Sociální vztahy

1. Sociální vztahy Percepce a komunikace Sociální a masová komunikace Interakce Interpersonální vztahy Sociální vztahy

2. Percepce • Znamená vnímání, vytváření celistvých obrazů ve vědomí, posouzení a interpretace vnímaného. • Je nezbytnou podmínkou pro vytvoření vztahu mezi lidmi. Podle získaných a interpretovaných informací se formují vztahy. • Percepce je doprovázena řadou poruch a chyb.

3. Chyby v percepci • Stereotyp – předpokládání vlastností a charakteru u neznámého člověka, který nese znaky skupiny, které jsou tyto vlastnosti přisouzeny. • První dojem – celkový charakter a vlastnosti člověka jsou předpokládány podle toho, jak tento zapůsobí při prvním kontaktu. • Kauzální atribuce – přisuzování vlastností, které „logicky“ souvisejí s pozorovanými vlastnostmi. • Selekce – vnímání jen těch stránek osobnosti, které jsou pro pozorovatele zajímavé, odpovídají jeho vytvořenému obrazu. • Fixace – vnímání člověka v podobě, která je zažita, v podobě, jaká by měla být.

4. Komunikace • Sdělování i sdílení. Sdělování představuje racionální složku komunikace a obsahuje předávání informací. Sdílení znamená prožívání komunikace, zúčastnění se komunikace (i pasivně). • Studované stránky komunikace podle kalifornské školy: syntax (kódování, komunikační kanály, jejich kapacita, šumy, statistické jazykové jevy), sémantika (významy vysílajícího a přijímajícího) a pragmatika (vztah, průběh a výsledky mezi vysílajícím a přijímajícím). • Motivace ke komunikaci: poznání, sdružování, sebepotvrzování, adaptace, prosazování se, udržování duševního zdraví, zábava.

5. Schéma komunikačního procesu • H. Lasswell: KDO – CO – JAKÝM KANÁLEM – KOMU – ÚČINEK. Užívá se při analýze masové komunikace. • Přesnější: Komunikátor - intence (záměr), kontext (vnitřní x vnější), kompetence, manévrování (diskvalifikování, mystifikace, sugerování). Kódování sdělení – symbolické, jednání (neverbální komunikace). Sdělení – obsahová závažnost, souvislost s motivací ke komunikaci. Médium – očekávání, obvyklé zacházení s médiem, technické možnosti. Dekódování – přesně nekopíruje kódování, posun. Komunikant – postavení ve vztahu, kompetence. Účinek – změna chování.

6. Masová komunikace • Komunikace jednosměrná, monologická s omezenou možností výměny pozic komunikátor – komunikant. • Zřetelné je sdělení a médium, komunikátor (jako původce sdělení) je skryt. Pro příjemce může být neznámý. • Vliv skupin na straně příjemce. Ovlivňují způsob přijetí sdělení a jejich interpretaci.

7. Interakce Je vztah, charakterizovaný jako výměna činností. Interakce je vzájemné reagování dvou subjektů na sebe a výsledek interakce je závislý na obou stranách vztahu. V interakcích se reálně vytvářejí sociální skupiny, organizace či další sociální jednotky.

8. Výsledky interakce • Společný produkt, věc nebo myšlenka. • Kooperativní závislost, vyladění dělby činností a specializací. • Společné zážitky, zkušenost ze vzájemného vztahu a s chováním druhého. • Možnost přesnějšího očekávání toho, co udělá druhý. • Sdílení zájmů, dosahování shody v cílech. • Formování odpovědnosti partnerů vůči sobě. • Společná vypravování, zvýrazňování stejných významů (ale i obráceným směrem).

9. Interpersonální vztahy • Jsou bezprostředně mezi jedinci. • Vzájemná propojení jen v malém okruhu lidí. • Dobrá vzájemná znalost vlastností a dovedností, vztah je spojen s určitými emocemi. • Vzájemná schopnost předvídat, přizpůsobovat se a větší snaha o udržení vztahu mezi jedinci. • Vyšší dynamika vztahu v případě nutné adaptace na změny a operativnost v řízení vztahu.

10. Sociální vztahy • Vazby jsou složité a v rozsáhlých celcích. • Ve vztazích jsou důležití prostředníci, vztahy jsou instrumentální. • Vazby jsou mezi sociálními subjekty, osobnost jedince nemusí být vyjádřena nebo zdůrazněna. • Vztahy jsou uspořádány podle principů, vytvořených mimo rámec reálně propojených subjektů.