Ond řejovský 65cm dalekohled – dnes a d ále

1. Ondřejovský65cm dalekohled – dnes a dále Petr Pravec Seminář „Ondřejovský 65cm dalekohled – 15 měsíců provozu modernizovaného systému“ Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov, 3.2.2011

2. 65cm dalekohled 2005 cca 1965 1998 2010 2009

3. 65cm dalekohled: 1962 - 1993 Dalekohlednavržen a postaven ve spolupráci AÚ MFF KU a AsÚ ČSAV, pod vedením dr. P. Mayera a prof. M. Mohra. Primární zrcadlo: sklo Schott BK7 doc. Perka, vybrousiling. Vilém Gajdušek. Paralaktická montáž Carl Zeiss typ VII, poskytldoc. Bouška. Tubus udělali P. Mayer a K. Havlíček. Ve vlastnictví AÚ MFF KU. (P. Mayer, Říše hvězd 43, 1/1962, 7-10; M. Wolf, pers. comm.) 1962 – cca1973 : Dalekohled v provozu ve Fričově centrální kopuli (na plošině protiSlunečníbudově). Od cca 1973: Dalekohled v nové 8m kopuli za 2mdalekohledem. 1962 – 1993 : Fotometrie proměnných hvězd, také P/Halley. Fotoelektrický fotometr v Cassegrainově ohnisku, manuální ovládání dalekohledu a kopule. Uživatelé: P. Mayer, L. Kohoutek, P. Harmanec, J. Grygar, M. Sobotka, P. Koubský, M. Wolf, S. Štefl, J. Horn a další. V posledníchletechtoho období (konec 80. a začátek 90. let) již byl málo využíván. 1993 – „Znovuzrození“: přechod na CCD fotometrii, P. Pravec a M. Wolf. 65cm dalekohled v centrální kopuli:

4. 65cm dalekohled: 1993 - 2009 Od 1993 – CCD fotometrie (kamerySBIG ST-6, ST-8, Apogee AP7, MII G2v primárním ohnisku). Dva hlavní programy: fotometrie asteroidů (P. Pravec a kol.) a proměnných hvězd (M. Wolf a kol.). Hlavní pozorovatelé: L. Šarounová (Kotková), P. Kušnirák, K. Hornoch. 1993 - 1996 : Rekonstrukce systému řízení dalekohledu: hardware Astrolab (J. Medek, M. Wudia), software M. Wudia, L. Šarounová, P. Pravec. Řízení z kontrolní místnosti v přízemí kopule, nutná přítomnost pozorovatele. Automatické pozorování jen při kontinuální sérii snímků jednoho pole (objektu) v jednom filtru. Přesnost navedení na pole řádově úhlové minuty (velmi jednoduchý pointační model). Přes náročnost na pracovní sílu (pozorovatele), systém velmi úspěšně používán do roku 2009. Řada vědeckých prací v obou oborech (binární, superrychle rotující a excitované asteroidy, ….) Systém pozoruhodně stabilní – během 15 let provozu jen několik málo drobných poruch. Ovšem v posledních letech již značně zastaralý -hardware z poloviny 90. let, software v DOS- bez možnosti upgradovat.

5. 65cm dalekohled: 2009 Modernizace firmou ProjectSoft: 8. 6. 2009: Poslední pozorování se starým systémem. 9. 6. 2009: Dalekohledodstaven,zahájeny přípravné práce k rekonstrukci systému červen-srpen: „v práci“ ProjectSoftu. 1. 9. 2009: Dalekohled předán k testovacímu provozu. 1.-23. 9. 2009: Rozběh systému. „První světlo“ (M31, M1), tvorba pointačního modelu. 25. 9. 2009: První fotometrická měření (asteroid č. 1509). říjen-prosinec: Drobné dodělávky, vylepšování, testy a pokusy (automatické ostření FocusMax, skriptování v CCD Commanderu, systém varovných sms zpráv). 24. 1. 2010: První pozorování na dálku přes internet.

6. Celkový pohled na D65 a montáž

7. Detail řízení v deklinační a polární ose

8. Vedení napájecího a komunikačního kabelu štěrbiny kopule

9. Rozvaděč

10. Ovládací panel 1.

11. Ovládací panel 2.

12. Ovládací panel 3.

13. Meteostanice

14. Rekonstruované řízení 65ky – hlavní zlepšení proti předchozímu systému Ovládání dalekohledu a kopule plně automatizováno – lze provozovat i na dálku. Přesnost nastavování dalekohledu na souřadnice – zlomek úhlové minuty (limitováno vůlí v uložení hlavního zrcadla). Zpřesnění vedení dalekohledu za hvězdami (zpětná vazba pohonu dle údajů z čidel a modelu montáže). Zabezpečení proti nepříznivým meteorologickým podmínkám – automatické zavření kopule při srážkách nebo velké oblačnosti. Možnost dalšího rozšiřování systému: Skriptování! (Plně robotizované pozorování dle předem napsaného skriptu.) Celkové zefektivnění práce s dalekohledem: Výkon (množství napozorovaných dat a jejich kvalita) mírně zlepšený, zejména však výrazné zefektivnění lidské práce.

15. Stávající omezení 1. Přesnost najíždění a kvalita trackingu –limitováno vůlí v uložení hlavního zrcadla-rms residuum pointačníhomodelu je 15“, tedy v 95% případů nájezd s přesností do 30”. Nemá podstatný vliv na výkonnost dalekohledu: FOV 19x13 arcmin2(cca 30x větší než nepřesnost najíždění); zlomek „ztracených“ snímků (v okamžiku „skokového“ posunu zrcadla) je nízký (1-3%) a tolerovatelný - pro několikaminutové expozice

16. Stávající omezení 2. Omezení na deklinace < 88 stupňů: Geometrie montáže dalekohledu je dosti odchýlená od ideální: odchylka mezi deklinační a optickou osou je 0,37 stupně od kolmice. Pointační model funguje i do vysokých deklinací (na dekl. 85 st. jsou residua modelu kolem 40”), ale velikost aplikované korekce souřadnic vypočtené pointačním modelem je softwarově omezena, což znemožňuje pozorování na deklinacích > 88 st. Není podstatný problém: Nedostupný prostorový úhel 0,004 srad představuje pouze 0,06% oblohy; zajímavé proměnné hvězdy tam nejsou a asteroidy se tam vyskytují ještě s daleko nižší frekvencí.

17. 65cm dalekohled: 2009 - 2011 Provozdalekohleduv roce 2010: Celkem 174 nocí (s alespoň 20 snímky)

18. Budoucnost (blízká) – Danish 1,54m telescope, La Silla Modernizace 1,54m dánského teleskopu na La Silla 2011-12. V následujících 5 letech budeme mít ročně k dispozici 6 měsíců pozorovacího času (cca 150 nocí čistého času, vzhledem k využitelnosti cca 85% pozorovacího času pro naše měření). Role ondřejovské 65ky v „éře 1,5 metru“: Podpůrný přístroj pro 1,5m: fotometrická měření v době, kdy nebudeme mít na 1,5m pozorovací čas a pro cíle mimo jeho dosah (severně od deklinace cca +30 stupňů). Možné další využití: „tréninkový“ přístroj pro 1,5m. Školní přístroj pro studenty. a další ….