KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

1. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA 7. ročník

2. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Vypracovala: Mgr. V. Sýkorová Použitá literatura: Kolektiv autorů: DĚJEPIS – Středověk a počátky novověku pro 7. ročník. Nová škola 2008. Válková, V.: DĚJEPIS 7 – středověk a raný novověk pro základní školy. SPN Praha 2007. Válková, V. – Popelka, M.: DĚJEPIS 1 PRO GYMNÁZIA STŘEDNÍ ŠKOLY PRAVĚK A STAROVĚK, SPN Praha 2001. Kolektiv autorů: Literatura pro 1. ročník středních škol. DIDAKTIS 2008. Chisholmová, J. – Millardová, A.: STAROVĚKÉ CIVILIZACE. Nakladatelství Václav Svojtka 1998. www.google.cz

3. Pojďte se s námi nyní ponořit do krás, jež po sobě zanechala jedna z nejvyspělejších civilizací všech dob. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA

4. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Architektura • čerpá inspiraci z Řecka (sloupy), ale nemálo převzala i od Etrusků • (od nich se Římané naučili používat klenbu a oblouk, prvky • v řeckém prostředí málo uplatňované) • zájem o architekturu byl spíše praktický - lázně, amfiteátry, • akvadukty, mosty, divadla apod. ŘÍMSKÉ CHRÁMY • velice přesné kopírování architektury řeckých chrámů Řada sloupů kolem chrámu byla převzata od Řeků. Dórské sloupy se téměř neužívaly, mnohem oblíbenější byly sloupy ionské a korintské. Chrám byl vyvýšen nad povrchem, aby vypadal monumentálněji. K hlavnímu vchodu vedlo schodiště.

5. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Nejobdivuhodnějším římským chrámem je Panteon – chrám zasvěcený všem bohům. Má kruhový půdorys a je zaklenut jedinou dochovanou antickou kupolí. Panteon byl postaven ve 30. letech př.n.l. Augustovým zetěm Agrippou.

6. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA AMFITEÁTR • nový typ stavby pro zápasy a gladiátorské hry V amfiteátrech byla sedadla umístěna ze všech stran kolem oválného prostoru uprostřed – arény. Bohatí občané měli nejlepší místa v přízemí. Chudší lidé seděli ve vyšších patrech. Největším amfiteátrem je Colosseum v Římě.

7. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA COLOSSEUM

8. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA TRIUMFÁLNÍ OBLOUKY • stavby pro Římany typické • vybudované většinou na oslavu vítězství • po celém impériu jich existovalo několik set, zachováno něco přes sto • nejznámější: Constantinův (stojí v Říme poblíž Colossea) Konstantinův triumfální oblouk

9. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA VEŘEJNÉ LÁZNĚ • téměř nezbytnost pro římská města Za císařství se lázně zvětšovaly. Staly se obrovskými středisky, kde trávilo chvíle odpočinku tisíce lidí. Z dochovaných zbytků římských lázní víme, že to byly velkolepé budovy s komplikovanými rozvody vody a tepla. • složité komplexy • oddělená mužská část a ženská • šatny, bazény, sauny, ve větších lázních také knihovny a čítárny

10. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA DIVADLO Od doby, kdy Římané přišli do styku s řeckým divadlem si jej velice oblíbili. Římská divadla vycházela z řeckého vzoru téměř beze změny. UŽITKOVÉ STAVBY vodovody (akvadukty) • vedly většinou pod zemí • vznikaly však i v podobě velkých arkádovitých staveb s několika patry • současně plnily funkci mostů silnice • stavěny tak důkladně, že některé plní svůj účel dodnes Jeden z největších starořímských akvaduktů - Pont du Gard se nachází ve Francii.

11. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA INSULAE SOUKROMÉ MĚSTSKÉ DOMY Průřez římským činžovním domem insulou.V přízemí byly obvykle dílny a obchody. Čím vyšší patro, tím skromnější byt. Zatímco většina římských obyvatel bydlela v insulách, bohatí Římané obývali velké luxusní domy, zvané "domus" (z tohoto slova vzniklo české slovo "dům"). Na snímku průřez jedním z nich - jedničkou je označeno atrium, dvojkou zahrada a trojkou ložnice. Můžete také vidět kuchyň a jídelnu. DOMUS

12. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Malířství • dávalo přednost nástěnným malbám (fresky) • oblíbené byly také mozaiky • nástěnnými malbami a mozaikami na zdech či na podlaze byly zdobeny jak veřejné budovy, tak i soukromá obydlí • malířství plnilo především funkci dekorativní Dívka na této fresce je známá jako „Básnířka“. Jednou z nejkrásnějších římských nástěnných mozaik je mozaika z Herculanea, z domu Neptuna a Amfitrity. Obě božstva jsou na mozaice zobrazena.

13. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Sochařství • podobné řeckému, neboť v Římě působila řada řeckých sochařů • vznikají kopie děl slavných řeckých sochařů • portréty- většinou přesné držení skutečnosti, žádná idealizace • historické reliéfy – uplatňovány zejména na výzdobě vítězných oblouků (výjevy z vojenských tažení apod.)

14. Známé římské památky • Forum Romanum • centrum politického • hospodářského a spo- • lečenského dění Říma.

15. Známé římské památky Via Appia

16. Známé římské památky Stoka cloaca maxima

17. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Náboženství • V nejstarším období - představy o božské síle oživující v daném okamžiku každý předmět i děj - numen • polyteistické • přejímání bohů od jiných skupin obyvatel a národů • uctívání bohů v domácnostech - Penáti – ochránci příbytků - Lárové – ovládají celou domácnost - Génius – ochránce života muže - Iuno – ochránkyně života ženy oficiální náboženství - božstva uctívaná při veřejných slavnostech

18. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Římští bohové (v závorkách uváděn řecký ekvivalent) Jupiter ( Zeus – král bohů, bůh bouře a blesku) Juno(Héra – bohyně žen a zrození) Vesta ( Hestia – bohyně domácího krbu) Ceres (Demeter – bohyně zemědělství) Neptun (Poseidon – bůh moře) Vulkán (Hefaistos – bůh řemesel a kovářů) Mars (Ares – bůh války) Minerva ( Athéna – bohyně řemesel a války) Merkur (Hermes – bůh obchodu a krádeže, Jupiterův zpravodaj) Diana (Artemis – bohyně měsíce a lovu) Venuše (Afrodite – bohyně lásky a krásy) Bakchus ( Dionýsos – bůh vína) Apollon (Apollon – bůh slunce, hudby, zdraví a věštby)

19. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Náboženství a bohové na území Římské říše • Římští bohové – Jupiter, Juno, Minerva,… • Bohové uctívaní v orientu – Isis, Kybelé, Mitra • Židovské náboženství - Jahve • Křesťanské náboženství – syn Boží

20. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Vzdělanost • Triviální školy – (od 7 – 12 let) – čtení, psaní,počítání • Gramatické školy (12 – 16 let) – přibyla výuka zeměpisu, dějepisu, astronomie + počátky řečnictví • od 16 let – možnost studovat v Athénách, Alexandrii, Milétu, na ostrově Rhodos – řečnictví, filozofie, práva • Poznámka : vzdělání si mohly dopřát pouze děti ze zámožných rodin

21. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Vzdělanost a umění Rozvoj vzdělanosti a vědy – v 1. a 2.stol.n.l. Největší literární díla římských dějin Knihovny, školy, právo, řečnictví, filozofie Vědy, technika, spisy o výrobě Práce o technických stavbách O zemědělství Zeměpis Lékařství Právo Vergilius Ovidius Horatius Titus Lavius Tacitus Seneca Athanaeum Právnické spisy

22. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Největší básníci a spisovatelé římských dějin • Vergilius – epos Aeneis • Ovidius – milostná lyrika • Horatius – satira • Titus Livius – vylíčení dějin Říma Stříbrný věk Doba Augustova Zlatý věk literatury • Petronius – 16 knih Satir • Seneca – filozof

23. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Co odkázala Evropě římská věda • Historie – Josephus Flavius – Dějiny židovské války - Tacitus – historická próza - Plinius – dopisy – např. o výbuchu Vesuvu • Zeměpis – Klaudios Ptolemaios – mapa tehdy známého světa • Lékařství – Galénos – spisy opřené o pozorování • Architektura – Vitrius – Plánování měst • Další přírodní vědy – 1. spis o arytmetice - 28 knih o alchymii napsaných v Alexandrii

24. KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA • Drama • Tragédie – řecké náměty – Caesar, Augustus • Komedie – náměty z běžného života - Plautus - Publius Terentius Afer

25. Použité materiály • Dějepis pro gymnázia a střední školy 1 – PRAVĚK A STAROVĚK (M. Popelka, V. Válková) • Starověké civilizace, školní encyklopedie • Literatura pro 1. ročník středních škol • www. google .cz

26. Téma: Kultura starověkého Říma – 6.ročník Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. Windows XP Professional SMART Notebook Zoner - České kliparty 1, 2, 3 Autor: Mgr. Věra Sýkorová ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)