K současnému postavení médií veřejné služby

1. 1

2. 2

3. K současnému postavení médií veřejné služby prof. PhDr. Jan jirák, Ph.D. UK FSV, MUP

4. Poznámka o kořenech postavení médií veřejné služby • jsou spojena s obdobím samozřejmé (nezpochybňované) svrchovanosti národního státu jako nejobecnějšího rámce organizace společnosti • v jeho rámci se organizuje hospodářská činnost, prosazuje politické rozhodování, produkuje kultura, potvrzují hodnoty, děje veřejný život apod. 4

5. Poznámka o kořenech postavení médií veřejné služby • Média veřejné služby byla do tohoto rámce vsazena jako instituce kulturního vzmachu, šíření umění a osvěty, později i zdroj politických informací a postojů – tedy jako nástroj a instituce demokratizace společnosti. • Média veřejné služby jsou národní ve smyslu jazykovém, kulturním i ekonomickém (podobně jako politické reprezentace států!) 5

6. K podmínkám současného stavu • S oslabováním národního státu jako suveréna organizace společnosti došlo i k znejistění řady institucí, které s ním souvisely a souvisejí – včetně médií veřejné služby (a politické reprezentace státu). 6

7. Faktory, které současné postavení médií veřejné služby ovlivnily • ekonomické • ekonomizace myšlení a hodnocení jako plod prosazování neoliberální doktríny • jeden z projevů: „deregulace“ – tedy komercializace – médií (u nás je zajímavé, že ČRo zůstal více stranou komerčního tlaku a zachovává si více charakter média veřejné služby) 7

8. Faktory, které současné postavení médií veřejné služby ovlivnily • socio-technologické • individualizace a internetizace společnosti – hůř se hledají společné hodnoty, veřejnost se mění v segmenty sociálními sítěmi spřízněných, vysoce konformizovaných narcistních enkláv 8

9. Faktory, které současné postavení médií veřejné služby ovlivnily • historické: • důležité v českém prostředí – odstátnění na počátku 90. let vedlo k nekritickému obdivu deregulace (komercializace) a k přehlížení jejích vedlejších efektů 9

10. Důsledky pro současné postavení médií veřejné služby • chybí „adresát“ (veřejnost), protože veřejnost jako prostor obývaný občany ustoupila veřejnosti jako mase spotřebitelů. • neřešené napětí mezi historicky daným posláním vp médií (fakticky integrace společnosti v rámci národního státu) a liberálním pojetím médií jako instituce svobody podnikání (prostřednictvím oficiální garance svobody projevu). • ztráta představy, že televize a rozhlas jsou formami umění 10

11. Další vývoj? … Nevím… • Směřování k proměně veřejnosti ve stále od sebe izolovanější, názorově a postojově homogenní zasíťované skupiny existenci médií veřejné služby, jak je známe, nepřeje. • Na druhou stranu vývoj adjektiva veřejnoprávní od prostě vztahového k hodnotícímu napovídá, že po médiích veřejné služby existuje poptávka. 11

12. Děkuji za pozornost a přeji příjemný večer… prof. PhDr. Jan jirák, Ph.D. UK FSV, MUP