140 likes | 243 Views
Dlouhodobé sledování zatopeného lomu Barbora u Teplic. Ivo Přikryl, Richard Faina ENKI, o.p.s. Třeboň. Umístění nádrže. Popis. nadmořská výška cca 270 m plocha 50 ha max. hloubka cca 60 m průměrná hloubka cca 24 m zdroj vody: Bouřlivec a vlastní povodí předřazená nádrž Otakar
E N D
Dlouhodobé sledování zatopeného lomu Barbora u Teplic Ivo Přikryl, Richard Faina ENKI, o.p.s. Třeboň
Popis • nadmořská výška cca 270 m • plocha 50 ha • max. hloubka cca 60 m • průměrná hloubka cca 24 m • zdroj vody: Bouřlivec a vlastní povodí • předřazená nádrž Otakar • okolí: převážně rekultivované výsypky a svahy lomu • využití: rekreace, sportovní rybolov
Z historie • ukončení těžby a neřízené stoupání vody v 70. letech 20. století • zprůtočnění Otakaru a Barbory sportovními rybáři v 70. letech • následně provedení nezbytného opevnění přítoku do Otakaru, přelivu z Otakaru a stabilizace hladiny Barbory • od 80. let využívání nádrže sportovními potapěči • v 80. letech zájem o využití vody pro rybářské sádky a první monitoring kvality vody (1985-88 odtok, 1987/88 vertikální zonace v měsíčních intervalech • od poloviny 90. let systematické úsporné sledování kvality vod • od konce 90. let redukce průtoku • 2002 poškození přítokového koryta přívalovým průtokem • 2004 – 2005 opevnění svahů pod Košťany
Vývoj kvality vody • typická rezavá důlní voda s vysokými koncentracemi kovů v 70. letech – chybí přesnější údaje • 1985 – 1988 sledování Faina – odeznívání zvýšených koncentrací kovů, celkově výborná kvalita • 1994 – 1999 – pokračující zlepšování kvality včetně klesající trofie • po roce 1999 – tendence k prohloubení oligotrofie, nárůst rozpuštěných látek, výrazná oligotrofizace Otakaru
Zajímavější poznatky • pomalé podzimní promíchávání (gradient rozpuštěných látek, morfologie, závětří) • silná závislost trofie vody na přítoku • relativně nižší průhlednost vody (jílový zákal, potapěči) • ustálené složení zooplanktonu, v Barboře větší druhy než v Otakaru • sledování Barbory pomohlo prosadit optimálnější řešení nově zatápěných zbytkových jam • nádrž se chová dost rozumně podle teoretických vztahů
Významnější organismy • rdesty Potamogeton perfoliatus a P. nodosus • parožnatky do hloubky cca 30 m, ruduchaChantransia chalybea zachycená v roce 1996 v hloubce 40 m • nepůvodní - Dreissena polymorpha, Potamopyrgus antipodarum, Orconectes limosus, Daphnia ambigua
Co dál • nově napouštěné nádrže (Chabařovice, Ležáky, Medard) detailněji monitorovány – Barbora však má 30 let náskok • žádoucí sledování i z jiných aspektů, vhodné souběžně s dalšími nádržemi • zahájené i budoucí zatápění zbytkových jam příležitostí pro desítky let výzkumu