200 likes | 476 Views
Anotace. Materiál je určený k výkladu a rozšíření učiva. Možno využít i v ostatních ročnících. Obsah: původ Velikonoc, předvelikonoční období, velikonoční symboly, velikonoční týden, křížovka, koleda. Velikonoce.
E N D
Anotace • Materiál je určený k výkladu a rozšíření učiva. • Možno využít i v ostatních ročnících. • Obsah: původ Velikonoc, předvelikonoční období, velikonoční symboly, velikonoční týden, křížovka, koleda
Velikonoce se slaví po jarní rovnodennosti (21. 3.), v neděli po prvním jarním úplňku Slaví se na památku umučení a vzkříšení Krista. Slaví se na oslavu příchodu jara a nového života.
Jméno Velikonoce je odvozeno od Velké noci (noc, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých).
Velikonocům předchází 40denní postní doba,která začíná Popeleční středou a končí Velikonoční nedělí. • Název dne vychází ze zvyku pálit kočičky z Květné neděle minulého roku a takto získaným popelem jsou věřící znamenáni na čele (výzva k pokání „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“)
Neděle v předvelikonočním období • Černá (či Pytlová, Liščí) • Pražná (od pokrmu – pražení nedozrálých obilných zrn) • Kýchavá (kdo třikrát kýchne, bude zdravý po celý rok) • Družebná (lidé se scházeli, bavili se, jedly se „družbance“ – koláče) • Smrtná – vynášení Moreny (figurína ze slámy symbolizující neplodnost a starý rok), zpátky přicházely dívky s opentleným „májíčkem“, představujícím nové jaro • Květná – vysvěcené kočičky přinášely ochranu proti nepřízni osudu
Velikonoční symboly • Vejce bylo odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách se v některých místech dávalo zemřelému do hrobu. Zvyk jíst o Velikonocích vejce souvisel také s předcházejícím půstem, při němž byla vejce zakázaná, a tak se pak stala žádanou pochoutkou. Vejce je symbolem životní síly a skořápka zase symbolizuje pocit bezpečí, domova. Vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je ale skryt nový život – je tedy symbolem Ježíšova zmrtvýchvstání. • Beránek – symbol jara, počátek nového života; Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí. V křesťanství se beránek stal symbolem Krista. • Zajíček – symbol štěstí, plynoucího času a krátkosti života. V Bibli představuje chudobu, skromnost a pokoru. • Vysévání obilí – symbol nové úrody – znamená počátek zemědělských prací. • Pomlázka – šlehá se proto, aby děvčata byla zdravá, pilná a veselá, předává se tím svěžest jarního proutku.
Legenda o vajíčku Když Ježíš se svatým Petrem chodili po světě, přišli do jednoho statku a prosili hospodyni o skývu chleba. Ona však chléb doma neměla. Uslyšela ale kdákání slepice, a tak přinesla z kurníku vejce, které upekla v teplém popelu a pocestným ho dala. Když odešli, chtěla smést ze stolu skořápky, ale s údivem si všimla, že se proměnily ve zlato. Od té doby nabídla vejce každému pocestnému; snad doufala, že se zázrak bude opakovat. A na výroční den návštěvy těch dvou poutníků začala rozdávat vejce.
Velikonoční týden a jeho zvyky • Poslední týden půstu se nazývá pašijový. • Modré pondělí (též Žluté), dětem začínaly prázdniny • Šedé úterý (uklízelo se, vymetaly pavučiny) • Škaredá středa (Sazometná středa) • Zelený čtvrtek • Velký pátek • Bílá sobota • Neděle – Boží hod velikonoční • Velikonoční pondělí
Škaredá (Sazometná) středa • Vymetaly se komíny, dělal „jarní úklid“. • Jidáš zradil Krista. • Nesmíte se mračit, jinak se budete mračit každou středu v roce.
Zelený čtvrtek • Zelená barva – barva života – probouzení přírody, oblékalo se zelené mešní roucho. • Jedla se jen zelená strava – špenát, zelí, mladé bylinky. • Musíte časně vstát a omýt se rosou – nebudete nemocní. • V tento den naposledy znějí kostelní zvony – „odlétají do Říma“ – nahrazují je řehtačky. • Jedí se „jidáše“ s medem – zdraví po celý rok. • Zajíček klade do hnízdeček.
Velký pátek • Na Velký pátek ukřižovali Ježíše, proto je to den smutku a půstu. • „Očišťování“ v proudící vodě nám dá zdraví. • Země má magickou sílu – otvírá se a vydává své poklady. • Nesmělo se prát, pracovat s půdou, nemá se nic půjčovat.
Bílá sobota • Noční bohoslužba – od posvěceného ohně se zapálila velikonoční svíce – paškál. • Doma se uhasilo ohniště. Kněz před kostelem oheň posvětil, lidé si pak rozebrali svá hořící polínka a jimi doma zažehli „čistý“oheň. Z ohořelých dřívek se tvořily křížky a nosily se na pole, aby bylo úrodné. • Konec půstu, úklid, pletení pomlázek, pekly se mazance, beránci, zdobila se vajíčka. • Znovu se rozezněly kostelní zvony.
Hod boží velikonoční • Hlavní velikonoční svátek – vzkříšení • Světily se velikonoční pokrmy
Pondělí velikonoční • Chodí se na pomlázku. Není to křesťanský, ale starý pohanský zvyk. • Chlapci chodí s pomlázkami spletenými z vrbového proutí, šlehají dívky a za to dostávají malovaná vajíčka.
Velikonoční pečivo • Křížové naříznutí na mazanci nám má připomenout Kristovo ukřižování. • Věřilo se, že jidáše s medem chrání před hadím uštknutím; tvarem připomínají provaz.
Velikonoční křížovka ti prozradí, kam půjdeme hledat velikonočního zajíčka
Hoši, naučte se koledu Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný, za kamny v koutku, na vrbovým proutku, proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá, proutek se zláme, slepička z něj spadne.
Zdroje • Klipart • TV revue čtení navíc • vlastní zdroje • Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech základních škol. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.