Morfologie italštiny I (2) Substantiva

1. Morfologie italštiny I(2)Substantiva Jan Radimský

2. Podstatné jméno(sostantivo, nome) • Terminologie • jména (podstatná i přídavná) v latině jeden slovní druh: proto nome = sostantivo • Základní charakteristiky: • morfologické • syntaktické • formální • sémantické

3. Morfologická charakteristika Substantiva jsou: • Ohebná v čísle • Nositelé rodu • př.: tavola (fem.) • Některá jména ohebná v rodě • označují osoby: ragazzo – ragazza • zvířata: gatto – gatta • činitelská jména: re - regina

4. Syntaktická charakteristika • Velmi často má „determinant“ (člen, determinační adjektivum): • il museo, questo museo • determinant může „substantivizovat“ slovo jakéhokoli jiného slovního druhu: il ridere, il passato, i pro e i contro, ci sono dei se e dei ma • Centrální syntaktické fce: • soggetto: Il cane abbaia. Il caneè un animale. • predicato: Questo animale è un cane. • predicativo: Il cane spesso diventa un amico. • complemento oggetto diretto: (Io) accarezzo il cane. • complemento di termine: Hai dato il giocattolo al cane? • altri complementi indiretti: Prendi il collare del cane.

5. Formální charakteristika • Po formální stránce jsou substantiva • jednoduchá: mela, cane, orso... • složená n. odvozená • attaccapanni < attaccare, panno (V+N) • cassaforte < cassa, forte (N+A) • ferro da stiro < ferro, da, stiro • cementazione < cemento, -zione • Vnitřní strukturu složených slov zkoumá lexikální morfologie

6. Sémantická charakteristika • Substantiva typicky označují (zjednodušeně řečeno): • konkrétní entity: osoby, zvířata, věci • abstraktní entity • vlastnosti (bellezza) – zejm. deadjektivní • činnosti (moto = pohyb) – zejm. deverbální • stavy (stanchezza) • jiné abstraktní entity...

7. Vnitřní dělení substantiv podle dalších kritérií (1) • N. animati x inanimati • vliv na gram. kategorii rodu • N. propri x comuni • odlišný způsob denotace, pravopis (velké písmeno) • N. collettivi x individuali • collettivi: gram. číslo neodpovídá počtu denotovaných objektů (popolo, folla, clientela, pubblico, stormo, sciame...) • problém shody v čísle (logická n. gramatická)

8. Vnitřní dělení substantiv podle dalších kritérií (2) • N. concreti x astratti • intuitivní kategorie, teoretická lingvistika je nerada používá (v komputační lingvistice běžnější) • „abstraktnost“ je relativní (subjektivní), může se měnit podle způsobu užití slova: amore x l’amore della mia vita; celebrità x c’erano molte celebrità alla festa • abstrakta jsou často odvozena od sloves / adjektiv (viz výše) • konkréta jsou často bází pro denominální derivaci • ragazzo – ragazzesco • scanner – scannare, scanerizzare • N. contabili x non contabili • nepočitatelná: označují entity, které nelze počítat (např. jména látková – acqua) • nemohou se kombinovat s číselnými výrazy (*tre libertà, *tre sangui), nejde-li o zvlášní počitatelné užití nepočitatelného jména: • obvyklé množství: tre caffè = tre tazze di caffè • typ: tre libertà = libertà religiosa, libertà di parola, libertà di espressione... • nemají plurál (giustizia – ?giustizie) • nemohou mít neurčitý člen (un/una je souč. číslovka „jeden“)

9. Rod substantiv (il genere) • Rod ... • morfologická vlastnost, kterou jméno prostřednictvím shody (accordo) přenáší na závislé členy (zejm. na determinanty a přívlastky, ale i na přísudek u složených tvarů) Una lunga scala ci ha portato alla base della statua. L’amica di Luigi è arrivata ieri. • Každé podstatné jméno patří do skupiny maskulin nebo feminin • Pro zařazení je klíčové, jestli je dané jméno životné / neživotné

10. Rod neživotných jmen (1) • U neživot. jmen je rod ARBITRÁTNÍ, může být ale MOTIVOVANÝ • arbitrární = nahodilý. Není žádný (přímý) vztah mezi významem slova a zařazením k rodu (mezi jazyky se liší: luna – f., měsíc – m.). Rod je výsledkem historické náhody. • motivovaný = existují nějaké vnitrojazykové důvody, proč určitá jména mají určitý rod. Např. • sémantická motivace: stromy jsou M, plody F (melo – mela, arancio – arancia) • formální motivace: sufix –zione = jméno F (abbreviazione, abolizione, kromě složenin typu caposezione, capostazione)

11. Rod neživotných jmen (2) U neživot. jmen existují některá jména s rodovou opozicí. Rozlišujeme dva případy: • Jména pocházejí od různých etymonů – jde o historickou náhodu. Významově jsou velmi vzdálená. • arco (luk) – arca (archa, loď n. sarkofág) • caso (náhoda) – casa (dům) • baro (podvodník) - bara (rakev) • tappo (zátka, špunt) – tappa (etapa, úsek) • palato (patro v ústech, mlsoun) – palata (rána lopatou) • Jména od stejného etymonu – obvykle pův. synonyma, později se význam specializoval. • systémová rodová opozice (viz dále)

12. Rodové opozice neživotných jmen (1) • Synonyma, ale jeden člen páru je zastaralý / knižní • pineta – † pineto (borový lesík) • candela – † candelo (svíčka) • Synonyma, ale liší se konotací • cosa (věc) – coso (krám) • discorso (projev) – discorsa (dlouhý bezobsažný projev) • Opozice velký – malý • buco (díra) – buca (jáma) • gambo (stonek) – gamba (noha) • spillo (špendlík) – spilla (jehlice) • pezzo (kus) – pezza (záplata) • Opozice nástroj – děj/výsledek děje • bilancio (rozpočet) – bilancia (váha) • lancio (vrh, hod) – lancia (kopí)

13. Rodové opozice neživotných jmen (2) • Opozice strom – plod (již v latině) • melo – mela; arancio – arancia • castagno – castagna; pesco – pesca • il noce – la noce; olivo – oliva ... • Opozice vlastník – vlastněná věc • gobbo (hrbáč) – gobba (hrb) • chierico (klerik) - chierica (tonzura) • Opozice surovina – výrobek • canapo (konopné lano) – canapa (konopí) • a další...

14. Rod životných jmen (1) • Rozlišujeme rod u osob a zvířat. • U osob: rod (gram. kateogrie) obvykle koreluje s pohlavím osoby. Formálně dvě řešení: • jméno mění rod (přechylování): • amico – amica • re – regina • avvocato – avvocatessa • jméno má stejný tvar pro oba rody (tzv. genere comune) • zakonč. –e/ -a/ -ista/ -cida: nipote, parente, insegnante, cantante, collega, atleta, pediatra, pianista, artista, omicida, suicida...

15. Rod životných jmen (2) Ne vždy ale rod koreluje s pohlavím: asymetrie • Tvar M označuje výhradně ženy (extrémní případ): • soprano, mezzosoprano, contralto (ev. la soprano; la soprana = ironické) • Tvar M (řidčeji F) je bezpříznakový – může označovat osoby obou pohlaví (častý případ – tzv. genere promiscuo) • poliziotto, soldato, senatore, donna delle pulizie • Asymetrie rod – pohlaví může být komplikovanější (specializace jednoho z členů páru): • avvocato / avvocata (dei fedeli = panna Marie) / avvocatessa (advokátka) • presidente / presidentessa (paní prezidentová) / la presidente (prezidentka) • ambasciatore / ambasciatrice (velvyslankyně i paní velvyslancová) V takových případech působí protichůdné tendence a požadavky: • systémově korelovat rod – pohlaví (je obtížné příp. neslušné mluvit o osobě v rodě, který neodpovídá jejímu pohlaví) • přechýlené tvary z historických důvodů nemusejí existovat, příp. mají hanlivou / žertovnou konotaci • v mnoha kontextech je v komunikaci funkční (potřebný) tzv. bezpříznakový tvar (ideál: M-F-Bezp. např. uomo – donna – gente; taková trojice je zcela výjimečná), zejm. v právním jazyce

16. Rod životných jmen (3) Rod u zvířat • Velmičastý tzv. genere promiscuo (bezpříznakový tvar), zejm. u divokých zvířat: balena, aquila, delfino, corvo, leopardo, gru (f), mosca, scorpione • U domácích zvířat přechylování • gatto/gatta • gallo/gallina • toro/vacca • montone/pecora...

17. Formální přechylování (1) • Mění se tvar → sostantivi mobili • Jiný kořen (supletivismus): padre/madre, maschio/femmina, frate/suora, toro/vacca, verro/scrofa, montone/pecora... • Změna koncovky: figlio/figlia, contadino/contadina • Přípona: • e/a-essa: dottore/dottoressa, duca/duchessa • tore-trice: imperatore/imperatrice

18. Formální přechylování (2) • Nemění se tvar: • Genere comune – přechylování bez formálního znaku • -e: il/la nipote, parente, insegnante, cantante • -a: il/la collega, atleta, ipocrita, pediatra • -ista: il/la pianista, artista • -cida: il/la omicida, suicida • Genere promiscuo – existuje jen jeden rod (užíván bezpříznakově) • balena (f), aquila (f), delfino (m)...

19. Číslo substantiv • Není vlastností jména (jako rod), ale kategorie, ve které se jméno ohýbá. • Obecná jména počitatelná – běžně se ohýbají v čísle (tavola – tavole) • Obecná jména nepočitatelná – obvykle pouze v sg. Někdy možný pl. • Abstrakta: brio (živost), coraggio (odvaha), giustizia (spravedlnost), pazienza (trpělivost), fame, sete... • Látková jména: ilfiele (žluč), pepe (pepř), oro (zlato), ossigeno (kyslík), il rame (měď), riso (rýže), latte... Možný PL typicky ve třech případech: • druhy dané látky: i risi cinesi • předměty z dané látky: i ferri (nářadí), gli ori (šperky), i bronzi (bronzové předměty) • počitatelná kvantifikace, která operuje s „obvyklým množstvím“: un caffè (= una tazza di caffè) • Unika: il sole, l’equatore, l’universo, l’aria, il sud, gennaio • Vlastní jména V gramatikách se příliš neuvádí. Principiálně obdobný případ jako „unika“ (označují jedinečného referenta). Obvykle nemají PL, ale v typových případech ho mívají, většinou bez formální flexe: • Přirovnání: i piccoli Mozart (malí Mozartové) • Díla daného autora: tre Tiziano a Parigi • Lidé stejného křestního jména: tre Marie (tady možno s flexí) • Lidé stejného příjmení (rodina): i Rossi

20. Asymetrie SG - PL • Nomi difettivi del plurale – viz výše • Nomi difettivi del singolare – tzv. jména pomnožná • Označují věci složené z částí: calzoni, pantaloni (kalhoty), mutande (spodky), mutandine (kalhotky), occhiali (brýle), le nari (nozdry), le forbici (nůžky), i viveri (potraviny), le viscere (vnitřnosti), le stoviglie (nádobí), i dintorni (okolí), le busse (výprask), le spezie (koření)... • Přešly v PL formě z latiny: gli annali, le esequie (pohřeb), le nozze (svatba), le tenebre (temnota), le calende (kalendy – 1. den v měs.), i posteri (potomstvo), i penati (dom. bůžkové, přen. domov)...

21. Formální morfologie jmen • S ohledem na rod a číslo - v italštině velmi výrazná a relativně přehledná • Cf. Hamplová S. (2004:58-60, 70-79 a násl.) • Zde pouze rámcový přehled • Následující tabulka přináší typologii italských substantiv podle zakončení:

23. Formální tvoření plurálu • Vychází z typického zakončení singuláru v daném rodě • Doplňte do předcházející tabulky flexi v čísle

24. Systematické nepravidelnosti SG-PL (1) • M –co, -go • paroxytona (přízvuk na 2.slab. od konce) zachovávají tvrdou výslovnost: bosco – boschi, cuoco – cuochi. • sem patří většina případů • výjimky: amici, nemici, porci, Greci • proparoxytona (př. na 3.sl.) mají většinou měkkou výslovnost: medico – medici, psicologo – psicologi • sufix –ico (adjektiva n. substantivizovaná adj.) je typický pro proparoxytona, proto je v některých učebnicích uváděna měkká výslovnost u slov na –ico • u proparoxyton řada výjimek (tvrdá výslovnost) – viz Hamplová, s. 71.

25. Systematické nepravidelnosti SG-PL (2) • M –io (zio, cambio) • „I“ před koncovkou přízvučné: uchovává se • zio – zii, rinvio – rinvii • „I“ před koncovkou nepřízvučné nebo pouhý grafický znak (nevyslovuje se):v pl. odpadá • cambio – cambi, olio – oli • viaggio – viaggi, bacio – baci • pokud by odpadnutím „I“ došlo k homonymii s plurálem jiného slova, je možné (nikoli obvyklé) dvojí řešení: • vyznačit psaný přízvuk, pokud se umístěním přízvuku slova liší, příp. ponechat druhé „I“: principe (kníže), principio (začátek) – prìncipi x princìpi, principii, principî • ponechat „I“, pokud jsou slova přízvukována stejně: assassino (vrah), assassinio (vražda)

26. Systematické nepravidelnosti SG-PL (3) • F i M –ca, ga • zachovává tvrdou výslovnost vždy: F: collega – colleghe, vasca – vascheM: collega – colleghi, monarca - monarchi • výjimka: il belga – i belgi (F belghe)

27. Systematické nepravidelnosti SG-PL (4) • F –cia, -gia • „I“ před koncovkou přízvučné: uchovává se • farmacia – farmacie, bugia – bugie • „I“ před koncovkou nepřízvučné: v pl. postrádá fonetické opodstatnění a většinou odpadá. V tomto je velké kolísání • před –cia/-gia je samohláska – mělo by „I“ zůstat: camicie, valigie, ciliegie • před –cia/-gia je souhláska – mělo by „I“ odpadnout:province, spiagge, gocce

28. Další případy flexe • PL kompozit – záleží na vnitřní struktuře kompozita (viz. předmět „lexikologie“) • Substantiva se dvěma tvary v pl. – mohou se významově lišit (viz. Hamplová, s. 80-81).