Království Švédsko

1. Království Švédsko Michal Polák

2. Základní informace • hlavní město Stockholm • počet obyvatel 9 347 899 (odhad 2010) • člen EU od 1.1. 1995 • EURO není dosud zavedeno - (zatím nenaplňuje svůj závazek přijmout euro, tento postoj potvrdil i odmítavý výsledek referenda v r. 2003) • členství v mezinárodních organizacích: EBRD, G-6, G-9, G-10, IBRD, MMF, OECD, OBSE, OSN, WTO • nejsou členy NATO (neutrální stát, připojení jen k programu NATO Partnerství pro mír)! • HDP na obyvatele: 37 775 USD • Náboženství: luteráni 80 %, muslimové 7 %, římsko-katolická 4 %, ortodoxní, baptisté, židé, buddhisté

3. Politický systém • konstituční monarchie s parlamentní formou vlády • unitární stát • hlavou monarchie Karl XVI. Gustaf (od r. 1973) • symbolická a reprezentativní role • minimum pravomocí např.(slabší postavení než panovník v Dánsku a Norsku) • není vrchním velitelem vojska, nemá právo zákonodárné iniciativy, nejmenuje předsedu vlády ani její ostatní členy • Vláda (Regering) • složkou výkonné moci - hlavní pracovní náplní je řízení monarchie • odpovědná parlamentu • Premiér je volen nepřímo parlamentem, členové vlády jsou vybíráni premiérem – silné postavení

4. Politický systém • jednokomorovýParlament (Riksdag) • 349 poslanců volených na 4 roky • 4 % omezovací klauzule(+ 12 % na úrovni volebního obvodu – pro regionálně koncentrované strany, ale ty se prakticky nevyskytují) • v čele parlamentu stojí tzv. "Speaker" a jeho 3 zástupci • může vyslovit absolutní většinou poslanců nedůvěru vládě jako celku i jejím jednotlivým členům

5. Historický vývoj stranického systému • I. fáze – konec 19.stol. – 20. léta 20.stol. • bipartismus - většinový systém + omezení volebního práva majetkovými cenzy (pravice-konzervativci, levice-liberálové – volná politická uskupení) • tripartismus - volební expanze Sociálnědemokratické dělnické strany – SAP • 1909 přechod k poměrnému systému, ale s disproporčním účinkem • SAP – budována jako masová politická formace a politický reprezentant odborů – úspěšná mobilizace dělnictva, po volbách v r. 1914 pozice největší politické strany • vznik Liberální lidové strany, Pravicové strany, Agrární strany a Kumunistické strany – vznik formátu5 stran (spolu se SAP) • socioekonomická konfliktní linie vlastníci – pracující – stranická soutěž mezi socialistickou levicí (SAP) a fragmentovanou ,,buržoazní“ pravicí • socioekonomická konfliktní linie město – venkov – vliv agrárníků

6. Historický vývoj stranického systému • II. Etapa – 20. – 70. léta 20. stol. • přechod k multipartismu – důsledek změny většinového systému na poměrný • formát 5 stran se díky neměnnosti vazby mezi stranami a jejich voliči dlouhodobě stabilizoval – ,,éra zamrznutí“ stranického systému (S. Rokkan) • drtivá převaha sociální demokracie (SAP) – od r. 1932 do r. 1968 nepřetržitá vláda – stranický systém s predominantní (převládající) stranou • 1933 koalice opozičních agrarníků se SAP – antikrizový pakt (řešení dopadu hospodářské krize v r. 1929) - zahájení tzv. ,,švédského modelu“ nebo ,,třetí cesty“ (mezi západním kapitalismem a sovětským centrálním plánováním • expanze silně redistributivního a propracovaného sociálního státu – progresivní zdanění • rozsáhlý veřejný sektor, ekonomické plánování a státní kontrola nad obchodem • kontroverzní přijetí ze strany veřejnosti – rudo-zelený historický kompromis jako ,,koňský handl“

7. Historický vývoj stranického systému • III. Etapa – 70. – 90. léta 20. stol. • postupné ,,rozmrzání“ stranického systému a překonávání rozporů mezi nesocialistickými stranami • volby v r. 1976 znamenaly konec převládajícího postavení sociální demokracie v systému – prostor pro větší politickou soutěživost • na přelomu 80. a 90. let expanze nových stranických aktérů – konec původního formátu 5 stran • významným mezníkem volby v r. 1991 – historické minimum obdržených hlasů pro sociální demokraty včetně poklesu celkové podpory pro 5 tradičních formací

8. Současná podoba stranického systému • velmi stabilní systém politických stran • typické blokové uspořádání, kdy proti sobě obvykle stojí blok socialistický a nesocialistický • nejčastěji se hovoří o umírněném pluralismu s dominující stranou (Sartoriho typologie) nebo o multipartismu s dominující stranou (Blondel) • z hlediska počtu relevantních stran: extrémní pluralismus (vysoký počet stran v systému však nemá za následek polarizaci a neovlivňuje typ stranického systému)

9. A. Červeno-zelený blok (socialisté) • Sociální demokracie (Socialdemokraterna - SAP) • - vznikla v r. 1889 • vláda v letech 1932-1976, 1982-1991, 1994-2006 • sleduje linii demokratického socializmu • důraz na principy rovnosti, solidarity a svobody, obhajuje feminizmus • Plně podporuje členství země v EU a přistoupení k měnové unii • - předsedkyní je od r. 2007 MonaSahlin(v březnu 2011 nový předseda HakanJuholt) • Levicová strana (Vänsterpartiet - Vp) • vznikla v r. 1921 • radikálně levicová formace se silným enviromentálním, feministickým a pacifickým zaměřením • odmítá omezování výdobytků sociálního státu a moc finančního kapitálu • nesouhlasí s členstvím Švédska v EU • předsedou je od r. 2004 LarsOhly

10. A. Červeno-zelený blok (socialisté) • Strana zelených (Miljöpartiet de Gröna - MpG) • vznikla v r. 1981, ekologická strana • je proti členství Švédska v EU a proti jaderné energii • důraz na trvale udržitelný rozvoj, solidarita na všech úrovních, max. využití přímé demokracie, omezení výdajů na armádu a zbrojení • mluvčími jsou od roku 2002 Maria Wetterstrand a Peter Eriksson

11. B. Aliance pro Švédsko (pravice) • Umírněná strana (Moderaterna - M) • vznikla v r. 1904, pravostředová konzervativně-liberální • podporuje omezení role státu v ekonomice, privatizaci a nižší daně • předsedou je od roku 2003 FredrikReinfeldt • Strana středu (Centerparteit - Cp) • vznikla v r. 1913, liberálně-centristická • ekohumanismus – rovnost všech (humanismus) + enviromentální hodnoty • význam tržního hospodářství a decentralizace • podporuje imigrační politiku a federalizaci EU • předsedkyní je od roku 2001 MaudOlofsson • Liberální lidová strana (Folkpartietliberaterna - Fp) • vznikla v r. 1934, pravostředová – liberální strana- podporuje sociální stát bez socializmu – formálně sociální liberalismus • předsedou je od roku 2007 Jan Björklund

12. B. Aliance pro Švédsko (pravice) • Křesťanští demokraté (Kristdemokraterna) • vznikla v r. 1964, pravostředová křesťanskodemokratická strana • zasazují se o zlepšení péče o důchodce, akcent na rodinu, humanitní křesťanské duchovní dědictví • předsedou je od roku 2004 Göran Hägglund • ve vládě jen jednou

13. Volební systém • systém poměrného zastoupení s kompenzačními mandáty • k rozdělování 349 mandátů dochází na dvou úrovních: • 1. fáze: 310 mandátů se přiděluje na úrovni 29 volebních obvodů (velikost se v současnosti pohybuje v rozmezí 2–36 mandátů v závislosti na počtu voličů v daném obvodu; volební obvody se shodují se správním rozdělením země) • 2. fáze: přidělování 39 kompenzačních mandátů se následně účastní pouze politické subjekty, které překročí celostátní omezovací klauzuli ve výši 4 % (na základě všech hlasů odevzdaných na úrovni volebních obvodů je vypočteno ideální rozdělení všech 349 mandátů v rámci celé země pomocí modifikovaného dělitele Sainte-Laguë a následné distribuce kompenzačních mandátů se účastní pouze subjekty, které na základě ideálního výpočtu získají více hlasů, než obdržely v obvodech)

14. Volební systém • v 50. letech zaveden modifikovanýSainte-Laguësystém (volební výsledky se dělí lichými čísly, přičemž upravený S.-L. spočívá v tom, že místo prvního dělitele čísla 1, se jako první dělitel používá 1,4, čímž se ztěžuje přístup menších politických stran k prvnímu mandátu) • tzv. dodatečné mandáty způsob, jak odstranit znevýhodnění menších politických stran, které je s upraveným S.-L- systémem spojeno – vázáno na splnění podmínky překročení 4% omezovací klauzule v celostátním měřítku nebo alespoň 12% hlasů v jednom volebním kraji

15. Témata voleb v r. 2006 • vysoká nezaměstnanost především mladých lidí, způsobená také neflexibilním systémem s velkými ochranářskými opatřeními ve prospěch zaměstnanců a s vysokými náklady pro toho, kdo chce vlastní zaměstnance mít • Sociální demokracie • po dvanácti letech u moci diskreditována různými skandály (útěky nebezpečných vězňů z nápravných zařízení nebo nezvládnutou evakuaci švédských státních příslušníků z jihovýchodní Asie po katastrofách způsobených vlnami tsunami v prosinci roku 2004 • reakce na Umírněné jen výroky o „zvyšování solidarity“ – de facto další zvyšování vybraných sociálních dávek bez konkrétního cíle kromě cíle získat další voliče • Umírněná strana (předseda Fredrik Reinfeldt) • přesun do politického středu • se třemi dalšími nesocialistickými uskupeními vytvořil blok Aliance, který na rozdíl od dřívějších voleb, ve kterých si tyto strany spíše vzájemně přetahovaly své voliče, vystupoval jednotně • nechce mohutný švédský sociální stát zrušit, ale pouze zpružnit – např. snížení povinných odvodů zaměstnavatelům a větší motivaci mladých nezaměstnaných k hledání pracovních míst tím, že nástupní plat bude větší než podpora v nezaměstnanosti, takže se pracovat vyplatí • daně snižovány především nižším a středním příjmovým skupinám

16. Výsledky voleb v r. 2006

17. Výsledky voleb v r. 2006 • volební účast 81,99 % • vládu vytvořila Aliance pro Švédsko v parlamentu obsadila 178 křesel (51 % všech křesel) • premiérem se stává předseda Umírněné strany Fredrik Reinfeldt • Sociální demokraté zaznamenali nejhorší volební výsledek od r. 1921, naopak Umírněná strana svůj najlepší od roku 1928 • Göran Persson rezignoval na post předsedy Sociální demokracie

18. Vláda Fredrika Reinfeldta • Aliance si rozdělila posty podle výsledků voleb • program racionální změny sociálního systému • snaha vytvořit pracovní podmínky pro ty, kteří chtějí pracovat a znižovat daně pro méně výdělečně schopné • politický program reforem v dopravě, kultuře, vzdělání a zdravotnictví

19. Témata voleb v r. 2010 • Pravice - příležitost k pokračování reformního programu - pokles podpory švédského modelu sociálního státu a stoupající ochotu veřejnosti akceptovat reformy zaměřené na zpřísnění systému sociálního zabezpečení a zvyšování motivace k práci oproti životu ze sociálních dávek • pomoc podnikatelskému sektoru při překonávání dopadů globální ekonomické krize • zvyšování konkurenceschopnosti Švédska, v němž byla vláda F. Reinfeldta úspěšná a voliči tento fakt ocenili • důraz na ekologický rozměr podnikání a boj proti emisím skleníkových plynů, udržitelný rozvoj v oblasti energetiky apod. • Opozice – zaměření se na lidi, kteří utrpěli úspornými ekonomickými reformami v oblasti sociálního zabezpečení

20. Výsledky voleb v r. 2010

21. Druhá vláda Fredrika Reinfeldta • volební účast 84.6% (nižší než v r.2006) • za dva týdny po volbách sestavena menšinovávláda současné středopravé koalice (Aliance) • ztráta parlamentní většiny – o křesla ji připravily Švédští demokraté (nacionalistická strana, hlavním bodem jejich programu je snížení přistěhovalectví do Švédska až o 90 %. Za největší zahraniční hrozbu od 2. světové války označují islám, zvažují odchod své země z EU a chtějí zavést trest smrti) • pokračování v reformách z předchozího volebního období • stále diskuze nad přijetím Eura, vstupem do NATO, ekonomickým řešením globální krize

22. Zdroje • Strmiska, Maxmilián a kol: Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál, 2005. • Fiala, Vlastimil: Politický systém skandinávských zemí. Olomouc: Moneta-FM, 2002 • http://www.euroskop.cz • http://www.val.se • http://www.severskelisty.cz