Ekonomika projektu

1. Ekonomika projektu Ing. Kamila Havlíčková, Ph.D. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice havlickova@vukoz.cz

2. Témata přednášky • Základní principy tvorby ekonomických modelů • Faktory ovlivňující konkurenceschopnost cíleně pěstované biomasy • Model výmladkové plantáže RRD • Model porostu lesknice rákosovité VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

3. Metodika ekonomického hodnocení • Ekonomika projektu je z pohledu potenciálních investorů klíčovou otázkou, která ovlivňuje jejich rozhodování. • Podnikatelské subjekty se chovají ekonomicky racionálně, optimalizují své nároky, výdaje ve vztahu k očekávaným efektům, výdělkům (ziskům). • U nepodnikatelských subjektů (obcí) větší pravděpodobnost, že budou motivovány i jinak, ale i jejich chování je ovlivněno disponibilní výší příjmů a finančním rozpočtem. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

4. Hodnocení ekonomické efektivnosti Obecně by při hodnocení ekonomické efektivnosti projektu měly být položeny dvě otázky: • Jaká je ekonomická efektivnost projektu jako takového, bez ohledu na to, kdo ho bude financovat a kdo a jaký ekonomický efekt z projektu získá? • Jaká je ekonomická efektivnost navrhované investice v konkrétních podnikatelských podmínkách (včetně placení daní) s uvažování dostupných způsobů financování (úvěry) včetně možných podpor. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

5. Základní principy tvorby ekonomických modelů pro hodnocení projektů • Zachycení všech procesů nezbytných pro realizaci projektu v celém životním cyklu (tj. i nezbytné režijní a pomocné obslužné činnosti – účetnictví, správní režie, pojištění majetku). • Ocenění jednotlivých činností v rámci identifikovaných procesů musí vycházet z reálných tržních cen s důsledným respektováním principu „opportunity cost“ (včetně důsledného ocenění kapitálu – budovy, stroje). • Odvození velikosti jednotlivých položek nákladů na základě analýzy fyzického rozsahu činností např. pomocí časových snímků činností, tržních nabídek. • Zahrnutí všech podpůrných a režijních činností (např. administrativa, zázemí pracovníků apod.). • Předpoklad reálného způsobu financování projektu (dotace, vlastní prostředky, úvěry apod.). VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

6. Základní principy tvorby ekonomických modelů pro hodnocení projektů • Použití konkrétní výše diskontu, který vyjadřuje časovou hodnotu peněz a odráží míru rizika podnikání z pohledu investora. Používá se pro přepočet různodobých hotovostních toků ke stejnému okamžiku. Při výpočtech použit nominální diskont zahrnující inflaci. • Použití principu opatrnosti při stanovení výdajových a příjmových položek modelu, např. mechanicky použity aktuální platné podmínky – ceny, které jsou do budoucna neudržitelné. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

7. Hodnocení ekonomické efektivnosti • Aplikace těchto zásad vede na hodnocení s využitím hotovostních toků a použití kritéria tzv. čisté současné hodnoty – NPV. • CFt rozdíl mezi inkasovanými příjmy a zaplacenými výdaji v  • t-tém roce realizace projektu • r nominální diskont • Th doba životnosti • NPV představuje základní kritérium pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů, NPV > 0 investor by měl do daného projektu investovat. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

8. Výpočet ceny biomasy • Použití kritéria NPV pro podmínku, že NPV=0. V takovémto případě investor realizuje výnos z jím do projektu vloženého kapitálu ve výši diskontu. Z ekonomického hlediska se jedná o mez, pod kterou investor s cenou produkce nemůže jít. • Tento způsob ekonomického hodnocení se nazývá minimální cena jednotky produkce a vychází z rovnováhy současné hodnoty příjmů a výdajů projektu: • cmin1 minimální cena jednotky produkce v prvním roce realizace projektu, • cmint minimální cena v roce t, • Qt fyzická produkce v roce t, • Vt výdaje v roce t. • Takto vypočtené ocenění produkce investorovi umožňuje porovnat cenu produkce s alternativními dodávkami na trhu, případně je základním podkladem pro porovnání výhodnosti pěstování biomasy s jinými možnostmi využití OZE a stanovení míry podpory ze strany státu. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

9. Faktory ovlivňující konkurenceschopnost cíleně pěstované biomasy VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

10. Náklady versus cena biomasy Cena biomasy – rozhodující faktor pro: • Rozhodování investorů do zařízení využívající biomasu • Pro rozlišení mezi „teoretickým“ potenciálem energie v dané formě biomasy a ekonomickým potenciálem vzhledem k trhu s biomasou a dalšími energetickými komoditami Projekty realizují soukromí investoři • zajímá je efektivnost projektu – kalkulují minimální cenu (na bázi nákladů a výnosu z kapitálu) • pokud je ale tržní cena vyšší, prodají za cenu tržní VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

11. Trh a cena biomasy Faktory ovlivňující cenu biomasy pro energetické užití: • Vztah mezi nabídkou a poptávkou: • zvyšující se poptávka tlačí na růst ceny biomasy • konkurence dalších odvětví spotřebovávajících biomasu • Vývoj ceny biomasy na trzích okolních zemí: • event. vývoz způsobuje nerovnováhu tuzemského trhu) • Rozvinutost trhu s biomasou • malý rozsah trhu s biomasou je citlivý i na malé výkyvy • Regulatorní zásahy ze strany státu • Stimulace nabídky (dotace do pěstování) • Stimulace poptávky (podpory užití biomasy) VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

12. Trh a ceny biomasy – II • Dopravní náklady • Biomasa je svým charakterem rozptýlený zdroj (nízká plošná hustota) – v případě RRD cca 5 kW/ha, rok (150 GJ/ha, rok) • Energetické biomase konkuruje klasická zemědělská produkce (vazba na ceny zemědělských komodit a dotace) • Vývoj cen alternativních paliv (plyn, uhlí, elektřina) – zvyšující se poptávka po biomase + očekávání producentů VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

13. Trh jako určující faktor pro cenu biomasy Faktory na straně nabídky • Dotace na pěstování jednotlivých forem biomasy a celkový systém podpor eliminující či snižující rizika tohoto druhu podnikání. • Vývoj cen jednotlivých rozhodujících vstupů do pěstování biomasy (např. ceny služeb v zemědělství, mzdy pracovníků, nájmy půdy apod.). • Daně a celková podpora podnikání. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

14. Trh jako určující faktor pro cenu biomasy 2 Faktory na straně poptávky Cena emisních povolenek. Ekologické daně uvalené na fosilní paliva. Regulatorní zásahy ze strany státu omezující užití určitých druhů paliv – např. regulace užití uhlí. Regulatorní zásahy ze strany státu zvyšující výhodnost užití biomasy – např. výkupní ceny elektřiny vyráběné na bázi užití biomasy. Vývoj světových cen rozhodujících energetických komodit – ropa, zemní plyn, jaderné palivo. Vývoj cen uhlí jako rozhodujícího tuzemského energetického zdroje VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

15. Trh jako určující faktor pro cenu biomasy 3 Odhady cen biomasy na bázi ekonomických modelů: ukazují pouze tendenci vytváření rovnovážné ceny biomasy při fungujícím trhu s biomasou, krátkodobě se cena může značně odchylovat. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

16. Principy sestavení ekonomického modelu • odvození rozsahu procesů na základě časových snímků • důsledné oceňování všech aktivit tržními cenami • respektování všech peněžních toků vyvolaných činnostmi potřebnými pro realizaci projektu • zachycení podpůrných a režijních aktivit • užití nominálních hodnot nákladů a výnosů v jednotlivých letech realizace projektu • použití adekvátní hodnoty diskontu (zisku) • respektování současné (předpokládané) výše dotací VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

17. Identifikace typických procesů • Přípravné a rozhodovací procesy • Příprava pozemku • Zajištění osiva, resp. sadbového materiálu • Založení porostu, resp. setba • Procesy mezi založením porostu a sklizní, resp. mezi sklizněmi u plantáží RRD • Sklizeň biomasy včetně dopravy na centrální úložiště¨navrácení pozemku do výchzího stavu (např. likvidace plantáže RRD). • Režijní procesy související s realizací projektu • Podpora pro danou formu biomasy • Nutné identifikovat relevantní procesy, odvodit rozsah činnosti, ocenit tržními cenami – definovány typové procesy pro stanovení vstupů. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

18. Modifikace modelů Časové hledisko • Projekty s dlouhým časovým horizontem (>20 let) – plantáže RRD • Projekty se střednědobým časovým horizontem (cca 5 a více let) • Projekty s časovým cyklem jeden rok Časový horizont projektu určuje, po jakou dobu není možné původní rozhodnutí o realizaci projektu změnit, resp. jeho změna by znamenala pro investora významné ztráty. V praxi i projekty s jednoletým věcným časovým cyklem mají víceletý charakter – podpis dlouhodobějších kontraktů Riziko nutno zohlednit různá rizika z pohledu investora. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

19. Model výmladkové plantáže RRD • Rozloha plantáže: 5 ha, 10 000 řízků/ha • Sklizeň: speciální mechanizace, zahr. zkušenosti, • Svozová vzdálenost 10 km • Doba životnosti plantáže: 21 let • Průměrná inflace: 2,5 % • Nominální diskont: 8,65 % • Zahrnut celý životní cyklus VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

20. Procesy výmladkové plantáže Procesy výmladkové plantáže byly rozděleny do následujících okruhů procesů: • Přípravné procesy a režie • Příprava pozemku • Náklady na sadbový materiál a jeho skladování • Náklady na založení porostu • Sklizeň a procesy mezi sklizněmi • Náklady na likvidaci výmladkové plantáže VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

21. Výstupy z modelu RRD S dotací SAPS 2790 Kč.ha-1 a s nárůstem tak, že v roce 2018–7000 Kč.ha-1 VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

22. Model porostu lesknice rákosovité – jarní sklizeň • Rozloha porostu: 10 ha, životnost 10 let • Sklizeň: na jaře, posekání a balíkování, přímé použití pro energetické účely • Svozová vzdálenost: 10 km • Průměrná inflace: 2,5 % • Nominální diskont: 8,65 % • Hnojení při založení a v průběhu: minerální hnojiva VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

23. Výstupy z modelu – lesknice C min bez dotace C min, SAPS1 s dotací SAPS 2790 Kč.ha-1 a s nárůstem tak, že v roce 2018–7000 Kč.ha-1 C min, SAPS2 s dotací SAPS 2790 Kč.ha-1, která zůstává konstantní VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

24. Závislostminimálnícenynavýnosubiomasy a předpokladudotace – model „Lesknice – jarnísklizeň C min bez dotace C min, SAPS1 s dotací SAPS 2790 Kč.ha-1 a s nárůstem tak, že v roce 2018–7000 Kč.ha-1 C min, SAPS2 s dotací SAPS 2790 Kč.ha-1, která zůstává konstantní VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

25. Model porostu lesknice rákosovité – letní sklizeň • Rozloha porostu: 10 ha, životnost 10 let • Sklizeň: v létě, pro bioplynovou stanici • Svozová vzdálenost: 10 km • Průměrná inflace: 2,5 % • Nominální diskont: 8,65 % • Hnojení při založení a v průběhu: minerální hnojiva VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

26. Výstupy z modelu - lesknice Struktura diskontovaných výdajů – porost lesknice pro bioplynovou stanici Minimální cena biomasy (v bioplynu) pro porost Lesknice – letní sklizeň C min bez dotace C min, SAPS1 s dotací SAPS 2790 Kč.ha-1 a s nárůstem tak, že v roce 2018–7000 Kč.ha-1 C min, SAPS2 s dotací SAPS 2790 Kč.ha-1, která zůstává konstantní VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky

27. Děkuji za pozornost. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, oddělení fytoenergetiky