190 likes | 672 Views
Renesance a humanismus. Renesance a humanismus I. Slovo renesance pochází z francouzského la renaissance, což znamená znovuzrození renesance je myšlenkový a umělecký směr, který se rozvíjí od 13.století, nejprve v Itálii a později i v okolní Evropě
E N D
Renesance a humanismus I • Slovo renesance pochází z francouzského la renaissance, což znamená znovuzrození • renesance je myšlenkový a umělecký směr, který se rozvíjí od 13.století, nejprve v Itálii a později i v okolní Evropě • myšlenkově navazuje na antiku, což se projevuje jak ve výtvarném umění, tak i v literatuře, kde se objevují antické postavy. Oproti středověké literatuře se v renesanci začíná objevovat charakteristika postav, začíná se měnit i pohled na Boha, který stále existuje, ale oproti středověku nemá bezprostřední vliv na jednání a chování člověka • v českém prostředí se renesance v literatuře nerozvíjí, rozvíjí se zde pouze humanismus
Renesance a humanismus II • Zatímco renesance se projevovala ( hlavně v českých zemích) převážně ve výtvarném umění a v architektuře, myšlenkový směr, kterým se renesance projevuje navenek, se nazývá humanismus • Slovo humanismus pochází z latinského humanus, což znamená lidský • Humanismus kladl důraz na lidské poznání a vzdělanost. Do popředí se dostává opět člověk, na kterého už Bůh nemá bezprostřední vliv. Humanističtí autoři se snaží o poznání světa, rozvíjí i zábavnou literaturu v našem pojetí. Je potřeba si uvědomit, že základem středověkého kratochvílného čtení byly legendy, eposy, svítáníčka, kroniky. • Humanismus přichází s tvorbou cestopisů, zábavných příběhů, ale i slovníků a kronik
Miguel de Cervantes y Saavedra1547 - 1616 • Španělský spisovatel • Bojoval proti Turkům a posléze upadl do zajetí, ve kterém napsal Dona Quijota • Dílo: Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha • Urči: • 1) Charakteristiku dona Quijota • 2) Čím byl Don Qujote ovlivněn • 3) Co uspíšilo jeho konec • 4) Který další autor se nechal inspirovat tímto dílem
François Villonvl. jm. François de Montcorbier • Francouzský básník • Svůj život prožil jako dobrodruh, několikrát byl dokonce odsouzen k trestu smrti • Dílo: Velký a Malý testament • Urči: 1) Co je to villonská balada 2) Čím se zabývá ve svých básních
Balada villonská – Villon Vem arzenik a olovo tam vlej, posypej sírou, co se svařilo tu, nehašeným to vápnem zamíchej, pak rozkrájej tam propocenou botu a z židovky tam vetři nečistotu; z malomocného opatři si hlen, žluč z vlků, lišek, jezevců a fen, s utrejchem svař to, zalej do aspiku, aby to bylo hodně ostré jen, a škvař v tom jazyky svých klevetníků! Té směsi se jen dřívkem dotýkej, sic by tě ohrozila na životu; dvě kapky krve do ní zakvedlej, co ranhojiči stříkly na kalhotu, a pak tam seškrab ještě horší slotu: vřed z rakoviny, otok zpuchlých vén a koneckonců vraz tam z čankru šlem a též - to z bordelů dím zákazníku - vodu, jež zbyla z jisté lázně žen, a škvař v tom jazyky svých klevetníků! Z mozečků koček přísadu tam dej, těch co se bojí vody - tak půl lotu - dále - což nepřijde tě laciněj - ze vzteklé čubky něco slin a potu a z lesklé tresky ploutevních dvé hrotů. Potom to nakap do smrdutých pěn, do nichž byl krysí čumák namočen, v nichž plovou pulci obojživelníků a v nichž byl potěr z ropuch rozetřen, a škvař v tom jazyky svých klevetníků! Z těch lahůdeček-li ragů připraven, proceď jej plátnem z podělaných plen - to lepší je než lít to do cedníku; trus prasat vem, to zvlášť si připomeň, a škvař v tom jazyky svých klevetníků!
François Rablaise • Francouzský autor • Dílo: Gargantua a Pantagruel • Urči: • 1) Co je to jinotaj (alegorie) a dokaž své tvrzení na zmiňovaném díle
Giovanni Boccaccio1313 - 1375 • Italský spisovatel • Dílo: Dekameron • Urči: 1) Strukturu díla 2) Tematické zaměření 3) Co je to novela
Francesco Petrarca • Italský básník • Pobýval v Čechách jako host Karla IV. • Dílo: Sonety Lauře • Urči: 1) Co je to sonet
Sonet - Petrarca Mír nenacházím, k válce síla není. A bojím se a doufám, žhnu , jsem led. Na nebe vzlétám, ležím na té zemi; a v dlaních nic, objímám celý svět. Vězení, kdo neotevře, nezamkne mi, nechce mi vlást, nesundá smyčku zpět. Smrt Amor nedá, pouta nesejme mi; nechce mě živého, neprostí běd. Bez očí vidím, křičím bez jazyka; po zmaru prahnu, pomoc zaklínám. Nenávist k sobě, lásku k jiné zas. Pasu se v bolestech a v smích vzlykám. K životu, smrti stejný odpor mám – a v tomto stavu, paní, jsem jen z vás.
William Shakespeare1564 Stradford nad Avonou - 1616 Stradford nad Avonou • Anglický dramatik • Zakladatel divadla Globus • Dílo: Hamlet, Othelo, Romeo a Julie, Mackbeth, Kupec benátský, Sen noci svatojánské, Richard III. • Urči: 1) Základní obsah zmiňovaných děl 2) Rozděl je na komedie, tragedie a historické hry
Daniel Adam z Veleslavína • Český spisovatel a vydavatel • zeť Jiřího Melantricha, jednoho z prvních vydavatelů u nás • Dílo: Kroniky dvě o založení země české, Silvaquadrilinguis • Urči: 1) Jak je pojata jeho kronika 2) Co je námětem díla Silvaquadrilinguis
Václav Hájek z Libočan • Český spisovatel • Dílo: Kronika česká • Urči: 1) Historickou hodnověrnost 2) Vyjmenuj další dvě české kroniky z období středověku a urči jejich hodnověrnost, způsob, jakým jsou napsány a jakým jazykem
Václav Hájek z Libočan – Kronika česká 1383Roku toho Vácslav král oddal se na veliké neřády, hry, tance rozličné provozuje. Manželka jeho, jenž byla velmi ctná a šlechetná žena, za takové jeho nepořádné obyčeje se hanbila a jej samotně trestávala pravěci, aby se na svého dobrého otce rozpomenul, že jest on nikdá takových věcí neprovozoval, a ktož by takové věci před sebe bral, že jej míval v ošklivosti. Skrze takové trestání král proti své manželce se pozdvihl a vzal ji v velikú nenávist, takže jest k ní hledal příčiny, aby ji mohl o její život připraviti. Nazajtří po slavnosti svatého Zigmunda, povolav k sobě kněze Jana Nepomuckého, jenž byl mistr učení pražského a kanovník pražského kostela a králové zpovědník, a on jistě bál se Pána Boha, i pilně se jeho vyptával, žádaje, podtají aby mu oznámil, jakých hříchuov se králová před ním Pánu Bohu vyznávala; kterýž odpověděl: „Králi, pane muoj, já toho jistě v paměti nemám, a bych měl, nebylo by mi to slušné učiniti, a vám také jistě slušné není se na to ptáti." Král rozhněvav se kázal jej do těžkého podzemního vsaditi vězení, a nemoha na něm nic míti, poslal po kmotra svého, mistra popravného, kázal jej ukrutně mučiti, a nemoha se na něm ani tak nic doptati, kázal jej nočním časem na most pražský vyvésti a svázaného do vody svrci a utopiti. To když se stalo, té noci i druhé světla mnohá vidina sú nad tělem jeho ležícím u vodě.
Jan Blahoslav • Český spisovatel • Dílo: Filipika proti misomusům, Česká gramatika, překlad Kralické bible • Urči: 1) Z jakého jazyka překládal NZ v Bibli kralické 2) Význam Bible kralické pro češtinu 3) Obsah a význam Filipiky proti misomusům
Jan Blahoslav – Filipika proti misomusům Kdož uměním a učením pohrdá, jest podoben k tomu, kterýž by chtěl sukně, kabáty etc. sobě i jiným šíti, avšak krajčovského řemesla by neuměl, jemu se učiti nechtěl, ale je haněl a potupoval. Mnoho-li by takový mudrák provedl? Kdo tomu nerozumí? A ten, kdož by tomu nekrajčímu dal šaty dělati, pohrdna jinými krajčími dobrými a umělými, jak by na tom mnoho získal? Zvěděl by tudíž! Leč by snad na to přišlo, že by ti všicknikrajčí umělí a v řemesle tom zvyklí se zbláznili a vztekli, takže by každému, kdož by jich užívati v čem chtěl, jedné škodu činili. Tuť by se musil člověk jinam obrátiti a se, jakž by mohl, opatřiti.