Švédsko

1. Švédsko

2. Obecné informace • Švédsko vstoupilo do EU v roce 1995, spolu s Finskem a Rakouskem. • Švédsko patří mezi státy, které do evropského rozpočtu více přispívají, než z něj dostávají. • Švédsko nevstoupilo do Eurozóny a ponechává si národní měnu.

3. Obecné informace • Švédsko je země otevřenosti a transparentnosti. Garanci průhlednosti veřejného sektoru zajišťuje funkce ombudsmana, která má své kořeny právě ve Švédsku a kterou mnoho zemí převzalo. Mezi další atributy švédské společnosti je úsilí o prosazování rovných práv pro muže a ženy. Existují nejen práva zajišťující například rovný plat, ale Švédsko bylo i první zemí, která zavedla rodičovskou dovolenou pro otce, kterou opět kopírují další státy.

4. Obecné informace • Oficiální název: Švédské království • Správní členění: 24 provincií • Státní zřízení: království • Forma vlády: konstituční monarchie • Hlava státu: Karl XVI. Gustaf, král

5. Politický systém • Existují dva typy místních vlád: • Lokální (municipalitní) jsou komuny (kommun) • Regionální (län) řízené regionálními radami (landsting) • Území Švédska se člení na 290 komun a 21 regionů (na způsob našich krajů), z nichž dva mají formu vlastních samospráv

6. Politický systém • Švédské království je dědičnou konstituční monarchií • Hlavou státu ,může být zvolena žena (korunní princezna Victoria) • Parlament • Od roku 1971 jednokomorový (349 poslanců) • Poslanci jsou voleni přímou volbou • V parlamentu je zastoupena cca 45%žen (údaj z roku 2006)

7. Hlava státu • V roce 1974 došlo k modernizaci ústavy, která značně zredukovala pravomoci krále. Jeho autorita je dnes formální, symbolická a monarcha vykonává především ceremoniální funkce. Monarchie je dědičná - na trůn usedá nejstarší potomek monarchy - od roku 1980, kdy došlo ke změně nástupnického práva, může na trůn usednout i žena.

8. Vláda • Vláda • je složkou výkonné moci - dle švédské ústavy je její hlavní pracovní náplní řízení monarchie. Je odpovědná parlamentu. • Premiér je volen nepřímo parlamentem, členové vlády jsou vybíráni premiérem. • Předsedou vlády je od 5. října 2006 Fredrik REINFELDT z Umírněné strany. • Následující parlamentní volby jsou ve Švédsku plánovány na rok 2010.

9. Parlament • Zákonodárným orgánem ve Švédsku je jednokomorový parlament s 349 křesly. Všechna křesla jsou obsazována v přímých volbách, které se pravidelně konají jednou za čtyři roky každou třetí neděli v září.  • V čele parlamentu stojí takzvaný "Speaker" a jeho tři zástupci. Speakera i jeho zástupce si mezi sebou volí členové parlamentu po každých parlamentních volbách - v roce 1982 se ustálilo pravidlo, že Speaker je volen ze členů nejsilnější strany v parlamentu. Zástupci Speakera nikdy nepocházejí z politické strany, jejímž členem je sám Speaker. Funkční období všech čtyř funkcionářů koresponduje s funkčním obdobím parlamentu.  Pracovní náplní Speakera je řídit a organizovat práci parlamentu. On nebo jeho zástupci předsedá parlamentnímu shromáždění. • Ve Švédsku je tradičně vysoké zastoupení žen v politice.

10. Veřejná správa • Švédsko má dlouhou tradici místních samospráv. • Je rozděleno do 180 samosprávných obcí (municipalities), 18 okresů (counties) a dva regiony (regions). Ve všech těchto celcích existují samosprávné místní autority, zodpovědné za různé oblasti. (údaje z roku 2006) • Všeobecně platí (dle zákonu o místní samosprávě z roku 1992), že samosprávné obce jsou zodpovědné za oblast, týkající se jejich občanů (např. primární a sekundární vzdělání, péči o děti, staré občany a handicapované) a životního prostředí (voda, kanalizace, silnice). • Okresní zastupitelstva a regiony jsou zodpovědné především za oblast zdravotní péče, dále pod ně spadá regionální rozvoj a veřejná doprava. Nejvyšším tělesem, zodpovědným za rozhodovací proces v zemi, je parlament. • V roce 1931 bylo ve Švédsku 2531 municipalit. V roce 1971 jich bylo 464 a v současnosti jejich počet činí 288. Průměrný počet obyvatel v municipalitě přesahuje 30 000 osob. Nejčetnější jsou municipality s počtem obyvatel 10 až 50 tis., kterých je celkem 181. Municipality s nižším počtem obyvatel než 1 000 osob neexistují. (údaje z www.rotary.cz č.5/2001)

11. Veřejná správa • Obecné stanovení odpovědností územních vlád řeší ve Švédsku Zákon o územní vládě. Tento zákon stanoví, že švédské municipality a kraje zajišťují obecné zájmy týkající se území municipality či kraje, či jejich členů. Uvedený zákon je doplněn množstvím právních norem, které detailně řeší kompetence v jednotlivých oblastech veřejných služeb, včetně produkce, poskytování a financování. Touto legislativou vyjadřuje Parlament obecné cíle v oblasti veřejných služeb na územní úrovni. Lze říci, že 70 až 80% služeb zajišťovaných municipalitami jsou určitým způsobem regulovány národní legislativou. Vláda resp. parlament potom nese celkovou odpovědnost za veřejnou správu.

12. Veřejná správa • Centrální vláda poskytuje obranu, policii, soudnictví, univerzitní vzdělání, rozhoduje o základních programech sociálního zabezpečení, jako je penzijní systém, přídavky na děti, zdravotní pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a podpora bydlení. • Územní vlády poskytují individuální služby, tedy zdravotní péči, základní, střední a vyšší školství, sociální péči a do určité míry i sociální dávky. Infrastruktura je zabezpečována jak vládou centrální, tak územní.

13. Veřejná správa • Vláda ve Švédsku má tři úrovně, centrální, krajská, municipální. • Historicky ve Švédsku existují ještě farnosti, jejichž funkce je omezena na správu v oblasti církví. • Švédsko má čtyři ústavní zákony, z nichž jeden (the Instrument of Government) poskytuje ústavní ochranu krajským a místním autoritám. V této normě je zakotveno, že základními jednotkami územní správy ve Švédsku jsou municipality a kraje, a dále že právo rozhodování v rámci těchto jednotek mají volené orgány. K zajištění výkonu svých povinností mohou tyto jednotky ukládat daně.

14. Veřejná správa • Švédsko je však také charakterické nízkým počtem obcí a vysokým průměrným počtem obyvatel v obci, což je lze považovat za výhodné z hlediska ekonomické efektivnosti. • Správní aparát Švédska se vyznačuje zejména dvěma charakteristikami. Jednak zdvojenou správní strukturou, sestávající se z relativně malých ministerstev (kterých je celkem 10) zaměřených na koncepční a politickou práci a množstvím poměrně nezávislých výkonných agentur a úřadů pracujících na centrální i místní úrovni, dále výraznou decentralizací s množstvím odpovědností přenesených na krajské a municipální úrovně. • V průběhu druhé poloviny 20. století došlo ve Švédsku ke dvěma paralelním procesům ve veřejné správě. Byla to jednak masivní decentralizace kompetencí a odpovědností na územní samosprávy ve smyslu naplňování principu subsidiarity a demokratizace. Na druhé straně však došlo ke snížení počtu municipalit a k jejich zvětšení tak, aby při řídkém osídlení většiny švédského území byly municipality schopny zajišťovat pokud možno co nejefektivněji své funkce.

15. Veřejná správa • Švédsko je rozděleno na krajské samosprávné celky (county councils, 23), obce (municipality, 288) a farnosti (parish, 2500). • Kraje jsou však primárně administrativní jednotkou centrální vlády na územní úrovni. Farnosti, které byly v minulosti kolébkou místní demokracie ve Švédsku, jsou v současnosti místními organizačními jednotkami Státní protestantské církve a vykonávají výhradně církevní správu na místní úrovni.

16. Veřejná správa a vzdělávání • Samosprávné městské obce (komuny), které jsou ze zákona odpovědné zejména za sociální služby, vzdělávání, zdravotní péči, bezpečnost, připravují lokální akční plány. • Byly ustaveny Výbory trhu práce, a to v souladu se Strategií evropské zaměstnanosti. • Na trhu práce a vzdělávání existuje ve Švédsku obecně úzké propojení mezi radnicí a úřady práce. Radnice se více zaměřuje na práci s mládeží ve věku od 18 do 25 let, a to prostřednictvím Výboru pro trh práce. • V praxi to vypadá tak, že úřad práce vypracuje pro nezaměstnané “kariérní plán” a vhodné uchazeče doporučí poradci oddělení rozvoje lidských zdrojů na radnici. Plán vychází z individuálních potřeb, možností a schopností - obsahuje například další vzdělávání a praktický výcvik. Poradce klientovi pomáhá v orientaci na trhu práce, pracuje s ním na získání základních sociálních návyků, doprovází ho k potenciálnímu zaměstnavateli.

17. Veřejná správa a vzdělávání • Veřejný systém vzdělávání dospělých zahrnuje vzdělávání, které organizuje samospráva (tzv. Komvux) jako doplnění vzdělání, vzdělávání pro dospělé s různými handicapy (Särvux) a vzdělávání zaměřené zejména na imigranty, kteří jsou vyučováni švédštině. • Zodpovědnost za zajištění vzdělávání mají centrální a místní úřady společně s různými organizacemi.