KMENY A KLANY V IRÁKU

1. KMENY A KLANYVIRÁKU

2. 1. Historická vsuvka • r. 1258 dobili Bagdád Mongolové a následkem toho došlo po celé zemi k přechodu na kočovnictví • za nadvlády gruzínských mamlúků na přelomu 17. a 18. století měly kmeny plnou autonomii, což se odráží do dalších událostí • ve století 19. se osmanská správa snažila kočovníky přimět žít ve městech, což vyvolalo vedlejší efekt – přechod kmenů k šíitskému islámu (za účel vyhnout se vojenské službě) • probíhala i urbanizace měst, kmeny se sdružovaly na předměstích dle příslušnosti

4. 2. Staré arabské kmeny v Iráku • členění kmenových jednotek: kmenový svaz > kmen > klan > rod > dům • v této době (19. stol.) dominovali v Iráku kmenové svazy jako: • Muntafiq – mezi Basrou, Bagdádem a Kufou, šiité • Zubajd bin Rabíca – mezi Hillou a Bagdádem Sem paří významné kmeny: • Dulajm • Džubúr • cUbajd • cAzza • Džanábí – tradičně měli za úkol hlídat ostatní kmeny • Albú Násir

5. 2. Staré arabské kmeny v Iráku • Chazácil – svaz se starobylou tradicí, pravý břeh Eufratu, zemědělci, chov velbloudů, šiité, přísná endogamie – sňatky jen v rámci kmene • Banú Lám – jižní Irák, šiité • Rabíca – mezi Bagdádem a Basrou, šiité • Qurajš • Dafáfica • Banú Kacb – šiité, říční a námořní piráti v oblasti Šatt al-cArab. Snažili se vytvořit svůj vlastní autonomní emirát, ale jejich snahy byly vojensky potlačeny a vůdce byl otráven

6. 3. Kmenové svazy přistěhované v 18. století • Šammar • Šammar Džarbá – sunnité, u Mosulu a Bagdádu, podporovali myšlenku připojení Iráku k Egyptu • Šammar Tuqa – šiité • Tajj´ - šiité • Zafír - šiité • cAniza – sunnité, západní Irák

7. 4. Městské elity–Bagdád, Mosul, Basra • K nejprestižnějším bagdádským rodinám patřili šarífové, potomci Proroka Muhammada, jež uznávali sociální nikoli ekonomický status. • Staré aristokratické úřednické vrstvy zastávající různé úřady jako – zástupce guvernéra, správce distriktu, starosta, ministr… • Za nadvlády Britů se zde přiřadili Hášímovci – politikové a vysocí důstojníci • Obchodnické rodiny – i židovské

9. 5. Hášímovská monarchie • Za nadvlády Britů bylo usneseno, že jejich prodlouženou rukou k lidu bude rod Hášimovců. Dosadili tak bývalého syrského krále Fajsala na irácký trůn. • Nastal však problém. Hášímovci neměli žádnou podporu lidu. • Navíc Iráčané by měli vlastního adepta na krále či dokonce již někteří přemýšleli o republice. Roku 1932 získal Irák nezávislost přijetím do Společnosti národů, což bylo vodou na mlýn iráckému lidu, který začal podnikat řadu pokusů o převrat. • Fajsalova následníka Gházího se „povedlo“ odstranit v roce 1939, kdy byl nalezen mrtvý ve svém havarovaném voze na rovném úseku silnice.

10. 5. Hášímovská monarchie • Novým králem se stal syn Gházího Fajsal II. • Po druhé světové válce revoluční vlna na odpor proti monarchii sílala řadou povstání. • Formovala se opozice. Strany jako Národní demokratická strana, Strana nezávislosti, Irácká komunistická strana, strana Baas a Demokratická strana Kurdistánu. • Dne 14. července 1958 byl v paláci mladý král Fajsal II. zastřelen a období vlády Hášimovců se stalo minulostí.

12. 6. Republikánský Irák • Po převratu roku 1958 stanul v čele republiky cAbd al-Karím Qásim jako „jediný vůdce“. Založil program výzkumu jaderných zbraní. Velitelem armády byl cAbd as-Salám cÁrif. • Nejprve byla zavedena pozemková reforma, jež omezovala kmeny, jako dosavadní vlastníky. • Tomu brzy následovalo první povstání kmenů, které ale bylo krvavě potlačeno. • Nestabilita politiky země přispěla k neúspěšnému spáchání atentátu na Qásima organizovaný baasisty včetně mladého Saddáma Husajna. • Basisté ve svých snahách byli nakonec úspěšní 8. února 1963 v převratu, kdy v televizním přenosu Qásima popravili pro výstrahu.

13. 6. Republikánský Irák • Hierarchie skupiny se tak posunula v žebříčku směrem nahoru. Prvním mužem se stal cÁrif následovaný Ahmadem Hasanem al-Bakrem. Další pozice a funkce si baasisté přerozdělili mezi sebou. • Okamžitě na to, začali masově likvidovat všechny osoby jakkoli zapletené s komunisty – 10.000 lidí zavraždili, 120.000 uvrhli do žaláře. • Avšak ke konci roku 1963 cÁrif vojensky svrhnul baasisty a nastolil diktaturu. • Po několika nezdařilých pokusech o převrat jeho diktatury ukončilo cÁrifův život letecké neštěstí. Strhnul se boj o moc.

15. 7. Baasistický Irák • Opět vojensky se dostala k moci strana Baas (Sociální strana arabské obrody), jenž „bílou revolucí“ v r.1968 zlikvidovala nejvyšší opoziční mocnáře. • Byl nastolen osobní režim prezidenta al-Bakra, který všechnu moc soustředil do svých rukou. • Nový režim sebou nesl další úskalí v podobě cílů jako baasizaci a sunnizaci lidu.

16. 7. Baasistický Irák • Strana Baas se dala dělit na dvě křídla: • vojenské v čele s Hardánem Takrítím a cAmmášem • civilní se Saddámem Husajnem • Mezi těmito křídly docházelo ke konfliktům, které skončily rozmetáním vojenského sektoru a mužem číslo dvě se tím stal Saddám Husajn.

17. 7. Baasistický Irák • I tento režim ale nebyl bez chyby a i proti němu se kuly pikle. Došlo k neúspěšnému pokusu o převrat, po němž se prezident Bakr stále více stranil politického života až nakonec požádal o uvolnění ze všech funkcí ze zdravotních důvodů, čímž moc přecházela do rukou Saddámových a režim se měnil od autoritářského k totalitnímu.

18. 7. Baasistický Irák • Umocnila se: • baasizace, kdy ve státní správě mohli působit jen členové strany Baas • arabizace Kurdistánu – vystěhovávání Kurdů jinam • nacionalistická zahraniční politika • Aby se předešlo pokusům o převraty, začaly se politické a mocenské funkce dělit mezi rodinné, klanové a kmenové příbuzenstvo – báze „vnitřních kruhů“.

19. 8. Totalitní diktaturaa) Charakter režimu • houževnatost • intriky • Nemilosrdnost • Husajn prohlásil „My jsme teď v naší stalinistické éře. Železnou pěstí udeříme i proti nejmenší odchylce nebo odpadlictví počínaje samotnými baasisty“. • Navázání na staré regionální spory – Kuvajt, Írán – válka irácko-íránská 1980-88 a válka v Zálivu 1991. Ty znamenaly pokles životní úrovně lidu. Vše vrcholící americko-iráckou válkou roku 2003.

21. 8. Totalitní diktaturab) Takrítský klan • Od roku 1968 byla vládnoucí elita vybírána ze sunnitského klanu Bajdžát z kmene Albú Násir z Takrítu, odkud pocházel Saddám Husajn a jeho rodina. V tomto kmeni se uplatňovala rodová endogamie, což režimu vyhovovalo. • První „vnitřní kruh“ Saddámovy politiky byl tedy založen na otci a později i synech.

22. Saddám Husajn Abd al-Madžíd at-Tikrítí • Narodil se 28.4.1937 ve vesnici Awdža u Takrítu. Otcem byl Husajn al-Madžíd, matka Subha Talfa, otčím Hasan Ibrahím. • První manželskou Sadžída Talfová – synové cUdaj a Qusaj, dcery Raghda, Rana a Hála. • Druhá manželka se jmenovala Samíra Šahbandar (syn cAlí)a třetí Imám. • Pro mnoho Arabů představoval hrdinu bojujícího proti Západu a podporujícího Palestince. • Dne 13.12.2003 byl zajat americkými vojáky. Odsouzen k trestu smrti oběšením, za zločiny genocidy, vraždy a týrání civilistů, vykonaného dne 16.12.2006.

23. Saddám Husajn Abd al-Madžíd at-Tikrítí

24. 8. Totalitní diktaturaPrvní „vnitřní kruh“ • cUdaj Saddám Husajn – starší syn proslulý svou brutalitou - jednou veřejně zabil svého osobního strážce. Založil jednotku Saddámových mučedníků. Roku 1996 přežil pokus o atentát, ale zůstal invalidou. Zabit Američany. • Qusaj Saddám Husajn – mladší syn, Saddámův nástupce, zabit Američany

25. 8. Totalitní diktatura • Druhý „vnitřní kruh“ byl tvořen Takrítovci. Ti tvořili důstojníky armády. Dále zde byli věrní basisté. • Třetí „vnitřní kruh“ zahrnoval arabské kmeny sunnitského trojúhelníku – Dulajm, Džubúr, cUbajd, cAzza.

26. 8. Totalitní diktaturac) Mocenská struktura • Saddám Husajn • absolutní výkonná moc – vojenská i civilní • kulminace funkcí v rodině • budování kultu osobnosti „vůdce“ (qá´id) • potvrzen ve funkci referendem v roce 2002 – získal 99% hlasů • tituly: Saddám Iráku, Saddám Arabů, tatínek Saddám, vítězný Saddám, historicky nevyhnutelný vůdce či rytíř Arabů • Strana Baas • Masová strana se 2 miliony členů • Polovojensky vybavená • Vize nového Iráku založeném na rovnoprávnosti a spravedlnosti

27. Zleva cUdaj, Saddám a Qusaj

28. 8. Totalitní diktaturac) Mocenská struktura • Rada revolučního velení • Nejvyšší orgán v zemi – disponuje výkonnou, zákonodárnou i soudní mocí • Předsedou samozřejmě Saddám Husajn, jakožto i všech ostatních důležitých institucí • Vláda • Předseda Saddám Husajn • Ministři • Národní shromáždění • 250 křesel • 160 baasisté, 60 nezávislí, 30 reprezentanti kurdské provincie • Bezpečnostní struktury • Vojenská zpravodajská služba – nejstarší tajná organizace • Všeobecná bezpečnost – tajná policie • Všeobecná zpravodajská služba – jednotka rychlého nasazení Brigáda Muchábarát. Plánovala například zavraždění prezidenta Bushe staršího

29. 8. Totalitní diktaturac) Mocenská struktura • Jiné struktury • Preventivními kroky byly pravidelné restrukturalizace a personální změny • Byro kmenových náčelníků – ke kontrole kmenů • Projekt Al-Hádí – shromažďování citlivých informací • Národní bezpečnostní rada – plánovala každodenní rozmístění vojsk a policie • Zvláštní bezpečnostní výbor – ukrývání tajného materiálu o zbraních hromadného ničení • Armáda • Před válkou v Zálivu skýtala 68 divizí a po válce pouhých 23 • Kvůli zbrojnímu embargu kulhaly oblasti letectva, raket krátkého a středního doletu, chemických zbraní • Elitní jednotky • V letech 1949-89 se uskutečnilo v arabských zemích celkem 55 převratů, z nichž polovina byla úspěšná • Proto režimy, které se dostaly k moci zásluhou převratů, se naučily, jak zabránit násilným politickým změnám. Opatřením tak byly jednotky loajální k režimu vytvořené na kmenových vazbách • Lidová armáda, Republikánská garda • Saddámovi mučedníci

30. 9. Konflikty uvnitř elitních kmenů • Ze strachu před cUdajem utekli jeho švagrové i s manželkami za hranice k jednotkám MI6 a CIA. Dle Saddáma bylo nutné na nich vykonat krevní mstu. Oba švagrové tak byli zavražděni i s jejich otcem, matku ubodali a rozsekali na kousky o pár dní později. • I v rámci sunnitského trojúhelníku došlo k několika pučům proti systému – hlavně v kmeni Dulajm, avšak ty byly potlačeny. • Zrada se našla i v Republikánské gardě. Bylo pak popraveno 122 důstojníků.

31. 10. Nástupnický model • V důsledku již zmíněných konfliktů se začal Saddám opírat jen o svou rodinu, své syny cUdaje a Qusaje. • Vzhledem ke skandálním cUdajovým aktivitám a jeho handicapu přebíral Qusaj významnější bezpečnostní a politické funkce. • Roku 1999 tak Saddám upravil nástupnický model, kdy po jeho smrti měl moc převzít mladší ze synů Qusaj.

33. 11. Retribalizace • V roce 1991přijal Saddám Husajn delegaci kmenových náčelníků, kteří mu složili hold a uzavřeli s ním slavnostní smlouvu. Saddám se omluvil za minulé pozemkové reformy z roku 1958 a začaly se podporovat obnovy klanů, rodů a domů třeba i nově na ekonomický vazbách mimo těch tradičních. Takovým umělým kmenům se říkalo „šejchové made in Taiwan“. • Kmeny tak v dané lokalitě udržovaly pořádek. • Tribalismus byl významným faktorem v irácké politice před Saddámovým příchodem k moci a zůstane i po jeho svržení.

34. 12. Sunnitská opozice • relativně slabá, převážně v exilu • Hnutí za konstituční monarchii – návrat Hášimovců • Organizace nezávislých nacionalistů – podporovaná Saudskou Arábií • Ústřední irácký výbor – v Londýně • Irácká národní dohoda – tvořena odpadlíky z řad důstojníků

35. 13. Šiitské oblasti v Iráku • Nutno upozornit, že v Iráku nelze přísně rozlišovat mezi šiitskými a sunnitskými Araby. • K šiitské praxi patří: přilnutí k imámům, navštěvování hrobů či stěhování těl zemřelých k pochovávání blízko svatyň. • V Iráku se nalézají 4 nejsvatější šiitská místa: • Nadžaf – nedaleko Kúfy • Karbalá • Kázimajn – u Bagdádu • Sámarrá • Šiitští duchovní tvoří uzavřenou elitu, rodiny se přesunují z místa na místo a jsou propojení vzájemnými sňatky. • Nejvyšší autoritu mezi šiitskými duchovními má „vzor k napodobování“, která po smrti dosavadního nositele zpravidla přechází na dalšího nejstaršího velkého ájatolláha.

36. Šiitské rodiny • Velmi prominentní rodinou duchovních je rodina Sadr, která patřila mezi sajjidy, potomky Proroka Muhammada. • Hakím, významná a politicky vlivná duchovní rodina, měla ve svém středu velkého ájatolláha Muhsin al-Hakíma - nejrespektovanější vůdčí „vzor k napodobování“ pro celý šiitský svět, který brojil proti komunismu a socialismu a měl úzké vztahy k organizaci Dacwa. • Z členů prominentní rodiny Chú´í byl nejvýznamnější velký ájatolláh Hádždž Sajjid Abú al-Qásim Chú´í, jenž se po smrti ájatolláha Muhsin al-Hakíma stal vůdčím „vzorem k napodobování“ v Iráku.

38. Vraždění šiitů • Iráčtí šiité byli v trvalé opozici proti monarchii i republice vedené sunnitskými Araby. Stáli u základů vzniku strany Baas. V roce 1963 bylo 53% členů této strany šiitského původu. V roce 1968 však pouze 6%. • Jakmile se v roce 1979 chopil Saddám moci, pronásledování duchovních dosáhlo kolosálních rozměrů. V témže roce bylo popraveno 14 duchovních, v dalším roce 13. Likvidovali se celé rodiny. Například rodina Hakím. V roce 1983 bylo 6 členů rodiny popraveno, 100 uvězněno, později taktéž popraveno. • Roku 1991 vypuklo na jihu země mohutné šiitské povstání, které bylo krvavě potlačeno.

39. Šiitské organizace • K šiitským politickým organizacím patří Strana islámské výzvy (Dacwa) a Nejvyšší rada islámské revoluce v Iráku. • V 80. letech se Dacwa přihlásila celkem k 8 pokusům o zavraždění Saddáma Husajna a k atentátu na cUdaje z roku 1997.

40. 14. Literatura a zdroje • GOMBÁR, Eduard. Kmeny a klany v arabské politice. Praha: Karolinum, 2004, ISBN 80-246-0895-2 • http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/193119-saddam-husajn Vypracoval: Šindler Stanislav UČO: 173821