Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

1. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_115

3. Kvalitativní analýza – specifické reakce • Cílem kvalitativní analýzy je odpovědět z čeho (anionty, kationty, prvky atd.) se daná látka skládá • Dokazuje se přítomnost určitého iontu pomocí reakcí s vhodnými činidly, kdy může dojít ke změně barvy, vyloučení sraženiny apod. • Reakce s analytickým činidlem obvykle poskytuje pozitivní výsledek s vícero ionty, proto složitější směsi iontů dělíme vhodnými reakcemi na menší skupiny iontů a následně dokazujeme jednotlivé ionty • Podle množství látek reagujících s daným činidlem dělíme analytické reakce na: • Skupinové – činidlo reaguje s určitou skupinou látek za vzniku sloučenin s podobnými vlastnostmi, dojde k rozdělení do analytických tříd • Selektivní – reakce omezené na úzký okruh látek • Specifické – tyto reakce slouží k důkazu konkrétního iontu

4. K důkazu amonných iontů je možné použít Nesslerovo činidlo (tetrajodortuťnatan draselný - K2[HgI4]), který v alkalickém prostředí reaguje s NH4+ ionty za vzniku žlutohnědé sraženiny. Další možností je vzorek zalkalizovat přídavkem NaOH a zahřát. Uvolněný amoniak lze zjistit podle typického zápachu popř. zmodráním navlhčeného univerzálního indikátorového papírku. Reakce Nesslerova činidla s amonným iontem [1]

5. Železité ionty reagují s thiokyanatanem draselným (dříve rhodanid, KSCN) za vzniku krvavě červeného roztoku thiokyanatanoželezitanových komplexů. Hexakyanoželeznatan draselný ( K4[Fe(CN)6] ) reaguje s železitými ionty za vzniku tmavě modré sraženiny berlínské modři. Reakce Fe3+ iontů s KSCN [1] Berlínská modř[2]

6. Pro důkaz Al3+ iontů se používá roztok alizarinu (1,2-dihydroxyanthrachinon), se kterým vzniká cihlově červené zbarvení. • Jód (I3-) lze dokázat pomocí škrobového mazu, tvoří se tmavě modrý komplex. Po zahřátí modré zbarvení mizí, při ochlazení se znovu objeví. Roztok alizarinu s Al3+ ionty tvoří oranžovočervené zbarvení [4] Nažloutlý roztok jodu po přidání škrobového mazu zmodrá [3]

7. Pro důkaz nikelnatých iontů se používá diacetyldioxim (dimethylglyoxim, Čugajevovo činidlo). Nikelnaté ionty v amoniakálním prostředí vytvářejí s diacetyldioximem červenou sraženinu. Rekce Ni2+ s Čugajevovým činidlem [2]

8. Praktický pokus – důkaz přítomnosti škrobu Provedení: Se škrobem tvoří jod (nikoliv I-) tmavomodře zbarvený komplex. Připravíme si Lugolův roztok (2,5 g KI rozpustíme v 50 ml destilované vody a přidáme 1 g jodu, po rozpuštění doplníme na 100 ml destilovanou vodou). V tomto roztoku je jod přítomen jako trijodid I3-. Elementární jod je ve vodě málo rozpustný. Pokud nemáme Lugolův roztok, použijeme jodovou tinkturu. Příprava škrobového mazu – asi půl lžičky škrobu (např. Solamyl) rozmícháme v menším množství vody a vlijeme do vroucí vody, krátce povaříme. Do zkumavky nalijeme pár kapek zředěného roztoku jodu a přidáme škrobový maz – pozorujeme tmavé, modrofialové zbarvení. Přidáme rozdrcenou tabletu vitaminu C, který má redukční vlastnosti, roztok se odbarví. Které potraviny obsahují škrob? Zkuste roztok jodu kápnout např. na kousek rohlíku, chleba, brambor, salám, atd.

9. Použitá literatura a obrázky • [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z: http://chemistryexperimentphotogallery.blogspot.cz/search/label/Cation%20tests • [online]. [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: commons.wikimedia.org • [online]. [cit. 2012-07-12]. Dostupné z: http://chemistryexperimentphotogallery.blogspot.cz/search/label/Cation%20tests • [online]. [cit. 2012-07-12]. Dostupné z: http://specinfo.wiley-vch.de/NESPER/Experimente/Beispiele/Versuche1.html