Bezpečnost dětí online : výsledk y aktu álních výzkumů Doc. PhDr. David Šmahel, Ph.D.

1. Bezpečnost dětí online: výsledky aktuálních výzkumůDoc. PhDr. David Šmahel, Ph.D. VITOVIN CZ.1.07/2.3.00/20.0184

2. Interdisciplinární výzkumný tým pro internet a nová média http://www.cyberpsychology.eu/team Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií MU Projekty: • Vytvoření interdisciplinárního týmu v oblasti výzkumu internetu a nových médií (VITOVIN CZ.1.07/2.3.00/20.0184 ) • Rizika užívání internetu dětmi a dospívajícími (GAČR) • Copingové strategie kyberšikany u adolescentů (COST) • Faktory excesivního online hraní a jejich vývoj v čase (GAČR) • EU Kids Online II a III: význam online rizik pro děti (Safer Internet)

3. EU Kids Online II: výzkum napříč Evropou • Výzkum ve 25 zemích – viz obrázek • Stratifikovaný výběr vzorku • 1000 dětí a jejich rodičů ve věku 9-16 let v každé zemi • Rozhovory v domácnostech • Děti vyplňovaly samostatně část s citlivými otázkami

4. V ČR používá internet více než 95 % dětí ve věku 12 a více (ČSÚ, 2012; Lupač, Sládek, 2008), mobilní telefony používá téměř každé dítě. (Livingstone, Haddon, Görzig & Ólafsson, 2011):

6. (Livingstone, Haddon, 2009

7. Online rizika a ohrožení

8. Šikana a obtěžování • Na internetu (tmavší sloupce) • Offline i online (světlejší sloupce) (Livingstone, Haddon, Görzig & Ólafsson, 2011):

9. Setkávání s cizími lidmi z internetu • Potkali někoho face-to-face, koho poznali na internetu (tmavší sloupce) • Kontaktovali online někoho, koho poznali na internetu (světlejší sloupce) • 11 % z těch dětí, které potkaly někoho offline, bylo rozlobeno nebo obtěžováno tímto setkáním (Livingstone, Haddon, Görzig & Ólafsson, 2011):

10. Rodiče versus děti: setkávání s cizími lidmi z internetu – potkaly děti offline někoho z internetu? (Livingstone, Haddon, Görzig & Ólafsson, 2011):

11. Sexuálně laděnéobsahy: • Starší děti a chlapci se setkávají častěji se sexuálním obsahem, mladší děti se cítí tímto obsahem více ohroženy • Ohrožení versus přirozená vývojová potřeba (Livingstone, Haddon, Görzig & Ólafsson, 2011):

12. Rodiče versus děti: – viděly děti stránky se sexuálním obsahem?

13. „Risky gamers“: Vyšší podíl nadprůměrných a intenzivních hráčů, častěji jsou vystaveni online rizikům různých typů, průměrní z hlediska online příležitostí. (Helsper, E., Kalmus, V., Hasebrink, U., Sagvari, B. & and Haan, J., 2013):

14. Rodičovské mediace

15. Rodičovské mediace:  Aktivní mediace – rodič je přítomný, když dítě pracuje s počítačem, sdílí s dítětem online aktivity, diskutuje o tom, co dělá dítě na počítači. Rodič učí dítě, jak se na internetu pohybovat bezpečně, případně mu pomáhá při potížích.  Restriktivní mediace – rodič nastavuje pravidla, které omezují dítě v používání internetu (např. nesmí používat všechny aplikace, omezuje se čas online apod.)  Monitorování – rodič sleduje technickými prostředky, co dítě na internetu dělá (např. historie)  Technické mediace – softwarové filtry, SW rodičovská kontrola

16. V ČR je nadprůměrné v používání aktivního typu mediací, naopak podprůměrné z hlediska používání restrikcí (ČR spadá spolu s Polskem a Estonskem do skupiny „all-rounders“). Doporučuje se kombinovat způsoby rodičovských mediací – aktivní plus restriktivní. Je třeba rodičům doporučovat, aby s dětmi o jejich aktivitách v online světě komunikovali, ale zároveň sledovali a případně limitovali dětské používání internetu! Restriktivní mediace však omezují jak riziko, tak příležitosti. Je třeba snižovat podíl „pasivních rodičů“, tedy těch, kteří pobyt dítěte v online světě nijak neřeší a ani se nesnaží mu porozumět.

17. Rodiče versus děti: Používání SW blokujícího či omezujícího přístup k internetu

19. Digitální vzdělanost a online příležitosti

20. Digitální vzdělanost – ochrana vůči rizikům Internetu (Livingstone, Haddon, Görzig & Ólafsson, 2011):

21. Digitální vzdělanost – rozhodování o pravdivosti informace z internetu (Livingstone, Haddon, Görzig & Ólafsson, 2011):

22. (Helsper, E., Kalmus, V., Hasebrink, U., Sagvari, B. & and Haan, J., 2013):

23. Co se do výzkumů nevlezlo (?): • K některým fenoménům se lze těžko dostat jinak než pozorováním, nejsou zachytitelné ani při rozhovoru. • Digitální technologie jako zábavný šašek, který je vždycky při ruce – umí se děti bavit (či zaměstnat) bez nich? (Kamarádi vždy online.) • Umění „nicnedělání “ a bytí sám ze sebou a svými myšlenkami mizí – okolo je neustálý proud informací, zábavy a komunikace • „Co mám mami dělat??“ Jak se správně nudit, ala cesta ke spontánní tvorbě a přirozenému. • Umí se nicméně nudit (post)moderní člověk? Proč je vůbec špatně, že děti ztrácí cestu ke své spontánní tvorbě a myšlenkám? (Analogie s pozměněným tokem řeky …)

24. Závěry: • České děti jsou nadprůměrnými uživateli internetu, což je vystavuje vyššímu riziku, ale současně lze říci, že více těží z pozitivních možností, které jim internet přináší. • Většina dětí neuvádí setkání s žádným z rizik a ještě méně jich zmiňuje, že by je online něco rozrušilo nebo rozhodilo • Nicméně  média a mnohé organizace vytváří o internetu strašidelný obraz – medializované případy policie a z psychiatrických oddělení nedávají realistický pohled • Úkol pro rodiče a učitele: učit děti riziku předcházet, případně se s ním vypořádat a zároveň posilovat pozitiva, které online svět přináší • Cílem je omezení rizika a maximalizace zisku, ne odrazení dětí a rodičů od používání internetu • Zároveň však učme děti, ať jsou kreativní a umí se obejít i bez digitálních technologií

25. Děkuji za pozornost. Informace o výzkumném týmu: http://ivdmr.fss.muni.cz/projekt-vitovin Odborný časopis: http://www.cyberpsychology.eu Konference: http://www.cyberspace.muni.cz VITOVIN CZ.1.07/2.3.00/20.0184