První přednáška ( 27 . 9 . - 1 . 10 . 200 4 )

1. První přednáška (27. 9. - 1. 10. 2004) 1. Úvod (účel předmětu a cíl výuky) 2. Karta předmětu (http://gis.ro.vutbr.cz/, literatura) 3. Počítačové prostředí na fakultě strojního inženýrství 4. Forma práce v počítačových laboratořích ÚAI 5. Uživatelské účty, mail 6. Základní dovednosti při práci s počítačem (náplň cvičení) 7. Práce se soubory 8. Základní pojmy 9. Tvorba programu v programovacím jazyce 10. Číselné soustavy 11. Návrh programu (strukturované programování)

2. Literatura, informační zdroje Březina a kol.: Informatika pro strojní inženýry I., učební text VŠ, 1991. Šeda: Cvičení z informatiky I., učební text VŠ, 1993. Wirth: Algoritmy a štruktúry údajov, Alfa, 1988. Miller, Powel: Mistrovství v Delphi xxx, Computer Press. Honzík, Fiala, Mikula: Turbo Pascal, učební text VŠ, 1990. Osier, Grobman, Batson: Teach Yourself DELPHI 3 in 14 days, SAMS Publishing 1997. Cantú Marco: Myslíme v jazyku Delphi 6, Grada Publishing a.s., 2002. http://www.uai.fme.vutbr.cz/~vdumek/

3. Z historie počítačových laboratoří

4. Počítačové laboratoře A4/714a, 714b, 715a, 715b

5. Počítačová laboratoř A4/707

6. Optická páteř FSI + FEI technologie Gigabit Ethernet A1 A3 FEI A2 P2/P5 A4 P3/P6 P1/P4 spojení do BAPS (CESNET)

7. Částečný pohled do místnosti fakultních serverů

8. Práce se soubory - platforma počítačů PC (operační systémy mutované(DOS), WINDOWS (verze XP, NT4 Workstation), UNIX) - jména souborů - typy souborů (textové, spustitelné, konfigurační, knihovny…) - adresář - základní operace s adresáři (vytvoření, rušení, …) - základní operace se soubory (vytvoření, rušení, kopírování, přejmenování, slučování, spouštění, …)

9. Základní pojmy - bit, byte, word - základní jednotka informace, hodnota 0 nebo 1 - adresace na 16 bitech, stránka paměti - adresa délky 16 bitů => 216 = 26 * 210 = 64 KB - pár segment : offset => fyzická adresa - 3 různé definice megabajtu: 220 = 1.048.576 bajtů 1.000.000 bajtů 1.000 KB = 1.024.000 bajtů - kilo, mega, giga, tera - Neumannova koncepce počítače

10. Blokové schéma počítače - John von Neumann (1903 - 1957), americký matematik maďarského původu - teorie her, logika, funkcionální analýza - koncepce počítače, která pro některé počítače platí do dnešní doby - sériové zpracování instrukcí - jednotné uložení dat i programu - univerzální struktura počítače (nezávislost na řešené úloze) - binární prezentace údajů

11. Vytvoření programu - zadání (slovní formulace problému) - ANALÝZA !!! (vytvoření algoritmu úlohy, nezávislé na použitém programovacím prostředku, analytik - programátor) - editace (program pro psaní textu - textový editor) - překlad (programový prostředek - kompilátor (překladač), ladění syntaxe) - spuštění (běhuschopný program - použití sestavovacího programu (linker), ladění logiky) Logické výrazy ANDkonjunkce, logický součin OR disjunkce, logický součet NOT negace XOR nonekvivalence, exclusive or - logické datové objekty - výsledkem logická hodnota - priorita

12. Číselné soustavy Používané číselné soustavy: dekadická (desítková) binární (dvojková) oktalová (osmičková) hexadecimální (šestnáctková) - soustavy váhové 528 = 5*102 + 2*101 + 8*100 1101B = 1*23 + 1*22 + 0*21 + 1*20 0574 = 5*82 + 7*81 + 4*80 1AB5H = 1*163 + 10*162 + 11*161 + 5*160 - lepší orientace v binárních zápisech, hexadecimální vyjadřování - vzájemné převody

13. Hierarchická struktura programu Hierarchické řízení - systém vrstev, vyšší vrstvy pro obecnější informace, nižší vrstvy pro řešení detailů. Dekompoziceprogramu. Základem hierarchické struktury jsou procedury a funkce. Postupný návrh programu metodou shora dolů - opakovaný rozklad na dílčí problémy, přechod od globálního návrhu algoritmu k zápisu algoritmu v programovacím jazyku. Zadání Program zjistí délku textového řetězce, nahradí první a poslední znak znakem ‘*’, spočítá třetí mocninu délky.

14. Dekompozice programu - načtení textového řetězce z klávesnice - funkce pro zjištění délky (DELKA1) - procedura pro náhradu prvního znaku (NAHRADA1) - procedura pro náhradu posledního znaku (NAHRADA2) - funkce pro počítání třetí mocniny (MOCNINA1)

15. Deklarace a volání procedur Deklarace V deklarační části za deklarací proměnných, hlavička procedury, tělo procedury, končí středníkemtělo je složeno z deklarační a příkazové částibezparametrická, s parametry volané hodnotou (vstupní) volané odkazem (výstupní) procedurální funkcionální schéma konformního pole Parametry hlavička procedury procedureBERTA(bubak, strasidlo : integer; var carodejnice : real); příkaz procedury (volání procedury z nadřazeného modulu) BERTA(XY, ZW, VYSLEDEK);

16. Deklarace a volání funkcí Deklarace v deklarační části, za deklarací proměnných, hlavička funkce, tělo funkce, končí středníkemtělo je složeno z deklarační a příkazovéčástiv hlavičce se uvádí typ funkce (typ návratovéhodnoty) Hlavička funkce function BERT (jezero : real) : real; Volání funkce VYSL := BERT(PQRT); VYSL, PQRT musí být typu real volání procedury je příkaz, volání funkce je výraz s hodnotou

17. Deklarační část program PREDNASKA; var buf : string; delka : integer; mocnina : real; procedure NAHRADA1(var p1 : string); begin p1[1] := ‘*’; end; procedure NAHRADA2(var p2 : string); begin p2[ord(p2[0])] := ‘*’; end; function DELKA1(p3 : string) : integer; var dir : integer; begin DELKA1:=0; for dir:=1 to ord(p3[0]) do DELKA1 := DELKA1+1; end; function MOCNINA1(p4 : real) : real; begin MOCNINA1 := p4*p4*p4; end; Příkazová část begin readln(buf); delka := DELKA1(buf); NAHRADA1(buf); NAHRADA2(buf); mocnina := MOCNINA1(delka); writeln(‘Vysledek = ‘, mocnina); writeln(‘Retezec = ‘, buf); end.

18. program VNORENI; var A, B : integer; procedure GLOB1; var C, D : integer; procedure LOKP; var E : integer; begin { lokální : E; } { nelokální : A, B, C, D; } end; begin { lokální C, D } { nelokální A, B } end. procedure GLOB2; var F, G : integer; begin { lokální : F, G; } { nelokální : A, B; } end; begin { použitelné pouze globální proměnné A, B } end.