Augustin Smetana

1. Augustin Smetana www.zlinskedumy.cz

2. Klíčová myšlenka • „ Být tvůrcem své vlastní budoucnosti, své věčnosti. “[1] Pravým životem člověka jako časové bytosti jsou proto dějiny, v nichž člověk dospívá k vědomí sebe sama, k tvůrčímu poznání. Na rozdíl od hege-lovské opozice ducha vůči skutečnému světu připi-suje člověku a práci jeho ducha společensky vý-znamné poslání

3. Život a dílo • 1814 Praha 1851 Praha • piaristické gymnázium • studia teologie, vysvěcen na kněze • doktorát z filozofie • marné snahy o stálé místo na univerzitě • revoluční události r. 1848, aktivní účast • přijímá na výzvu Palackého místo redaktora v časopise Union

4. vystupuje z řádu křižovníků i z církve • exkomunikován z církve • soukromý učitel v Hamburku • návrat do Prahy tuberkulóza • neúspěšný pokus kardin.Schwarzenberga vrátit umírajícího zpět do lůna církve • pohřeb tichá demonstrací desetitisíc VŠ studentů prof. za policejní asistence • Na původní náhrob.desce nápis: „Stál jsem pevně, vždyť stál jsem v přesvědčení svém.“[2]

5. Dílo • Úvahy o budoucnosti lidstva • Obrat ve vývoji filosofickém a jeho konečný cíl • Zápisky z církve vyobcovaného(autobiografie) • Vznik a zánik ducha Podstatnou součástí jeho tvorby jsou txtyz dějin filozofie Kant, Fichte, Schelling, Hegel na základě rozboru a konfrontace se soudobou literaturou a uvádění těchto autorů do čes.filozofického prostředí.

6. „Cílem je vědomí osvobozené od všeho jednostranného, předsudečného, dogmatického, co brání založit život člověka na filozofickém poznání. Pravda filozofie spočívá tak v prostředkující úloze, obrat v dějinách filozofie je zároveň společenským obratem, v němž filozofie předjímá přechod od společnosti založené na náboženství a právu ke společnosti umění a lásky.“ [3] Jde výsostně o pochopení sice vzájemně protikladných, nicméně z hlediska celkového vývoje filozofie vzájemně se doplňujících filozofických konceptů minulosti v jejich vnitřní tendenci (bytí – vědění, subjekt – objekt), a na základě toho o zadání otázek adekvátních pro současnou filozofii. Chce se dostat do sféry pravých významů a smyslu lidské zkušenosti vědomí v kontextu dějinného vývoje člověka a jeho světa.

7. „Opěrným bodem filozofie je významná myšlenka novověkých evropských dějin, myšlenka svobody a lidství. Spojení svo-body a lidskosti považuje za předpoklad tvořivé lidské činnosti, usilující o ustavení řádu, v němž člověk jako individuum i jako člen společnosti nebude tísněn žádnou vnější, jemu cizí mocí.“ [4] Jediným úkolem současné doby je tedy vzepřít se proti institucionalizované religiozitě, egoismu právních vztahů, přísným a tvrdým formám filozofických systémů a škol a vytvořit předpoklady pro svobodnou tvůrčí činnost a humanizaci společenských poměrů, pro uplatnění zásad laskavého, harmonického soužití občanské pospolitosti a pro ustavení filozofie jako všeobecné vědy o člověku, která si je vědoma toho, že z hlediska lidského vědomí jsou vědění a bytí relativně identické. Idea společnosti založené na bratrství, socialismu založeného na lásce.

8. Další texty k zamyšlení • „Jaký je to rok - pro diplomaty, byrokraty, pátery a všechny úřednické copy! Jak jim náhle došla státnická moudrost, jak se důležité úřední tváře scvrkly a jak jeden na druhého třeštili zrak, když tak náhle docela zhloupli! Hle, jak tento jediný rok otrávil život těchto nositelů pokrytecké civilizace…“[5]

9. „Svoboda již není pouhým přeludem. Toto veliké dílo bylo určeno naší době, jež je krvácejícím mesiášem staletí;ještě nedávno se mu vysmívali a tupili ho, bili ho, plivali mu do obličeje a přibíjeli ho na kříž; nyní však povstal z mrtvých, nyní nastává jeho říše, říše boží, říše pravdy, svobody a lásky“[6]

10. „A co jiného by mohlo uspokojit nebo dokonce povznést či nadchnout, ne-li poznání! Ale poznání vyžaduje vnímavou mysl. Kdo nikdy ve vážné chvíli nezatoužil po poznání vlastní bytosti, kdo se nikdy ne staral o záhadu svého jsoucna, nikdy celou duší nedůvěřoval opravdové bož-skosti, jež se vtělila v lidský rozum, kdo byl zvyklý plazit se otrocky v prachu před sku-tečnými či vymyšlenými mocnostmi, ten nikdy nepochopí význam našeho věku.“[7]

11. Otázky • 01.Jaký byl vztah S. k NKF? • 02.Jaký obrat v děj.fil. i společnosti S. očekává právě od filozofie? • 03.Jakou událost popisuje v prvním txtu k zamyšlení? • 04.V čem tkví význam našeho věku podle posledního txtu k zamyšlení?

12. Citace • [1] kol. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 519. • [2-4] tamtéž s.518. • [5] MICHŇÁKOVÁ, Irena. Augustin Smetana . Praha: Svobodné slovo, 1963. s.213. • [6] tamtéž s. 219. • [7] tamtéž s. 134.

13. Odkazy a zajímavosti • http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/smtnau.html