Městský architekt

1. Městský architekt Litomyšl 29. ledna 2014

2. Ohlédnutí(konstatování z konference v Chebu) • minimum regulačních plánů • města „tvoří“ stavební úřady územními rozhodnutími • soustřeďují se na zákonnost • spíš výjimečně mají znalosti z oborů urbanismus a architektura • územní rozhodnutí je často jen soupisem podmínek dotčených orgánů

3. Náměty z konference v Chebu • potřeba urbanisty iniciátora a „organizátora“ + architekta „posuzovatele“ • posílení postavení → změna předpisů → vyžaduje čas • vytvořit reálné teze, dosáhnout převažující shody odborné veřejnosti, MMR §§ • VŠ: nesoustřeďovat se jen na obraz města, ale i na jeho funkčnost • ve společnosti vytvořit pocit potřeby tvorby měst, potřeby kvality, výchova od škol • peníze • prosadit se do orgánů ČKA, AUÚP ČR

4. Co se za rok událo Odbor ÚP MMR • prosadil u TA ČR schválení a financování dvouletého výzkumného úkolu zaměřeného na vytvoření programu vzdělávání; • reálně prosazuje v programovacím období 2014 až 2020 financování dalších územních plánů, ale zejména regulačních plánů a územních studií; • ve spolupráci s AUÚP ČR, ČKA a ČKAIT připravil analýzu a následně pracovní znění Politiky rozvoje stavební kultury/architektury. Projednání, úprava, předložení vládě v 12/2014.

5. Téma městský architekt • Společnost Petra Parléře na objednávku OÚP MMR zpracovala • analýzu postavení a působnosti MA • databázi architektů měst • vizi pro budoucí architekty měst s přílohami včetně odpovědí na otázky OÚP MMR. • Společnost Petra Parléře svolala zasedání Platformy architektů měst. • ČKA zorganizovala setkání architektů měst.

6. Potřeba rozlišovat mezi malými a velkými městy • ve vizi zatím jen konstatování potřeby rozlišení. Má-li systém fungovat → pokrytí celé ČR. Do diskuse: • města nad cca 100 tis. obyvatel - útvar i s možností zpracovávat ÚP • obce s rozšířenou působností - povinnost mít MA, působnost na žádost i pro ostatní obce • (další obce se stavebním úřadem) • ostatní obce - možnost zajistit si městského architekta smluvně nebo se obrátit se žádostí na obec s rozšířenou působností

7. Zařazení:Samospráva nebo státní správa? - v územním plánování se nejvíc ukazuje problematičnost tohoto ostrého dělení v zákonech. • Samospráva(výhody a nevýhody): • podpora odpovědnosti města za své území • odvolatelnost politickou reprezentací • v řízeních možnost uplatňování námitek, o kterých rozhodne stavební úřad, možnost odvolání • Státní správa (po přijetí služebního zákona - 2014) • problematičtější vazba na samosprávu • odvolatelnost jen při neuspokojivých výsledcích • vyjádření nebo závazné stanovisko? Dotčený orgán?

8. 1. Má být MA garantem koncepce vývoje města? - k tomu, aby cokoli garantoval, mu v současné době chybí kompetence • Má být MA odborným garantem rozvoje města vůči správnímu rozhodování v území?ANO • Do diskuse: • a co vztah ke koncepčnímu rozhodování? • skutečně garantuje rozvoj města? • námět: Má být odborným garantem podkladů pro koncepční rozhodování a vyjádření/závazného stanoviska jako podkladu pro rozhodování ve správním řízení

9. 2. Má být projektantem územního plánu? • Ne, ovšem tato možnost by neměla být zcela vyloučena. Podmínkou je, že nemůže být zároveň pořizovatelem. • Do diskuse: • co když má MA celý útvar, kde jedna část se věnuje tvorbě a druhá jeho aplikaci při rozhodování? • co když zpracoval územní plán pro malou obec a ta s ním následně uzavře smlouvu na činnost MA? A co když po něm následně bude chtít zpracovat nový ÚP? Doporučuji nesjednocovat.

10. 3. Má mít ve své působnosti i malé obce ve správním obvodu úřadu územního plánování? • Toto je teoreticky možné, ale nemělo by to platit automaticky. Měla by platit zásada, že obec má právo vybrat si svého architekta sama. Při větším rozsahu území by architekt nebyl schopen kvalitně odvádět svou práci. • Do diskuse: - odpověď záleží na přijatém modelu: MA jako samospráva = nelze. Jako státní správa lze při vyřešení počtu lidí vzhledem k velikosti správního obvodu úřadu. K druhému modelu lze očekávat odpor MA větších měst na smlouvu.

11. Převažující odpověď ANO. Bylo zároveň poukázáno na to, že pořizování je svěřeno úřadům územního plánování, tj. obcím s rozšířenou působností. Upozornění a do diskuse: upozornění: pořízení je svěřeno i jiným obcím, pokud splní kvalifikační požadavky (úředníkem nebo smluvně) architekt nemusí být pořizovatelem. Stačí, pokud má garanci za odbornou část zadání, je konzultantem a oponentem při projednávání návrhu. 4. Má mít možnost pořizovat RP a územní studie pro území jeho působnosti?

12. 5. Má být projektantem RP a územních studií? • Většinová odpověď je NE, s výjimkou útvaru. Nebezpečí je v možném konfliktu zájmů. • Do diskuse - kde je hranice mezi ano a ne? Může navrhnout parcelaci městských pozemků v rámci konzultační činnosti (zdarma a za 1 den)? • jsme schopni najít obecně platné pravidlo? • pokud existuje útvar nebo je součástí úřadu ÚP, smí • pokud je na smlouvu, jen drobnosti, u ostatních odborná část zadání, konzultace, oponentura návrhu

13. 6. Má stanovovat podmínky do řízení vedených stavebním úřadem z hlediska souladu s ÚPD, popř. vyplývající z územních studií? • ANO. • Upozornění: - s touto samozřejmostí část stavebního zákona týkající se územního rozhodování a stavebního řádu nepočítá. Dle legislativců je odpovědnost jen jedna a tu má stavební úřad. Změna možná jen v případě, že by byl městský architekt dotčeným orgánem a vydával závazná stanoviska (tzn. byl by orgánem státní správy).

14. 7. Má stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky k záměrům v řízeních vedených stavebním úřadem? • ANO. • Poznámky: • pokud bude MA jako součást samosprávy, pak jsou nezávazné a stavební úřad o nich může rozhodnout jinak • pokud by byl součástí státní správy, pak v současnosti dává vyjádření – není závazné, v budoucnu po jednoduché legislativní změně možnost dávat podmínky závazným stanoviskem

15. 8.Pokud by měl stanovovat požadavky podle předchozích otázek 6 a 7, má vydávat závazné stanovisko, nebo vyjádření, od kterého se může stavební úřad v odůvodněných případech odchýlit? • Měl by vydávat závazné stanovisko. Systémové řešení je možno vidět v udělení podobných kompetencí, jako mají dotčené orgány (např. památkové péče) • Poznámky • závazné stanovisko může vydávat jen orgán státní správy • očekávám odpor zejména architektů - projektantů staveb • MA by musel být aspoň na část úvazku zaměstnancem

16. 9. Má být organizátorem územní přípravy předcházející zpracování dokumentace k územnímu řízení pro jednotlivé stavby nebo soubor staveb (např. v lokalitě určené pro výstavbu rodinných domů, kde je nezbytná přeparcelace, nebo v území, do kterého má vstoupit více investorů)? • Architekt města by měl být organizátorem, konzultantem a koordinátorem. • Poznámky - architekt města, který je na smlouvu, již u středně velkého města stíhá jen vyjádření k záměrům a v malé míře nebo vůbec ostatní činnosti. Očekávám odpor těchto architektů ke komplexnímu pojetí. Minimum: být iniciátorem.

17. 10. Jaký má mít městský architekt vztah k úřadu územního plánování? • Existuje celá škála variant a modelů. Za nejvhodnější je považován nezávislý partnerský vztah, kdy městský architekt s úřadem intenzivně spolupracuje a je jakýmsi konzultantem. Je na vedení města, jakými kompetencemi ho v procesu územního plánování pověří. Velký počet odborníků považuje za vhodný též vztah nadřízeného, vedoucího úřadu ÚP. Menšina se pak přiklání k tomu, aby MA byl zaměstnancem ÚÚP. • K diskusi: - škála se při plnění aspoň základních funkcí MA výrazně zužuje: MA na smlouvu s možností vyjádření, MA v pracovním poměru začleněný do samosprávy bez závaznosti jeho stanovisek nebo začleněný do státní správy s možností (v budoucnu) uplatňování závazných stanovisek

18. 11. Má mít MA zakázáno zpracovávat projektovou dokumentaci ve své územní působnosti? • Ve své územní působnosti ANO, paušálně nikoliv • Poznámka - má osobní zkušenost je stejná.

19. Co dál ? Ještě chvíli diskutujme, ale probírejme reálné varianty.