Regionální nerovnosti a sociální problémy

1. Regionální nerovnosti a sociální problémy

2. Literatura k přednášce • Blažek, B. (1998) Venkov, města média. Praha: SLON • Kabele, J (1998). Přerody - principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum • Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech

3. Nerovnosti a cíle regionálního rozvoje/rozvoje venkova • Regionální rozvoj i rozvoj venkova směřují k eliminaci takých nerovností (disparit) mezi regiony, které brání efektivnímu fungování regionů i národních (příp. nadnárodních) celků. • Rozvoj venkova navíc usiluje i o zachování specifičnosti a specifických funkcí (multifunkčnosti) venkova (specifičnost je dána vazbou na přírodu a zemědělství), a tak bránit projevům některých výrazných nerovností, které přináší moderní civilizace

4. Otázky • Kdy dochází k situaci, že nerovnosti brání fungování regionů a celého celku – co je toho příznakem, kdy toto můžeme tvrdit • Je venkov skutečně specifický, není to pouze jeden z regionů společnosti? Máme mluvit o specifikách a na základě čeho?

5. Problém • Situace, která znamená pochybnost, rozpaky nebo obtíže • Něco, s čím se obtížně něco dělá • Otázka nabídnutá pro posuzování, diskusi nebo řešení • Problém tak budeme chápat jako situaci nebo otázku, která pro nás znamená nějaké obtíže. Jsme zpochybnění, nevíme, co máme dělat. Naše vnímání a interpretace okolního světa neladí s tím, jak onen okolní svět vypadá. Problém tak narušuje řád a činí naše jednání obtížným, a proto vyžaduje řešení.

6. Vzhledem k tomu, že problém pro nás znamená situaci nejasnosti, je potřebné ho především (1) identifikovat, pak (2) prodiskutovat a (3) následně řešit (tedy i technickému řešení předchází identifikace a diskuse problémů). • Identifikace problémů je především záležitostí sociálních věd (pro diskusi a řešení je nutno spolupracovat i s vědami dalšími), protože jsou spojeny s naším jednáním a sociálním řádem, a i při řešení je třeba vycházet ze sociálních věd (řešení je pro lidi) • Proč: viz otázky, na které hledají sociální vědy odpovědi (porozumění světu)

7. Kdy jsou nerovnosti mezi regiony problémem a vyžadují řešení • V případě, že nerovnosti hrozí narušením (či již narušily) sociální řád a znemožňují lidem efektivně jednat. Nerovnosti přivedly k tomu, že naše zažité způsoby jednání jsou narušeny (tím je narušen i řád našeho jednání), obtížně se nám proto jedná a nevíme, proč k těmto obtížím dochází/došlo (chybí vysvětlení a naznačení východisek) • Odstranění problémových nerovností je předpokladem vnitřní koheze a stability státu

8. Jak určit problémy • Pro konkrétní projekty: viz seminář – důležité pro projekty – ukázat, že skutečně se jedná o stav problému • Pro programy, strategie a plány regionálního rozvoje je nutno identifikovat ty předmětné oblasti a území, kde lze výskyt problém předpokládat především (či kde si již problémy vyskytují)

9. Způsoby řešení problémů ve vztahu k regionálnímu rozvoji(podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013 – způsoby překonávání regionálních disparit – příloha 28 Před rokem 1989 Současnost

10. Procesy rozvoje regionů (podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013) – příloha 28 • Mobilizace přírodního a kulturního potenciálu • Šíření rozvojových inovací • Využití komparativních výhod • Prostorová soudržnost, rozvoj infrastruktury • Diferenciovaný rozvoj lidských zdrojů v regionech • Přeshraniční a meziregionální spolupráce • Zvýšení sociální soudržnosti regionů • Stabilizace sídelní struktury regionů a revitalizace venkovského prostoru • Kvalita a otevřenost veřejné správy v regionech • Životní prostředí

11. Principy regionálního rozvoje (podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013) – příloha 28 • Solidarita (přerozdělování zdrojů ve prospěch nejen příjemců, ale i poskytovatelů; vítězové a poražení) • Soudržnost (vyrovnávání nefunkčních regionálních disparit – dopravní soudržnost) • Růst (odstraňování bariér i růst kvality života) • Konkurenceschopnost (podpora pozitivně působících komparativních výhod v regionech) • Udržitelnost Propojení s EU • regionální, sektorové a integrované operační programy

12. Co může mít vliv na problematičnosti ve spojitosti s nerovnosti mezi regiony, které ovlivňují jednání lidí a narušují řád společnosti?

13. Hlavní důvody problémů (předmětné oblasti problémů - podle EU) • (1) Když regiony výrazně zaostávají za ostatními regiony (nerovnosti) • (2) Strukturální obtíže vzniklé vzhledem v důsledků sociálních a ekonomických přeměn v průmyslu, zemědělství, nebo v rybářství, na venkově ve městech (změny) • (3) Kvalita a schopnosti lidí -- zaměstnanost/nezaměstnanost a vzdělání (lidé)

14. Hlavní důvody problémů (předmětné oblasti problémů - v ČR) • (1) Nedokončená restrukturalizace v územích těžebního a těžkého průmyslu a v územích s tradičními obory, které jsou řadu let v odbytové a technologické krizi (především textilní, obuvnický a sklářský průmysl a některé další) (změny) • (2) nízká hospodářský výkonnost (hospodářská slabost) některých oblastí, které se pouze vnitřními silami rozvíjet nemohou; vzhledem k nízké investiční aktivitě jsou na „okraji“ - nedostatečná infrastruktura nepřitahuje podnikatelské aktivity a málo podnikatelských aktivit má vliv na nedostatečnou infrastrukturu (nerovnosti)

15. Hlavní důvody problémů (předmětné oblasti problémů - v ČR) • (3) periferní poloha (především venkovské regiony s neaktuální orientací zemědělské výroby s ohledem na podmínky a požadavky trhu, nízká koncentrace spotřeby je činí nepřitažlivými pro alokaci firem; vojenské oblasti, příhraniční oblasti (nerovnost) • (4) vysoká nezaměstnanost daná kvalifikační úrovní a sociální strukturou (lidé)

16. Hlavní důvody problémů Záležitosti spojené s objektivními nerovnostmi Záležitosti spojené se změnou Záležitosti spojené s lidmi

17. Problémová území (problémové regiony) podle EU • Důvod problémů: NEROVNOSTI: • Charakteristika (určení): Regiony NUTS II, jejichž HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75 % průměru Společenství (počítáno za poslední 3 roky). Dále sem patří nejvzdálenější regiony (francouzské zámořské departementy, Azory, Kanárské ostrovy a Madeiru), jež se nacházejí pod prahovou hodnotou 75 % a oblasti s hustotou obyvatel pod 8 obyvatel/km2 (ve Finsku a Švédsku)

18. Problémová území (problémové regiony) podle EU • Důvod problémů: ZMĚNA: • Charakteristika (určení): Regiony, čelící strukturálním obtížím, jejichž hospodářská a sociální přeměna a jejichž obyvatelstvo nebo plocha jsou dostatečně významné (zejména oblasti, procházející socio-ekonomickými změnami v oblasti průmyslu a služeb, upadající venkovské oblasti, městské oblasti v obtížích a krizí postižené oblasti závislé na rybolovu). Počet obyvatel těchto oblastí nesmí překročit 18 % celkového počtu obyvatel Společenství. V souladu s tím Komise stanoví pro každý členský stát horní mez počtu obyvatel na základě těchto činitelů (faktorů):

19. Změnou dotčená problémová území (problémové regiony) podle EU • Oblasti, jež procházejí socioekonomickými změnami musí představovat jednotku NUTS III (nebo do ní patřit), jež splňuje následující kritéria:a) průměrná míra nezaměstnanosti za poslední tři roky musí převyšovat průměr Společenství; b) procentní podíl zaměstnanosti v průmyslu musí odpovídat nebo převyšovat průměr Společenství v kterémkoli referenčním roce od roku 1985; c) existuje zjištěný pokles zaměstnanosti v průmyslu v porovnání s týmž referenčním rokem, jaký byl zvolen podle písmene b).

20. Změnou dotčená problémová území (problémové regiony) podle EU • Venkovské oblasti musí představovat územní jednotku NUTS III (nebo do ní patřit), jež splňuje následující kritéria:a) buď musí být hustota obyvatelstva nižší než 100 osob na km2, anebo musí procentní podíl zaměstnanosti v zemědělství odpovídat dvojnásobku průměru Společenství v kterémkoli referenčním roce od roku 1985 nebo jej převyšovat; b) buď musí průměrná míra nezaměstnanosti za poslední tři roky převyšovat průměr Společenství, anebo počet obyvatel od roku 1985 poklesl.

21. Změnou dotčená problémová území (problémové regiony) podle EU • Městskými oblastmi se rozumějí hustě osídlené oblasti, které splňují alespoň jedno z těchto kritérií:a) míra dlouhodobé nezaměstnanosti je vyšší než průměr Společenství,b) vysoká úroveň chudoby, včetně neuspokojivých podmínek bydlení,c) mimořádně poškozené životní prostředí,d) vysoká míra kriminality a delikvence,e) nízká úroveň vzdělání obyvatelstva.

22. Změnou dotčená problémová území (problémové regiony) podle EU • Oblastmi závislými na rybolovu se rozumějí pobřežní oblasti, které vykazují významný procentní podíl pracovních míst v rybolovném průmyslu a které čelí strukturálním socioekonomickým obtížím spojeným s restrukturalizací rybářského průmyslu, jejímž důsledkem je významné snížení počtu pracovních míst v tomto odvětví.

23. Problémy spojené s lidmi podle EU • Důvody problémů: V LIDECH: Týká se všech regionů, které nespadají pod problematiku nerovností v závislosti na nízkém HDP/osobu. Jedná se o záležitosti ne teritoriální, ale tématické (lidský kapitál, sociální kapitál – nehmatatelné faktory v regionálním rozvoji)

24. Pro řešení těchto problémů a k naplnění článků 158-162 Smlouvy o Evropské unii stanovila EU tyto prioritní cíle • CÍL 1: podpora rozvoje a strukturálních změn: regionů, jejichž rozvoj zaostává, od r. 2007 Cíl KONVERGENCECÍL 2 podpora hospodářské a sociální přeměny oblastí, jež čelí strukturálním obtížím, od r. 2007 Cíl REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOSTCÍL 3: podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti (poskytuje finanční pomoc regionům mimo regiony spadající pod cíl 1 a stanoví politický referenční rámec pro všechna opatření pro podporu lidských zdrojů na určitém státním území, aniž jsou dotčeny regionální zvláštnosti) od r. 2007 Cíl REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST

25. Nový cíl or r. 2007: EVROPSKÁ UZEMNÍ SPOLUPRÁCE (vychází z iniciativy Interreg)

26. Činnost Společenství pro naplnění cílů 158 a 160 Smlouvy o EU a prioritních cílů je prováděna prostřednictvím • strukturálních fondů, • Fondu soudržnosti, • Fondu solidarity • záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, • Evropské investiční banky (EIB) • jiných dostupných finančních nástrojů podporuje

27. Území spadající pod předmětné oblasti podle cílů 1 a 2 • Pro roky 2000-2006 • červeně: Cíl 1 • Modře: Cíl 2

29. Regiony cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost • Červeně: konkurenceschopnost (oranžově, které budou postupně odcházet z tohoto cíle) • Modře: regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (tmavě modře: které budou vstupovat do tohoto cíle)

31. 2004-2006 2007-2013

32. Státem podporované regiony v souladu se zákonem 248/2000 Sb o podpoře regionálního rozvoje (podle úprav z r. 2003) - podpora podle charakteru síly regionálních nerovností

33. Regiony se soustředěnou podporou státu se podle charakteru svého zaostávaní dělí na • Strukturálně postižené regiony (změny) • Hospodářsky slabé regiony (nerovnosti) • Venkovské regiony • Ostatní regiony • Obecné vymezení viz zákon 248/2000 Sb, § 4

34. Současné konkrétní vymezení regionů se soustředěnou podporou státu

35. Strukturálně postižené regiony • jsou území s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací, spojenou s nadprůměrnou nezaměstnaností.

36. Strukturálně postižené regiony • Vymezení: • 1) Podíl zaměstnanosti v průmyslu v roce 1995 na celkové zaměstnanosti • 2) Vývoj zaměstnanosti v průmyslu v roce 1999, 2000, 2001 vzhledem k základnímu roku 1995 • 3) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31. 12. roku 1999, 2000, 2001 • 4) Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v  roce 1999, 2000, 2001 • Stanovené váhy: v1 = 0,3; v2 = 0,2; v3 = 0,4; v4 = 0,1

37. Strukturálně postižené regiony 2004-2006: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Louny, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Nový Jičín 2007-2013: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Nový Jičín

38. Hospodářsky slabé regiony • území charakteristická nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osídlení, nadprůměrnou nezaměstnaností; obecně jde o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředím

39. Hospodářsky slabé regiony • Vymezení: • 1) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31. 12. roku 1999, 2000, 2001 • 2) Daňové příjmy na 1 obyvatele v  roce 1999, 2000, 2001 • 3) Průměrná mzda v okrese v  roce 1999, 2000, 2001 • 4) Podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu na celkové zaměstnanosti v roce 1995 • 5) Vývoj zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu v  roce 1999, 2000, 2001 oproti základnímu roku 1995 • 6) Hustota osídlení (počet obyvatel na 1 km2) v  roce 1999, 2000, 2001 • Stanovené váhy: • v1=0,3;v2=0,2;v3=0,2; v4=0,1;v5=0,15;v6=0,05

40. Hospodářsky slabé regiony • 2004-2006: Znojmo, Třebíč, Rakovník, Tachov, Přerov, Svitavy, Šumperk, Hodonín, Vyškov, Český Krumlov + vojenské újezdy Ralsko a Mladá • Pozn: okresy Bruntál, Jeseník, Teplice, Louny a Most dle zásady, že soustředěná podpora může být poskytována konkrétnímu území jen v rámci jednoho typu podpory, jsou vzhledem ke svému zařazení do strukturálně postižených regionů, z vybraných hospodářsky slabých regionů vyňaty a jsou nahrazeny dalšími okresy, které se umístily v pořadí hned za nimi.

41. Hospodářsky slabé regiony • 2007-2013: Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny • území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá

42. Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností • území okresů ve kterých souhrnné hodnocení nezaměstnanosti překračuje o 30 a více procentních bodů průměrnou hodnotu za území celé České republiky, a která nejsou zařazena mezi strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony.

43. Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností • Vymezení: • 1) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k 31.12. 1999, 2000, 2001, 2002 • Okresy: • Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice (i pro 2007-2013)

44. Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností – obce s rozšířenou působností • 2007-2013: Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřice n. Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky

45. Regiony se soustředěnou podproou státu 2004-2006