1 / 26

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA. 7. ročník. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA. Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová Použitá literatura: Kolektiv autorů: DĚJEPIS – Středověk a počátky novověku pro 7. ročník. Nová škola 2008.

Download Presentation

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA 7. ročník

  2. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová Použitá literatura: Kolektiv autorů: DĚJEPIS – Středověk a počátky novověku pro 7. ročník. Nová škola 2008. Válková, V.: DĚJEPIS 7 – středověk a raný novověk pro základní školy. SPN Praha 2007. Válková, V. – Popelka, M.: DĚJEPIS 1 PRO GYMNÁZIA STŘEDNÍ ŠKOLY PRAVĚK A STAROVĚK, SPN Praha 2001. Kolektiv autorů: Literatura pro 1. ročník středních škol. DIDAKTIS 2008. Chisholmová, J. – Millardová, A.: STAROVĚKÉ CIVILIZACE. Nakladatelství Václav Svojtka 1998. www.google.cz

  3. Pojďte se s námi nyní ponořit do krás, jež po sobě zanechala jedna z nejvyspělejších civilizací všech dob. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

  4. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Architektura • čerpá inspiraci z Řecka (sloupy), ale nemálo převzala i od Etrusků • (od nich se Římané naučili používat klenbu a oblouk, prvky • v řeckém prostředí málo uplatňované) • zájem o architekturu byl spíše praktický - lázně, amfiteátry, • akvadukty, mosty, divadla apod. ŘÍMSKÉ CHRÁMY • velice přesné kopírování architektury řeckých chrámů Řada sloupů kolem chrámu byla převzata od Řeků. Dórské sloupy se téměř neužívaly, mnohem oblíbenější byly sloupy ionské a korintské. Chrám byl vyvýšen nad povrchem, aby vypadal monumentálněji. K hlavnímu vchodu vedlo schodiště.

  5. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Nejobdivuhodnějším římským chrámem je Panteon – chrám zasvěcený všem bohům. Má kruhový půdorys a je zaklenut jedinou dochovanou antickou kupolí. Panteon byl postaven ve 30. letech př.n.l. Augustovým zetěm Agrippou.

  6. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA AMFITEÁTR • nový typ stavby pro zápasy a gladiátorské hry V amfiteátrech byla sedadla umístěna ze všech stran kolem oválného prostoru uprostřed – arény. Bohatí občané měli nejlepší místa v přízemí. Chudší lidé seděli ve vyšších patrech. Největším amfiteátrem je Colosseum v Římě.

  7. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA COLOSSEUM

  8. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA TRIUMFÁLNÍ OBLOUKY • stavby pro Římany typické • vybudované většinou na oslavu vítězství • po celém impériu jich existovalo několik set, zachováno něco přes sto • nejznámější: Constantinův (stojí v Říme poblíž Colossea) Konstantinův triumfální oblouk

  9. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA VEŘEJNÉ LÁZNĚ • téměř nezbytnost pro římská města Za císařství se lázně zvětšovaly. Staly se obrovskými středisky, kde trávilo chvíle odpočinku tisíce lidí. Z dochovaných zbytků římských lázní víme, že to byly velkolepé budovy s komplikovanými rozvody vody a tepla. • složité komplexy • oddělená mužská část a ženská • šatny, bazény, sauny, ve větších lázních také knihovny a čítárny

  10. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA DIVADLO Od doby, kdy Římané přišli do styku s řeckým divadlem si jej velice oblíbili. Římská divadla vycházela z řeckého vzoru téměř beze změny. UŽITKOVÉ STAVBY vodovody (akvadukty) • vedly většinou pod zemí • vznikaly však i v podobě velkých arkádovitých staveb s několika patry • současně plnily funkci mostů silnice • stavěny tak důkladně, že některé plní svůj účel dodnes Jeden z největších starořímských akvaduktů - Pont du Gard se nachází ve Francii.

  11. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA INSULAE SOUKROMÉ MĚSTSKÉ DOMY Průřez římským činžovním domem insulou.V přízemí byly obvykle dílny a obchody. Čím vyšší patro, tím skromnější byt. Zatímco většina římských obyvatel bydlela v insulách, bohatí Římané obývali velké luxusní domy, zvané "domus" (z tohoto slova vzniklo české slovo "dům"). Na snímku průřez jedním z nich - jedničkou je označeno atrium, dvojkou zahrada a trojkou ložnice. Můžete také vidět kuchyň a jídelnu. DOMUS

  12. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Malířství • dávalo přednost nástěnným malbám (fresky) • oblíbené byly také mozaiky • nástěnnými malbami a mozaikami na zdech či na podlaze byly zdobeny jak veřejné budovy, tak i soukromá obydlí • malířství plnilo především funkci dekorativní Dívka na této fresce je známá jako „Básnířka“. Jednou z nejkrásnějších římských nástěnných mozaik je mozaika z Herculanea, z domu Neptuna a Amfitrity. Obě božstva jsou na mozaice zobrazena.

  13. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Sochařství • podobné řeckému, neboť v Římě působila řada řeckých sochařů • vznikají kopie děl slavných řeckých sochařů • portréty- většinou přesné držení skutečnosti, žádná idealizace • historické reliéfy – uplatňovány zejména na výzdobě vítězných oblouků (výjevy z vojenských tažení apod.)

  14. Známé římské památky • Forum Romanum • centrum politického • hospodářského a spo- • lečenského dění Říma.

  15. Známé římské památky Via Appia

  16. Známé římské památky Stoka cloaca maxima

  17. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Náboženství • V nejstarším období - představy o božské síle oživující v daném okamžiku každý předmět i děj - numen • polyteistické • přejímání bohů od jiných skupin obyvatel a národů • uctívání bohů v domácnostech - Penáti – ochránci příbytků - Lárové – ovládají celou domácnost - Génius – ochránce života muže - Iuno – ochránkyně života ženy oficiální náboženství - božstva uctívaná při veřejných slavnostech

  18. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Římští bohové (v závorkách uváděn řecký ekvivalent) Jupiter ( Zeus – král bohů, bůh bouře a blesku) Juno(Héra – bohyně žen a zrození) Vesta ( Hestia – bohyně domácího krbu) Ceres (Demeter – bohyně zemědělství) Neptun (Poseidon – bůh moře) Vulkán (Hefaistos – bůh řemesel a kovářů) Mars (Ares – bůh války) Minerva ( Athéna – bohyně řemesel a války) Merkur (Hermes – bůh obchodu a krádeže, Jupiterův zpravodaj) Diana (Artemis – bohyně měsíce a lovu) Venuše (Afrodite – bohyně lásky a krásy) Bakchus ( Dionýsos – bůh vína) Apollon (Apollon – bůh slunce, hudby, zdraví a věštby)

  19. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Náboženství a bohové na území Římské říše • Římští bohové – Jupiter, Juno, Minerva,… • Bohové uctívaní v orientu – Isis, Kybelé, Mitra • Židovské náboženství - Jahve • Křesťanské náboženství – syn Boží

  20. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Vzdělanost • Triviální školy – (od 7 – 12 let) – čtení, psaní,počítání • Gramatické školy (12 – 16 let) – přibyla výuka zeměpisu, dějepisu, astronomie + počátky řečnictví • od 16 let – možnost studovat v Athénách, Alexandrii, Milétu, na ostrově Rhodos – řečnictví, filozofie, práva • Poznámka : vzdělání si mohly dopřát pouze děti ze zámožných rodin

  21. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Vzdělanost a umění Rozvoj vzdělanosti a vědy – v 1. a 2.stol.n.l. Největší literární díla římských dějin Knihovny, školy, právo, řečnictví, filozofie Vědy, technika, spisy o výrobě Práce o technických stavbách O zemědělství Zeměpis Lékařství Právo Vergilius Ovidius Horatius Titus Lavius Tacitus Seneca Athanaeum Právnické spisy

  22. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Největší básníci a spisovatelé římských dějin • Vergilius – epos Aeneis • Ovidius – milostná lyrika • Horatius – satira • Titus Livius – vylíčení dějin Říma Stříbrný věk Doba Augustova Zlatý věk literatury • Petronius – 16 knih Satir • Seneca – filozof

  23. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Co odkázala Evropě římská věda • Historie – Josephus Flavius – Dějiny židovské války - Tacitus – historická próza - Plinius – dopisy – např. o výbuchu Vesuvu • Zeměpis – Klaudios Ptolemaios – mapa tehdy známého světa • Lékařství – Galénos – spisy opřené o pozorování • Architektura – Vitrius – Plánování měst • Další přírodní vědy – 1. spis o arytmetice - 28 knih o alchymii napsaných v Alexandrii

  24. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Drama • Tragédie – řecké náměty – Caesar, Augustus • Komedie – náměty z běžného života - Plautus - Publius Terentius Afer

  25. Použité materiály • Dějepis pro gymnázia a střední školy 1 – PRAVĚK A STAROVĚK (M. Popelka, V. Válková) • Starověké civilizace, školní encyklopedie • Literatura pro 1. ročník středních škol • www. google .cz

  26. Téma: Kultura starověkého Říma – 6.ročník Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)

More Related