Renesance

1. Renesance Co to vůbec je ? :Renesance. Pojem renesance začal být užíván až v 16. století. Tenkrát, i dnes znamená renesance pro člověka "znovuzrození". To znamená, že lidé začali obdivovat něco, co už tady jednou dříve bylo. Renesance se však stala i označením období, ve kterém rozkvétalo umění a velice se dařilo vědám. Samotná renesance však vznikla již okolo 13. století, kdy se v Itálii objevují její první náznaky. Jak už jsem tedy prozradil, renesance vznikla v Itálii, přesněji ve Florencii. A proč zrovna v Itálii? Itálie byla totiž bohatá. Měla spoustu lodí, které obchodovaly s cizími a vzdálenými zeměmi. Itálie se stala malou námořní velmocí. Shromažďovali se zde proto různí důležití a bohatí lidé. Mezi nimi také umělci. Ty zaujalo antické bohatství, které Itálie po několik staletí ukrývala. Zaujalo je natolik, že se snažili svá díla vytvářet, tak jak to dělali antičtí umělci. Zatímco dříve byli umělci anonymní, nepodepisovali svá díla, v renesanci se vše mění. Umělci už nejsou jen pouhými řemeslníky, ale stávají se z nich mnohdy vysoce postavení lidé. Za svá díla už nedostávají jen peníze. Často jim šlechtici udílejí rytířské ostruhy a jiné tituly.

2. HUDBA • 15.století je v hudbě obdobím rozkvětu francouzko-vlámské školy. • Nejznámější díla vznikají v Burgundsku,neboť odtud pocházejí • všichni významní skladatelé:Gilles Binchois,Guillaume Dufay, • Johannes Ockeghem,Jacob Obrecht,Heinrich Issak,Josquin • Des Prés.ti všichni dosáhli mezinárodního věhlasu a přispěli • ke zdokonalení mnohohlasého zpěvu,neboli polyfonie. • Papežové se během pobytu v Avignonu obklopili těmito • skvělími hudebníky a při navratu do Říma je vzali s sebou. • Svěřili jim nejvýznamější místa regenschoriů. • Církevní hudba se však stala tak vědeckou a složitou,že se • k ní mnozí křesťané stavějí nepřátelsky:podle nich by hudební • nástroje měly být z chrámů vypovězeny,protože k tomu,aby • ho oslavovali,dal bůh lidem pouze hlas.Velmi přísní v tomto • směru jsou protestanti:reformátor Ulrich Zwingli zakázal • v Curychu veškerou hudbu.Přestože francouzko-vlámská • škola pěstuje polyfonii,nástroje neopomíjí.Ve středověku • se používali jen k doprovodunebo zastoupení vokálních párů. • Od druhé poloviny 15.století se jejich použití rychle rozvíjí: • skladatelé píší zvláštní skladby pro klávesové nebo dechové • nástroje,loutnu či violu.

3. umělectví • Během renesance se změnilo i postavení umělce. Ve středověku umělce jako individualitu neznáme. Jsou považováni za řemeslníky a obvykle nepodepisují svá díla (proto jsou dnes označováni dle svých nejvýznamnějších děl, např. Mistr vyšebrodského oltáře). Toto se v renesanci mění. Umělci vystupují z anonymity a někteří dosahují dokonce vysokého společenského postavení. Jako příklad může sloužit Gentile Bellini, který získal od Fridricha III. hraběcí titul, nebo Tizian, kterému Karel V. udělil řád Zlaté ostruhy opravňující ho užívat titul rytíř. Některým umělcům se podařilo zbohatnout nebo získat vysoký úřednický post.

4. Jak se oblíkaly ? • Mohutní ramena a rukávy, které jsou aranžovány velkým množstvím látky ve dvou vrstvách - spodní a svrchní. Někdy přivazované rukávy kontrastují s velkým dekoltem. Stále častěji je vidět košile, která vykukuje zpod svrchních rukávů. Bohatá, volně řasená sukně se odděluje od živůtku. Na hlavě se nosí kromě starých dobrých čepců a roušek jenjinak tvarovaných barety známé už dříve, ale nyní velmi rozšířené.

5. Sochařství • Vlivem zachovaných antických soch se sochařství stalo prvním uměním, kde došlo ke změnám směrem k renesančnímu pojetí. Objevují se od antiky poprvé volně stojící sochy. Umělci dokážou úspěšně vyjádřit dramatičnost scény (ve středověkém umění neznáme) expresivním zobrazením emocí v obličeji, gesty či zřasenou drapérií. • Velkou výzvou se pro renesanční sochaře staly jezdecké sochy. Dále je navazováno na portrétní sochařství císařského Říma – objevují se busty význačných osobností.

6. Vzdělanost a Literatura • Renesanční písemnictví obnovuje antické literární žánry; objevuje se tak opět komedie, tragédie či pastorála. Předlohy jsou většinou římského původu, neboť znalost řečtiny je stále vzácná. Velmi oblíbenými autory se znovu stávají Terentius, Plautus, Seneca nebo Vergilius. V poesii se výrazně uplatňuje sonet. Dalšími oblíbenými žánry byl traktát, polemika, dopis, objevují se cestopisy, životopisy a pedagogické spisy. • Obecnou tendencí literatury renesanční doby je příklon k národním jazykům, a to nejen v beletrii, ale i v odborných spisech či filosofických pojednáních. Mnoho autorů však zůstává u latiny. Důležitým momentem byl vynález knihtisku r. 1450, který umožnil rozvoj knižního trhu a rychlejšího šíření myšlenek, avšak zároveň připravil postupný zánik orální tradici