1. Úvod do geografie Zeměpis - pomáhá zvládat základní představy o naší

1. 1. Úvod do geografie Zeměpis - pomáhá zvládat základní představy o naší planetě a dění na ní - vývoj - probíhající procesy a jevy - poznatky o vzdálených oblastech Země - vychází z geografie - jedna z nejstarších vědních oborů - vznik v období Antiky - věda přírodně - společenská

2. - dlouhý vývoj - popis okolního světa - vysvětlování příčin procesů a jevů - hledání vztahu mezi procesy a jevy - odhalování zákonitostí - předvídání vývoje procesů a jevů - část fyzická - studuje přírodní složky FGS - L, P, H, B, A - vztahy, vzájemné působení, rozložení, vývoj - vliv na lidskou společnost

3. - část sociální - studuje lidskou společnost / populaci / a její výtvory z hlediska prostoru a času - rozložení, vztahů, vývoje, …. - základní funkce - poznávací - základní poznání o světě - všeobecně vzdělávací - základní geogr. vzděl. - aplikační - využití poznatků v konkrétních situacích - využití, třídění, interpretace inf. - rozlišení územních celků - syntetizující - otevřený informační systém

4. 2. Země, příroda, člověk Země - 3. planeta sluneční soustavy - obíhá Slunce po eliptické dráze - střední vzdálenost je 150 milionů km - ø teplota povrchu je 15° C - plocha 510 mil. km2 - jediné místo vhodné pro živ. vyšších forem org. - vývoj - předgeologická a geologická období 1. Předgeologické obd. - velký třesk - zemské jádro, plášť

5. 2. Před 4 mld. lety - litosféra 3. Geologická období - horizontální i vertikální změny - vliv endogenních a exogenních sil - 570 mil. lety - prakontinent Pangea - praoceán Penthalasa s mořem Tethys - 250 mil. lety - členění prakontinentu a praoceánu S - Laurasie - Eas, SA J - Gondwana - JA, Af, Au, An

7. - současně i vývoj A, H, Bi - Bi - 600 mil. let - oceány - nižší formy života - producenti kyslíku - 400 mil. let - suchozemské formy života - neolit - člověk - změny rostlinných a živočišných společenstev - růst počtu - větší zásahy do krajiny - vetší produkce odpadů - globální problémy

8. - studiem se zabývá geografie

9. 3. Tvar a umístění Země ve vesmíru Tvar Země - rotační elipsoid - pólově zploštělý - geoid - nepravidelné těleso - omezen střední hladinou sv. oceánu - referenční elipsoid - elipsoid přiléhající ke geoidu - dle geodetického systému WGS - družicové měření - odchylka od geoidu 60 m - referenční koule - výpočty - r = 6 371 km

11. Umístění Země - součást sluneční soustavy - součást Galaxie - tvar disku s cca 150 mld. hvězdami - sluneční soustava - Slunce + 8 planet - heliocentrický systém - oběh - přibližně stejná rovina - eliptická dráha - různá vzdálenost - menší s pevným povrchem Merkur, Venuše, Země, Mars - velké bez pevného povrch Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

14. - Země - má přirozenou družici Měsíc - 384 000 km - oběh, rotace 27, 3 dne - fáze - nov, ¼, úplněk, ¾ - zatmění Slunce, Měsíce - slapové jevy - umělé družice - různé využití

16. Pohyby Země - oběh kolem Slunce - po eliptické dráze - proti směru hodinových ručiček - ve střední vzdálenosti 150 mil. km - 4 body - perihelium, afelium, jarní, podzimní - 365, 25 dne - tropický tok - 365 dní - občanský rok - 366 dní -přestupný rok - 1x za 4 roky - sklon osy k rovině oběhu je 66,5 °

17. - důsledky - 4 roční období - změna intenzity dopadu S záření - změna délky dne a noci - svítání a soumrak - světlý den a noc - polární den a noc - rotace kolem vlastní osy - od Z na V - 23 h 56 min. 4 vt. - pravý sluneční den - 24 h - střední sluneční den

18. -důsledky - Coriolisova síla - střídání dne a noci - vznik časových pásem - datová mez - 180 ° - V - Z + 1 den - Z - V - 1 den - místní čas - rotace kolem barycentra - soustava Z + M - těžiště 1 700 km pod povrchem Z - příliv a odliv