Kulturní rozdíly

1. Kulturní rozdíly Přednáška 11

2. Úvod • Vztah k přírodnímu prostředí je hluboce zakořeněn do tradičních hodnot, postojů a přesvědčení dané společnosti. • Spojení mezi kulturou a postoji vede k současným problémům - • k ekologické krizi, k udržitelnému způsobu života

3. Srovnání USA - Jižní Amerika • Schultz (2002) srovnával rozdíly mezi vzorky respondentů z jihoamerických zemí s respondenty z USA. • V USA byl pozorován celkově nižší zájem o problémy životního prostředí než v jihoamerických zemích. • Souvislosti: • V USA byl zjištěn větší egoistický zájem o životní prostředí než biosférický . • V  jihoamerických zemích byl zjištěn větší biosférický zájem o životní prostředí než egoistický zájem.

4. Jak tento rozdíl souvisí s tradičními kulturními hodnotami? • Výzkum Schulzeho ukázal: • Vyznávání hodnot zaměřených na rozvoj vlastních cílů je spojeno s egoistickým přístupem k environmentálním problémům • Vyznávání hodnot zaměřených nad rámec prospěchu jednotlivce je spíše spojeno s altruistickým a biosférickým přístupem. • Příklady: • Hodnoty zaměřené na rozvoj vlastních cílů: moc, úspěch, majetek či osobní ambice. • Hodnoty, které přesahují ego, jsou: čest, otevřenost, odpuštění či spolehlivost.

5. Individualistické a kolektivistické kultury • Jedno z kriterií dělení lidských kultur je individualismus versus kolektivismus. • Existují zcela jednoznačně: • individualistické kultury • rovněž existují kultury, které jsou více či méně kolektivistické.

6. V individualistických kulturách je kladen důraz na autonomní ego, zatímco v kolektivistických kulturách na vztahy k ostatním. • Individualistické kultury: • Anglie, USA, západní Evropa • Asie • Vyznávání biosférických postojů pak představuje rozšíření vztahů k ostatním - do kategorie „ostatní“ je tak zahrnuto i přírodní prostředí, rostliny a zvířata.

7. Rozptýlení odpovědnosti • Poznatky sociální psychologie o rozptýlení odpovědnosti a tzv. sociální nečinnosti. • Experimenty, prováděné americkými sociální i psychology v 70. letech minulého století ukázaly, že v případě, kdy určitý problém má řešit více lidí, snižuje se u jednotlivců pocit odpovědnosti a ochota pomáhat (příklad: 10 lidí se dívá na násilný trestný čin a nikdo nechce oběti pomoci). • Naopak, když má určitý problém řešit jednotlivec či malá skupinka lidí, pocit odpovědnosti a osobní angažovanost vzrůstá. • Výzkumy prováděné v USA potvrdily, že uvedený druh chování je v této společnosti běžný.

8. Řešení environmentálních problémů vyžaduje sladěné úsilí velkých skupin lidí. • Mentalita lidí z individualistických kultur - „Proč já bych měl tvrdě pracovat pro dosažení společného cíle, když jsem jen malou částí velké skupiny lidí? Ať se také starají ostatní!“ • S tím, jak skupina vzrůstá, se zvyšuje pravděpodobnost, že lidé budou více propadat nečinnosti. • Kolektivistické kultury - opačný druh chování.

9. Fungování kolektivistických kultur • V Asii a v dalších kolektivistických kulturách platí, že v případě, když má nějaký úkol řešit větší skupina lidí, existuje daleko nižší tendence k propadání nečinnosti, než byla zjištěna v individualistických kulturách. • Důležitost sociálních vztahů (klíčový prvek kolektivistických kultur) vede lidi k tomu, aby pracovali tvrději pro cíle, které prospívají skupině než pro ty, z kterých má prospěch pouze jednotlivec. • V kolektivistických kulturách se lidé daleko více zapojí do činnosti, která se dotýká velkých sociálních problémů, mezi něž přirozeně patří i problémy životního prostředí. • Jednají tak i v případě, že se jich problém bezprostředně netýká a činnost jim nepřinese přímý prospěch.

10. Srovnání čínské a západní kultury • Čínská kultura má dlouhou tradici ekocentrického a biocentrického pohledu na svět. • Harmonie s přírodou byla dominantní myšlenka čínské filosofie po dlouhá období, zatímco panství nad přírodou bylo dominantní v evropsko-americké kultuře. • Taoismus a konfucianismus zdůrazňují přírodní síly universa. • Budhismus obsahuje postoje k přírodě, ochrana hor a stromů, zejména okolo posvátných míst. Budhismus je rovněž spíše ekocentrický než antropocentrický. • Západní společnost tradičně vyznává antropocentrický postoj na svět, lidé jsou něco jiného než příroda.

11. Výzkum: Srovnání Kanaďanů a ČíňanůJ.Deng, G.J. Walker a G. Swinnerton (2006).A Comparison of Environmental Values and Attitudes Between Chinese in Canada and Anglo-Canadians. Environment and Behavior, 38, 1, 22-47. • Srovnání Kanaďanů a Číňanů žijících v Kanadě (první generace) • Výsledek: Nebyl zjištěn rozdíl v zastávání biocentrických hodnot. • Sbližování v postojích mezi oběma kulturními tradicemi. • U Kanaďanů vzrůstá ekologické povědomí. • Tradiční pohled na vztah člověka a přírody je v Číně zeslaben. • Hodnotový posun, který se objevuje jak v Kanadě, tak v Číně. Tradiční pohled na svět – harmonie mezi člověkem a přírodou – se zeslabil po roce 1949, od 80.let 20. st. pokračuje.

12. Srovnání bílých Američanů a Afroameričanů • Afroameričané (černoši) mají menší zájem o životní prostředí než američtí běloši a méně také vykonávají nějakou činnost pro ochranu životního prostředí.

13. Srovnání bílých Američanů a Afroameričanů:Teorie bariér • Obě kulturní skupiny mají stejné postoje k životnímu prostředí. • Rozdíly ve způsobech participace • Afroameričané mají bariéry při vstupu do ekologických sdružení, pocity vyvržení a bezmocnosti. • To vše vede u Afroameričanů k tomu, že se méně angažují v ochraně životního prostředí. J. D. Parker a M. H. McDonough (1999).Environmentalism of African Americans: An Analysis of the Subculture and Barriers Theories. Environment and Behavior, 31, 155-177.

14. Environmentální chování v současné Číně • Harris, P.G (2006). Environmental Perspectivesand Behavior in China. Synopsis and Bibliography. Environment and Behavior, 38, 1, 5-21. • Znalosti: • Znalosti ekologie a problémů životního prostředí mají většinou lidé žijící ve velkých městech a oblastech, kde je obecně vyšší vzdělání. • Vzdělání se však v nedávných letech výrazně zvyšuje.

15. Hodnoty • Číňané mají velmi instrumentální pohled na přírodní svět – existuje pro prospěch lidí. • To odráží tradiční čínské myšlení, zejména pak konfucianismus, který přesto, že je někdy považován za model pro environmentalismus, je antropocentrický. • Čínská tradice vidí přírodní prostředí jako něco, co může být zlepšeno lidským zásahem.

16. Situace v současné Číně • Hlavní priority současné Číny jsou boj proti chudobě, ekonomický rozvoj, ekonomický růst a rozvoj bohatství. • Na otázku, zda jde ekonomický růst na úkor životního prostředí řekne asi polovina populace „ne“, a druhá polovina „ano“. • Obecný názor je, že životní prostředí je důležité, ale ekonomický rozvoj stojí na prvním místě. Před ochranou životního prostředí stojí sociální stabilita (vládní priorita) a snížení korupce. • Lidé dávají najevo určitou ochotu brát ve svých rozhodnutích ohledy na životní prostředí (aspoň v otázce postojů). Avšak celkový smysl environmentální odpovědnosti je kromě městských oblastí a univerzit velmi malý. • Podle výzkumů se lidé necítí být osobně odpovědní za stav životního prostředí, soudí, že je to hlavně odpovědnost státu.

17. Čína: chování • Ačkoli lidé vyjadřují zájem o stav životního prostředí,či dokonce říkají, že chtějí konat ve prospěch ochrany životního prostředí, tak to málokdy odpovídá jejich skutečnému chování. • Obyvatelé měst mají ochotu pouze třídit odpad. • Venkované prohlašují, že mají velký zájem o ochranu přírody, avšak nemíní přinést žádnou oběť ekonomickému zisku. • Lidé dávají přednost komfortu a pohodlí před ochranou přírody • zejména v případě, kdy očekávají, že by jim proenvironmentální chování přineslo nějaké náklady (např. nákup zelených produktů).

18. Vysvětlení • Podle některých vysvětlení je vina dávána globalizaci - Čína přejímá hodnoty západního světa. • Avšak toto vysvětlení nemůže vyložit skutečnost,že přírodní prostředí se ničí již po staletí. Masivní odlesňování v Číně popsal již Marco Polo. • Povrchní pozorovatelé dávají čínské tradiční filozofii více environmentálního významu, než si ve skutečnosti zaslouží. • Tradiční čínská filozofie je východisko současného systému založeného na kontrole společnosti autoritami.

19. Další vysvětlení: • Jednoduché vysvětlení - nedostatek znalostí o ekologii a environmentálních problémech. Jedná se o problém především venkovských oblastí. • Bez těchto základních znalostí lidé přirozeně nemohou rozumět svému vztahu k životnímu prostředí. • Následek staletí chudoby. • Lidé se chtějí především zbavit chudoby, být bohatí. Komunistický světový názor je v Číně již mrtvý (i když ne oficiálně), je nahrazen honbou po bohatství a spotřebě. • Spoléhání na řízení ze shora dolů. • Environmentální problémy se považují za problémy vlády. Nedostatečně rozvinutá občanská společnost.