330 likes | 658 Views
Liturgické barvy. Zvláštní symbolika bohoslužebných rouch se v křesťanství vyvíjí teprve potom, co dochází k rozlišení světského a liturgického oděvu. Barvy mají přiblížit atmosféru jednotlivých svátků a slavností. BÍLÁ barvou světla, a proto je obrazem Krista, který je světlem světa
E N D
Liturgické barvy Zvláštní symbolika bohoslužebných rouch se v křesťanství vyvíjí teprve potom, co dochází k rozlišení světského a liturgického oděvu. Barvy mají přiblížit atmosféru jednotlivých svátků a slavností.
BÍLÁ barvou světla, a proto je obrazem Krista, který je světlem světa symbolizuje nevinnost, čistotu a radost používá se o všech svátcích Páně, pokud nepřipomínají umučení, o svátcích P. Marie, andělů… ČERVENÁ je barvou ohně a krve používá se o svatodušních svátcích, je také připomínkou mučedníků Symbolika barev
ZELENÁ barvou naděje - evokuje pohled na zelené osení slibující bohatou úrodu symbolizuje také Kristovo zmrtvýchvstání používá se v liturgickém mezidobí FIALOVÁ barva připomínající barvu popela znamená pokání a kajícnost používá se v době adventní, postní a při mši za zemřelé Symbolika barev
ČERNÁ značí smutek a smrt dříve se používala při pohřbech RŮŽOVÁ barva radostná je vhodná pro 3. neděli adventní („Radujte se“) a 4. neděli postní („Vesel se“) Symbolika barev
ŽLUTÁ - ZLATÁ barva důstojnosti, slavnosti používá se při velkých slavnostech MODRÁ barva čistoty a nevinnosti používá se o svátcích Panny Marie Symbolika barev
Liturgické oděvy Novozákonní liturgické oblečení se nevyvinulo ze sakrálního oděvu starozákonního kněžstva, ale ze světského šatu běžného tehdy v celém řecko-římském světě. Od 7. století se začíná světská móda měnit, tunika se zkracuje a začínají se zavádět nohavice. Církev se však přidržela staršího způsobu odívání a liturgický oděv se nemění. Jelikož stále roste důraz na slavnostní charakter, stávají se roucha bohatšími a zdobenějšími.
Alba • vznikla z antické tuniky • původně byla liturgickým oděvem pro všechny osoby, které měly vyšší svěcení • bělostná barva značí svatost, obnova života, čistotu duše v posvěcující milosti
Cingulum • šňůra, kterou se zachytí alba a upraví do patřičné délky • symbolický význam je uchování svatosti, kterou alba naznačovala, nebo provazy, jimiž byl Kristus bičován
Rocheta • vznikla z alby • až do 13. stol. ji nosili všichni klerikové, pak se její nošení omezilo na preláty.
Límec - horní část ministrantského oděvu
Sukně - dolní část ministrantského oděvu
Humerál • látka, kterou se zahalovala hlava při oblékání liturgických rouch, a teprve poté nebo až u oltáře byla spouštěna na ramena, takže tvořila jakýsi límec • nyní má podobu čtyřhranného šátku s tkanicemi, kterou kněz obléká jako první pod albu kolem krku • prakticky brání ušpinění mešních rouch.
Štóla • štóla připomíná dlouhou a úzkou šálu, kterou kněz a biskup nosí volně kolem krku • jáhen přes levé rameno, s konci sepnutými na pravém boku • symbolicky označuje jho Páně, kterým jsou závazky svěcence
Ornát • výhradně kněžský oděv • užívá se při mši svaté, případně při všech obřadech, které se mší svatou souvisejí
Dalmatika • bohoslužebné roucho pro jáhna • ve tvaru T se širokými rukávy
Pluviál • původně plášť do deště, proto byl opatřen kapucí • v předu je otevřený a je opatřen sponou. • místo kapuce je v současné době zdobený štít • používá se při procesích, požehnání, chórové modlitbě
Vélum na požehnání - pokrývka užívaná při žehnání monstrancí s Nejsvětější svátostí
Klerika (sutana) • splývavá černá tunika v kombinaci s bílým kolárkem (bílý límeček, původně zakrýval celou horní část těla)
Biret • liturgická pokrývka hlavy, která se používá ke klerice • Používá se při různých liturgických úkonech jako je pohřeb, svatba, křest…
Mitra • špičatá čepice, kterou nosí biskupové • používá se od 11. stol.
Tiára • vysoká čepice s šlechtickou korunkou • nosil ji papež od 12. stol. při neliturgických příležitostech. • nošení tiáry bylo odstraněno Janem XXIII.
Solideo • malá kulatá čepička • používá se jako znak hodnosti duchovních
Pektorál • náprsní kříž ze zlata a stříbra obsahující relikvie
Berla • ozdobná pastýřská hůl, nahoře zahnutá nebo zavinutá do spirály • užívá ji biskup a drží ji v levé ruce
Prsten - biskupská insignie
Palium • nosí arcibiskup kolem krku • bílá páska s šesti černými kříži na znamení plnosti moci
Hábit - oděv řeholních kněží, kteří ho mají předepsaný svými řádovými regulemi