1 / 22

Království Švédsko

Království Švédsko. Michal Polák. Základní informace. hlavní město Stockholm počet obyvatel 9 347 899 (odhad 2010) člen EU od 1.1. 1995 EURO není dosud zavedeno - (zatím nenaplňuje svůj závazek přijmout euro, tento postoj potvrdil i odmítavý výsledek referenda v r. 2003)

anoush
Download Presentation

Království Švédsko

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Království Švédsko Michal Polák

  2. Základní informace • hlavní město Stockholm • počet obyvatel 9 347 899 (odhad 2010) • člen EU od 1.1. 1995 • EURO není dosud zavedeno - (zatím nenaplňuje svůj závazek přijmout euro, tento postoj potvrdil i odmítavý výsledek referenda v r. 2003) • členství v mezinárodních organizacích: EBRD, G-6, G-9, G-10, IBRD, MMF, OECD, OBSE, OSN, WTO • nejsou členy NATO (neutrální stát, připojení jen k programu NATO Partnerství pro mír)! • HDP na obyvatele: 37 775 USD • Náboženství: luteráni 80 %, muslimové 7 %, římsko-katolická 4 %, ortodoxní, baptisté, židé, buddhisté

  3. Politický systém • konstituční monarchie s parlamentní formou vlády • unitární stát • hlavou monarchie Karl XVI. Gustaf (od r. 1973) • symbolická a reprezentativní role • minimum pravomocí např.(slabší postavení než panovník v Dánsku a Norsku) • není vrchním velitelem vojska, nemá právo zákonodárné iniciativy, nejmenuje předsedu vlády ani její ostatní členy • Vláda (Regering) • složkou výkonné moci - hlavní pracovní náplní je řízení monarchie • odpovědná parlamentu • Premiér je volen nepřímo parlamentem, členové vlády jsou vybíráni premiérem – silné postavení

  4. Politický systém • jednokomorovýParlament (Riksdag) • 349 poslanců volených na 4 roky • 4 % omezovací klauzule(+ 12 % na úrovni volebního obvodu – pro regionálně koncentrované strany, ale ty se prakticky nevyskytují) • v čele parlamentu stojí tzv. "Speaker" a jeho 3 zástupci • může vyslovit absolutní většinou poslanců nedůvěru vládě jako celku i jejím jednotlivým členům

  5. Historický vývoj stranického systému • I. fáze – konec 19.stol. – 20. léta 20.stol. • bipartismus - většinový systém + omezení volebního práva majetkovými cenzy (pravice-konzervativci, levice-liberálové – volná politická uskupení) • tripartismus - volební expanze Sociálnědemokratické dělnické strany – SAP • 1909 přechod k poměrnému systému, ale s disproporčním účinkem • SAP – budována jako masová politická formace a politický reprezentant odborů – úspěšná mobilizace dělnictva, po volbách v r. 1914 pozice největší politické strany • vznik Liberální lidové strany, Pravicové strany, Agrární strany a Kumunistické strany – vznik formátu5 stran (spolu se SAP) • socioekonomická konfliktní linie vlastníci – pracující – stranická soutěž mezi socialistickou levicí (SAP) a fragmentovanou ,,buržoazní“ pravicí • socioekonomická konfliktní linie město – venkov – vliv agrárníků

  6. Historický vývoj stranického systému • II. Etapa – 20. – 70. léta 20. stol. • přechod k multipartismu – důsledek změny většinového systému na poměrný • formát 5 stran se díky neměnnosti vazby mezi stranami a jejich voliči dlouhodobě stabilizoval – ,,éra zamrznutí“ stranického systému (S. Rokkan) • drtivá převaha sociální demokracie (SAP) – od r. 1932 do r. 1968 nepřetržitá vláda – stranický systém s predominantní (převládající) stranou • 1933 koalice opozičních agrarníků se SAP – antikrizový pakt (řešení dopadu hospodářské krize v r. 1929) - zahájení tzv. ,,švédského modelu“ nebo ,,třetí cesty“ (mezi západním kapitalismem a sovětským centrálním plánováním • expanze silně redistributivního a propracovaného sociálního státu – progresivní zdanění • rozsáhlý veřejný sektor, ekonomické plánování a státní kontrola nad obchodem • kontroverzní přijetí ze strany veřejnosti – rudo-zelený historický kompromis jako ,,koňský handl“

  7. Historický vývoj stranického systému • III. Etapa – 70. – 90. léta 20. stol. • postupné ,,rozmrzání“ stranického systému a překonávání rozporů mezi nesocialistickými stranami • volby v r. 1976 znamenaly konec převládajícího postavení sociální demokracie v systému – prostor pro větší politickou soutěživost • na přelomu 80. a 90. let expanze nových stranických aktérů – konec původního formátu 5 stran • významným mezníkem volby v r. 1991 – historické minimum obdržených hlasů pro sociální demokraty včetně poklesu celkové podpory pro 5 tradičních formací

  8. Současná podoba stranického systému • velmi stabilní systém politických stran • typické blokové uspořádání, kdy proti sobě obvykle stojí blok socialistický a nesocialistický • nejčastěji se hovoří o umírněném pluralismu s dominující stranou (Sartoriho typologie) nebo o multipartismu s dominující stranou (Blondel) • z hlediska počtu relevantních stran: extrémní pluralismus (vysoký počet stran v systému však nemá za následek polarizaci a neovlivňuje typ stranického systému)

  9. A. Červeno-zelený blok (socialisté) • Sociální demokracie (Socialdemokraterna - SAP) • - vznikla v r. 1889 • vláda v letech 1932-1976, 1982-1991, 1994-2006 • sleduje linii demokratického socializmu • důraz na principy rovnosti, solidarity a svobody, obhajuje feminizmus • Plně podporuje členství země v EU a přistoupení k měnové unii • - předsedkyní je od r. 2007 MonaSahlin(v březnu 2011 nový předseda HakanJuholt) • Levicová strana (Vänsterpartiet - Vp) • vznikla v r. 1921 • radikálně levicová formace se silným enviromentálním, feministickým a pacifickým zaměřením • odmítá omezování výdobytků sociálního státu a moc finančního kapitálu • nesouhlasí s členstvím Švédska v EU • předsedou je od r. 2004 LarsOhly

  10. A. Červeno-zelený blok (socialisté) • Strana zelených (Miljöpartiet de Gröna - MpG) • vznikla v r. 1981, ekologická strana • je proti členství Švédska v EU a proti jaderné energii • důraz na trvale udržitelný rozvoj, solidarita na všech úrovních, max. využití přímé demokracie, omezení výdajů na armádu a zbrojení • mluvčími jsou od roku 2002 Maria Wetterstrand a Peter Eriksson

  11. B. Aliance pro Švédsko (pravice) • Umírněná strana (Moderaterna - M) • vznikla v r. 1904, pravostředová konzervativně-liberální • podporuje omezení role státu v ekonomice, privatizaci a nižší daně • předsedou je od roku 2003 FredrikReinfeldt • Strana středu (Centerparteit - Cp) • vznikla v r. 1913, liberálně-centristická • ekohumanismus – rovnost všech (humanismus) + enviromentální hodnoty • význam tržního hospodářství a decentralizace • podporuje imigrační politiku a federalizaci EU • předsedkyní je od roku 2001 MaudOlofsson • Liberální lidová strana (Folkpartietliberaterna - Fp) • vznikla v r. 1934, pravostředová – liberální strana- podporuje sociální stát bez socializmu – formálně sociální liberalismus • předsedou je od roku 2007 Jan Björklund

  12. B. Aliance pro Švédsko (pravice) • Křesťanští demokraté (Kristdemokraterna) • vznikla v r. 1964, pravostředová křesťanskodemokratická strana • zasazují se o zlepšení péče o důchodce, akcent na rodinu, humanitní křesťanské duchovní dědictví • předsedou je od roku 2004 Göran Hägglund • ve vládě jen jednou

  13. Volební systém • systém poměrného zastoupení s kompenzačními mandáty • k rozdělování 349 mandátů dochází na dvou úrovních: • 1. fáze: 310 mandátů se přiděluje na úrovni 29 volebních obvodů (velikost se v současnosti pohybuje v rozmezí 2–36 mandátů v závislosti na počtu voličů v daném obvodu; volební obvody se shodují se správním rozdělením země) • 2. fáze: přidělování 39 kompenzačních mandátů se následně účastní pouze politické subjekty, které překročí celostátní omezovací klauzuli ve výši 4 % (na základě všech hlasů odevzdaných na úrovni volebních obvodů je vypočteno ideální rozdělení všech 349 mandátů v rámci celé země pomocí modifikovaného dělitele Sainte-Laguë a následné distribuce kompenzačních mandátů se účastní pouze subjekty, které na základě ideálního výpočtu získají více hlasů, než obdržely v obvodech)

  14. Volební systém • v 50. letech zaveden modifikovanýSainte-Laguësystém (volební výsledky se dělí lichými čísly, přičemž upravený S.-L. spočívá v tom, že místo prvního dělitele čísla 1, se jako první dělitel používá 1,4, čímž se ztěžuje přístup menších politických stran k prvnímu mandátu) • tzv. dodatečné mandáty způsob, jak odstranit znevýhodnění menších politických stran, které je s upraveným S.-L- systémem spojeno – vázáno na splnění podmínky překročení 4% omezovací klauzule v celostátním měřítku nebo alespoň 12% hlasů v jednom volebním kraji

  15. Témata voleb v r. 2006 • vysoká nezaměstnanost především mladých lidí, způsobená také neflexibilním systémem s velkými ochranářskými opatřeními ve prospěch zaměstnanců a s vysokými náklady pro toho, kdo chce vlastní zaměstnance mít • Sociální demokracie • po dvanácti letech u moci diskreditována různými skandály (útěky nebezpečných vězňů z nápravných zařízení nebo nezvládnutou evakuaci švédských státních příslušníků z jihovýchodní Asie po katastrofách způsobených vlnami tsunami v prosinci roku 2004 • reakce na Umírněné jen výroky o „zvyšování solidarity“ – de facto další zvyšování vybraných sociálních dávek bez konkrétního cíle kromě cíle získat další voliče • Umírněná strana (předseda Fredrik Reinfeldt) • přesun do politického středu • se třemi dalšími nesocialistickými uskupeními vytvořil blok Aliance, který na rozdíl od dřívějších voleb, ve kterých si tyto strany spíše vzájemně přetahovaly své voliče, vystupoval jednotně • nechce mohutný švédský sociální stát zrušit, ale pouze zpružnit – např. snížení povinných odvodů zaměstnavatelům a větší motivaci mladých nezaměstnaných k hledání pracovních míst tím, že nástupní plat bude větší než podpora v nezaměstnanosti, takže se pracovat vyplatí • daně snižovány především nižším a středním příjmovým skupinám

  16. Výsledky voleb v r. 2006

  17. Výsledky voleb v r. 2006 • volební účast 81,99 % • vládu vytvořila Aliance pro Švédsko v parlamentu obsadila 178 křesel (51 % všech křesel) • premiérem se stává předseda Umírněné strany Fredrik Reinfeldt • Sociální demokraté zaznamenali nejhorší volební výsledek od r. 1921, naopak Umírněná strana svůj najlepší od roku 1928 • Göran Persson rezignoval na post předsedy Sociální demokracie

  18. Vláda Fredrika Reinfeldta • Aliance si rozdělila posty podle výsledků voleb • program racionální změny sociálního systému • snaha vytvořit pracovní podmínky pro ty, kteří chtějí pracovat a znižovat daně pro méně výdělečně schopné • politický program reforem v dopravě, kultuře, vzdělání a zdravotnictví

  19. Témata voleb v r. 2010 • Pravice - příležitost k pokračování reformního programu - pokles podpory švédského modelu sociálního státu a stoupající ochotu veřejnosti akceptovat reformy zaměřené na zpřísnění systému sociálního zabezpečení a zvyšování motivace k práci oproti životu ze sociálních dávek • pomoc podnikatelskému sektoru při překonávání dopadů globální ekonomické krize • zvyšování konkurenceschopnosti Švédska, v němž byla vláda F. Reinfeldta úspěšná a voliči tento fakt ocenili • důraz na ekologický rozměr podnikání a boj proti emisím skleníkových plynů, udržitelný rozvoj v oblasti energetiky apod. • Opozice – zaměření se na lidi, kteří utrpěli úspornými ekonomickými reformami v oblasti sociálního zabezpečení

  20. Výsledky voleb v r. 2010

  21. Druhá vláda Fredrika Reinfeldta • volební účast 84.6% (nižší než v r.2006) • za dva týdny po volbách sestavena menšinovávláda současné středopravé koalice (Aliance) • ztráta parlamentní většiny – o křesla ji připravily Švédští demokraté (nacionalistická strana, hlavním bodem jejich programu je snížení přistěhovalectví do Švédska až o 90 %. Za největší zahraniční hrozbu od 2. světové války označují islám, zvažují odchod své země z EU a chtějí zavést trest smrti) • pokračování v reformách z předchozího volebního období • stále diskuze nad přijetím Eura, vstupem do NATO, ekonomickým řešením globální krize

  22. Zdroje • Strmiska, Maxmilián a kol: Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál, 2005. • Fiala, Vlastimil: Politický systém skandinávských zemí. Olomouc: Moneta-FM, 2002 • http://www.euroskop.cz • http://www.val.se • http://www.severskelisty.cz

More Related