220 likes | 440 Views
Mikroekonomie I Tržní selhání. Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE). Příčiny tržního selhání. V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. příčin selhání trhu. Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin : Nedokonalá konkurence (Monopolní síla)
E N D
Mikroekonomie I Tržní selhání Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
Příčiny tržního selhání • V reálném světě existuje mnoho překážek dokonalé konkurence resp. příčin selhání trhu. • Nejčastější příčiny lze rozdělit do čtyř skupin : Nedokonalá konkurence (Monopolní síla) Externality Veřejné statky Asymetrické informace
Nedokonalá konkurence (monopolní síla) • Výrobce v podmínkách dokonalé konkurence volí objem výroby, při němž se mezní náklady = ceně produkce. • V nedokonalé konkurenci je poptávková křivka klesající a cena vždy převyšuje mezní příjem, tzn. cena vyrobeného statku je vyšší než mezní náklady firmy. • Na rozdíl od dokonalé konkurence se mezní míra transformace produktu nerovná podílu cen vyráběných statků, ale poměru MR v monopolizované výrobě a ceny v dokonale konkurenční výrobě : MCx = MRx, současně Px > MRx →Px > MCx MRPT = MRx/Py < Px/Py = MRS
Monopolní síla • Likviduje jednotné kritérium rozhodování spotřebitelů a výrobců, a následně mechanizmus efektivního umísťování zdrojů. • Rozhodování výrobců je ovlivněno mezními náklady, zatímco na rozhodování spotřebitelů má vliv cena. • Poptávku spotřebitelů s nabídkou firmy přímo propojuje pouze rovnost ceny a mezních nákladů; není-li tomu tak, nejsou zdroje rozmísťovány efektivně. MR ≠ P
Externality • Externalita, neboli efekt přelévání, nastává tehdy, když výroba nebo spotřeba jednoho subjektu způsobuje nezamýšlené náklady nebo přínosy jiným subjektům. • Náklady nebo přínosy jsou přenášeny na jiné subjekty, aniž by ti, kteří způsobili náklady, či získali příjmy, za ně platili. • Externality mohou existovat jak ve výrobě, tak ve spotřebě, vždy jde o vztah, který není postižen systémem cen.
Externality • Externality mohou být dvojí : kladné a záporné. • Kladné externality jsou situace, kdy činnost jednoho subjektu přináší prospěch jinému subjektu a ten náklady s ním spojené nemusí hradit. • Záporné externality jsou naopak takové situace, kdy činnost jednoho subjektu vytváří náklady jinému subjektu, které mu nejsou hrazeny a přitom z nich současně nezískávážádnou výhodu.
Externality - příklad • Záporné externality vznikají např. při vypouštění chemických odpadů do potoka přitékajícího do rybníka s chovem ryb, který poskytuje obživu rybářům. Firma produkující znečištění nemá žádné pohnutky hradit externí náklady důsledků své činnosti pro rybáře. • Kladná externalita může vzniknout např. když si firma, která sídlí na okraji průmyslové oblasti, vybuduje pozemní komunikaci pro přístup do objektu. Prospěch z využívání silnice, který vznikne ostatním podnikům v této lokalitě, nebere firma při pořizování v úvahu.
Záporné externality ve výrobě a) Externí a společenské mezní náklady • Jestliže výroba statku sebou přináší záporný vnější efekt, potom společenské mezní náklady (SMC) zahrnují kromě vlastních (soukromých) mezních nákladů výroby (MC) také náklady externí. • Označíme-li externí mezní náklady EMC, potom platí: Kč/Q SMC MC EMC SMC = MC + EMC Q
Záporné externality ve výrobě b) Společensky optimální výstup • Společensky optimální výstup (QS) je v průsečíku SMC a společenského mezního užitku (D). • Trh ale produkuje výstup Q1, který je určen mezními náklady, a způsobuje tak neefektivnost díky nízké ceně (P1). • V bodě E je D < SMC, snížení výroby na rozsah QS by zvýšilo společenský blahobyt. Kč/Q SMC MC P1 E D QS Q1 Q
Kladné externality ve výrobě • Jestliže firma vyvine určitou progresivní technologii, potom z ní pramenící nové technologické postupy přinášejí zisky nejen autorské firmě, ale celé společnosti. Tento druh kladných externalit bývá nazýván technologickým přeléváním. • V takovém případě soukromé náklady převyšují společenské náklady (MC > SMC). To znamená, že je daný statek vyráběn díky soukromým mezním nákladům jeho výrobce, současně však jeho výroba snižuje náklady jiným subjektům (aniž by za výhodu platily).
Kladné externality ve výrobě b) Společensky optimální výstup • Výrobce se rozhoduje podle nákladů soukromých (MC), tudíž vyrábí menší výstup (Q1), než je z hlediska společenských nákladů optimální (QS) • V bodě E je D > SMC. Kč/Q MC SMC E D Q1 QS Q
Kladné externality ve spotřebě a) Externí a společenský mezní užitek • Jestliže určitá činnost produkuje externí užitek jiným subjektům, potom společenský mezní užitek (SMU) převyšuje soukromý mezní užitek (SMU > MU). SMU je v tomto případě dán součtem soukromého mezního užitku a externího mezního užitku (EMU). Kč/Q SMU D SMU = D + EMU EMU
Kladné externality ve spotřebě b) Společenský optimální výstup • Neefektivnost na trzích s kladnou externalitou vzniká proto, že provozovatel činnosti nezískává veškerý užitek, který plyne z jeho činnosti. • Proto je cena P1 příliš nízká na to, aby ho přiměla k výstupu jeho činnosti na společensky žádoucí úrovni Qs . Kč/Q SMU SMC D PS P1 Q1 QS Q
Záporné externality ve spotřebě • Výsledkem činnosti je také nezamýšlený záporný efekt. V takové případě soukromý užitek převyšuje užitek společenský (MU > SMU). • Společensky optimální výstup je potom menší než výstup na soukromých trzích. • Příkladem trhu se zápornými externalitami ve spotřebě je trh scigaretami, trh s alkoholickými nápoji či s drogami.
Záporné externality ve spotřebě b) Společenský optimální výstup • Křivka MU (D) se nachází nad křivkou SMU. • Průsečík křivky D s křivkou SMC určuje větší výstup, než je výstup společensky optimální. Kč/Q D SMC SMU P1 PS QS Q1 Q
Veřejné statky • Typickými veřejnými statky je např. národní obrana, policie, síť dálnic a silnic, ale také třeba povinné očkování proti infekčním nemocem apod. • Jsou to statky nebo služby, pro které jsou typické dvě vlastnosti : • Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost) • spotřeba statku kýmkoli, nemá žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní • MC pro spotřebitele jsou nulové (jízda po silnici) • Nevyloučitelnost • není možné (nebo extrémně nákladné) neplatícího spotřebitele vyloučit ze spotřeby statku • vzniká tak prostor pro „černé pasažéry“ = neplatiče využívající daný statek
Veřejné statky - speciální • Čistě veřejné statky – mají obě uvedené vlastnosti (nerivalitní spotřeba a nevyloučitelnost). • Soukromé statky – rivalitní spotřeba a vyloučitelnost. • Smíšené statky – mají vlastnost jak soukromých, tak veřejných statků • nezmenšitelné, ale vyloučitelné statky – např. jízda po mostě přes řeku: dodatečné auto neomezí možnost přejezdu ostatním autům, ale některé vozy (nákladní auta apod.) mohou být z takové přepravy vyloučeny. • nevyloučitelné, avšak zmenšitelné statky – např. vzduch je nevyloučitelný, ale znečištění emisemi nějaké firmy snižuje jeho celkový přínos pro ostatní.
Tržní křivka poptávky po veřejném statku Užitek, Kč • Vláda poskytuje veřejný statek 2 spotřebitelům. • Osa X – množství veřejného statku • Osa Y – hodnota statku, kterou má pro spotřebitele • Křivka D1 představuje poptávku 1. spotřebitele a křivka D2 poptávku 2. Každá z nich vyjadřuje mezní užitek, který spotřebitel získá při spotřebě. Jejich součtem získáme křivku D – křivka tržní poptávky (= „křivka ochoty zaplatit“) • Při 2 nabízených jednotkách statku je MU 1. spotřebitele 15Kč a druhého 40Kč. Celkový MU (D) pro společnost je 55 Kč. 90 80 70 60 50 40 30 D 20 10 D1 D2 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Výstup
Optimální množství veřejného statku Užitek, Kč • Optimum nastává tehdy, kdy částky, které by oba spotřebitelé byli ochotni dohromady zaplatit za dodatečnou jednotku statku přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky. • Platí v případě, že celkové náklady na QE nepřevyšují částku, kterou je veřejnost ochotna za toto množství statku zaplatit. Vláda musí mít dostatečné příjmy pokrývající náklady na výrobu takového množství statku. MC MU = MC E 55 D D2 D1 QE = 2 Výstup
Asymetrické informace • Situace na trhu, kdy jedna strana ví více než druhá – informace je asymetrická. • Touto nevyrovnaností je jedna strana znevýhodněna. • Např. prodávající vědí více o kvalitě produktu než kupující, když firma ví více o tržních podmínkách svých rivalů než oni sami, manažeři vědí o firmě víc než její vlastníci. • Asymetrická informace vzniká v důsledku : • utajené činnosti – nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné • utajené informace – jedna strana trhu má více odborných znalostí
Morální hazard a nepříznivý výběr • Vznikají na základě asymetričnosti informací. • Morální hazard : • činnost při které informovaný subjekt maximalizuje svůj užitek snižováním užitku ostatních (neinformovaných). • Nepříznivý výběr : • proces který vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním, • spotřebitelé nemají možnost snadno rozeznat kvalitu produktu ještě před jeho zakoupením a užíváním.
Informace a optimální množství statku Kč/Q • V případě neúplné informace o určitém statku vzniká neadekvátní poptávka po tomto statku, která je vyšší (v případě neznalosti záporných charakteristik – křivka D1) nebo nižší (neznalost kladů), než poptávka v dokonalé konkurenci (D2) (tzn. při dokonalé informovanosti tržních subjektů). • Zde neznalost vede k nadvýrobě daného statku. S P1 E1 E2 P2 D1 D2 Q Q2 Q1