Neobnovitelné zdroje energie

1. Neobnovitelné zdroje energie

2. Fosilní paliva • Fosilní palivo je nerostná surovina, která vznikla v dávných dobách přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu. Řadíme sem ropu, zemní plyn a uhlí. • Používání fosilních paliv v masové míře souvisí s počátkem průmyslové revoluce, kdy do té doby nejrozšířenější palivo, dřevo nestačilo požadavkům na výhřevnost ani dostupnost v dostatečném množství. • V současnosti je snaha od užívání fosilních paliv ustupovat. Důvody jsou ekologické (snížování produkce SO3, NOx, prachu), ekonomické (se snižujícími se zásobami roste cena paliv - viz ropný vrchol) i strategické (nerovnoměrné rozdělení zásob paliv).

3. Uhlí

4. ŠKODLIVÉ UČINKY SPALOVÁNI UHLÍ • Spalování uhlí produkuje oxid uhličitý spolu s proměnným množstvím oxidu siřičitého v závislosti na kvalitě. Oxid siřičitý reaguje s vodou za tvorby kyseliny siřičité. Jestliže se dostane do atmosféry, reaguje s vodní párou a vrací se na zem ve formě kyselých dešťů. Emise z uhelných elektráren představují největší umělý zdroj oxidu uhličitého a tím výrazně přispívají ke globálnímu oteplování. Moderní elektrárny využívají mnoho technik pro omezení záření mnohdy vyšší než v okolí elektráren jaderných. • škodlivosti odpadních látek a zvýšení účinnosti. Ačkoli jsou tyto techniky široce využívány v některých zemích, jsou pořád příliš drahé. Uhlí také obsahuje mnoho stopových prvků včetně arsenu a rtuti, které jsou nebezpečné pokud se dostanou do ovzduší. Uhlí také obsahuje malé množství uranu, thoria a dalších přirozeně se vyskytujících radioaktivních izotopů, jejichž vypuštění do ovzduší může vést k radioaktivnímu zamoření. I když jsou tyto prvky v uhlí pouhými stopovými nečistotami, způsobují, že v okolí uhelných elektráren je úroveň radioaktivního záření větší.

5. TĚŽBA UHLÍ V ČR

6. Zásoby uhlí v Evropě • Těžba uhlí v Evropě stagnuje,za posledních dvacet let poklesla o polovinu.Ovšem na kontinentě se nalézá zhruba třetina všech světových zásob.Největším evropským producentem je Rusko následované Německem, pak Polsko,Ukrajina,Řecko a Česká republika. • Pro budoucnost jsou však zásadní zásoby,které jednotlivé státy mají.Největší má Rusko a Ukrajina,další Polsko,Německo a Česká republika. • Kvůli tzv. ekologickým limitům na těžbu uhlí však nejsou veškeré zdroje dosažitelné.V případě hnědého uhlí je v rámci limitů zhruba 1200 milionů tun,které by při průměrné roční spotřebě 40 milionů vydržely zhruba 30 let. • Ovšem ČEZ plánuje výstavbu či obnovu uhelných elektráren. • Napříkald největší současná težební společnost Severočeské doly, která se na celkových hnědouhelných zásobách podílí zhruba třetinou.Na dolech Bílina a Nástup v Tušimicích se limity prolamovat nebudou,protože uhlí má nízkou kvalitu. • Téměř polovina tuzemských hnědouhelných zásob leží v oblasti,ve které teží Mostecká uhelná společnost.

7. U BŘECLAVI TEČE ROPA. PRAVÁ MORAVSKÁ. Naftaři na Moravě získali nová ložiska. Je tam ropa, která patří k nejkvalinějším na světě.velké videoAutor: Martin Žucha, Tomáš Netočný Podle materiálů potřebných pro schvalovací proces ministerstva životního prostředí, chtějí těžit Moravské naftové doly u Břeclavi maximálně třicet tisíc metrů krychlových ropy za rok. V lokalitě se má těžit osm až deset let. Také Česká naftařská, která získala souhlas báňského úřadu k pravidelné těžbě, odhaduje zásoby v Kančí oboře na deset let. Těžba ropy v Českuvětší obrázekAutor: Tomáš Daněk ROPA (černé zlato)

8. Vlastnosti ropy • je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem. • Název ropa pochází z polštiny, v překladu znamená „hnis“, jde o původní staré označení tamních solných pramenů.

12. ZEMNÍ PLYN

13. Na vznik zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský zemní plyn), přiklánějí se teorie jeho vzniku nejčastěji k tomu, že se postupně uvolňoval při vzniku uhlí nebo ropy jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Podle teorií preferujících organický původ zemního plynu byly tedy na začátku vzniku zemních plynů rostlinné a živočišné zbytky. Podle anorganické teorie vznikal zemní plyn řadou chemických reakcí z anorganických látek. V poslední době američtí vědci přišli s další tzv. abiogenetickou hypotézou, podle které zemní plyn vznikl štěpením uhlovodíků, které se na naší planetu dostaly v době jejího vzniku z vesmírné hmoty. Tyto vyšší uhlovodíky se postupně štěpily až na metan, který pak pronikal k povrchu Země. Vznik zemního plynu • Zdroj: www.zemniplyn.cz

14. Co je zemní plyn je hořlavý plyn, bez barvy, bez zápachu a bez chuti. Má zanedbatelné toxické vlastnosti. Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem metanu CH4 a proměnlivým množstvím neuhlovodíkových plynů

15. Výhody • zemní plyn je jediným primárním palivem, které lze bez nákladných úprav a energetických přeměn dovést přímo k zákazníkovi • dopravní a distribuční systém je nezávislý na klimatických podmínkách • zemní plyn je odběratelům k dispozici bez omezení 24 hodin denně 365 dní v roce • zákazník nepotřebuje prostor pro skladování paliva • plynové spotřebiče lze snadno ovládat a regulovat • zemní plyn je nejšetrnější ze všech neobnovitelných zdrojů Citováno podle www.rwe.cz.

16. Spotřeba v Čr

17. Zásoby v Evropě

18. KONEC Podivinská Barbora 9.B