150 likes | 411 Views
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Detekce zvuku - sluch. FY_083_Zvuk_Detekce zvuku.
E N D
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Detekce zvuku - sluch FY_083_Zvuk_Detekce zvuku Autor: Mgr. Libor Sovadina Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace
Anotace: • Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování učiva • Materiál rozvíjí poznatky získané v hodinách fyziky • Je určen pro předmět Fyzika a ročník 9.
SLUCH Sluchje schopnost vnímat zvuky, která je společná všem vyšším živočichům, kteří jsou vybaveni speciálním smyslovým orgánem, uchem.
Vnější ucho - stavba • Vnější ucho se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku. • Boltec je tvořen chrupavkoua směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce ale nemá vliv na sluch. • Vnější zvukovod(také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm. • Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Zachycení a zpracování zvuku Zvuk, který prochází zvukovodem naráží do bubínku, ten se rozechvěje a vibrace přenáší přes kladívko, kovadlinku a třmínek do hlemýždě. Tam na vibrace reagují smyslové buňky, které informace o zachyceném zvuku vedou pomocí sluchového nervu k dalšímu zpracování do mozku, který jej vyhodnotí jako zvuk.
Sluch u člověka Sluch je jeden z pěti základních smyslových orgánů člověka. Správné fungování sluchu je předpokladem pro dorozumívání se mezi lidmi řečí, pro vnímání okolních zvuků a pro vnímání hudby. Pokud je člověk schopen vnímat a rozlišovat jednotlivé tóny harmonických zvuků hovoříme o hudebním sluchu.
Sluch u zvířat Někteří živočichové mají výrazně lepší sluch než člověk, a to jak z hlediska citlivosti, tak i pokud jde o frekvence, které ucho vnímá. Například pes dokáže vnímat zvuky od 30 Hz do 45 kHz, kočka od 15 Hz do 50 kHz, netopýr až 100 kHz. Právě netopýři, ale i jiní živočichové, využívají sluch také k orientaci v prostoru ve tmě, kdy vysílají zvukové signály a podle jejich odrazu určí polohu a velikost překážky. Tento postup se nazývá echolokace, a kromě netopýrů jej používají také můry, kytovci nebo někteří ptáci.
Poruchy sluchu Omezená schopnost sluchu se nazývá nedoslýchavost, úplná ztráta sluchu je hluchota. Poškození sluchu může být vrozené nebo získané v důsledku nemoci, operace, působení nadměrného hluku atd. K poškození sluchu zpravidla dochází, pokud hlasitost překročí 140 decibelů, nicméně pokud se člověk trvale pohybuje v prostředí s hlasitostí pouze 85 decibelů, může si rovněž sluch poškodit.
Naslouchadlo Naslouchadlo do ucha Naslouchadlo za ucho
Sluchové halucinace • V důsledku toho, že člověk poměrně nepřesně lokalizuje původ zvuku, snadno podléhá sluchovým halucinacím - například se domnívá, že někdo chodí po jeho bytě, že slyší ve tmě šepotání apod. • Zajímavým jevem je akuse hudby, stav, kdy má člověk pocit, že zvnějšku slyší hrát hudbu, přitom si je však vědom přeludu že jde jen o zdání. Jde o poměrně vzácný jev, který častěji mohou pozorovat lidé se sluchovou vadou a zřejmě také s určitými hudebními vlohami. Vyvolání jevu také podporuje hlučné prostředí, únava a stresující situace. • Akusím hudby často podléhal například Bedřich Smetana. Hudba, kterou člověk slyší může být v podstatě jakéhokoli druhu, někdy je člověku příjemná, jindy nikoli, někdy je člověk schopen hudbu do jisté míry ovládat. Jev zpravidla nelze vyvolat vůlí a po nějaké době sám odezní.
Použité zdroje: • www.wikipedie.org • Anatomy of the Human Ear cs.svg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 15.3.2010 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anatomy_of_the_Human_Ear_cs.svg • Hoergeraet analog 050609.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 9.6.2006 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hoergeraet_analog_050609.jpg • Hearing aid 20080620.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001, 4.7.2008 [cit. 2013-01-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hearing_aid_20080620.jpg