Zdravotnictví pro lidi

2. Zdravotnictví pro lidi Prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc. stínový ministr zdravotnictví

3. Cíl reformy zdravotnictví • hledat přijatelný poměr mezi „rozvíjejícími se“ možnostmi vědy a „omezenými“ finančními zdroji • vytvářet pro pacienty přátelské zdravotnictví se spokojenými zdravotníky • zdravotnictví na odborně-sociální bázi (lékař-pacient) a ne na obchodní (klient-prodejce)

4. Hlavní cíle • zdravotní péče musí být dostupná na úrovni „legeartis“ všem pacientům, bez dalších poplatků • je-li výběr financí na podkladě zákona, potom čerpání peněz nesmí podléhat politickým vlivům a pojišťovny musí být kontrolovány jako každé organizace financované z veřejných prostředků na aktuálním politickém dění nezávislým kontrolním orgánem • státem poskytovaná a placená zdravotní služba musí mít stejné podmínky financování, nezávisle na tom, zda cílové zdravotnické zařízení je či není zprivatizováno

5. Hlavní cíle • zákony ovlivňující existenci zdravotnických zařízení nesmí umožňovat nekalémanipulace s majetkem (např. zákon o univerzitních nemocnicích, kde se předpokládá ušetření 60 mil. Kč, ale k dispozici se dává 63 mld. Kč) • peníze vybrané do zdravotnictví musí podléhat důsledné veřejné kontrole– jsou nezbytné kontroly např. průhlednosti a efektivity výdajů VZP a ostatních ZP

6. Hlavní cíle • ceny léků jsou stanovovány netransparentně, platíme za ně víc, než je jejich reálná hodnota • jsme pro určování ceny léků formou aukcí tak, abyvýrobci léků platili vysoutěžené bonusy přímo zdravotním pojišťovnámna základě až pacientům skutečně vydaných léků • zdravotnické vyhlášky nesmí vést k likvidaci a zprivatizování zavedených zdravotnických zařízení

7. Hlavní cíle • dokonalým příkladem je deprivace lázeňské služby vedoucí ke krachu lázeňství s (podtextem) možností zakoupení lukrativních majetků za nejnižší cenu a rekonstruovat ji především pro bohatou zahraniční klientelu, kde pro rehabilitaci např. neurologicky postižených a ochrnutých českých dětí zbudou jen druhořadá pracoviště • proto v průběhu června plánuje naše strana uskutečnit demonstraci proti zrušení dětských lázní Vesna v Janských Lázních

8. Hlavní cíle • právě vyhláška „nový indikační seznam“ snižuje indikace lázeňské péče, což má zdrcující dopady jak na zaměstnance, tak následně i na pacienty • výpadek příjmů pro lázně ze systému zdravotního pojištění až mínus 60 % = propouštění, snižování mezd, zavírání lůžek (likvidace LLP „Vesna“ – MZ bagatelizuje)

9. Zvyšování DPH • 2012: Zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 % (+ 40 %) • 2013: Zvýšení obou sazeb DPH o 1 % na 15, resp. 21 % • ministr Heger souhlasil i se sjednocením obou sazeb DPH (17,5 %) • zdravotnická zařízení jsou z daňového hlediska konečným spotřebitelem svých vlastních služeb !!!!

10. Zvyšování DPH • nulová sazba DPH na léky existuje v rámci EU v řadě vyspělých států (např. ve Velké Británii, ve Švédsku, na Maltě) • proč v ČR nezůstaly léky ve snížené sazbě? Státní rozpočet vysává v letech 2012 a 2013 cestou zvyšování DPH ze zdravotnictví navíc 6,6 mld. Kč (!)

11. Některé příčiny vysokých výdajů za léky • revize cen a úhrad léků SÚKL neprovádí každoročně, ale jednou za 3 roky (zákon ministra Hegera legalizoval nečinnost) • úhradové soutěže měly přinést úsporu 5 miliard korun • od prosince 2011 do dnešního dne nevyhlásilo MZ ČR ani jedinou úhradovou soutěž (!) • Reexportyzůstávají nevyřešeny • Rostou i výdaje zdravotních pojišťoven (meziročně +5,5%)

12. Vícezdrojové financování • pojištění - povinné veřejné zdravotní pojištění zůstane základním zdrojem financování • státní a regionální rozpočty - od převodu okresních nemocnic pod kraje jejich podíl klesá (v roce 2011 byly například o 7 mld. Kč nižší výdaje než v roce 2003) • přímá spoluúčast - nejrychleji rostoucí položka - je plošná a nerespektuje sociální rozložení obyvatel jako např. v Německu (zatímco se veřejné výdaje v letech 2000 až 2011 zvýšily o 82 %, soukromé výdaje za stejné období stouply o 234 %)

13. Vícezdrojové financování • připojištění –vČR zatím neexistuje, podmínkou je zavedení standardů • nadstandardy - v systému podle Hegera (TOP 09) není možné prokázat finanční efekt tohoto kroku, zejména přínos do systému veřejného zdravotního pojištění

14. Nedostatek peněz i lékařů • kvůli stárnutí populace a rozvoji medicíny rostou výdaje na zdravotní péči a potřeba lékařů všude ve světě výdaje na zdravotnictví: průměr států OECD v roce 2000:7,8 % HDP (ČR 6,6 %) průměr států OECD v roce 2008:9,0 % HDP (ČR 7,2 %) počet lékařů: v uplynulé dekádě se počet lékařů v rámci zemí OECD zvyšoval v průměru o 2 % ročně (v ČR o 1,6 % ročně)

15. Personální devastace: pracující lékaři stárnou - 47,3 % starších 50 let.Není koncepce personální jednoty odborností

16. Omezování solidarity Zdravých s nemocnými: • ochranné limity jsou děravý cedník, neschopenka jako luxus Mladých se starými: • regulační poplatky a přímé platby dopadají pouze na nemocné a největší tíhu nesou senioři Bohatých s chudými: • přetrvává nespravedlnost v platbách pojistného (stropy přechodně zrušeny, ale zvýhodnění OSVČ trvá) • v případě zavedení dvousložkového pojistného – fixního a nadstavby by jeho fixní část platili lidé ve stejné výši bez ohledu na své příjmy Občané mají oprávněný pocit, že platí stále více a přitom za své peníze dostávají stále méně!

17. Omezování svobody • posilování moci pojišťoven nad zdravotnickými zařízeními i pacienty: • omezení možnosti měnit pojišťovnu • prohlubování nerovnosti ve smluvních vztazích • podle plánů ministra Hegera by zdravotní pojišťovny rozhodovaly o síti zdravotnických zařízení i o výši úhrady za služby těmto jednotlivým zdravotnickým zařízením • omezování autonomie lékaře v rozhodování • lékaři jsou ekonomicky motivováni k tomu, aby omezovali zákonem garantované nároky pacientů • řízená péče (lékař zodpovídá, ale pojišťovna rozhoduje)

18. Závěrem • ministr Heger (TOP 09) nehájí zájmy resortu zdravotnictví ani pacientů • tvrdé dopady „deklarované“ ekonomické krize v ČR a neprokázané přínosy reformy zdravotnictví devastují již tak klesající úroveň zdravotnictví, jsou nesmyslné a zamlžují pravé příčiny nedostatku financí v rezortu • výsledkem dosavadních „reforem“ je především snižování dostupnosti, kvality a bezpečnosti zdravotní péče • vybrané peníze do zdravotnictví mají sloužit lidem a nemají být nepřiměřeným ziskem podnikatelů • kvůli nepravdivé politické propagandě část pacientů bohužel ze současného tristního stavu obviňuje lékaře

19. Závěrem • důsledkem úmyslného podfinancování zdravotnictví je nárůst vnitřní zadluženosti systému, který je provázený nejen jeho personální devastací, ale i morální a etickou krizí • cílem kroků současné vládnoucí garnitury je taková privatizace zdravotnictví, kde pacient dostane za své peníze jen nejnutnější péči a podnikatelé si zbytek peněz, které jsou vybírány na základě zákona,rozdělí mezi sebou jako zisk

20. Děkuji Vám za pozornost!