110 likes | 259 Views
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_524. Životní cyklus viru. jako klidová forma žije mimo hostitelskou buňku v neživém prostředí – ve formě virionu
E N D
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_524
Životní cyklus viru • jako klidová forma žije mimo hostitelskou buňku v neživém prostředí – ve formě virionu • napadá hostitelskou buňku a rozmnožuje se v ní • probíhá lýze – rozpad buňky a nové viriony se uvolňují do prostředí • některé viry začlení svou DNA do DNA hostitelské buňky (v chromozomu) a stanou se její součásti, přičemž jsou předávány dceřinným buňkách při dělení – jde o tzv. virový chromozom – provirus nebo profág • provirus dává buňce nové vlastnosti – nejčastěji to probíhá u nádorových buněk
Průběh virové infekce • Adsorpce – přilnutí viru na povrch hostitelské buňky. • Penetrace – proniknutí viru do buňky. • Reprodukce viru – hlavně replikace jeho NK. • Lýze buňky – prasknutí infikované buňky. • Uvolňování virů z infikované buňky a další množení.
Adsorpce viru • Hostitelská buňka má na svém povrchu receptory, jde o povrchové molekulární struktury, které jsou schopny přijímat viry do vnitřního prostoru buněk. • Rostlinné viry většinou pronikají do buněk mechanicky.
Penetrace viru • Do buněk nemusí proniknout celý virus, ale pouze je nukleová kyselina, které nese jeho genetickou informaci. • Pokud proniká celý virus do buňky, pak jsou jeho obaly rozloženy hydrolytickými enzymy buňky.
Reprodukce viru • Má tři základní části: • Syntéza časných genů viru ( transkripce a translace)pro ovládnutí syntetického aparátu hostitelské buňky. • Replikace nukleové kyseliny viru. • Syntéza pozdních genů viru( transkripce a translace) pro vytvoření bílkovinných obalů viru a tvorbu celé virové částice. Tato reprodukce je rozmanitá u různých druhů virů.
Při lytickém cyklu dochází k lýzi – prasknutí buňky, k rychlému šíření virů. Při lyzogenním cyklu se viry začlení do genomu hostitelské buňky a žijí v ní jako provirus ( profág), předává informaci při dělení dceřinným buňkám. Srovnání lytický a lyzogenní cyklus
Citace literatury • JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. 7.rozšířené vydání. Olomouc: Studio nakladetelství Olomouc, 2004. ISBN 80-7182-177-2. • František Horník, Václav Kubišta, František Kaprálek, Jan Stoklasa, Blanka Vacková. Seminář a cvičení z biologie pro 4.ročník gymnázií. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Obr.č.1.: CAMPBELL, Alan. Natur Reviews - Genetics [online]. červen 2003 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://www.nature.com/nrg/journal/v4/n6/fig_tab/nrg1089_F1.html • Obr.č.2.: KOULOVÁ, S. Zápisky zdravotní sestřičky: genetika - viry [online]. 30.8. 2011 [cit. 2012-12-12]. Dostupné z: http://vnl.xf.cz/gen/viry.php