsociálnymroliam a dotváranieosobnostnýchrysov. Ide o učeniesociálnymroliam.

47. Pojem Integrácia • Stav spolužitia postihnutých a intaktných, stav kedy žijú jeden pre druhého. Stav, kedy sa samotný postihnutý nepovažuje za zvláštnu súčasť spoločnosti a kedy ani intaktná spoločnosť nepociťuje postihnutého ako zvláštnu súčasť. Tzn. Kedy sa totálne (úplne) naplnila vzájomná sociálna adaptabilita a úplne odstránila defektivita. • zámena prostriedku a cieľa • pojem Inklúzia

48. Integrácia je edukácia všetkých detí v bežnej škole, pričom pomoc deťom so zdravotným postihnutím má zabezpečiť to, aby sa úspešne zapojili do podmienok bežného života. • Edukácia v podmienkach integrácie by mala žiakom so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami poskytovať špeciálnymi formami a metódami stupeň edukácie zodpovedajúci ich individuálnym schopnostiam a predpokladom vo vzťahu k ich postihnutiu.

49. Cieľ Cieľom integrácie žiakov so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami je dosiahnuť najvyšší možný stupeň socializácie, čiže zapojenie do pracovného pomeru a bežného života. Pre fungujúcu integráciu je nutné v škole zabezpečiť materiálno-technické, organizačné a personálne podmienky, špeciálne vzdelávacie podmienky so špeciálno-pedagogickou starostlivosťou, s rozsiahlou poradenskou službou žiakovi, škole a rodine. Úspešná integrácia žiakov so špeciálnymi výchovno-vzdelávacími potrebami je nemysliteľná bez tolerancie, pochopenia, pomoci ostatných žiakov a širokého okolia.

50. Integrácia • možno dosiahnuť: • Rozvojom osobnosti • Socializáciou a enkulturáciou • nie je závislá o odstrániteľnosti defektu • je závislá od odstrániteľnosti defektivity • má dynamický (premenlivý) charakter, tzn. že nie je sústavne v zenite a pernamentne hrozí jej regres • možno dosiahnuť iba za podmienok špeciálnych rehabilitačných a výchovne-vzdelávacích opatrení, • spravidla závisí i od úpravy materiálne technických podmienok • predpokladá vysoký stupeň schopnosti seba rehabilitácie, sebavýchovy a sebarealizácie • jej úroveň možno odstupňovať