Spotřební, investiční a vládní výdaje, vnější vztahy

1. Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Spotřební, investiční a vládní výdaje, vnější vztahy Téma 2

2. 7. Agregátní výdaje a) Spotřební výdaje a úspory b) Investiční výdaje c) Vládní výdaje d) Problematika zahraničních vztahů Y = C + I + G + NX Obsah.

3. HDP ČR 2009

4. HDP ČR 2009

6. Spotřeba ČR 2009

7. HDP ČR 1995 až 2009

8. Struktura spotřeby ČR

10. Kolísá-li některá ze složek Y = C + I + G + (X – M) kolísá i HDP. Kolísání různých složek HDP se též může vzájemně kompenzovat. Co má vliv na vývoj HDP ?

11. Kolísání a kompenzace.

12. Kolísání a kompenzace.

13. Výdajová metoda zjišťování HDP: Y = C + I + G + (X – M) Identita úspor a investic: celkové hrubé národní investice: Agregátní investice I + GI + (X – M) celkové hrubé národní úspory: Agregátní úspory S = PS + GBS + NGS Tvorbě aktiv („investic“) odpovídá tvorba úspor. Základní makroekonomické identity

14. jsou výdaje, které vynakládají domácnosti na nákup finálních statků jež neslouží k produkci dalších statků. Na makroekonomické úrovni jsou tedy spotřební výdaje souhrnem všech výdajů všech domácností za určité časové období – zahrnují výdaje na potraviny, bydlení, zábavu apod. Abychom je mohli sčítat vyjadřujeme spotřební výdaje C v penězích. Spotřební výdaje C

15. disponobilní důchod, resp. HDP úroková míra politická a ekonomická stabilita očekávání životní cyklus permanentní důchod Jaké faktory ovlivňují spotřebu C ?

16. YD = Y + TR – TA – GBS TR ... transfery, TA .... daně, GBS ... hrubé úspory firem c ... mezní sklon ke spotřebě vyjadřuje o kolik se zvýší spotřeba, vzroste-li disponibilní důchod o jednu jednotku. Disponibilní důchod YD

17. Keynes sir John Maynard brit. národohospodář, * 1883 † 1946 vyvodil příčin svět. hosp. krize obecnou teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Vytvořil tak základ moderní vědy o NH politice vycházející ze vtahů mezi spotřebu, investicemi a úsporami. Spotřební funkci zformuloval ve 30. letech 20. století. Dílo: A Treatise on Money (1930), Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (The General Theory of Employment, Interest and Money, 1936)

18. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = Ca + c · YD Ca … autonomní spotřeba Spotřební výdaje domácností Výdajový multiplikátor

19. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c…. je klesající Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = Ca + c · YD Ca … autonomní spotřeba Spotřební výdaje domácností

20. Autonomní spotřeba není závislá na disponibilním důchodu. Patří mezi ně především nezbytně nutné výdaje např. na jídlo, ošacení a bydlení. Tyto spotřební výdaje je nutno krýt z příjmů v minulosti tj. s úspor nebo se domácnosti musí zadlužovat. 0 < c < 1 Autonomní spotřeba Ca

21. Jsou tou částí příjmu, které nejsou subjekty spotřebovány. Úspory obecně můžeme rozdělit na osobní úspory domácností PS, hrubé úspory firem GBS a vládní úspory TA-G-TR-ID, kde:TA... daně, G... vládní výdaje na zboží a služby (na statky),TR... transfery, ID... úroky z veřejného dluhu. Pro úspory domácností platí vztah:PS = YD - C, Úspory S

22. disponibilní důchod reálná úroková míra dostupnost půjček míra zdanění schopnost sebeovládání a nespotřebovávat demonstrativní efekt míra sociálního zabezpečení ve společnosti míra inflace politická a ekonomická stabilita Faktory ovlivňující úspory S

23. úspory na celoživotní cíle preventivní úspory úspory pro dědice Dělení úspor S

24. Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu MPS = ∆ S / ∆ YD = s Rovnice spotřební funkce: S = -Sa+ s · YD = - Ca+ (1-c) · YD C + S = YD pak c + s = 1 Úspory domácností Výdajový multiplikátor

25. YD = C + S YD1 = C1 + S1 YD0 = C0 + S0 YD1 - YD0 = (C1 - C0) + (S1 - S0) ΔYD = Δ C + ΔS 1 = Δ C/ΔYD+ ΔS/ΔYD 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor

26. GRAF - spotřeba a úspory Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS S=-Sa + s .YD 45° YD0 YD

27. YD = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CS YD

28. YD = C + S; 1= c + s Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CS 45° YD

29. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CS 45° YD

30. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor CS 45° YD

31. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS 45° YD

32. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS 45° YD0 YD

33. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

34. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

35. YD = C + S; 1= c + s Ca Sa Vztah Keynesovy funkce spotřeby a úspor C=Ca + c .YD CS S=Sa + s .YD 45° YD0 YD

36. Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: MPC = ∆ C / ∆ YD = c Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: C = Ca + c · YDYD=Y–Ta–t.Y+TR=S+C APC = C/YD Spotřební výdaje domácností Mezní sklon k úsporám z disponibilního důchodu: MPS = ∆ S / ∆ YD = s c + s = 1 Rovnice keynesovy krátkodobé funkce spotřeby: • S = Sa + s · YD • APS = S/YDAPC + APS = 1

37. Nejistá spotřeba Jaká je kauzalita? změna úspor → změna spotřeby • změna spotřeby → změna úspor Podíl C/HDP je dlouhodobě stálý. Na spotřební chování má vliv velmi mnoho faktorů, které se navíc v jednotlivých zemích mohou dost lišit. Existuje také zpětná vazba stimulující poptávku.

38. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

39. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě c = ∆ C / ∆ YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Δ1Δ2 300 200 240 160

40. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě c = ∆ C / ∆ YD = = 240/300 = 160/200 = 0,8 Cavypočteme z rovniceC =Ca+ c · YD 1660 = Ca + 0,8 . 2000 Ca = 60 výsledná funkce spotřeby:C =60+0,8 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby Δ1Δ2 300 200 240 160

41. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C =60+0,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na dvojnásobek? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

42. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C =60+0,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na dvojnásobek? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

43. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C =60+0,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na 100 ? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

44. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. C =60+0,8 · YD Kolik je rovnovážná spotřeba? Jak se změní, když Ca vzroste na 100 ? Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

45. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě s = ∆ S / ∆ YD Cavypočteme z rovniceS = s · YD - Ca Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

46. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. Mezní sklon ke spotřebě s = ∆ S / ∆ YD = 150/500 = 0,3 Cavypočteme z rovniceS =Sa+ s · YD 700 = Sa + 0,3 . 3000 Sa = -200 výsledná funkce spotřeby:S =-200+0,3 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

47. Propočítejte a nakreslete keynesiánskou krátkodobou funkci spotřeby odpovídající následujícím údajům. S =-200+0,3 · YD YD0=666,6667 Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby 666,666

48. Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C =140+0,9 · YD Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

49. Zjistěte, od jaké výše disponibilního důchodu začínají domácnosti spořit platí-li krátkodobá funkce spotřeby: C =140+0,9 · YD S =-140+0,1 · YD 0 =-140+0,1 · YD YD = 1400 PJ Příklad – nakreslete krátkodobou funkci spotřeby

50. Vypočítejte výši spotřeby, jestliže autonomní spotřeba je 80 mld.Kč a mezní sklon ke spotřebě je 0,7. HDP je 3000 mld.Kč. Vláda poskytuje transfery ve výši 200 mld.Kč a vybere 15 mld.Kč na autonomních daních. Důchodová sazba daně je 25 %: C =80+0,7 · YD Příklad – Zjistěte výši spotřeby! S.75/1