Rovnováha ekonomiky a Model AS-AD

1. Rovnováha ekonomiky aModel AS-AD

2. Model AS - AD • popisuje proces dosahování makroekonomické rovnováhy; (také ukazuje vznik inflace a možnosti obrany proti ní)

3. Agregátní poptávka - AD

4. Keynesiánská křivka AD • AD – křivka agregátní poptávky, zachycuje vliv změny cenové hladiny na vývoji reálného výstupu Y (tj. poptávaná produkce Y) • Keynesiánci postulují, že za křivkou AD se „skrývají“ reálné veličiny, tj. na velikosti agregátní poptávky závisí výstup ekonomiky - čím větší agregátní poptávka, tím větší výstup • odvozena z modelu IS-LM

5. i Y P Y Křivka AD – keynesovské odvození • Co se stane, jestliže dojde k vzestupu cenové hladiny P? snižují se reálné peněžní zůstatky M/P klesá reálná nabídka peněz  při dané poptávce po penězích pak roste nominální úroková míra i  tlak na pokles spotřebních a investičních výdajů I0a C0 takže v konečném důsledku klesá agregátní výstup Y P (M/P) i I0&C0Y • každá křivka LM odpovídá jiné úrovni reálné nabídky peněz tj. jiné úrovni cenové hladiny • každý bod na AD odráží nějaký rovnovážný bod IS-LM • za křivkou AD se „skrývají“ reálné veličiny, tj. na velikosti agregátní poptávky závisí výstup ekonomiky LM´(M/P2) LM (M/P1) i2 i1 IS Y2 Y1 P2 AD P1 Y2 Y1

6. Sklon a posuny AD • Sklon AD: • AD bude tím plošší, čím bude plošší IS a tím plošší, čím bude strmější LM (sklon AD tedy ovlivňují stejné faktory jako IS-LM) • AD je tím plošší, čím b (souvisí s plochostí IS) • Posuny AD: • K posunům AD dochází, když je cenová hladina fixní • AD posouvají faktory, které posunují křivky IS a LM • fiskální faktory t, TR, G – posouvají doprava • monetární faktory M v nominálním vyjádření • psychologické faktory (očekávání) • optimismus posunuje AD doprava • pesimismus posunuje AD doleva • u otevřené ekonomiky také změna čistého exportu

7. Efekt změny cenové hladiny • Změna cenové hladiny tedy působí zprostředkovaně přes úrokovou sazbu na změnu autonomních výdajů a tudíž i produktu. • Efekt změny cenové hladiny na produkt však (podle neoklasiků) nemusí být jen zprostředkovaný přes úrokovou sazbu, ale může být i přímý – např. Pigeův efekt

8. IS´ i IS E1 E2 LM i1 Y* Y1 Y Pigeův efekt (reálných peněžních zůstatků ) • Jestliže v ekonomice dojde ke změně cenové hladiny P (např. budeme uvažovat pokles) zvýší se reálné peněžní zůstatky M/P = (M/P) ty bezprostředně způsobí zvýšení soukromé spotřeby C (ne zprostředkovaně přes sníženou úrokovou sazbu),protože jsou v této situaci spotřebitelé reálně bohatší  dochází ke zvyšování agregátního výstupu Y  P M/  P = (M/P) C Y • můžeme dokonce uvažovat i situaci horizontální LM (tj. past likvidity) • Ekonomika si opět pomůže sama – v recesi vzniká tlak na pokles P – pak automaticky C, křivka IS se posune doprava a tak vzroste Y aniž by se musela měnit i • pokud by platil Pigeův efekt, pak by vždy při změnách P došlo k opačné změně Y – takže křivka AD je podle něj vždy klesající

9. Námitky proti Pigeovu efektu • Námitka spojená s efektem očekávání • např. jestliže se ekonomika nachází v depresi, vzniká tlak na P, ale lidé nemusí reagovat zvyšováním spotřeby C0, protože mohou očekávat ještě další pokles cen a odkládat svou spotřebu • Námitka spojená s Fisherovým efektem (= efekt redistribuce, přerozdělení bohatství) • např. jestliže se ekonomika nachází v depresi, vzniká a P, pak dochází vlivem deflace k redistribuci (přerozdělení bohatství) v ekonomice směrem od dlužníků k věřitelům • dlužník vrací věřiteli určitou nominální částku jako splátku půjčky, ale vrací ji v době, kdy má větší kupní sílu. Spousta dlužníků se tak dostává do ekonomických problémů, přestávají být schopni hradit své závazky, čímž se dostávají do problémů také banky (jako věřitelé), což vede k poklesu peněžní nabídky jak v nominálním tak v reálném vyjádření (klesá totiž úvěrová aktivita komerčních bank) • v depresi tedy Y neporoste směrem k Y*, protože se dostává do problémů finanční sektor a sice proto, že dojde k výše zmíněnému přerozdělování

10. AD a kvantitativní teorie peněz • Toto odvození vychází z rovnice směny: M.V = P.Y • jež říká, že nominální důchod (P.Y) bude tím vyšší čím vyšší bude zásoba peněz (M) nebo rychlost obratu peněz (V) • (předpokládá pružné nominální mzdy a ceny) • Odvozením získáme funkci AD: P = M.V / Y • Mezi produktem a cenovou hladinou tedy existuje nepřímá úměrnost

11. AD a kvantitativní teorie peněz P P1 AD' P0 AD Y* Y Vzroste-li množství peněz v oběhu nebo zvýší-li se rychlost obratu peněz, vzroste (ceteris paribus) cenová hladina, reálný výstup se nezmění

12. Agregátní nabídka - AS

13. Klasické pojetí křivky AS • předpokládá dokonale pružné nominální mzdy a ceny • z toho vyplývá i její tvar: vertikála na úrovni potenciálního produktu • tzn. že změny AD povedou pouze ke změně cenové hladiny, reálné veličiny se nemění • K tomuto pojetí AS se vztahuje tzv. Sayův zákon – říká, že agregátní nabídka si hledá svoji poptávku tj. to, co je vyrobeno, je automaticky prodáno (poptávka se vždy přizpůsobí nabídce)

14. Klasické pojetí křivky AS P AS P1 AD' P0 AD Y* Y

15. Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ • Vysvětlení č.1: • vychází z předpokladu konstantního MPL a fixních nominálních mezd • jelikož je každá další jednotka práce stejně produktivní, není nutné, aby docházelo k poklesu reálné mzdy aby rostlo poptávané množství práce • tím pádem ani není nutné, aby s rostoucím nabízeným množstvím produkce rostla cenová hladina • křivka AS bude horizontální

16. Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ • Vysvětlení č.2: • Horizontální průběh AD souvisí s předpokladem, že v ekonomice jsou ve velkém rozsahu nevyužity výrobní faktory (např. v recesi), je vysoká nezaměstnanost a také v případě využívání kapitálu a půdy jsou rezervy • kdyby vzrostla AD (posun doprava) např. kdyby poptávku stimulovala vláda veřejnými výdaji  firmy by v důsledku rostoucí poptávky po své výrobě chtěly zaměstnávat větší množství VF  v ekonomice je velmi vysoká nezaměstnanost a tak by vzestup poptávky po práci nevyvolal růst nominálních mezdW a tím pádem se nezmění ani cenová hladina P (firmy si v recesi rozhodně nemohou diktovat ceny) AD W = 0 a P = 0

17. P AS Y Keynesiánské pojetí křivky AS – extrémní případ Funguje zde přesný opak Sayova zákona – zde si agregátní poptávka vytváří svou nabídku (výrobci jsou při daných cenách schopni a ochotni vyrobit a nabídnout jakékoliv poptávané množství) AD

18. Keynesiánské pojetí křivky AS – „kompromisní situace“ • vychází z předpokladu klesajícího MPL a fixních nominálních mezd • Je-li MPL klesající, pak firmy budou ochotny najímat více práce jen za předpokladu poklesu reálné mzdy, neboť: • firmy maximalizují zisk, jestliže MPL= W/P • …a reálné mzdy budou klesat, poroste-li P •  křivka AS bude mít tedy rostoucí tvar, tj. firmy budou ochotny nabízet více produkce, vzroste-li cenová hladina

19. Keynesiánské pojetí křivky AS – „kompromisní situace“ P AS P1 AD1 P0 AD0 Y0 Y1 Y* Y

20. Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání • rozlišuje krátké a dlouhé období • přístup založený na mylném vnímání skutečnosti • adaptivní očekávání – ekonomické subjekty (firmy a domácnosti) tvoří očekávání na základě zkušeností z minulosti • informace jsou asymetrické – firmy mají lepší info než domácnosti • ceny a nominální mzdy jsou v SR málo pružné, v LR pružné dokonale • SAS pozitivně skloněná, LAS vertikální na úrovni potenciálního produktu

21. Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání Měnová expanze povede k růstu AD P Dochází k tlaku na růst Y, ale ten je na potenciálu, firmy jsou ochotny nabízet více produkce, ale tu je možné vyrobit pouze s větším množstvím práce SAS' SAS Firmy musí mírně zvýšit nominální mzdy, aby motivovaly pracovní sílu více pracovat – růst nomin.mezd je nižší než růst cenové hladiny – reálná mzda tedy klesá P2 AD' P1 P0 AD W0→ W1 a zároveň P0→P1, ale (P1 – P0) > (W1 – W0) Y* Y1 Y Růst nominálních mezd je domácnostmi vnímán jako růst mezd reálných – ochota pracovat roste – roste výstup za úroveň potenciálu Po čase si domácnosti všimnou, že rostou ceny a požadují kompenzaci v podobě vyšších mezd – SAS se posune vlevo, výstup se vrací na potenciál – vzrostla jen cenová hladina

22. Monetaristické pojetí AS – adaptivní očekávání – závěry modelu • měnová politika ovlivňuje reálné veličiny pouze krátkodobě, v dlouhém období působí pouze na cenovou hladinu • doporučení: zvyšovat množství peněz v oběhu stejným tempem jakým roste potenciální produkt • jedině tak je zabezpečen stabilní vývoj bez inflačních tlaků

23. Keynesiánské vs. konzervativní pojetí modelu AS-AD Keynes.pojetí: • výlučně krátkodobý pohled – HP ovlivňuje reálné veličiny • orientace na poptávkovou stranu – nabídka jaksi v pasivní roli • doporučení: aktivní fiskální politika, měnová politika jako podpůrný nástroj pro zvyšování výkonu

24. Keynesiánské vs. konzervativní pojetí modelu AS-AD Konzervativní pojetí (monetarismus): • striktní rozlišení krátkodobých a dlouhodobých efektů • v SR HP ovlivňuje reálné veličiny, protože existuje nedokonalá informovanost • v LR HP neovlivňuje reálné veličiny, má účinek pouze na cenovou hladinu • doporučení: růst peněžní zásoby musí být v souladu s růstem potenciálního produktu

25. Doplněk

26. Problematičnost modelu AS-AD • vnitřně nekonzistentní model – AD běžně odvozována z předpokladu o fixních cenách a mzdách, ale AS ne vždy • keynes. AD není definována za potenciálním produktem • keynes. AD je sama o sobě křivkou zobrazující rovnováhu ekonomiky – k čemu je tedy potřeba křivka AS? • s křivkami AS a AD bývá běžně zacházeno jako s mikroekonomickými křivkami S a D, což může být chápáno jako nepřípustné