1 / 75

Strunatci

Strunatci. Paryby , ryby , obojživelníci. kmen : Strunatci -. -beta řada – druhoústí -nejdokonalejší živ. kmen ( cca 49 000 druhů) - žijí ve všech biotopech – souš, slaná i sladká voda. Charakteristika. :. 1) mají strunu hřbetní = pevná a pružná výztuha těla, u vyšších v dospělosti

fisseha
Download Presentation

Strunatci

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Strunatci Paryby , ryby , obojživelníci

  2. kmen : Strunatci - -beta řada – druhoústí -nejdokonalejší živ. kmen ( cca 49 000 druhů) - žijí ve všech biotopech – souš, slaná i sladká voda Charakteristika : 1) mají strunu hřbetní = pevná a pružná výztuha těla, u vyšších v dospělosti zatlačována páteří 2) trubicovitou nervovou soustavu – na hřbetní straně, v přední části mozek, rozvoj smyslů 3) žaberní štěrbiny – u nižších (vodních) jako DS po celý život, u vyšších jen u embryí 4) uzavřenou cévní soustavu – srdce na břišní straně 5) ocasní část těla – pohybová funkce

  3. 1. podkmen : Pláštěnci • mořští , vývojově nejnižší • - vakovité tělo, na povrchu pokožka která vylučuje rosolovitý plášť • jednoduchá nervová soustava • cévní soustava otevřená třída: Sumky • larvy volně plovoucí – mají znaky strunatců • v dospělosti soudečkovité tělo – přisedlí k podkladu • velká regenerační schopnost sumka obecná

  4. třída : Salpy • larvy podobné larvám sumek • dospělci se volně vznášejí v koloniích – součást zooplanktonu • - mají i aktivní pohyb – nasají vodu a prudce vypudí vyvrhovacím otvorem • některé i světélkují ohnivka atlantská třída : Vršenky -volně pohyblivé -rosolovitá schránka - velikost do 3 cm vršenka středozemní

  5. 2. podkmen : Bezlebeční • mořští živočichové ( cca 25 druhů) • rybovité tělo bez párových končetin ( velikost cca 5-7 cm) • celým tělem trvale probíhá struna hřbetní • jednovrstevná pokožka TS – široká ústní dutina , primitivní stavba CS – uzavřená bez srdce NS – mozek a mícha nerozlišeny DS – žábra – žaberní štěrbiny RS – gonochoristé, vnější oplození, vývoj nepřímý – přes larvu kopinatec plžovitý

  6. 3. podkmen: Obratlovci ( Vertebrata) Vývojově nejvyšší a nejpočetnější strunatci ( cca 47 000 druhů) Jsou aktivně pohybliví s pevnou kostrou , výkonné nervstvo a smysly. Tělo mají rozděleno na hlavovou , trupovou a ocasní část. Charakteristika Kůže: několikavrstevná pokožka – útvary: šupiny, peří, srst Kostra :- chorda v dospělosti redukována - zatlačována páteří -zpravidla kostěná – v mládí chrupavčitá -osou je páteř složená z obratlů - lebka má část mozkovou : chrání mozek obličejovou : vznikla přeměnou žaberních oblouků - končetiny : pětiprsté ( nohy) ploutvovité Svalstvo:- podél páteře v segmentech - u vyšších svaly a svalové skupiny Nervová soustava: - centrální nervstvo : mozek a mícha - obvodové nervy

  7. Smyslová soustava : dobře vyvinuta ( zrak, sluch, rovnovážné ústrojí, hmat, čich , chuť) Cévní soustava : - uzavřena – různě složité srdce - krev červená ( hemoglobin) , krvinky Vylučovací soustava: - předledviny : u larev a embryí - prvoledviny : až po obojživelníky - pravé ledviny – vývoj močovodů Endokrinní soustava : - vyvinuty zvláštní žlázy – ( štítná, slinivka atd.) -hormony Rozmnožování : - gonochoristé - často pohlavní dimorfismus - vývoj většinou přímý ( bez larev) - oplození vnější i vnitřní - rozvoj péče o potomstvo Systém: 1. nadtřída: bezčelistnatci – třída: kruhoústí 2. nadtřída: čelistnatci – třídy : -paryby - ryby - obojživelníci - plazi - ptáci - savci

  8. třída:Kruhoústí • vodní( mořští i sladkovodní) s protáhlým tělem • lebka nemá čelist • nemají vyvinuty párové ploutve – jen ploutevní lem • trvale vyvinuta chorda + primitivní chrupavčitá kostra • kůže je hladká, bez šupin , vylučuje sliz • TS- savá široká ústa, jazyk, zuby z rohoviny • Smysly – čára po stranách těla • - pouze jedna čichová jamka ( čelistnatci mají dvě) • CS – srdce má 1 předsíň a 1 komoru • RS - gonochoristé , vývoj přímý i nepřímý podtř.: Mihule • -sladkovodní i mořské • dobře vyvinuty oči • nosní jamka končí slepě • vývoj nepřímý – larvy = minohy žijí v bahně

  9. mihule mořská -. dorůstá délky až 1m , žije v Atlantském oceánu mihule říční – larvy ve sladkých vodách , dospělci žijí v moři- přisávají se na ryby mihule potoční – v horských potocích, v dospělosti nepřijímají potravu -

  10. podtř. : Sliznatky • mořské , s přímým vývojem • oči přerostlé kůží • živí se bezobratlými, napadají poraněné ryby – zavrtávají se jim do těla • dokáží proměnit vodu ve sliz – produkují zvláštní bílkovinu sliznatka cizopasná

  11. třída : Paryby • kostra a lebka chrupavčitá • nepravidelná ocasní ploutev – ( heterocerkní) • typická kosatkovitá hřbetní ploutev ( žraloci) • velké prsní ploutve • plakoidní šupiny ( stavba jako savčí zuby- dentin, sklovina) • svalovina obsahuje velké množství močoviny – hypertonické prostředí TS : příčná ústa, několik řad zubů , velká játra ( plní funkci hydrostatického orgánu) , ve střevě spirální řasa, vyústění- kloaka ( trávicí soustava,močová a pohlavní) DS : 5-7 párů žaberních listů – žaberní štěrbiny CS : dvoudílné srdce SS : dobře vyvinutý čich, vnímají elektrické impulzy –Lorenziho ampule zrak – oči s víčky , postranní čára – vnímání otřesů, proudění, tlaku RS : gonochoristé , vnitřní oplození, velká vajíčka , u mnoha druhů živorodost vajíčka mají háčky ( připevnění na rostlin), malé množství mláďat Ekologie – rychlí plavci, pohyb na širém moři, většinou draví , někteří se živí planktonem, rejnoci a chiméry většinou v hloubkách

  12. 1. Žraloci • Torpédovitý tvar těla – hydrodynamický tvar • nekryté žaberní štěrbiny – chybí skřele • štěrbinovitá ústa na spodní straně hlavy - příčná • přední část hlava protažena v rypec – rostrum • je známo cca 350 druhů – od 0,5 m do 15 m žralok velký – je planktofágní

  13. žralok bílý – lidožravý – pobřeží Austrálie a Severní Ameriky žralok kladivoun – zuřivé chování , velmi dravý

  14. máčka skvrnitá – ve středozemním moři , 0,5 -1 m velký žralok velkoústý ,hladký – živorodý až 20 mláďat

  15. 2. Rejnoci Zploštělý tvar těla , žaberní skuliny vespod hlavy, ploutevní lem , žijí často ve velkých hloubkách rejnok ostnatý – kosočtverečný tvar těla trnucha skvrnitá , ostnitá - jedovatá žláza na konci ocasu

  16. parejnok elektrický – elektrické ústroje přeměnou svalstva – výboj až 300 V manta velká - největší z rejnoků

  17. 3. Chiméry Stará vymírající skupina , žijí ve velkých hloubkách , žábry kryté kožovitou skřelí, kůže bez šupin, bičovitý ocas, velké oči bez víček chiméra hlavatá – v Atlantiku a Středozemním moři

  18. třída : RYBY Nejpočetnější třída obratlovců – cca 24 000 druhů ( ichtyologie) Charakteristika: Tělo hydrodynamické , ploutve vyztužené kost.paprsky párové – prsní a břišní nepárové – řitní,ocasní,hřbetní - neukončený růst

  19. Kůže : obsahuje barviva - perleťový lesk vylučuje sliz je pokryta šupinami různého typu a velikosti podle druhu ryby

  20. Kostra . chrupavčitá nebo kostěná , - chorda ( struna) někdy zachována , jindy potlačena obratli - žebra tenká , dlouhá , velký počet - lebka složena z velkého počtu kostí . kůstky mezi svalstvem – vznikají osifikací vaziva

  21. Nervová a smyslová soustava : Rozvoj hlavně středního a koncového mozku oko : komorové – velké, akomodace posunem čočky k sítnici teleskopické – u hlubinných ryb, velká čočka, dvojí sítnice čich : nemají vnitřní nozdry chuť : v ústní dutině, na hlavě, na vousech aj. postranní čára : proudový smysl – vnímá otřesy, proudění vody ,tlak aj. statoakustiský orgán – vnímání zvuku a rovnováhy Weberův orgán- ampuly a polokruhovité chodbičky hmat : mechanoreceptory na vousech , ploutvích Cévní soustava: Srdce má 1 komoru a 1 předsíň – krevní oběh: srdcem protéká odkysličená krev do žáber a po okysličení teče do celého těla

  22. Trávicí soustava • Umístění dutiny ústní podle způsobu hledání potravy – spodní, přímá a dolní ústa • jazyk malý někdy chybí • zuby na čelistech i jinde v ústní dutině ( např. požerákové zuby u kapra) • střevo nerozlišené , časté slepé přívěsky • játra, pankreas , žlučník

  23. Dýchací soustava žábry : umístěné na 4 párech žaberních oblouků , kryté kostěnými skřelemi někdy i přídatné dýchací orgány – střevní vychlípeniny piskoře ,labyrint lezouna plynový měchýř: vychlípenina jícnu plněná plynem vylučovaným cévami -hydrostatický orgán - u dvojdyšných ryb má dýchací funkci jako plíce Vylučovací soustava prvoledviny s močovody a močovým měchýřem spojeno s rozmnožovacím ústrojím = urogenitální systém Rozmnožování • -většinou gonochoristé • - většinou vývoj přímý – líhnutí ( vykulení) plůdku • v době tření často i pohlavní dimorfismus • oplození vnější i vnitřní ( u živorodek) • vajíčka = jikry mají hodně žloutku -velká nadprodukce • někdy péče o potomstvo • některé druhy ( losos) putování na trdliště ( místo tření)

  24. Ekologie Ryby obývají všechny vody s různým stupněm nároků ( obsah kyslíku, teplota, obsah solí, osvětlení , proudění vody aj. Podle obsahu kyslíku rybná pásma 1. pstruhové : prameniště, horské potoky 2. lipanové : horní tok řeky 3. parmové : střední tok řeky 4. cejnové : dolní tok řeky, slepá ramena Ryby se živí planktonem-, bezobratlými - všežravé ryby ( kapr) řasami, rostlinami – býložravé ( amur) menšími rybami – dravé ryby ( štika) Některé ryby migrují z různých důvodů – za potravou - v době rozmnožování - k přezimování aj. Zvláštní nároky mají ryby hlubinné , jeskynní ., ryby teplých pramenů aj. Význam ryb ekologický = jsou významnou součástí potravního řetězce , dravé ryby udržují biologickou rovnováhu v ekosystémech hospodářský = významná potravina pro člověka, zdroj vitamínů, jodu a dalších nepostradatelných látek pro výživu člověka

  25. Systém ryb Ryby dělíme do 3 skupin ( podtříd) 1. dvojdyšní 2.lalokoploutví 3. paprskoploutví Paprskoploutví 4 skupiny ( nadřády) 1. násadcoploutví 2. chrupavčití 3. mnohokostnatí 4. kostnatí Dvojdyšní pozůstatek staré prvohorní skupiny žijí v tropech ve sladkých vodách – v době sucha se zahrabají do bahna a dýchají vzdušný kyslík pomocí plynového měchýře ( živ. procesy omezeny na minimum) Mají primitivní znaky – chrupavčitá kostra - přetrvávající chorda - ve střevě spirální řasa

  26. Další znaky připomínají obojživelníky - mají kloaku - začíná rozdělení srdeční předsíně - nepřímý vývoj = larvy mají keříčkovité žábry bahník australský – jeden plicní vak bahník americký – dva plicní vaky

  27. Lalokoploutví vývojově významní předci čtvernožců ( obojživelníci ,plazi ….) -ploutve lalokovité , dobře zkostnatělá lebka dnes pouze 1 druh ( „živá fosilie“) latimérie podivná - chycena až v roce 1938 u pobřeží Afriky . Dravá ryba . dosahuje délky až 1,5 m

  28. Paprskoploutví zahrnuje dost odlišné skupiny ryb - rozvoj kožní části ploutví s kostěnými ploutevními paprsky Chrupavčití • Mají řadu podobných znaků jako paryby • chrupavčitá kostra , zachovalá chorda • lebka vybíhá v rostrum • ústa na spodní straně • ocasní ploutev nesouměrná – heterocerkní • další znaky již rybí • tělo pokryto ganoidními šupinami • žijí v moři i ve sladkých vodách jeseter velký

  29. vyza velká – řeky ústící do Kaspického moře – délka až 9 m jeseter malý – řeky , Kaspické moře – jikry =černý kaviár

  30. Kostnatí • patří sem většina žijících ryb • kostra silně zkostnatělá , chorda zatlačena obratli • šupiny cykloidní nebo ktenoidní • ocasní ploutev souměrná -homocerkní řád: Bezostní - primitivní skupina, měkké ploutevní paprsky sleď obecný – základ mořského rybářství – slanečci, zavináče aj.

  31. sardinka , šprot, sardel - loveny ve velkém množství losos obecný – až 1,5 m , žijí v mořích, v době tření v pramenných oblastech řek , pohlavní dimorfismus , jikry = červený kaviár

  32. pstruh obecný – náročný na kyslík , čisté potoky pstruh duhový – u nás vysazen, snese teplejší vody

  33. hlavatka podunajská – až přes 1 m délky, horní přítoky Dunaje , drává síh severní- maréna – býložravé ryby , plankton

  34. lipan podhorní – vysoká hřbetní ploutev, lipanové pásmo řek – horní čisté vody štika obecná – velmi dravá, hodně zubů

  35. řád: Máloostní - většinou sladkovodní , málo tvrdých paprsků v ploutvích kapr obecný – říční formy a rybniční ( vyšší) formy , chovné zvíře - rybníkářství karas obecný – podobný kaprovi, nemá vousky, snese silně znečištěné vody

  36. plotice obecná – velmi hojná „ plevelná“ ryba amur bílý – býložravý - u nás vysazen

  37. lín obecný – hojná kaprovitá ryba , stojaté vody, drobné šupiny cejn velký – vysoké ,zploštělé tělo,

  38. jelec tloušť , jesen – hojná ryba , často chovány barevné mutace - oranžové

  39. bolen dravý – dolní toky řek mřenka mramorovaná – u dna proudících vod

  40. sumec velký – bez šupin, dlouhé vousy, délka až 4 m sumeček americký – dovezen ze Severní Ameriky

  41. piraňa – velmi dravá , v jihoamerických řekách paúhoř elektrický - elektrické výboje až 400 V – omráčení kořisti, obrana, rozklad vody na kyslík

  42. řád:Hrdloploutví -mořské i sladkovodní druhy, mají 1 lichý vous -břišní ploutve mají umístěné před prsními Treska obecná – dravá mořská ryba , 3 hřbetní ploutve, maso = filé

  43. mník mořský – „mořská štika“ u nás prodáván pod názvem „ hejk“ mník jednovousý – sladkovodní druh

  44. řád : Ďasové Žijí v hlubinách moří , bizarní tvar těla, široká hlava , velká tlama , vnadidlo z přeměněné prsní ploutve k lákání kořisti, často světélkující orgány ďas mořský

  45. řád : Holobřiší Hadovité tělo bez břišních ploutví , ostatní ploutve splynuly v ploutevní lem úhoř říční – redukované šupiny, velké množství slizu, živí se dravě, tření v Sargasovém moři – larvy ( monté) plují do řek , kde dospívají samice – samci dospívají v moři u ústí řek

  46. muréna obecná - mořská , zuby s jedovými žlázami

  47. řád : Ostnoploutví • Mají tvrdé ploutevní paprsky, zdvojenou hřbetní ploutev, • evolučně nejvyspělejší skupina ryb • nejpočetnější skupina ( 150 čeledí , 6 000 druhů) okoun říční – hojná dravá ryba , často se v rybníku přemnoží candát obecný – dravá , rybářsky cenná ryba

More Related