ÚNAVA A ZOTAVENÍ

1. ÚNAVA A ZOTAVENÍ Mgr. Michal Botek, Ph.D.

2. Co je to únava ???

3. stav snížené výkonnosti na základě předcházející pohybové aktivity • pokles výkonnosti a neschopnost dále pokračovat v pohybové aktivitě

4. přirozený průvodní děje doprovázející jakoukoliv činnost • signalizátor funkčních změn v organismu • obranný mechanismus organismu, který se projevuje v ochranným útlumem aktivity CNS při překročení kritické úrovně (intenzita, objem, čas) • komplexní děj týkající se všech funkčních systémů v organismu

5. FYZIOLOGICKÁ PATOLOGICKÁ Dělení únavy

6. kulminace únavy čas Fyziologická únava • vznikápřirozeně během pohybové aktivity a v průběhu zotavení postupně vymizí • je u ní zřetelná DYNAMIKA • postupná ztráta koordinace, jemné motoriky, změny v technice

7. ÚNAVA MÍSTNÍ TĚLESNÁ AKUTNÍ CELKOVÁ DUŠEVNÍ CHRONICKÁ Dělení únavy

8. ÚNAVA • TĚLESNÁ únava vzniká při pohybové aktivitě a odvíjí se od vzájemné kombinace (Frequency-Intensity-Time) • DUŠEVNÍ únava vzniká při déle trvající mentální činnosti (dlouhá nudná přednáška, dlouho trvající vlastní proces učení, atd.) • AKUTNÍ únava vzniká v důsledku vysoké intenzity zatížení a může se projevovat jako MÍSTNÍ (menší svalové skupiny) nebo CELKOVÁ (větší počet svalů) • CHRONICKÁ únava náleží do oblasti patofyziologie

9. snížení energetických substrátů (ATP, CP, glykogenu) hromadění katabolitů ve svalové buňce. porušená acidobazická a iontová (Na+,K+,Cl- a Ca2+ ) rovnováha pokles resyntézy ATP zvýšená koncentrace pyruvátu, laktátu a H+ snížené pH snížená enzymatická činnost Fyziologické příčiny vzniku únavy

10. Obecně při únavě dochází v organismu k chemicko-fyzikálním změnám ( pH, pO2, osmotického tlaku, viskozity, tělesné teploty, pCO2), které negativně ovlivňují funkční systémy organismu. 1. Zvýšená koncentrace volných H+ vzniklého disociací kyseliny mléčné zapříčiňuje: a) snížení pH b) snížení aktivity enzymů (fosfofruktokináza) c) v mozku stimuluje receptory bolesti, nauzea, desorientace d) vytěsňuje vápníkové ionty z vazby na troponin Fyziologické příčiny vzniku únavy

11. MÍSTO VZNIKU ÚNAVY Únavu musíme považovat za komplexní děj, který může vzniknout na kterémkoli místě nervosvalového systému! KŮRA MOZKOVÁ Pyramidové dráhy Páteřní mícha (alfa a gama motoneurony) Periferní synapse Centrální synapse Motorická ploténka

12. Únava při DYNAMICKÉ práci Jako za jeden z hlavnějších činitelů podílejících se na vzniku únavy na úrovni svalového aparátu je považován 1) VÁPNÍK2) intersticiální DRASLÍK3) zdroj ENERGIE ad1) - snížené vyplavování vápníku ze sarkoplazmatického retikula - snížená senzitivita aktin-myozinového aparátu na vápník v důsledku vysoké koncentrace H+ - snížená hladina vápníku vyvolává svalové křeče ad2) - zvýšená koncentrace ADP inhibuje Na-K-ATPázy (iontová dysbalance na membráně) - zvýšená konc. intersticiálního K+ blokuje akční potenciál a tím aktivitu sarkoplazmatického retikula

13. Únava při STATICKÉ práci Únava při dynamické práci nastává pozdějinež-li u práce statické. Je to způsobeno vyšším prokrvením svalů během svalové kontrakce a relaxace, které prokrvení podporují. Z toho vyplývá, že při statické práci v důsledku zvýšeného nitrosvalového tlaku dochází k nedostatečnému proudění krve svalem a tím vázne přísun živin a kyslíku a na druhé straně odplavování katabolitů, které způsobují acidózu. Množství krve, které bude proudit svalem je závislé od tzv. intenzitové blokády : <30% MVK průtok je stejný 30% - 60% se průtok snižuje >70% průtok se zastavuje

14. Dělení ÚNAVY podle INTENZITY I. SUPRAMAXIMÁLNÍ : limitujícím faktorem je aktuální koncentrace ATP-CP ve svalové buňce a jeho novotvorba : doba trvání výkonu maximálně do 2 s II. MAXIMÁLNÍ : limitující faktor je nadprodukce laktátu (25-30mmol/l) a dalších katabolitů, lokální acidóza, redukovaná novotvorba ATP v důsledku inhibice enzymů III. SUBMAXIMÁLNÍ(85% - 90% VO2max) : limitující faktor je nedostatečný přísun kyslíku - glykolytická fosforylace, snížený rozklad FFA,

15. kumulace laktátu, acidóza, atd. : nedostatek využitelných energetických zdrojů - glykogen : trvání je závislé na intenzitě : 85% VO2max - do 20 min. : 70% VO2max - do 60 min. : 50% VO2max - 3 - 4 hod. IV. STŘEDNÍ a MÍRNÁ(<75% VO2max) : délka trvání výkonu je limitována zásobou sacharidů, které jsou nepostradatelné při ß-oxidací tuků : pokud budou v průběhu déle trvajícího výkonu dodávány sacharidy (glukóza x maltodextrin) a tekutiny může při nižší intenzitě trvat výkon teoreticky nekonečně dlouho.

16. PROJEVY ÚNAVY • SUBJEKTIVNÍ:je ochranou organismu před vysokým stupněm akutní únavy (předchází objektivní únavě) projevy: pocit únavy, svalové slabosti, neochota pokračovat v pohybu, neschopnost provést kontrakci, závratě • OBJEKTIVNÍ : je měřitelná (koncentrace La, biopsie, analýza dechu, SF) projevy : snížená koordinace, pokles výkonu

17. opakované přehlížení příznaků fyziologické únavy nerovnováha mezi dobou zatížení a dobou zotavení Fyziologická únava Patologická únava

18. kapacita stres PATOLOGICKÁ ÚNAVA 1) při jednorázové nebo opakované pohybové aktivitě, kdy dochází k nerovnováze mezi dobou zatížení a dobou nutnou pro kompletní regeneraci. 2)dysbalance mezi množstvímpřicházejících stresových podnětů a kapacitou organismu jimodolávat

19. přepětí, přetížení, schvácení, krátkodobé přetrénování Syndrom přetrénování PATOLOGICKÁ ÚNAVA

20. SYNDROM PŘETRÉNOVÁNÍ Téměř každý z vrcholových sportovců se během své kariéry dostane do stavu přetrénování !!! (Kuipers & Keizer, 1988) • Symptomy :v současné době identifikováno více než 90 • poklesem výkonnosti a ztrátou sportovní formy !!! • nechuť k trénování • změny chování (apatie, agresivita, nervozita,…) • zvýšená náchylnost k onemocněním (kašel, rýma,…) • hormonální a enzymatické změny • neustálý pocit únavy • zvýšená ranní srdeční frekvence ? • nerovnováha v aktivitě mezi větvemi ANS !!! Doba léčení: časový horizontměsíců až let!!!

21. Syndrom přetrénování Sympatikotonická forma Silově – rychlostní sporty Parasympatikotonická forma Vytrvalostní sporty • narušený spánek • snížená chuť k jídlu • pokles hmotnosti • klidová tachykardie • vyšší bazální metabolismus • zpomalení regenerace • deprese • svalový třes • abnormální únava • klidová bradykardie • flegmatičnost • snížená citlivost na katecholaminy • zpomalená reakční doba • snížená hladina glukózy během • zatížení

22. Zotavení

23. přirozený BIOLOGICKO – ANABOLICKÝ proces, při kterém postupně dochází k obnově klidových funkcí organismu, resyntéze energetických substrátů, které byly během zatížení sníženy (Máček & Vávra, 1980; Seliger, Trefný, & Vinařický, 1980) nedílná součást tréninkového cyklu cílem je : návrat homeostázy na původní úroveň, : obnova energetických substrátů, : růst svalové hmoty

24. Časná fáze Pomalá fáze Zotavení

25. Časná fáze zotavení : ihned po ukončení PA dochází ke ,,splacení’’ kyslíkového dluhu = ZOTAVNÝ KYSLÍK 7

26. Časná fáze zotavení Návrat jednotlivých parametrů na PŘEDZÁTĚŽOVOU úroveň a)do 7. minuty zotavení : resyntéza ATP, : úprava O2 v tělních tekutinách, : úprava sodíku a draslíku b) do 30. minuty zotavení : přeměna zhruba 60 % laktátu na glykogen : normalizace krevního tlaku (pokles systolického)

27. Trvá několik hodin (až 24 hod.) !!! : SF : spotřeba kyslíku VO2 : energetické substráty VO2 Pomalá fáze zotavení 24 hod

28. MINIMUM MAXIMUM PROCES ZOTAVENÍ Obnova ATP – CP ve svalu 2 minuty 3-5 minut Náhrada alaktátového O2 dluhu 3 minuty 5 minut Náhrada O2 - myoglobinu 1 minuta 2 minuty Náhrada laktátového O2 dluhu 30 minut 60 minut Resyntéza zásob sval. glykogenu a) po intervalové metodě 2 hodiny pro resyntézu 40% 5 hodin pro resyntézu 55% 24 hodin pro resyntézu 100% b) po prolongované nepřerušované aktivitě 10 hodin pro resyntézu 60% 48 hodin pro resyntézu 100% Odstranění laktátu ze svalů a krve 10 minut pro odstranění 25% 20 – 25 minut pro odstranění 50% 1 - 1¼ hodiny pro odstranění 95% ZOTAVENÍ Doporučený čas pro zotavení po vyčerpávajícím cvičení (Upraveno dle Foxe, 1984)

29. SUPERKOMPENZACE ZOTAVENÍ - SUPERKOMPENZACE • přechodné zvýšení energetických substrátů nad výchozí úroveň

30. Jak urychlit proces zotavení ???

31. PŘIROZENÉ PROSTŘEDKY ZOTAVENÍ • Pasivní forma odpočinku : • spánek, který je spojen s generalizovaným útlumem aktivity CNS, • za optimální dobu spánku9 –10 h, • po aerobním výkonu

32. PŘIROZENÉ PROSTŘEDKY ZOTAVENÍ • Aktivní forma odpočinku: • zrychlenévyplavování laktátu ze svalových buněk • intenzita zatížení by neměla přesáhnout60% VO2max • nejoptimálnější je zařadit aktivní zotavenína konec TJ

33. … a končíme!