1 / 2

8.1. Vyhořelé jaderné palivo

V průběhu vyhořívání jaderného paliva dochází v jaderném reaktoru ke vzniku širokého spektra radionuklidů. Tyto vysoce aktivní nuklidy, často klasifikované jako odpady ( High Level Waste - HLW ), lze rozdělit do několika skupin:. 8.1. Vyhořelé jaderné palivo. uran ( 238 U a nevyhořelý 235 U),

erica
Download Presentation

8.1. Vyhořelé jaderné palivo

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. V průběhu vyhořívání jaderného paliva dochází v jaderném reaktoru ke vzniku širokého spektra radionuklidů. Tyto vysoce aktivní nuklidy, často klasifikované jako odpady (High Level Waste - HLW), lze rozdělit do několika skupin: 8.1. Vyhořelé jaderné palivo • uran (238U a nevyhořelý 235U), • plutonium, tj.izotopická směs 238Pu, 239Pu, 240Pu, 241Pu, 242Pu, • vyšší aktinidy (higher actinides - HA), tj. 237Np, 241Am, 242Am, 243Am, 243Cm, 244Cm, 245Cm • štěpné produkty (fission products - FP). Tyto lze rozdělit ještě na stabilní a krátkodobé, tj. s krátkým poločasem rozpadu (stable and short-lived fission products - SLFP) a na dlouhodobé (long-livedfission products - LLFP). Dělící hranice mezi těmito druhy štěpných produktů není pevná a obvykle se klade na úroveň poločasu rozpadu 11 let.

  2. Všechny při štěpení vzniklé radionuklidy jsou nestabilní a rozpadají se, přičemž dochází k emisi různých druhů záření, které může být škodlivé pro živé organismy. Některé nuklidy s dlouhým poločasem rozpadu (99Tc, T1/2=2,12.105 let nebo 129I, T1/2=1,7.107 let) jsou nebezpečné po velmi dlouhý čas, řádově několik stovek tisíciletí až miliónů let. Je tedy nutno je izlovat. Vyhořelé palivo obsahuje stále asi 96% původního množství uranu a 1% plutonia a dalších vyšších energeticky využitelných aktinidů. Zbývající 3%-ní podíl ve vyhořelém palivu zaujímají štěpné produkty. Vyhořelé palivo lze po vyjmutí z reaktoru buď považovat za již neupotřebitelnou surovinu určenou pro hlubinné uložení, anebo jej po jisté době dále přepracovat a oddělit využitelné isotopy aktinidů. Pozn.: Dle současných postupů se chemickou separací odstraní štěpné produkty, přičemž se zvlášť oddělí isotopy uranu a plutonia. Ty se potom použijí na výrobu nového, tzv. MOX (mixed-oxide) paliva.

More Related