Model IS-LM; fiskální a měnová politika. Mundellův – Flemingův model

1. Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Model IS-LM; fiskální a měnová politika. Mundellův – Flemingův model Přednáška, cvičení ML 3

2. Model IS-LM. Fiskální a měnová politika Cíl: vysvětlení makroekonomické rovnováhy současně na trhu statků a na trhu peněz. Vysvětlení stabilizačních možností fiskální a měnové politiky. 7) Mundellův – Flemingův model Cíl: Rozšíření modelu makroekonomické rovnováhy a účinnosti makroekonomických politik na otevřenou ekonomiku. Obsah.

3. Fixní cenová hladina krátkodobě se cenová hladina nemění pročež lze směšovat reálné a nominální veličiny. Dostatečná zásoba práce není omezení v pronájmu další pracovní síly, a to za fixní nominální mzdu. Dostatečná zásoba kapitálu pokud chtějí firmy vyrobit vyšší objem produkce nejsou limitovány svými výrobními kapacitami. Nedochází k technickému pokroku pročež se nemění velikost potenciálního produktu. Předpoklady makroekonomických modelů

4. Předpoklady modelu IS-LM: krátké období (fixní mzdy), fixní ceny, nevyužité zdroje (pouze poptávkové omezení), M/P (reálná zásoba peněz) je pod kontrolou centrální banky. Úroková sazba je proměnlivá. Investice nejsou autonomní (vazba na úrokovou sazbu) Zavádí se trh peněz Autonomní výdaje nejsou závislé na běžném disponibilním důchodu. Rozhodování o dlouhodobé spotřebě je ovlivněno úrokovou mírou. 1. Rovnováha na trhu statků a služeb → křivka IS

5. Vycházíme ze vztahu i a A: s poklesem úrokové míry rostou autonomní výdaje. Firmy realizují více investic s nižšími náklady a domácnosti mají dostupnější úvěry. Křivka IS i i0 i1 A A A1 A0

6. Pokud snížíme úrokovou míru na novou hodnotu i1, dojde ke zvýšení autonomních výdajů na A1 a k posunu celkových plánovaných výdajů do polohy AE1. Pak, lze odvodit křivku IS, která vyjadřuje vztah mezi úrokovou mírou a produktem. celkové plánované výdaje AE1 E1 Křivka IS AEo A1 autonomní spotřeby E0 i A0 AE 45° i0 Y0 Y1 i1 E0 IS E1 Y Y1 Y0 Y

7. celkové plánované výdaje Křivka IS AEo autonomní spotřeby E0 i A0 AE i 45° i0 i0 Y0 E0 i1 A Y Y0 A A1 Y A0

8. celkové plánované výdaje Křivka IS AEo autonomní spotřeby E0 i A0 AE i 45° i0 i0 Y0 i1 E0 i1 A Y Y0 A A1 Y A0

9. celkové plánované výdaje AE1 E1 Křivka IS AEo A1 autonomní spotřeby E0 i A0 AE 45° i0 Y0 i1 E0 Y Y0 Y

10. celkové plánované výdaje AE1 E1 Křivka IS AEo A1 autonomní spotřeby E0 i A0 AE 45° i0 Y0 Y1 i1 E0 Y Y1 Y0 Y

11. celkové plánované výdaje AE1 E1 Křivka IS AEo A1 autonomní spotřeby E0 i A0 AE 45° i0 Y0 Y1 i1 E0 E1 Y Y1 Y0 Y

12. celkové plánované výdaje AE1 E1 Křivka IS AEo A1 autonomní spotřeby E0 i A0 AE 45° i0 Y0 Y1 i1 E0 IS E1 Y Y1 Y0 Y

13. Rovnice křivky IS a její odvození:

14. Rovnice křivky IS a její odvození:

15. Rovnice křivky IS a její odvození:

16. Rovnice křivky IS a její odvození:

17. Rovnice křivky IS a její odvození:

18. b1˂ b2 AE2(b1) E2 AE2(b2) E2 AE1 A2 AE1 A2 A1 E1 AE i i E1 AE A1 45° 45° i1 Y2 Y1 Y1 Y2 i2 IS E1 E1 IS E2 E2 Y2 Y Y Y2 Y1 Y1

19. AE1 AE1 A1 E1 AE i i E1 AE A1 45° 45° i1 Y1 Y1 E1 E1 Y Y Y1 Y1

20. b1˂ b2 AE1 AE1 A1 E1 AE i i E1 AE A1 45° 45° i1 Y1 Y1 E1 E1 Y Y Y1 Y1

21. b1˂ b2 AE2(b1) E2 AE1 A2 AE1 A1 E1 AE i i E1 AE A1 45° 45° i1 Y1 Y1 Y2 i2 E1 E1 IS IS = ? E2 Y2 Y Y Y1 Y1

22. b1˂ b2 AE2(b1) E2 AE2(b2) E2 AE1 A2 AE1 A2 A1 E1 AE i i E1 AE A1 45° 45° i1 Y2 Y1 Y1 Y2 i2 IS E1 E1 IS E2 E2 Y2 Y Y Y2 Y1 Y1

23. b1˂ b2 AE2(b1) E2 AE2(b2) E2 AE1 A2 AE1 A2 A1 E1 AE i i E1 AE A1 45° 45° i1 Y2 Y1 Y1 Y2 i2 IS E1 E1 IS E2 E2 Y2 Y Y Y2 Y1 Y1

24. AE(α2) Křivka IS AE(α1) i AE 45° IS2(α2) IS1(α1) Y Y

25. Body pod křivkou IS: přebytečná poptávka po zboží, stejná úroveň důchodu tj. HDP ale nižší úroková míra → vyšší investice → přebytečnáagregátní poptávka. Body nad křivkou IS přebytečná nabídka po zboží, stejná úroveň důchodu tj. HDP ale vyšší úroková míra → nižší investice → nedostatečná agregátní poptávka. Body mimo křivku IS B i ESD IS A EDG Další posun IS: ∆Y = α ∆ NXa ∆Y = α v ∆R Y

26. Motivy držby peněz: TransakčníTransakční poptávka je dána potřebou peněz, zejména ve formě peněžního agregátu M1, při provádění běžných plateb za statky a služby. OpatrnostníOpatrnostní poptávka je vyvolaná nejistotou budoucích plateb, přičemž bez peněz, jako v podobě peněžního agregátu M1, tak M2, by subjekt utrpěl „ztrátu“ q, vznikly by tzv. náklady nelikvidity. SpekulačníSpekulační poptávka vyplývá z nejistoty ohledně peněžních hodnot ostatních aktiv, které jednotlivec může alternativně držet, a která jej vede ke strategii diverzifikovaného portfolia. 2. Rovnováha na trhu peněz → křivka LM

27. Peněžní agregáty ČNB: Agregát M1 obsahuje oběživo a jednodenní vklady. Agregát M2 zahrnuje M1, vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců a vklady se splatností do dvou let. Agregát M3 obsahuje M2, podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do dvou let a repo operace. Nabídka peněz: M/P (reálná peněžní zásoba) Trh peněz: rovnovážná úroková sazba. 2. Rovnováha na trhu peněz → křivka LM

28. Agregát M1 je suma emise oběživa a depozita na požádání (vklady na viděnou) (žhavé peníze), Agregát M2 zahrnuje agregát M1 a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců a do 2 let (termínovaní vklady a depozitní směnky), Agregát M3 zahrnuje agregát M2, dále pak akcie/podílové listy fondů peněžního trhu, emitované dluhové cenné papíry se splatností do 2 let a repo operace. 3) Peníze a trh peněz; Peněžní agregáty

29. 3) Peníze a trh peněz; Peněžní agregátymil. Kč; stavy; sezónně neočištěno; viz http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/harm_stat_data/harm_ms_cs.htm#M_LEVELS

30. Vypočítejte peněžní agregáty M2; M3 a „mocné peníze“. Výchozí údaje: bankovní rezervy jsou 40 mld. PJ vklady na běžných účtech 350 mld. PJ vklady na termínovaných účtech 900 mld. PJ oběživo 84 mld. PJ Příklad – peněžní agregáty S.188/4

31. Vypočítejte peněžní agregáty M2; M3 a „mocné peníze“ (peněžní základna). Výchozí údaje: R bankovní rezervy jsou 40 mld. PJ B vklady na běžných účtech 350 mld. PJ T vklady na termínovaných účtech 900 mld. PJ M1 oběživo 84 mld. PJ M2 = M1 + B = 84 + 350 = 434 mld. PJ M3 = M2 + T = 434 + 900 = 1334 mld. PJ mocné peníze = M1 + R = 84 + 40 = 124 mld. PJ r = ? Příklad – peněžní agregáty S.188/4

32. rovnováha peněz na trhu Odvození křivky LM M0 L1 LM i i L0 E1 i1 E1 i1 E0 E0 i0 i1 M0 Y0 Y1 L; M Y

33. rovnováha peněz na trhu Odvození křivky LM M0 i i L0 E0 E0 i0 i1 M0 Y0 L; M Y

34. rovnováha peněz na trhu Odvození křivky LM M0 i i L0 E1 i1 E0 E0 i0 i1 M0 Y0 L; M Y

35. rovnováha peněz na trhu Odvození křivky LM M0 L1 i i L0 E1 i1 E0 E0 i0 i1 M0 Y0 L; M Y

36. rovnováha peněz na trhu Odvození křivky LM M0 L1 i i L0 E1 i1 E1 i1 E0 E0 i0 i1 M0 Y0 Y1 L; M Y

37. rovnováha peněz na trhu Odvození křivky LM Růst reálného produktu z Y0 na Y1, povede ke zvýšení transakční poptávky po penězích a L1 > L0 M0 L1 LM i i L0 E1 i1 E1 i1 E0 E0 i0 i1 M0 Y0 Y1 L; M Y

38. Poptávka po reálných penězích L0 a reálná nabídka peněžních zůstatků M0 jsou v původní rovnováze E0 s úrokovou mírou i0. Růst reálného produktu z Y0 na Y1, povede ke zvýšení transakční poptávky po penězích a L1 > L0, to vyvolá zvýšení úrokové míry na i1 a na trhu peněz vznikne nová rovnováha v E1. Pokud zobrazíme na vodorovné ose nějaký původní důchod Y0, pak nový musí být vzhledem k růstu vpravo od něj. Rovnováhu na trhu peněz, pak zachytí křivka LM daná spojnicí body [i0;Y0] a [i1;Y1]. Odvození křivky LM

39. Odvození křivky LM

40. L = M (M/P) DOFA = SOFA poptávka po finančních aktivech se rovná nabídce struktura portfolia odpovídá přáním veřejnosti Poptávka po penězích (poptávka po reálných peněžních zůstatcích) = L + DOFA, kde DOFA je poptávka po ostatních finančních aktivech (přinášejí úrok – např. cenné papíry). Zvýšením úrokové míry klesne L (peníze nepřinášející úrok) a vzroste DOFA (peníze přinášející úrok) a naopak Peněžní nabídka = M/P + SOFA kde M/P - reálná peněžní zásoba, SOFA - nabídka ostatních finančních aktiv. Podmínky rovnováhy na trhu peněz

41. Pokud máme rovnováhu: L + DOFA = M/P + SOFA (poptávka = nabídce finančních aktiv), můžeme to rozdělit na trh peněz a trh finančních aktiv, pak: (L – M/P) + (DOFA – SOFA) = 0 Pokud je v rovnováze trh peněz, pak musí být v rovnováze i trh finančních aktiv. Když bude na trhu peněz nerovnováha (větší poptávka než nabídka), tak na trhu ostatních finančních aktiv to musí být naopak. Rovnováha

42. Rovnováha Sklon křivky LM: vliv k, h. Otáčení křivky LM okolo průsečíků s osami: • čím větší je koeficient závislosti poptávky po penězích na důchod k, tím je křivka LM strmější; • čím menší je koeficient závislosti poptávky po penězích na úrokovou míru h, tím je křivka LM strmější; i =(1/h) . (k .Y – M/P)

43. k1˂ k2 i =(1/h) . (k .Y – M/P) M M LM i2 L2=k1Y2-h.i i1 i i i L1=k1Y1-h.i i i2 LM M; L Y2 Y1 L2=k2Y2-h.i i1 L1=k2Y1-h.i M; L Y Y1 Y2

44. M Křivka LM h1˂ h2 Čím větší je koeficient závislosti poptávky po penězích na HDP k, tím je křivka LM strmější. L2=k.Y-h2.i i Poptávka po penězích je absolutně (nekonečně) závislá na i, koeficient h je roven nekonečnu, tj. i malá změna i vede k velké změně poptávky po penězích. LM je potom vodorovná. V takovém případě je fiskální politika vysoce účinná, monetární politika je naopak neúčinná. AE L1=k.Y-h1.i LM1(h1) LM2(h2) Y Y

45. Křivka LM

46. Body pod křivkou LM přebytečná nabídka peněz, stejná úroková míra ale nižší úroveň důchodu tj. HDP →nižší úroveň výstupu znamená nižší poptávku po penězích→ přebytečná nabídka peněz. Body nad křivkou LM přebytečná nabídka peněz, stejná úroková míra ale vyšší úroveň důchodu Y tj. HDP → vyšší poptávka po penězích než je nabídka → přebytečná poptávka po penězích. Body mimo křivku LM i LM ESM A B EDM Y

47. Určení rovnovážného produktu a současně rovnovážné úrokové sazby. V tomto bodě je v rovnováze jak trh statků, tak trh peněz. Existuje právě jedna hodnota Y0 a i0, kdy jsou oba trhy v rovnováze – makro rovnováha je možná. 3. Současná rovnováha na trzích statků a peněz Vzájemná interakce křivek IS a LM. i IS LM i0 E0 Y0 Y

49. Pro příklady na rovnováhu C = Ca + c . YD I = Ia – b . i L = k . Y – h . i Pro L = M/P Y0 = γ . Ā + β . M/P Ā = Ca + Ia + G + c . TR

50. Příklad na rovnováhu – tří sekt. model