150 likes | 357 Views
Vztahy v Evropě Mgr. Markéta Klingerová. Podpora využití ICT ve výuce průřezových témat na základních školách (CZ.1.07/1.1.00/14.0147). 4 + 1 svoboda. členství v EU všem občanům členských států zaručuje 4 svobody: volný pohyb osob volný pohyb zboží volný pohyb služeb
E N D
Vztahy v EvropěMgr. Markéta Klingerová Podpora využití ICT ve výuce průřezových témat na základních školách (CZ.1.07/1.1.00/14.0147)
4 + 1 svoboda • členství v EU všem občanům členských států zaručuje 4 svobody: • volný pohyb osob • volný pohyb zboží • volný pohyb služeb • volný pohyb kapitálu • roku 2008 přibyla pátá svoboda: • volný pohyb znalostí
Volný pohyb osob • Občané EU mohou v libovolné členské zemi: • studovat • podnikat • pracovat, hledat zaměstnání nebo pobývat na penzi • nesmějí však: • ohrozit bezpečnost této země svým pobytem • být přítěží pro její sociální systém • pracovat v policii, armádě, diplomacii • diskriminace podle země původu je zakázána jak při přijímání do zaměstnání, tak ve výši platu a v podmínkách ke kariéře
Volný pohyb zboží • výrobci mohou své zboží uvádět na trhy v jiných členských státech: • bez celního poplatku (clo = dávka vybíraná státem při přechodu zboží přes celní hranici) • bez omezování množství • sjednotily se nutné technické, hygienické a bezpečnostní požadavky na výrobky • jinak si státy vzájemně uznávají své národní předpisy • sbližování nepřímých daní (DPH, spotřební daň), aby stejné výrobky, stejně kvalitní, nebyly kvůli různým daním různě drahé
Volný pohyb služeb • firmy i živnostníci mají právo poskytovat své služby i v jiném státě, za stejných podmínek jako místní • buď se v jiném státě usadí • nebo služby poskytují přes hranice, aniž by přesídlili do země zákazníka • nesmí se ale jednat o tyto služby: • služby veřejného zájmu - dodávky vody, elektřiny, plynu, odpadové hospodářství, poštovní služby… • služby poskytované veřejnou správou - sociální a zdravotní služby, péče o děti, služby pro rodiny, služby spojené s výkonem veřejné moci a některé další
Volný pohyb kapitálu • 1. Volný pohyb plateb - platby za dovezené zboží a služby, převody peněz pracovníků • 2. Volný pohyb kapitálu (= peněz) - investice (přímé nebo do nemovitostí), akcie, úvěry a půjčky, pojištění… • tedy každý má právo investovat, převádět peníze, nebo spořit kdekoli v EU • bylo třeba vymyslet ochranu proti tzv. „praní špinavých peněz“ (= peníze získané trestnou činností se přemění na zdánlivě poctivě vydělané) - zákon o omezení plateb v hotovosti
Volný pohyb znalostí Evropa zaostává (např. za USA) ve znalostech: • v úrovni vzdělání společnosti • ve výsledcích vědeckého výzkumu • v rychlosti zavádění nových poznatků do praxe • proto doplnila pátou svobodu (= volný pohyb poznatků), kterou chce: • posílit pohyb studentů a vědců přes hranice států • přitáhnout do Evropy špičkové vědce • vybudovat moderní vědecká pracoviště • zajistit přenos vědeckých poznatků do praxe (např. propojením univerzit s potřebami podniků) • ochraňovat průmyslové a duševní vlastnictví • zajistit volný přístup ke znalostem
Vztahy v Evropě • Evropské země se nyní snaží o soulad bez ohledu na minulost, vzájemné vztahy z ní však vycházejí. • Některé příklady: • Německo + Francie • Německo + Rusko • Ukrajina + Rusko • Pobaltí + Rusko • Skandinávské země • Velká Británie + Francie • Česko + Německo
Německo + Francie • Německá říše během dvacátého století dvakrát napadla Francii, a při těchto válkách padly miliony Francouzů • po 2.světové válce Francie nepřátelská • rozdělení Německa - západní část Německa (BRD) byla závislá na USA, východní část (DDR) byla ještě více závislá na SSSR • během studené války (1947- 1991) Německo a Francii sblížil společný zájem, navzájem se potřebovali (Francie byla vlivná velmoc, Německo mělo hospodářské prostředky) • po sjednocení r. 1990 Německo začalo upevňovat svoji mocenskou pozici, nyní spolu s Francií EU v podstatě řídí
Německo + Rusko • Rusko a Německo jsou největší evropské země; jejich nepřátelství bylo hlavním důvodem evropských válek • Dobré vztahy mezi Německem a Ruskem jsou pro klid v Evropě velmi důležité. Většina německých občanů však nemůže Rusům zapomenout, že je za druhé světové války porazili. • EU potřebuje ruské dodávky plynu a ropy, Rusko se naopak neobejde bez peněz z jejich prodeje. • Německo začalo s Ruskem spolupracovat, např. ve stavbě plynovodu po dně Baltského moře (na něj se připojí i naše země).
Ukrajina + Rusko • Ukrajina zazlívá Rusku Stalinovo umělé vyhladovění jejího rolnictva v letech 1921-22, 1932-33 a 1946-47; snaží se spolupracovat hlavně se západními zeměmi, s EU, a chce vstoupit do NATO, čímž se od Ruska odklání. • Historické propojení ruského a ukrajinského obyvatelstva je přitom ještě hlubší a širší, než jaké bylo například mezi Českem a Slovenskem. • Ukrajina a Rusko mají také kvůli plynu neshody, které ovlivňují i další země Evropy, na plynovodu z Ruska přes Ukrajinu závislé. • Ukrajina by se mohla stát mezičlánkem spojujícím EU a Rusko.
Pobaltí + Rusko • Litva jako první r. 1990 vyhlásila nezávislost na SSSR, Moskva jí proto nejprve zastavila dodávky ropy, pak Litvu vojensky obsadila. • Také Estonsko a Lotyšsko požadovaly nezávislost, nakonec se přidávaly další země a SSSR se rozpadla; zůstala Ruská federace. • Litva, Lotyšsko, Estonsko - vstoupily do NATO a staly se i členy EU, a od Ruska se tak odklonily, což se mu nelíbilo. • Po získání nezávislosti začaly v Estonsku a Lotyšsku také spory o postavení ruskojazyčné menšiny. • NATO chce zlepšit vztahy s Ruskem, a tím celkovou bezpečnostní situaci v Evropě – ta prospěje i pobaltským státům.
Skandinávské země • Severské státy (Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko a Island) mají společnou historii: • období válek a změn hranic, ale také mírového soužití ve spolupráci a v obchodu • mají společné tradice, sdílejí stejný názor na svobodu a na demokracii • jejich politické a hospodářské instituce fungují stejným způsobem • jazyky Norska, Švédska a Dánska jsou podobné • oficiálně spolupracují a podporují se • mezi jednotlivými národy ale jako pozůstatek z méně spolupracujících období historie kolují narážky a vtipy na adresu sousedů
Velká Británie a Francie • Anglie a Francie odedávna soupeřily o nadvládu • ve 14.-15. století mezi nimi tzv. stoletá válka • 19. století - konflikty ohledně zámořských kolonií • ve 20. století Velká Británie a Francie patří společně mezi evropské velmoci, opatrně spolupracují • Francie stála u zrodu Evropských společenství, kam Velká Británie nejprve nechtěla. V 60. letech pak ano, ale Francie ji tam nepustila, aby neohrozila její pozici. Velká Británie vstoupila do EU až v roce 1973, ale na rozdíl od Francie odmítla euro. • Jako pozůstatek z minulosti se obecně obyvatelé těchto dvou zemí nemají moc v lásce (ale nebrání to přátelství mezi jednotlivými lidmi)…
Česko a Německo • 13. století - do řídce obydleného horského pásu (budoucí Sudety) při hranicích Českého království přichází kolonizační vlna z německých zemí • už ze středověku existují zprávy o vzájemné nechuti mezi oběma jazykovými skupinami • 19. století – nacionalizace (= nadřazování vlastního národa) v řadě zemí Evropy – konec klidného soužití Čechů a Němců, národnostní spory • 1938 – Mnichovská dohoda – Československo muselo Německu odstoupit Sudety • Po 2. světové válce převládla touha po národním státu a Němci byli ze Sudet nemilosrdně vyhnáni • 1997 Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji – snaha udělat za minulostí tlustou čáru