Název šablony: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 32/Čj08/10.6.2013, K. Týleová

1. Název šablony: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT 32/Čj08/10.6.2013, K. Týleová Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Název výukového materiálu: Druhy vedlejších vět Autor: PaedDr. Karolína Týleová Předmět: Český jazyk a literatura Třída: VII. Tématický okruh: Skladba Téma: Druhy vedlejších vět Druh výukového materiálu: prezentace Použití ICT: interaktivní tabule, interaktivita Didaktické, metodické poznámky (popis použití výukového materiálu ve výuce): výklad - přehled vedlejších vět, tvoření souvětí z věty jednoduché, aktivita žáků – nácvik postupu, doplňování na IT s okamžitou kontrolou

2. Druhy vedlejších vět Karolína Týleová

3. Souvětí • Souvětí je spojení dvou a více vět v jeden celek. • V každém souvětí musí být alespoň jedna věta hlavní. • Hlavní věta – je nezávislá, není součástí jiné věty, může stát samostatně, nemůžeme se na ni jinou větou zeptat. • Vedlejší věta – nemůže stát samostatně, je závislá na řídící větě, nahrazuje větný člen řídící věty, touto řídící větou se na ni ptáme.

4. Druhy vedlejších vět (VV) • VV nahrazuje větný člen věty řídící • ptáme se na ni stejně, jako bychom se ptali na větný člen • pojmenováváme ji podle větného členu, který nahrazuje: • přísudková • podmětná • předmětná • přívlastková • doplňková • příslovečná místní, časová, způsobová, měrová, příčinná (důvodová), účelová, podmínková, přípustková

5. Postup při tvoření vedlejší věty 1) věta jednoduchá: Vašek si prohlížel svůj vánoční dárek. 2) zeptáme se na větný člen, určíme ho: KOHO, CO si prohlížel? svůj vánoční dárek = předmět 3) zbývající část se stane hlavní větou, opíšeme ji, oddělíme čárkou: Vašek si prohlížel, 4) na stejnou otázku odpovíme větou, musíme vytvořit další přísudek: KOHO, CO si prohlížel? co dostal k Vánocům = vedlejší v. 5) Spojíme v souvětí: Vašek si prohlížel, co dostal k Vánocům. 6) tato VV se jmenuje předmětná

6. Tvoření vedlejší věty věta jednoduchá: Zeptáme se na větný člen a určíme ho: Zbytek věty jednoduché se stane hlavní větou, napíšeme čárku: Na stejnou otázku odpovíme větou (s přísudkem): VV se jmenuje podle větného členu, který nahradila: Spojíme v souvětí: Včera Lada přinesla voňavé jahody. JAKÉ jahody? voňavé = přívlastek Včera Lada přinesla jahody, Jaké jahody? které byly voňavé VV přívlastková Včera Lada přinesla jahody, které byly voňavé.

7. Tvoření vedlejší věty věta jednoduchá: Zeptáme se na větný člen a určíme ho: Zbytek věty jednoduché se stane hlavní větou, napíšeme čárku: Na stejnou otázku odpovíme větou (s přísudkem): VV se jmenuje podle větného členu, který nahradila: Spojíme v souvětí: Po západu slunce začalo pršet. KDY začalo pršet? po západu slunce = příslovečné určení času Začalo pršet, Kdy začalo pršet? když zapadlo slunce VV příslovečná časová Začalo pršet, když zapadlo slunce. Když zapadlo slunce, začalo pršet.

8. Tvoření vedlejší věty věta jednoduchá: Zeptáme se na větný člen a určíme ho: Zbytek věty jednoduché se stane hlavní větou, napíšeme čárku: Na stejnou otázku odpovíme větou (s přísudkem): VV se jmenuje podle větného členu, který nahradila: Spojíme v souvětí: Včera jsem viděla Huga vyděšeného. JAKÝ byl Hugo? JAK jsem ho viděla? vyděšeného = doplněk Včera jsem viděla Huga, Jak jsem viděla Huga? jak byl vyděšený VV doplňková Včera jsem viděla Huga, jak byl vyděšený.

9. Tvoření vedlejší věty věta jednoduchá: Zeptáme se na větný člen a určíme ho: Hlavní větou se stane část se sponovým slovesem, napíšeme čárku: Na stejnou otázku odpovíme větou (s přísudkem): VV se jmenuje podle větného členu, který nahradila: Spojíme v souvětí: Chaloupky byly jako pocukrované. Co dělaly chaloupky, jaké byly? bylypocukrované = přísudek jmenný se sponou Chaloupky byly, Jaké byly chaloupky? jako by je (někdo) pocukroval VV přísudková Chaloupky byly, jako by je (někdo) pocukroval.

10. Toto je poslední stránka. Toto je stránka, která je poslední.