Co bylo obsahem projektu?

1. Projekt Pilot ZUŠPodpora činnosti základního uměleckého školství při zavádění nového kurikula do praxe registrační číslo : CZ.1.07/4.1.00/06.0010

2. Co bylo obsahem projektu? • ZUŠ jsou nedílnou součástí vzdělávacího systému ČR a jako u jiných typů škol bylo i zde nutné vytvořit strukturu nových kurikulárních dokumentů odpovídajících požadavkům evropské dimenze ve vzdělávání.

3. Co bylo cílem projektu? • Vytvořit zásadní kurikulární dokument umožňující požadovanou proměnu škol a modernizaci výuky - Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV) • Vytvořit Manuál pro tvorbu ŠVP a metodické příspěvky podporující tvorbu ŠVP • Provést monitoring tvorby ŠVP na pilotních školách • Proškolit a připravit lektory „světlonoše“ pro následnou podporu tvorby ŠVP v jednotlivých krajích ČR

4. Jaké bylo zadání na podobu reformy? • Umožnit maximální liberalizaci vzdělávacího procesu, podpořit autonomii, specializaci a profilaci jednotlivých škol • Definovat a standardizovat vzdělávací obsah uměleckých oborů • Posílit vědomí učitelů k zaměření na klíčové kompetence • Provázat kurikulární dokumenty vnavazujícím vzdělávání v uměleckých školách

5. Identifikace předností ZUV (SWOT) • komplexnost a systematičnost vzdělávání • odborné zajištění výuky a kvalita výsledků • dostupnost uměleckého vzdělávání • naplnění principu celoživotního vzdělávání • individuální přístup k žákovi • kulturní život v regionu, kultivace rodičů • tradice uměleckého vzdělávání

6. Identifikace nedostatků ZUV • neexistence učebních dokumentů pro některé předměty • nereálně nastavené učební plány a rigidní osnovy • nevariabilní a příliš teoreticky pojatá výuka hudební teorie • nedostatečná flexibilita ve vnímání nových uměleckých disciplin • zkreslené hodnocení významu a smyslu uměleckých soutěží

7. Jaké jsou dosavadní výsledky? • Vytvořen Rámcový vzdělávací program pro ZUV • Vytvořen Manuál pro tvorbu ŠVP • Distribuováno Metodické DVD všem učitelům v ČR • Proškoleni „světlonoši“ v jednotlivých krajích • Zpracovány odborné a studijní materiály • Z terénu nepřišli žádné zásadní negativní reakce!

8. Radujme se….v říjnu končíme! Jaký je další postup? • Realizační tým spolupracuje na úpravách návrhů změn školní dokumentace, Vyhlášky o ZUV a stávajících učebních plánů a osnov • zpracovává aktualizaci Manuálu pro tvorbu ŠVP • připravuje tisk a distribuci pracovního zápisníku pro všechny ZUŠ ČR • připravuje Operativní konzultační středisko ŠVP a Operativní informační středisko ZUŠ • Připravuje proškolování ČŠI • Předává informace odborné veřejnosti prostřednictvím intranetu (newsletteru) • Na září připravuje mediální kampaň pro laickou veřejnost

9. Problematické části v kapitolách ŠVP • Jak správně napsat výchovné a vzdělávací strategie? • Jak formulovat školní (ročníkové) výstupy? • Jak má vypadat správná podoba učebního plánu? • Jak nastavit kapitolu hodnocení? • Na co si dávat pozor (zkušenosti z monitoringu)? 15 min.

10. Příklady zpracování problematických kapitol ŠVP

11. Jak správně napsat výchovné a vzdělávací strategie? • musejí být zjistitelné a ověřitelné (konkrétní) • musejí být pozorovatelné a hodnotitelné (kontrolovatelné) • musejí být reálně aplikovatelné (splnitelné) • musejí být společně sdílené (odsouhlasené)

12. Na co si dát pozor? • Není nutné uvádět u VVS klíčové kompetence z RVP ZUV • Otázkou „..a jak to děláme ?" si můžeme ověřit správnost formulací. • Formulace VVS by měly být pokud možno jednoduché, srozumitelné a pro učitele zapamatovatelné /nejsou vhodná dlouhá souvětí/. • Formulovány mohou být pouze na úrovni školy nebo oboru. • Není nutné vypisovat názvy kompetencí a strategie „rozčleňovat“ k jednotlivým KK – zbytečně materiál nabývá na objemu a ztrácí se přehlednost. • Mnohdy jsou psány jako společné pro více oborů, ale již nerespektují jejich odlišnosti (např. hudební obor „nemůže provádět výstavy“)

13. Jak formulovat školní výstupy? • Zlaté pravidlo: „Když založíte předmět, musí mít svůj název a specifický obsah. Když má předmět svůj obsah, musíte mu přidělit potřebnou hodinovou dotaci. Když má předmět obsah i hodinovou dotaci, musíte ji přiřadit do odpovídajících ročníků“

14. Úrovně školních výstupů„Stárkova taxonomie“ 4 .Vyhodnotí posoudí, zdůvodní, samostatně vyřeší, obhájí … 1.Zná 3. Aplikuje zahraje, načrtne, zatančí, namaluje, navrhne, použije, vyřeší, uvede … 2.Rozumí vysvětlí, objasní, zdůvodní, vyjádří vlastními slovy ….. vyjmenuje, popíše, uvede, zopakuje, přiřadí, uspořádá, vybere …

15. Na co si dát pozor? • Jde o výstup na konci roku • Ujasnit si požadovanou úroveň („Stárkova“ taxonomie) • Nastavujeme standard (ne minimum,co zvládnou všichni, ani naopak) • Lze použít i témata z recepce a reflexe • Formulujeme aktivní slovesa ve vidu dokonavém • Kontrola otázka: Lze to u žáka pozorovat nebo hodnotit? • Kontrolní otázka: Popisuje výstup skutečně dovednost a vědomost, kterou chceme, aby žák získal? • Výstupy musí obsahovat nějakou „kvalitu“ • Psát je s vědomím, že jde o vodítko pro učitele (aby mu to pomohlo při práci, když si je přečte) • Rozlišit podstatné od nepodstatného

16. Jak nastavit podobu učebního plánu? Studijní zaměření Hra na klarinet Učební plán

17. Nastavení podoby učebního plánu Studijní zaměření Hra na klarinet Učební plán

18. Nastavení podoby učebního plánu Studijní zaměření Hra na klarinet Učební plán Poznámky k učebnímu plánu:

19. Na co si dát pozor! • Do UP nezapisovat nuly • Nelze použít interval (např. 1-2) bez poznámky • K předmětům je přidělena souborná dotace (např. 3 hodiny) a nejsou vytvořeny výstupy ke každému z předmětů (především ve VO) • Nelze započítat nepovinné předměty do celkové hodinové dotace určené RVP ZUV • Volitelné předměty musejí být v alternaci – tzn. např. jeden ze dvou. Při součtu celkové hodinové dotace s kterýmkoliv z nich musí být dodrženo minimum z RVP ZUV

20. Jak nastavit kapitolu hodnocení?

21. Hodnocení žáků • zásady a způsob hodnocení žáků • oblasti vlastního hodnocení školy • Proč hodnotíme žáky? • Podle čeho hodnotíme? • Jak hodnotíme?

22. Kapitolu je třeba rozdělit minimálně na dvě oblasti: Zásady Způsob

23. Funkce hodnocení: • Motivační– chceme hodnocením „vybičovat“ žáky k lepším výkonům, posílit jim sebevědomí. Zde hraje nejdůležitější roli cit a empatie. • Informativní – chceme, aby byl žák seznámen se skutečným stavem svých znalostí a dovedností, chceme o tom dát vědět rodičům, chceme podat zprávu o vzdělávání na naší škole zřizovateli atd. Zde hraje hlavní roli rozum a forma. • Diagnostickou a prognostickou – díky hodnocení víme, kde jsme dobří, kde máme naopak rezervy a co s tím můžeme a budeme dělat. Zde hraje hlavní roli analýza.

24. Základní dva přístupy k hodnocení: • Podle standardu (tzv.„sumativní“ hodnocení) - slouží někomu jinému. Jde o celkový přehled o dosahovaných výkonech (Vyhovuje / Nevyhovuje, Splnil/Nesplnil, atd. Jde o to, že se jedná o předem nastavené „sumy“ vědomostí, dovedností, které jsou jasně a měřitelně definovány (např. žák vyjmenuje stupnice do 4. křížků – má jedničku, žák, který vyjmenuje pouze dvě má dvojku atd.). Toto hodnocení patří k nejspravedlivějším neb maximálně zabraňuje protekci (vědomé i nevědomé) a eliminuje osobní vazby. • Podle osobního maxima (tzv. „formativní“ hodnocení) - slouží žákovi jako zpětná vazba. Hodnotí se ve fázi, kdy lze ještě výkon zlepšit. Přihlíží se k osobním dispozicím žáka bez ohledu na „sumu“ zadané látky, kterou má obsáhnout. Žák má jedničku, protože dosáhl díky svému úsilí a zájmu o studium (navzdory svému genetickému vybavení) maximum. Z pohledu a ve srovnání s ostatními žáky ovšem nelze mluvit o zcela spravedlivém hodnocení.  

25. Podle čeho tedy hodnotit? • Podleabsolutní vztahové normy?(výkony žáků jsou posuzovány vzhledem k pevně dané normě) • Podlerelativní vztahové normy? (učitel posuzuje žáky mezi sebou)  • Podleindividuální vztahové normy?(zjišťujeme jaký pokrok udělal sám žák) např. splnění školních výstupů v daném ročníku

26. Možnosti způsobů hodnocení: • Systematické pozorování (např. při žákovských koncertech, třídních přehrávkách atd.) • Postupové zkoušky (včetně např. písemných testů ze znalostí teorie) • Známkování (doplněné o slovní vyjádření) • Sebehodnocení (názor žáka na vlastní práci zařadit jako součást našeho posuzování) • ……………………………. • …………………………