Senior

1. Senior

2. stáří • rané stáří, 60 -75 • pravé stáří, 75 - † „ Stárnutí je působení času na lidskou bytost.Stárneme tak, jak jsme žili.“

3. proces stárnutí je postupný, projevující se fyzickými a psychickými involučními změnami a charakteristickým úbytkem sil a zdraví; nástup stáří je interindividuálně velmi rozdílný;

4. zvýrazňují se některé charakterové vlastnosti, stereotypy, rigidní návyky, dětinskost; senior bilancuje, žije ve vzpomínkách, snížení mentální čilosti;

5. strach ze stáří, ohrožující faktory: • 1) závislost, • 2) horší fyzický stav, • 3) ztráta paměti, • 4) samota;

6. pohled na stárnoucí jedince je často negativní, ale i ve stáří lze získat, procesy slábnutí a úpadku lze zpomalit, uvědomit si pozitivní aspekty stáří; změny je třeba brát jako výzvy;

7. člověk neztrácí svou důstojnost tím, že je neproduktivní, omezen; • problém je v okolí – musí připustit, že nějakou má; starý člověk není hotová zbytečná bytost; • zdravý člověk vnímá v nemocném a závislém obraz svého možného osudu, ze kterého má strach; • často jde o problém odmítání toho, že se může stát závislým, ne nesnášenlivost vůči závislému; • stáří není nemocí, ale zdraví je i „být v pohodě“;

8. a) tělesné změny • změna vnějšího vzhledu – dbát na oblečení, účes, chrup, upravenost, hygienu; • pomalost – znovunalezení původního lidského rytmu; • změny fyziologických funkcí, spánek – horší kvalita; teplota – horší termoregulace vzhledem k menšímu pohybu; • geriatrická křehkost – porucha adaptačních mechanismů, rovnováhy, odolnosti;

9. b) poznávací procesy • zhoršuje se smyslové vnímání, zrak a sluch; nedoslýchavost (nezachycování vysokých tónů), často užívání sluchadla, brýle; • zhoršuje se paměť, především krátkodobá;

10. b) poznávací procesy • pomalost – v mluvení, myšlení, jednání; • inteligence měřená běžnými inteligenčními testy zřetelně klesá;

11. c) socializace • kontakt s druhými se zhoršuje (horší sluch, zrak, paměť); komunikuje pomalu; • aspekty blízkých vztahů: odchod dětí, příchod vnoučat, smrt partnera a blízkých, nenavazování nových vztahů (kulturní bariéra „nedělá se to“);

12. c) socializace • konec pracovní produktivity, důchod – přechod z dobře naplněného života do života, který je třeba naplnit, může být zatížen komplexem neužitečnosti; • často změna bydlení a domácnosti; někdy institucionální péče, schopnost adaptace nesouvisí s věkem;

13. c) socializace • afektivní prožívání – nižší intenzita a bezprostřednost; • terminální stádium – komunikační izolovanost, banální rozhovory, přestože chtějí mluvit otevřeně o smrti;

14. c) socializace– komunikace: • přizpůsobit se rytmu, správná vzdálenost při naslouchání, vhodná pozice, oční kontakt, hlasitěji, nízký tón, zřetelná artikulace, krátké věty; • nedoslýchavost – nezvyšovat hlas; • užívání sluchadla – nutnost ovládat přístroj, čištění, baterie;

15. c) socializace– komunikace: • paměť, pomalost – netlačit do zhoršení testujícími otázkami, neodpovídat za seniora; • využít neverbální komunikace: mlčení, pohled, úsměv, dotyk, mimika;

16. c) socializace • podstatná je kvalita vztahů, ne kvantita; samota je především pocit, je rozdíl mezi být sám a cítit se sám; • podstatné je mít pro co být; vyloučit vztahy, které dusí; • obrana před samotou: život v rodině, sousedské vztahy, domácí zvíře, telefon, media, organizace dne, kluby seniorů;

17. c) socializace • význam jídla: brát v úvahu dietu i sociální dimenzi, společné stolování, symboliku, citový dosah, potěšení;

18. demence – úbytek mentálních schopností stařecká; zvláštní při Alzheimerově nemoci – degenerativní a vaskulární patologie, výpadková; příznaky: • poruchy paměti, • agnózie (ztráta poznání) poruchy při poznávání blízkých lidí, poruchy rozumových schopností, potíže s orientací v čase a prostoru, • afázie (ztráta řeči), • apraxie (ztráta praktických dovedností); • deprese;

19. demence • nutno zabezpečit péči: fyzický stav (pitný režim), osobní prostor (fotky, památky), stimulovat (čichat vůni, časopis), zabránit izolaci, zachovat autonomii (nechat projít), udržovat dobrý vzhled, zvířátko;

20. osobní potřeby seniorů, dešifrovat žádosti • a)  fyziologické potřeby • b) potřeba bezpečí • c) sociální potřeby • d) potřeby autonomie • e) potřeba seberealizace

21. osobní potřeby seniorů • a)  fyziologické potřeby: výživa (dieta), spánek (horší kvalita), teplota (horší termoregulace vzhledem k menšímu pohybu), vylučování, pohyb (mnohdy náročný, ale nutný pro celkovou kondici); • b) potřeba bezpečí: ekonomického zabezpečení (trocha mouky na zimu); fyzického bezpečí (ruka, opřít se); psychického bezpečí (časové orientační body dne), ne vyloučit veškeré riziko – nadměrná ochrana;

22. osobní potřeby seniorů • c) sociální potřeby: informovanost; náležet k nějaké skupině; láska – přijímat, dávat; vyjadřovat se a být vyslechnut; • d) potřeby autonomie: uznání, vážnost; pocit užitečnosti, neviditelné práce (malé nic); umožnit, aby si co nejvíc věcí dělal senior sám, vést život podle vlastních pravidel, pánem svého způsobu života; • e) potřeba seberealizace – nalezení konkrétního smyslu života; podmínky: mít schopnost sebeurčení, chtít ji uplatnit – motivace, mít možnost ji uplatnit;

23. strategie vyrovnávání se se stářím • 1) konstruktivní strategie (aktivita); • 2) strategie závislosti; • 3) obranná strategie (kontrola emocí); • 4) hostilita (nepřátelství); • 5) strategie sebenenávisti (smrt je vykoupením);

24. modely přístupu k seniorům • a) deficitní model • b) teorie nepřemáhání se, odpočinku • c) aktivizačníteorie, model aktivního stáří • d) gerontologická teorie kontinuity

25. modely přístupu k seniorům • a) deficitní model – senior není schopen, má deficit, pečující přejímá úkoly za seniora; negativní vnímání seniora – je agresivní, asexuální, není schopen artikulovat své potřeby, neodhadne nebezpečí; vedlo k unifikaci v péči a odmítnutí práva na sebeurčení; • b) teorie nepřemáhání se, odpočinku – senior si potřebuje odpočinout, často vnucovaný klid; 80. léta;

26. modely přístupu k seniorům • c) aktivizačníteorie, model aktivního stáří – senior by měl být aktivní, animace, akce, směřování k výkonu, nechce-li být aktivní, pak je terapeutizován jako depresivní; 90. léta;

27. modely přístupu k seniorům • d) gerontologická teorie kontinuity – senior prožívá stáří tak, jak žil, záleží na jeho biografii, je třeba dodržovat biologické cykly – útlum, aktivita, např. podzim spíše doba odpočinku, nám začíná školní rok; zásada kompetence – pomoci jen tolik, kolik je to nutné a jen tak málo, jak je zapotřebí;

28. otázky • pro seniory je charakteristická (z hlediska komunikace, myšlení, životního tempa) • proč se lidé bojí stáří • jaký je v současnosti vhodný přístup k seniorům • pomalost životního tempa • závislost, horší fyzický stav, ztráta paměti, samota; • teorie kontinuity – senior prožívá stáří tak, jak žil

29. periodizace lidského věku • prenatální období • kojenecké období • novorozenec • batolecí období • předškolní období • mladší školní období • adolescence • dospělost • stáří

30. periodizace lidského věku • prenatální období • kojenecké období • novorozenec • batolecí období • mladší batole • starší batole • předškolní období • mladší školní období • adolescence • prepuberta, starší školní období • střední adolescence, puberta • pozdní adolescence, dospívání • dospělost • mladá dospělost • střední dospělost • starší dospělost • stáří • rané stáří • pravé stáří

31. periodizace lidského věku • početí – narození • 1. rok života • 1. měsíc • 1-3 roky • 1-2 roky • 2-3 roky • 3-6 let • 6-11 let (1.- 5. ročník ZŠ) • prenatální období • kojenecké období • novorozenec • batolecí období • mladší batole • starší batole • předškolní období • mladší školní období

32. periodizace lidského věku • 11-13 let (5.- 7. ročník ZŠ) • 13-15 let (7. -9. ročník ZŠ) • 15-18/21 let (střední škola-maturita) • 20-35 let • 35-45 let • 45-60 let • 60-75 let • 75 let - † • raná adolescence, starší školní období, prepuberta • střední adolescence, puberta • pozdní adolescence, dospívání • mladá dospělost • střední dospělost • starší dospělost • rané stáří • pravé stáří

33. Použité zdroje VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169-195-X osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokudneníuvedenojinak, jsoupoužitéobjektyvlastníoriginálnítvorbouautora.