Opěrná soustava 2 stavba a růst kosti, první pomoc při zlomeninách

1. Opěrná soustava 2stavba a růst kosti, první pomoc při zlomeninách Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2. STAVBA KOSTI • Povrch kosti kryje vazivová blanka – okostice. • Okostice umožňuje růst kosti do šířky. • Růst kostí do délky zajišťují růstové chrupavky.

3. STAVBA KOSTI • Druhy kostní tkáně: • Hutná tkáň – pod okosticí, povrchová vrstva kostí • Houbovitá tkáň – vyplňuje dutiny v kostech • Kostní dřeň – vnitřek dlouhých kostí • Červená kostní dřeň – v ní se tvoří krvinky • Žlutá kostní dřeň – morek – s věkem se v ni proměňuje červená kostní dřeň

4. STAVBA KOSTI • Osifikace – kostnatění – kost je v počátcích vývoje jedince chrupavčitá, později se do ni ukládají minerály ( vápník a fosfor). To je možné jen při účasti vitamínu D. • Pro ukládání vápníku v kostech je nezbytný také pohyb. • Při nedostatku vitamínu D, vápníku a fosforu: • v mládí křivice (rachitida) • ve vyšším věku řídnutí kostí (osteoporóza)

5. STAVBA KOSTI

6. RŮST KOSTI

7. První pomoc při poraněních skeletu

8. První pomoc při zlomeninách • Dělení zlomenin: • Traumatické zlomeniny - vznikají působením vnějšího násilí na kost, přičemž dochází k poškození zdravé tkáně. • Patologické zlomeniny – dochází k nim především u osob s onemocněním či oslabením kosterního systému. V tomto případě pro vznik zlomeniny stačí jen malé násilí. Únavové zlomeniny. • Otevřené zlomeniny - dochází k porušení kožního krytu v místě či okolí zlomeniny nebo k průniku kosti přes kožní kryt. Tím je způsobena traumatizace měkkých tkání a krvácení. • Neúplné zlomeniny - jde o nalomení, kdy linie lomu neprochází celou kostí. • Jednoduché zlomeniny – jsou zlomeniny, při kterých dochází k rozdělení kosti na dva oddělené fragmenty. • Komplikované zlomeniny (tříštivé) - zlomeniny, které se skládají z více než dvou fragmentů kosti. Mezi základní příznaky zlomenin patří především výrazná bolestivost poraněné oblasti, ve které dochází ke vzniku otoku a vnitřnímu krvácení. V případech, kdy kostní fragment pronikne kůží, dochází i k vnějšímu krvácení

9. První pomoc při zlomeninách Pokud došlo ke vzniku krvácení, je třeba jej co nejrychleji zastavit. U všech zlomenin je zakázáno kost jakkoli napravovat! Důležité je znehybnění končetiny, ke kterému lze využít různé způsoby. • Dolní končetina • K fixaci zlomeniny lze použít dlahy. Pokud nejsou k dispozici, lze jako dlahu použít to, co k dispozici je (prkénka, násady...). Přikládají se z obou stran postižené končetiny a fixují se obinadlem. Při nouzové fixaci je možné končetinu připevnit obinadly či šátky k druhostranné končetině. Končetinu lze také zafixovat pomocí peřiny či deky, které upravíme do písmene „U“ kolem postižené končetiny, popř. fixujeme obvazem.

10. První pomoc při zlomeninách • Horní končetina • Nejjednodušší první pomoc je šátková fixace. Postižená končetina se zavěsí na šátkový závěs, který se může zafixovat druhým šátkem složeným na pruh a přivázaným přes závěs okolo obvodu těla postiženého. Přiložení dlah se provádí obdobně jako u dolních končetin. • Fixované zlomeniny je možné chladit. • Důležitá je kontrola stavu poraněné končetiny i postiženého během transportu. • Přivolání rychlé záchranné služby nebo transport do zdravotnického zařízení.

11. VYKLOUBENÍ – LUXACE • Při luxaci dochází k posunu hlavice kloubní mimo jamku. Pokud nedojde k jejímu navrácení zpět, zůstává končetina ve vynucené poloze. Ke vzniku luxace dochází při přímém, či nepřímém působení velké síly na kloub. Stejný účinek může mít i náhlé prudké stažení silných svalů. Nejčastěji postižené klouby jsou ramenní, kolenní a klouby ruky. Vykloubení je vždy provázeno velkou bolestivostí, která je často spojena i s celkovou nevolností. Postupně dochází k rozvoji otoku a krevního výronu v postižené oblasti. Je patrná deformace poškozeného kloubu. S kloubem je možno hýbat jen ve velmi omezeném rozsahu nebo vůbec.

12. První pomoc při vykloubení • Luxace se nesmí nikdy napravovat! • Fixujeme postižené končetiny, nejlépe vypodložení měkkým podkladem. • Dle situace lze využít i dlahy fixované obinadly. • Polohu pro fixaci volí sám postižený. • Chladíme postižená místa. • Zajistíme transport do zdravotnického zařízení. • Realizujeme protišoková opatření.

13. Podvrtnutí - distorze • K podvrknutí dochází, pokud hlavice přechodně opustí kloubní jamku a opětovně se vrátí do původní polohy. Při tomto pohybu dochází k natažení vaziva a porušení cév. Tento úraz je typický pro hlezenní kloub. Pro distorzi je charakteristická bolest spojená s otokem a krevním výronem do okolních tkání. S kloubem je možno aktivně hýbat jen ve velmi omezeném rozsahu.

14. PRVNÍ POMOC PŘI DISTORZI • Fixujeme postiženou končetinu elastickým obinadlem. • Na postižené místo přikládáme chladivé obklady. • Je vhodné poraněnou končetinu uložit do zvýšené polohy. • Transportujeme do zdravotnického zařízení.

15. Zdroje informací • Černík, V., Bičík, V., Martinec, Z. Přírodopis 3 pro 8. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. Praha: Libertas, a. s., 1. vydání. ISBN 80-85937-97-2 • Jelínek, J., Zicháček, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 2004. ISBN 80-7182-177-2 • Vlastní tvorba • Obrázky byly vyhledány ve wikipedii jako CreativCommons nebo Public Domain: • In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu png.Dostupné z:  http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray244.png • Gilo1969. In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu jpg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tib_fib_growth_plates.jpg • Kolossos. In:cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2011-06-18]. Obrázek ve formátu jpg. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:K-Knie-z2.jpg