550 likes | 1.09k Views
CHORDATA − STRUNATCI: úvod + pláštěnci + bezlebeční. [9].
E N D
CHORDATA − STRUNATCI: úvod + pláštěnci + bezlebeční [9] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Pavlátová.Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785.Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
Jaký je rozdíl mezi prvoústými a druhoústými živočichy? Uveďte i příklady prvoústých a druhoústých živočichů. [1]
Rozdělte živočichy na prvoústéa druhoústé: ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE • Hvězdice • Žížala • Ploštěnka • Ježovka • Mihule • Hlemýžď • Sumýš • Tasemnice • Prvoústí: • Ploštěnka • Žížala • Hlemýžď • Tasemnice • Druhoústí: • Sumýš • Hvězdice • Mihule • Ježovka
MEZI DRUHOÚSTÉ PATŘÍ I POČETNÝ KMEN − STRUNATCI: Úkol: Zařaďte živočichy do správné skupiny: • KMEN: STRUNATCI • Podkmen: Pláštěnci • třída: Sumky • třída: Salpy • třída: Vršenky • Podkmen: Bezlebeční • Podkmen: Obratlovci • Nadtřída: Bezčelistnatci • třída: Sliznatky • třída: Mihule • Nadtřída: Čelistnatci • třída: Paryby • třída: Nozdratí • třída: Paprskoploutví • třída: Obojživelníci • třída: Plazi • třída: Ptáci • třída: Savci [4] [2] [5] [3] [6]
http://www.youtube.com/watch?v=ypYesuV3PoI&feature=relatedevoluce chordata VÝVOJ STRUNATCŮ Strunatci jsou nejdokonaleji vyvinutým kmenem živočichů. Počátek vývoje strunatců začíná v období prvohor‒ asi před 530 mil. lety. [7] Takto zřejmě vypadal primitivní strunatec z prvohor – kambria.
Společné znaky strunatců: • 1. STRUNA HŘBETNÍ (chorda dorsalis, notochord) – tvoří podélnou osu a oporu těla. • Pružná tyčinka procházející tělem nad trávicí a pod nervovou soustavou. • Vzniká z mezodermu, klíčovou roli plníi v embryonálním vývoji. • Je zachována po celý život (nižší strunatci), nebo jen v zárodečném období vývoje, potom je nahrazena chrupavčitou nebo kostěnou páteří (vyšší strunatci – obratlovci).
Chorda, notochord Vznik amnionu (zárodečného obalu)u kotěte: ektoderm modře, mezoderm, červeně, entoderma struna hřbetní černě Znázornění vzniku chordy a neurální trubice [8]
Společné znaky strunatců: • 2. TRUBICOVITÁ NERVOVÁ SOUSTAVA – vždy na hřbetní straně těla nad notochordem • Ektodermálního původu, vzniká z neurální ploténky. • U vyšších strunatců se z přední části vyvíjí mozek, zbytek tvoří míchu – centrální nervový systém umožňuje dokonalejší smyslové vnímání a pohyb. [10]
Společné znaky strunatců: • 3. TRÁVICÍ TRUBICE NA SPODNÍ STRANĚ TĚLA • 4. HLTAN S ŽABERNÍMI OTVORY (či alespoň s váčky), které prochází skrz stěnu trávicí trubice a směřují ven z těla. U nižších strunatců slouží mimo výměny plynů i k filtrování potravy, u vyšších jsou silně redukovány a zřejmé jsou spíše jen v embryonální fázi.
Společné znaky strunatců: • 5. ENDOSTYL – řada rýh v hltanu produkujících sliz (obaluje potravu)a látky bohaté na jód, u obratlovců nahrazen štítnou žlázou • 6. METAMERNÍ SEGMENTACE– základ stavebního plánu strunatců je primární článkování těla s opakující se vnitřní stavbou (mezoderms myosepty (somity) – svalstvo, žebra, obratle, …)
Strunatci − Pelagické larvy n = struna, notochord; ps = primární žaberní štěrbiny; cv = mozkové vezikuly; nt = nervová trubice, end = endostyl [11]
Společné znaky strunatců: • 7. UZAVŘENÁ CÉVNÍ SOUSTAVA – srdce je na břišní straně těla • 8. PRAVÝ OCAS – je vyztužen strunou hřbetní nebo páteří, nezasahuje do něj trávicí trubice (začíná až za řitním otvorem) • 9. DVOUSTRANNÁ SOUMĚRNOST (hřbetní a břišní část těla) [9]
Stavba strunatce [9] 1,3 – nervová soustava (na hřbetní straně těla, je tvaru trubice) 2 – struna hřbetní = chorda dorsalis, notochord (opora těla) 4 – ocas 5 – řitní otvor 6 – trávicí soustava 7 – uzavřená cévní soustava (na břišní straně těla) 15 – gonády 19 ‒ játra
Lidské embryo Toto je snímek lidského embrya v 5. týdnu těhotenství. Vidíte, jak moc jev tomto stadiu člověk podobný nižším strunatcům… [13]
EMBRYOGENEZE [14] ryba mlok želva kuře prase tele králík člověk
Odpovězte: • Odkdy datujeme počátek vývoje strunatců? • Vyjmenujte společné znaky strunatců. • K čemu slouží notochord a jakého je původu? • Kdo má chordu zachovánu po celý život? • Jaký mají strunatci typ nervové soustavya jakého je původu? • K čemu slouží u nižších strunatců žaberní otvory v hltanu? • Co je to endostyl a k čemu slouží?
Vyluštěte křížovku: CH v jednom políčku! • Nervovou soustavu tvoří mozek a … • Nejdokonalejším podkmenem strunatců jsou: • Období, kdy se začali vyvíjet strunatci. • Soustava rýh v hltanu, obsahuje i jód. • Typ cévní soustavy u strunatců.
řešení: Co je to chorda a k čemu slouží?
Pláštěnci = tunicata, urochordata • Jsou to mořští živočichové. • Z pokožky vylučují vrstvu rosolu, která se označuje jako plášť, tunica. • Struna hřbetnía metamerní segmentace se vyskytuje jen u larev. • Patří sem sumky, salpy a vršenky. [15] Sumka červená
Larva (sumky) Larvy jsou pohyblivé s vyvinutou chordou, nervovou trubicí a metamerním svalstvem. U dospělců (kromě vršenek) toto mizí a základem těla je rozšířený hltan s endostylem a obal těla z polysacharidu tunicinu. KLOAKÁLNÍ (VYVRHOVACÍ) OTVOR PŘIJÍMACÍ OTVOR OBŽABERNÍ PROSTOR NERVOVÁ TRUBICE HLTAN S ENDOSTYLEM STRUNA HŘBETNÍ STŘEVO ŽALUDEK [16] Larvy pláštěnců připomínají pulce. Přestože jsou velké jen pár mm, mají velký fylogenetický význam – proč?
SROVNEJTE LARVU A DOSPĚLCE [16][20] OBŽABERNÍ PROSTOR Žaberní štěrbiny slouží k dýchání i k zachycování potravy. a) přijímací otvor; b) kloakální, vyvrhovací otvor c) tunika, plášť d); e) rozšířený hltan s žaberními štěrbinami = hltanožaberní vak; f) jícen; g) žaludek; h) anální otvor; i) tečkovaná čára ukazuje endostyle
Pl − Srovnej larvu a dospělce: Která soustavau pláštěnců chybí? Vylučovací soustava ŘEŠENÍ ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE
http://www.youtube.com/watch?v=f4BUlWVfO00&feature=related Pláštěnci = sumky Sumky žijív dospělosti přisedlé na mořském dně, mají regenerační schopnosti (co to je?). Rozmnožují se pohlavněi nepohlavně (pučením – v čem spočívá a u jakého živočicha ho znáte?). [17] Sumka obecná Stadium larvy trvá jen pár hodin.
sumky Vakovité tělo má přijímací otvor nahoře a kloakální otvor po straně. Potrava se nasává do hltanožaberního vakus endostylem. Do obžaberního prostoru se vypouští exkrementy a odkysličená voda. [2] [19] U dospělců došlo k ontogenetické regresi – co to znamená? [18]
Sumka − zřasenka středomořská (Botryllusschlosseri) Vytváří červeně zbarvené kolonie. kloakální otvor přijímací otvor žaludek hltanožaberní vak [28] [29] Systém je tvořen po 7 jedincích.
Opakování − popište larvu sumky včetně funkcí orgánů [27]
http://www.youtube.com/watch?v=-Jooz4gz264&feature=related Pláštěnci = salpy [22] Salpy jsou průsvitné nebo oranžové, až červené, ve vodě se vznáší, mohou tvořit řetězce (kolonie). Pohybují se vypuzením vody z těla, jsou součástí planktonu. Střídá se u nich pohlavní a nepohlavní rozmnožování (rodozměna). [21]
http://www.youtube.com/watch?v=KRVdGam3G2U Salpy (Thaliacea) Dospělci se pohybují pomocí stahů svalů, které jako obroučky obepínají jejich soudečkovité tělo a vystřikují z prostoru žaber vodu [24] Ohnivka atlantská [23] Salpy rozdělujeme do 3 řádů: Pyrosomida (ohnivky) Doliolida (Cyclomyaria, kruhosvalí) Salpida (Hemimyaria, salpovci)
Vršenky (Appendicularia) • nejvyspělejší z pláštěnců • Jako jediní mají strunu hřbetní zachovanou po celý život. • Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. • Vyskytují se ve všech oceánech. • Mají takzvané sítko, kterým filtrují potravu. Když se toto sítko zanese, vršenky se z něj svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina. • Tvoří řád copelata. [25]
BEZLEBEČNÍ = Cephalochordata • Jsou to mořští živočichové, obývají písčité mělčiny teplých moří. • Podobají se malým průsvitným rybkám. • Strunu hřbetní mají po celý život. [26] Kopinatec plžovitý měří 5‒8 cm. Žije zahrabán v písčitém dně, ze kterého vyčnívá jen přední část těla s ústy.
Kopinatec − Stavba těla [9] 1 – nervová soustava (na hřbetní straně těla, je tvaru trubice, má vyvinutou míchu, nemá mozek, jen mozkový váček) 2 – struna hřbetní = chorda dorsalis (opora těla), z chrupavky 4 – ocas, ploutevní lem končící kopinatou ploutvičkou 5 – trávicí soustava 7 – uzavřená cévní soustava (na břišní straně těla) 13 – brvy kolem úst, slouží k lovení potravy
BEZLEBEČNÍ − anatomie [26] • Není vyvinuta hlava, ani mozek. • Chorda je zachována po celý život. • Pokožka je jednovrstevná. • TS ‒ v ústní dutině mají vířivý orgán, který usměrňuje proud vody s potravou do hltanu. • Vylučovací soustavu tvoří 90 párů metanefridií. • Dýchají velkým počtem žaberní štěrbin. • NS se v přední části se mírně rozšiřujev mozkový váček. • CS je uzavřená. • Jsou to gonochoristé s nepřímým vývojema vnějším oplozením. Larva je velmi podobná dospělci.
Úkol − co mají BEZLEBEČNÍ společného s kroužkovci? [26] • Jednovrstevnou pokožku • Vylučovací soustavu ‒ metanefridie • Segmentaci ‒ svalovina je uspořádána do myomer ŘEŠENÍ ‒ KLIKNĚTE
Opakování: spojte pojmy, které k sobě patří • Strunatci • Sumky • Salpy • Obratlovci • Kopinatec • Pláštěnci • nemá mozek, jen míchu • páteř z obratlů • pokožka vylučuje vrstvu rosolu • žijí přisedle • jsou průhledné|a vznášejí se • je to nejdokonalejší kmen živočichů
Vyluštěte křížovku: CH je v jednom políčku. • Zárodečný list, ze kterého je struna hřbetní. • Název pláště Urochordat. • Struna hřbetní jinak. • Zástupce bezlebečných. • Přisedlý zástupce pláštěnců. • Typ nervové soustavy u strunatců. • Pohybliví zástupci pláštěnců (množné číslo). • Významný orgán nižších strunatců – s žaberními štěrbinami.
řešení: VYSVĚTLETE TAJENKU
Odhalte chyby v textu: • Sumky žijí v dospělosti přisedle v písku na mořském pobřeží. • U dospělých sumek dochází k ontogenetické progresi. • Salpy jsou součástí nektonu. • Mezi sumky patří ohnivka atlantská. • Bezlebeční vylučují koxálními žlázami. mořském dně; regresi; planktonu; salpy; metanefridiemi ŘEŠENÍ
SPOJTE SOUVISEJÍCÍ POJMY: • OHNIVKA • BEZLEBEČNÍ • VRŠENKY • ZŘASENKA • ENDOSTYL • STRUNA • SEGMENTACE • PLÁŠŤ • SOMITY • CHORDA • TUNICIN • METANEFRIDIE • SALPY • SÍTKO • SUMKY • JÓD
ODHALTE STRUNATCE KLIKEJTE NA VYBRANÁ POLÍČKA S ČÍSLY 1 2 3 4 ŘEŠENÍ [15] SUMKA 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 26. 3. 2012 mezi 8.00 a 23.00 • SMRŽ, J.; HORÁČEK, I.; ŠVÁTORA, M. Biologie živočichů pro gymnázia. 1. vyd. Praha : Fortuna, 2004. ISBN 8071689092. • ČABRADOVÁ, V.; HASCH, F. Přírodopis 7 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, 2005. ISBN 8071689092. • YASSINEMRABET. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Protovsdeuterostomes.svg> 1. • FRANKLIN SAMIR. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Asc_dia_(301429455).jpg> 2. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: • <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flussneunauge.jpg> 3. • Harmen Piekema. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Frog_on_bough.jpg> 4. • PAZIA. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:P_Cockatiel.jpg> 5. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diamondback_Terrapin.jpg> 6. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Primitive_chordate_ancestor.png> 7.
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 26. 3. 2012 mezi 8.00 a 23.00 • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gray29.png> 8. • PIOM. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lancetnikinside.png> 9. • Methoxyroxy. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Central_nervous_system.gif> 10. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1911_Britannica_-_Pelagic_larvae_of_A._lanceolatus.png> 11. • ZEPHYRIS. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HumanEmbryogenesis_cs.svg> 12. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tubal_Pregnancy_with_embryo.jpg> 13. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haeckel_drawings.jpg> 14. • ELAPIED. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BU_Bio2.jpg> 15.
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 26. 3. 2012 mezi 8.00 a 23.00 • ESCULAPIO. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Larva_ascidia-ES.svg> 16. • Matthieu Sontag. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ascidia_mentula.jpg> 17. • Brocken Inaglory.[cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Styela_montereyensis_in_california_tide_pools.jpg> 18. • SILKE BARON. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sea_Squirt.jpg> 19. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ascidia_001.png> 20. • Hartmut Olstowski. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salpenkette33.jpg> 21. • XIPHIAS. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salpa.jpg> 22.
Použité zdroje: Obrázky byly staženy dne 26. 3. 2012 mezi 8.00 a 23.00 • VITECEK. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Salpy.jpg> 23. • Nick Hobgood. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Combjelly.jpg> 24. • Minami Himemiya. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Oikopleura_dioica.jpg> 25. • HANS HILWEART. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Branchiostoma_lanceolatum.jpg> 26. • ESCALUPIO. [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Larva_ascidia-key.svg> 27. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Botryllus_schlosseri_(Pallas,_1766)_.jpg> 28. • [cit. 2012-03-26]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Botryllus_schlosseri_002.png> 29.