200 likes | 361 Views
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Planety sluneční soustavy.
E N D
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Planety sluneční soustavy FY_068_Vesmír_Planety sluneční soustavy Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace
Anotace: • Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva • Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky • Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.
Merkur • Merkur je Slunci nejbližší a současně i nejmenší planetou sluneční soustavy, která dosahuje pouze o 40 % větší velikosti než pozemský Měsíc . • Jeho oběžná dráha je ze všech planet nejblíže ke Slunci a jeden oběh kolem Slunce trvá pouze 87,969 dne. • Během dvou oběhů kolem Slunce dojde ke třem otočením kolem rotační osy. • Při pohledu ze Země dosahuje Merkur viditelný i pouhým okem, ale je velice těžko pozorovatelný. • Nejlepší podmínky tak nastávají při soumraku či úsvitu než vyjde Slunce nad horizont. • Nepřítomnost atmosféry je příčinou velkých rozdílů teplot mezi osvětlenou a neosvětlenou polokoulí. Rozdíly dosahují hodnot téměř 700 °C. Na polokouli přivrácené ke Slunci může teplota vystoupit na téměř 430 °C. Na polokouli odvrácené panuje mráz až −180 °C.
Venuše • Venuše je druhá planeta od Slunce ve sluneční soustavě. Je pojmenovaná po římské bohyni lásky a krásy Venuši. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která je pojmenována po ženě. Venuše je terestrická planeta, co do velikosti a hrubé skladby velmi podobná Zemi. • Okolo Slunce oběhne jednou za 224,7 pozemského dne • Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“, a pokud se objeví, jde o zdaleka nejsilnější téměř bodový zdroj světla na obloze. • Venuše má nejhustší atmosféru ze všech planet, která je tvořena převážně z oxidu uhličitého. Vznikl tak silný skleníkový efekt, který ohřál planetu na teploty znemožňující výskyt kapalné vody na jejím povrchu a učinil z Venuše suchý a prašný svět. • Na rozhraní jádra a pláště se odhadují teploty okolo 3 500 °C, v jádře by mohly dosahovat až k 4 000 °C
Země • Země je třetí planeta sluneční soustavy, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země nejspíše vznikla před 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit– Měsíc. • Země je dynamickou planetou, která se skládá z jednotlivých zemských sfér. Jedná se o nedokonalou kouli s poloměrem 6378 km, uprostřed se nachází malé pevné jádro obklopené polotekutým vnějším jádrem, dále pak pláštěm a zemskou kůrou • Na povrchu Země se vyskytuje hydrosféra v podobě souvislého oceánu kapalné vody, který zabírá přibližně 71 % zemského povrchu. • Předpokládá se, že první život na Zemi vznikl před 4 miliardami let • Poloměr Země je skoro 6,5 tisíce kilometrů • Průměrná hustota Země je 5515 kg/m3, což ji činí nejhustší planetou ve sluneční soustavě.
Mars • Mars je čtvrtá planeta sluneční soustavy druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Je pojmenována po římském bohu války Martovi. • Má dva měsíce nepravidelného tvaru pojmenované Phobos a Deimos. • Kvůli jejímu načervenalému nádechu, způsobenému červenou barvou zoxidované půdy na jejím povrchu, považovaly staré národy Mars většinou za symbol ohně, krve a zániku. • Mars vznikl podobně jako ostatní planety našeho systému přibližně před 4,5 miliardami let . • Velikost Marsu, který je znatelně menší než Země • Sluneční den je zde podobně dlouhý jako na Zemi (24 hodin, 39 minut a 35,244 sekund). • Je zde v současnosti nejvyšší známá hora sluneční soustavy – štítová sopka Olympus Mons, která dosahuje výšky přes 21 km.[
Jupiter • Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. • Jupiter, Saturn, Uran a Neptun jsou označovány jako plynní obři či planety jupiterského typu. • Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi (v 1. pádě Jupiter) • Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. • Při pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy atmosféry rozčleněny v závislosti na planetární šířce do různě barevných pruhů a skvrn, které jsou atmosférickými bouřemi. Nejznámější takovouto bouří je Velká rudá skvrna, která je známá minimálně od 17. století. • Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin. • Jupiter oběhne kolem Slunce oběhne jednou za 11,86 let. • Jupiter má 63 pojmenovaných měsíců. Čtyři největší měsíce, známé jako „galileovské měsíce“, jsou Io, Europa, Ganymed a Callisto.
Saturn • Saturn je šestá, po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy a byla pojmenována po římském bohu Saturnovi. • Saturn patří mezi velké plynné obry, pro které je typické, že nemají pevný povrch, ale pouze hustou atmosféru, která postupně přechází do pláště. • Atmosféra je tvořena převážně lehkými plyny, a to hlavně vodíkem. • Objem planety je 764krát větší než objem Země, má však ze všech planet menší střední hustotu než voda. • Vedle prstenců obíhá kolem planety také početná rodina měsíců, jichž je potvrzeno 62. Největší z nich je Titan, který má jako jediný měsíc ve sluneční soustavě hustou atmosféru. • Jeden oběh okolo Slunce vykoná Saturn za 29,46 pozemského roku. • Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků.
Uran • Uran (Uranus) je sedmá planeta od Slunce, třetí největší a čtvrtá nejhmotnější planeta ve sluneční soustavě. Řadí se mezi plynné obry a společně s Neptunem i mezi tzv. ledové obry. Jméno má po řeckém bohu Úranovi, bohu nebes. • Chemickým složením se Uran podobá Neptunu. • Atmosféra Uranu je nejchladnější atmosférou ve sluneční soustavě, minimální teploty se pohybují okolo 49 K. • Podobně jako další plynné planety má i Uran planetární prstence a obíhá ho řada měsíců. • Uran je přibližně 14,5krát hmotnější než Země. • Uran je nejchladnější planetou sluneční soustavy. Teplota jeho atmosféry dosahuje jen 53 K (-220 °C). • Uran oběhne okolo Slunce oběhne jednou za 84,07 let a kolem své osy se otočí za 17 hodin a 14 minut.
Neptun • Neptun je osmá a od Slunce nejvzdálenější planeta sluneční soustavy; řadí se mezi plynné obry. • Neptun má charakteristicky modrou barvu, která je zapříčiněna mj. přítomností většího množství metanu v atmosféře. • Planeta Neptun je značně podobná Uranu. Atmosféra Neptunu je složena převážně z vodíku a hélia s větším podílem vody, čpavku a metanu. Vnitřní stavba planety je spíše kamenitá a navíc obohacená vodním ledem. • Planeta dostala své jméno podle římského boha moří Neptuna. • Šest let pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu naznačují, že v atmosféře planety dochází ke střídání ročních období podobně jako na Zemi. • Okolo Slunce Neptun oběhne jednou za 165 let a kolem své osy se otočí za 16 hodin a 7 minut.
Použité zdroje: • www.wikipedie.org • MESSENGER first photo of unseen side of mercury.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 16.1.2008 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MESSENGER_first_photo_of_unseen_side_of_mercury.jpg • Venuspioneeruv.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 16.11.2010 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venuspioneeruv.jpg • The Earth seen from Apollo 17.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 17.10.2010 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Earth_seen_from_Apollo_17.jpg • Mars Hubble.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 26.1.2010 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mars_Hubble.jpg
Použité zdroje: • Jupiter.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 9.11.2004 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter.jpg • Saturn (planet) large.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 4.12.2006 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn_(planet)_large.jpg • Uranus.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 10.11.2004 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Uranus.jpg • Neptune Full Disk View - GPN-2000-000443.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 8.4.2009 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neptune_Full_Disk_View_-_GPN-2000-000443.jpg